Hate List
Jennifer Brown
Hate List série
1. díl
Před pěti měsíci střílel Valeriin přítel Nick na spolužáky v kantýně. Valerie se ho pokusila zastavit a jeden život tak zachránila, ale kvůli seznamu, který pomáhala sepsat, je podezřelá ze spoluúčasti. Byla na něm jména lidí a věcí, které oba nenáviděli. Pro ni to byla jen slova na papíře, pro něj však cíle k odstranění. Po létě stráveném v ústraní se teď Val vrací do školy. Pohledy spolužáků i vlastní rodina jí neustále připomínají, čeho byla součástí. Musí se vypořádat nejen s Nickovou smrtí, ale především s důsledky toho, co udělal. Vina padá i na ni, ale jakou roli vlastně při tragédii sehrála? Dokáže odčinit to, co pomohla stvořit, ale nikdy nechtěla přivést k životu?... celý text
Literatura světová Novely Pro děti a mládež
Vydáno: 2018 , Fragment (ČR)Originální název:
Hate List, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala hlavně tématem ačkoliv ze začátku jsem měla divný pocit z ní. Upřímně nedostávám slova, rozhodně jsem od ní čekala méně než kolik mi dala. Musela jsem ji číst na vícekrát, protože při čtení se mi vracela jisté osobní vzpomínky. Je velmi čtivá a doporučuji.
Tak po přečtení této knihy jsem si nechala den na napsání komentáře a stejně se mi nedostává slov. Od knihy jsem čekala rozhodně méně než kolik mi dala!
S touto knihou jsem strávila krásný jarní den na zahradě, což je dost protiklad k tomu, o čem jsem četla a jak jsem se při tom cítila.
Autorka knihu napsala výborně. Téma samo je originální a jak zde píše hodně lidí, i velmi aktuální... bohužel. Kniha je velmi dobře zpracovaná a propracovaná, do detailu, ale velmi čtivá, postavy nejsou na jedno brdo, čteme o emocích vícero z nich. Během čtení se mi střídalo plno emocí, nejsilnější byl asi pocit nespravedlnosti, to, jak to celé vzali hlavně rodiče Valerie, a pak ten pocit u závěru. Drásalo mi to srdce, cítila jsem to, ukápla i nějaká ta slza, a to je pro mě známka velmi dobré knihy, potažmo příběhu, i když to nebylo sluníčkové téma. S Valerií procházíme celým procesem, od samotné události, přes vzpomínky na Nicka a šikanu, přes probuzení v nemocnici, uvědomění si, sezení u Hielera (nevím proč mi to jméno znělo jako Léčitel), a také chození do školy po tom všem. Hned jsem si vzpomněla na to, jak je puberta jedno z nejtěžších období v životě. Knihu určitě doporučuji. Je to jedna z nejlépe napsaných knih, co jsem tento rok četla!
Hate list je kniha, která mě velmi překvapila svojí čtivostí a syrovostí, protože jsem rozhodně nečekala to, jak se zachovala rodina hlavní hrdinky. Přesto, že kniha je v originále vydaná v roce 2008, tak je stále neskutečně aktuální. Díky této knize si člověk uvědomí, jak je náš život křehký a že se během minuty může úplně změnit. Příběh je velmi bolavý a já jsem měla co dělat, abych se na konci nerozbrečela.
Knihu můžu s klidným srdcem doporučovat.
To je tak skvělé! Tak krásně a uvěřitelně zpracované. Víc jak rok jsem ji měla koupenou, než jsem si jí konečně přečetla a ani jsem netušila, jaký je to poklad. Velmi zajímavý a neobvyklý příběh, od kterého se nešlo odtrhnout (to šlo jen když bylo potřeba utřít slzy, jelikož jsem už přes ně ani nemohla rozeznat písmena).
Škoda, že se nepřeložily i další díly...
Za mě velké doporučení.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tak tahle knížka byla opravdu něco a já bych se ji nebála zařadit do povinné četby, aby se dostala k co nejvíce lidem. Její obsah v sobě totiž ukrývá velmi děsivé a silné téma střelbu ve škole která je noční můrou rodičů i studentů. Styl psaní autorky si mě získal a bavil mě, díky čemuž se mi příběh opravdu těžce odkládal z rukou a slupla jsem ho poměrně rychle. Líbí se mi, jak je kniha rozložena na několik částí, přičemž každá tu hraje svou roli a autorka se v nich věnuje různým časovým obdobím (před útokem a po, během terapií,). Námět je skrz naskrz originální. Nejen, že jsem nikdy nic podobného nečetla, ale ani jsem neměla možnost nic podobného někde vidět. Hlavní hrdinka byla vykreslena velmi dobře a já s ní vážně silně soucítila. Nebyla dokonalá, ale o to víc všechno působilo skutečněji. Jennifer Brown se zodpovědně a pečlivě pověnovala i pocitům dalších postav, které taky pochopíte. Příběh je opravdu natřískaný emocemi a ze mě jich to ještě víc vyždímalo. Cítila jsem se frustrovaně, smutně, šťastně, rozzlobeně, dojatě, Neubránila jsem se ani slzám (protože je to sakra nemožný!). Kniha toho v sobě nese a zpracovává spoustu šikanu, nenávist, špatné rodinné vztahy, ztracení sebe sama, otázky viny a odpuštění, nepochopení, sebevražedné myšlenky, a celé je to WOW a ve mně to bude ještě nějakou chvíli rezonovat. Jedná se o zážitek, který s vámi otřese, ale stejně ho potřebujete. Odnesete si odtud nejednu důležitou myšlenku. Celé vyústění mě dostalo a zůstal mi po něm obrovsky hřejivý pocit. Hate List je oficiálně titulován knihou, která mi srdce rozbila na kousky a pak ho zase poskládala dohromady. Už teď vím, že jsem ji nečetla naposledy a vy byste to alespoň jednou měli absolvovat taky.
Střelba ve škole.
Téma, které děsí snad všechny rodiče na světě. Není nic horšího než přijít o své dítě a tento temný fenomén je námětem knihy. Příběh se nečte snadno, je až syrově pravdivý. Kdo všechno je vlastně oběť, kdo hrdina a padouch.
Zpočátku jsem se nemohla začíst, ale nakonec mě příběh zcela pohltil.
"Nemohla jsem se pohnout, uši mi zacpala rána z pistole, oči mě pálily, v krku mě škrábalo. Nic jsem neříkala. Nic jsem nedělala. Jen jsem tam stála a sledovala, jak Kline leží na boku a chvěje se".
Valerie je jednou z mnoha studentek střední školy. To se ale změní 3. května 2008. "Střelba začala, když se studenti připravovali na první hodinu, a zanechala po sobě nejméně šest mrtvých a nespočet dalších zraněných..." Valeriin přítel Nick zastřelí spolužáky, postřelí Valerii a spáchá sebevraždu. Příběh, který se následně rozvine rve člověku srdce.
Následující kapitoly popisují vyšetřování Valerie a její vinu na vraždách. Policie nalezne Hate list, kde jsou jména obětí. Seznam ja napsán Valeriinou rukou.... Jak ale vysvětlit okolí, že nevěděla, co Nick chystá? Že doopravdy nechtěla nikoho zabít?
Příběh je úžasnou ukázkou toho, kam až může šikana zajít! Nick i Valerie jsou vpodstatě obětmi šikany. A ačkoliv to nijak neospravedlňuje vraždy, je v tom určité poselství, kam až může taková šikana vyeskalovat, pokud ji lidé přehlíží, či se na ni sami podílí. Při čtení mi bylo nesmírně úzko z toho, jak nikdo Valerii neposlouchal, jak ji každý obviňoval, jak byla rozervaná vevnitř na kusy a nikdo jí nepomohl!
Že ji odsoudilo okolí bych pochopila, Nick je mrtvý a lidé potřebují obětního beránka. Ale to, jak se k tomu postavili rodiče, tak z toho se mi chtělo zvracet. Vlastně se k ní chovali snad nejhůře, matka z ní udělala div ne teroristku.
Ačkoliv byly příběh i pointa úžasné, kniha promarnila svůj potenciál, některé části se opakovaly, přeskakovaly beze smyslu v čase a celkově je příběh vystavěn spíše pro mladší generaci. Každopádně sice dávám 3,5/5, ale i přesto doporučuji ke čtení a to především kvůli zamyšlení, že každá akce má svoji reakci a je důležité věnovat pozornost okolí, protože těmto situacím lze často předcházet.
Velmi silný a emotivní příběh, dokonale postupně se rozvíjející postavy, které vás nenechají chladnými. Emoce se vám budou střídat jak na běžícím pásu, spoustu
lidí z Valeriina okolí budete nenávidět včetně jí samotné a zároveň je všechny obhajovat. Kniha má za mě i velký přesah pro rodiče, učitele i teenagery samotné. Nikdy totiž nevidíme druhému do hlavy a nemůžeme si být jisti, zda na věc opravdu pohlížíme stejně.
(SPOILER) Toto číst bolí. Byla v nesprávný okamžik na špatném místě. Milovala špatného kluka. Nepochopená jak okolím, tak vlastními rodiči. A to bolí nejvíc.
Těžký příběh, k zamyšlení.
Kniha o pochopení, odpuštění a taky naopak o nepochopení, hledání obětního beránka, šikaně.
Soucítila jsem s Val, snažila jsem se pochopit její rodiče (především otce), nadávala jsem jim, někdy jsem jim dala zapravdu (málokdy).
Na knize se mi líbilo rozkreslování a postupné odhalování charakterů jednotlivých postav.
Kniha mi zůstane nějakou dobu v hlavě, to je více než jisté.
Ne až tak populární kniha, přitom vychvalovaná. Očekávání jsem měla – ne přepálená, ale měla. Hate list je naplnil dokonale a možná je ještě předčil.
Sice se jedná o dílo o school shootingu, ale moc se neřeší samotný akt – především jeho dohra a dopad. Na celou věc nahlížíme z perspektivy Valerie, holky Nicka, kluka, co tu školu vystřílel. Příběh je prokládaný krátkými flashbacky z toho osudného dne.
Valerie po většinu děje dostává strašnou bídu – a proč vlastně? Nic neudělala, akorát s Nickem psala Hate list, seznam lidí a věcí, které nesnáší. Rodiče a všichni okolo jí opovrhují, chovají se k ní příšerně, její kamarádi s ni nechtějí mít nic společného. Jen si představte, že si o vás vaši nejbližší myslí, kdovíjakej nejste vrah, i když jste se vrhla v obraně před spolužačku a schytala kulku do stehna. Nicméně podle nich si stejně zasloužíte přístup “nejradši bych tě vydědil”. Stane se z ní obětní beránek, protože není na koho jiného hodit všechny ty mrtvé. Škola byla vystřílená někdy před koncem školního roku, a když se Val vrací do školy po prázdninách, má to fakt těžký. Nikdo se s ní nebaví, lidi na ni hází obviňující pohledy.
Valerii se dějou takový sračky, že vám nezbývá, než s ní soucítit. Neměla o Nickově záměru ponětí, je celou událostí otřesená, plus se jí zabil kluk, kterého milovala. Nejde jí do hlavy, jak to, že na Nickův plán nepřišla, přemýšlí, jestli ty lidi vlastně zabila, když připsala jejich jména na seznam (Nick totiž na dost lidí ze seznamu střílel a šlo o jeho hlavní cíle). A do toho všeho se začíná rozpadat vztah jejích rodičů.
Ale i přes sympatizaci a lítost vůči Val chápu všechny zúčastněné strany. Pozůstalí potřebují na někoho hodit vinu, ale nemají na koho, protože Nick spáchal sebevraždu hned po střelbě. Valerii se strašně křivdí, a je naprosto pochopitelné, že jí to vadí a Nick už měl plný zuby neutuchající šikany, tak se rozhodl provést totální masakr.
Stejně jako Valerii se čtenáři nedostane odpovědi na otázku, proč to Nick udělal – stoprocentně k tomu velkou měrou přispěla šikana, ale co přesně se mu honilo hlavou ve chvíli, kdy střílel do spolužáků, nikdy s jistotou vědět nebudeme. Bylo by fakt zajímavý celou situaci vidět Nickovýma očima a znát události k ní vedoucí.
Konec skýtá naději, lidi začnou konečně chápat, že Valerie v tom má prsty asi jako pes, co šel zrovna kolem školy a očichával obrubník.
Silný psychologický čtení, rezonuje dlouho a nepouští se snadno z hlavy.
4,5*/5*
Tahle kniha má neuvěřitelný příběh, který je plný emocí a citu. Je zde velmi dobře poukázáno, jak pro spoustu lidí není lehké zotavit se z jakýkoliv situací. Dokážete se s Val úplně vcítit do děje, vtáhne vás do něj. Pochopíte její situaci. Když se nad tím zamýšlím, situace je to opravdu zlá a mrzí mě, že na tom Val měla zčásti vinu, když vlastně za nic nemohla. Myslím si, že takový ,,Hate list", který si napsala Val, máme v hlavě občas úplně všichni.
Tato kniha ve mně zanechala spoustu emocí. Nebylo lehké se do ní začíst, ale jakmile jsem se do příběhu dostala, tak jsem se nemohla odtrhnout.
Hlavní hrdinka nemá snadný život. Ale tragédie, která ji postihne, ji odhalí pravou tvář několika lidí kolem ní. Některá odhalení jsou šokující a milá. Jiná jsou zase velmi bolestivá.
Nové začátky nikdy nejsou snadné. Na to bychom měli všichni myslet a neztěžovat je jiným.
Vypadalo to zajímavě. Na začátku to i bylo zajímavé...skoro se zdálo, že to bude po dlouhé době fajn YA. A pak se to zlomilo.
I když jako věnovat se na 400 stranách porad dokola asi pěti druhům emocí je ... taky hodno uznání. Jde o lehce, čtivě napsanou knihu, která vám mizí pod rukama, ale mě to prostě přestalo bavit skrz to neustálé omilani ...
Hvězdičky za charakter hlavní postavy + její styl. Byt o 15 let mladší je to asi má hodně oblíbená kniha.
Nějaký ten pátek jsem nic nepřečetla, jednak kvůli času a jednak jsem prostě měla svojí "reading slump". Takže ke svému "návratu" jsem si vybrala tuto knížku, která mi už dost dlouho ležela doma.
Nechci říct, že by mě nějak zklamala.... Líbila se mi, akorát jsem čekala nějaký ohromný emoční příběh, který mě pocitově dostane bůhví kam. Knížka samozřejmě smutná byla, je tu těžké téma, ale hlavně se tu zaměřuje na hrdinku a její pocity. Četla se dobře, čekala jsem jestli se z toho něco vyvrbí, nějaké třeba tajemství nebo tak, ohledně incidentu a ono nic. Ale jak říkám, vcelku se mi to líbilo, sem tam se našla i nějaká ta dobrá myšlenka, s hlavní hrdinkou jsem se snažila soucítit. Alespoň na jedno přečtení bych jí doporučila, vzhledem k tomu, že takovýchto případů je poměrně dost, i když si to možná ani neuvědomujeme.
(Alespoň na ní mám hezké vzpomínky, protože mě doprovázela na cestě do Londýna).
Těžké téma a bohužel se to občas děje. Hlavní hrdinka mi byla sympatická. Knížka se četla dobře a na konec padl balíček kapesníčků. Možná by mohla být zařazena jako povinná četba.
(SPOILER)
Wau, už hodně dlouho jsem si takhle nepobrečela. Jediné, co mi vadilo, byla neorientovatelnost, a to hlavně na začátku. Hl. hrdinka mi byla sympatická a místy mi jí bylo příšerně líto.
Takový otec... zase mi to připomíná, že bychom si měli své rodiny vážit.
Depresivní téma ,ale bohužel realita dnešní doby. Šikana na školách a pak někomu přepne a je z toho katastrofa. Je mi líto hlavní hrdinky ze ji tak odsuzovali i když ona nestrilela ,ale nesla svůj díl viny. Jsem rada ze se nakonec tou vinou prokousala a dokázala snad i žít trochu normálně.
Je to silná kniha, ale v druhé půlce už jsem začínala být z hlavní hrdinky a té její povahy trochu otrávená...četlo se to opravdu dobře, ale vzhledem k tomu, jaké to mělo závažné téma, jsem byla i ráda, když to skončilo :)
Tak tuhle knihu hodnotím s čistým svědomím 5/5*. Nečekala jsem od ní žádný velký zázrak, ale rozhodně předčila má očekávání. Je velmi čtivá, dobře napsaná. Už jen hlavní téma je zajímavé a rozhodně stojí za přečtení. Nutí číst dál a dál.