Exodus
Kate Stewart
Havraní bratrstvo série
< 2. díl >
Dokázali byste žít ve lži? Je to město duchů. To místo, které mě pronásleduje. To místo, které mě stvořilo. Vím, že na Triple Falls nikdy nezapomenu a že si s sebou navždy ponesu všechno, co jsem tu zažila. Pořád je všechny cítím, své letní kluky. Podvolila jsem se jim, přestože jsem vycítila nebezpečí. Nedbala jsem jediného varování. Nechala jsem se ovládnout svými city a láskou a nechala se jimi taky zničit. Hrála jsem svou roli, přestože jsem měla oči otevřené dokořán, a pokoušela osud, dokud mi to nedal sežrat. Nikdy nebylo úniku. Za to, co se stalo, můžeme všichni. Každý si odpykáváme vlastní trest. Byli jsme neopatrní a lehkomyslní. Mysleli jsme si, že nás naše mladí chrání a oprošťuje od hříchů, a všichni jsme za to zaplatili. Už nebudu dál předstírat, že jsem největší kus sebe nezanechala v těchto kopcích a údolích, mezi mořem stromů, které skrývá moje tajemství. Proto jsem se vrátila zpátky. Abych se smířila se svým osudem. A jestli během svého pobytu tady nebudu schopná truchlit natolik, abych se vyléčila, zůstanu nemocná. Takové bude moje prokletí. Chci se teď smířit s tím, kdo jsem, bez ohledu na to, jak to dopadne. Protože já už ve lži žít nemůžu.... celý text
Přidat komentář
Tak pro mě byla první polovina knihy naprostá pecka:) tisíc lidí, tisíc názorů. Ve druhé části jsem některé pasáže přeskakovala, číst stále dokola o tom, že má rozervané srdce už bylo únavné. Bavilo mě ale postupné odkrývání všech tajemství a polopravd. Kapesníky byly samozřejmě povinnou výbavou při konci. Už se těším na třetí díl z mužského pohledu:) jsem zvědavá na to, jakou ušli cestu a co je ještě čeká ;))
První polovina knihy byla utrpení, prostřední zvrat mě nechal naprosto chladnou a to nejsem z kamene. Prostě jsme se s autorkou nepotkaly, motá se celý příběh pořád dokola v kruzích. Je to zbytečně natahované, kdyby byla kniha o 200 stran kratší, dle mě by jí to jen prospělo.
Jsem ráda, za celkem uzavřený konec a poslední díl vynechám.
Tato recenze je nádherným příkladem toho, jak rozličné čtenářské chutě má každý z nás. Přestože je série Havraní bratrstvo velice úspěšná a u čtenářek oblíbená, s výbornými recenzemi, mě prostě tato série nesedla. Už z prvního dílu jsem byla rozpačitá, ale zvědavost mi dohnala k tomu dát šanci ještě dalšímu dílu. Ten mě však opět tuze natrápil.
Sama autorka vystihla přesně můj názor na první knihu, kdy napsala v jiné souvislosti větu, ze které jsem si půjčila část.
Sexuálně provokativní pohádka se špatným koncem, nebo nedejbože bez konce.
V druhém dílu se mi sice vyjasnil ten otevřený konec, ale v první třetině knihy jsem naprosto nevěděla o co běží. Dále pokračovalo plácaní hlavní hrdinky, která, ač trochu vyspěla, stále zůstala naivkou a některé její kroky byly naprosto nepochopitelné. Abych však byla upřímná, tak chápu čtenářky, které si zamilovaly hlavní mužské hrdiny, že potřebovaly v určitých pasážích kapesníčky na slzičky. Protože určité pasáže v knize jsou skutečně velmi emotivní. Některá místa v knize mi přišla naprosto zbytečná, jako by se autorka snažila jen nahnat strany.
Líbil se mi poměrně uzavřený konec této knihy, který mi dovolí tuto sérii již opustit a přenechat další čtení těm, kdo si HAVRANÍ BRATRSTVO oblíbili.
Bezpečí je jenom iluze. Ta nejmocnější. Ale jakmile se s tím smíříš, je snazší za cenu většího rizika mířit za většími odměnami.
Každí rozhodnutí, které v životě učiníme, je jedním tahem v šachové hře, kterou hrajeme s neviditelným protivníkem. Ať je tím nepřítelem nemoc, nebo třeba člověk, kterého si pustíme do postele, žijeme v nevědomí, dokud se nám ten nepřítel neukáže.
Sny jsou jen způsobem, jakým naše podvědomí zpracovává myšlenky, kterým se v bdělosti snažíme vyhýbat.
Člověk nikdy nemůže být příliš opatrný.
Pták, který neumí létat, je přesto ptákem; ale člověk, který neumí milovat, je jen obyčejný kámen.
Je možné, že když člověk přijde o všechno, co má, dodá mu to potřebnou pokoru a poskytne mu to šanci udělat se svým životem něco jiného. Najít smysluplnější cíl.
Láska je do značné míry prostě opojení, ve kterém se lidé vyžívají. Je to opojení, které vám může roztrhat duši na kusy, když o něj přijdete.
Nejdřív si něco vysníš, naplánuješ to, a teprve potom začíná těžká práce. V téhle fázi narazíš na nejvíc komplikací, můžou se ti pokazit plány, tvoje sny se můžou rozplynout a pomalu se vzdalovat, až ti začnou připadat nedosažitelné. A někdy i zapomeneš, na čem opravdu záleží, a ublížíš lidem, kteří na tebe spoléhají.
I když se snažíme jednat správně, nejsme svatí.
Náš hněv, naše nejistota, a to všechno je poháněné strachem. Když se budeme dál bát, nebudeme mít nikdy nic.
Opravdový muž si dělá nároky a nedovolí, aby mu cokoli nebo kdokoli stál v cestě za tím, bez čeho nemůže žít.
Tak tohle byl zajímavé čtení. Neustále se objevovaly další a další záhady, občas jsem se v nich ztrácela. Ale jednoznačně mě to vtáhlo.
No tak to bylo zajímavé. Hodně se toho stalo až jsem byla smutně překvapená a poprvé jsem byla smutná, až jsem měla oči zakalené slzami. I přesto musím říct, že se to četlo samo a dál jsem se nedokázala odtrhnout. Takže čekejte, že tajemství se postupně víc odkrývají. Hned se vrhám na poslední díl a jsem velmi zvědavá, jak to celé dopadne.
Přitahuje mě tvoje srdce tvoje srdce je na tobě to nejkrásnější, tvoje srdce z tebe dělá mého nejcennějšího protivníka.
Tak tenhle díl mě rozsekal na tisíc kousků. Dá se říct, že jsem si ho užila i o mnohem víc než ten první. A to jsem si myslela, že to nejde. Hltala jsem každé písmenko, každou větu a nemohla jsem se nabažit. Ke slunečným a deštivým dnům se přidávají dny plné temnoty. Tak dokonalé a tak moc přitažlivé. Možná jde o další romantickou eroťárnu s naivní hlavní hrdinkou, která neví, co chce nebo spíš chce všechno. Tohle nebylo bezduché, jádro příběhu mělo hloubku, možná nereálnou (ale kdo ví), ale hloubku to mělo.
Připravte si kapesníčky, protože se slzám neubráníte. Minimálně se neubráníte lehkého zakalení očí... Ale myslím, že nakonec tu slzu necháte skanout.
Série Havraní bratrstvo se dnešním dnem zařazuje mezi mé topky! Má to všechno co jsem si mohla přát a má to i něco navíc. Ok, není to žádné složité čtení, ale něco si z přečtení přeci jen odnesete a nebude toho málo!
Tahle kniha mě vtáhla, rozkousala a vyplivla... Přesně takhle se po dočtení cítím. Vůbec jsem takový vývoj po 1.dílu nečekala. Jen jsem díky předmluvě čekala horskou dráhu emocí a nějaké drama. Všechno jsem dostala vrchovatě. Tento díl je pro mě o něco temnější a divočejší, téma a příběh je opravdu neotřelý. Z předchozího dílu jsem si zamilovala Seana a tato kniha mi kvůli němu zlomila srdce. Jedna z nejlepších sérií, kterou jsem četla. Teď na poslední díl, který nám má vyplnit hluchá místa a pohled z JEHO strany. Víc napsat bez spoileru už nejde, jen asi to, že je potřeba si připravit kapesníčky
Tak předně jsem ráda, že jsem měla druhý díl této série po ruce. Začala jsem číst po dočtení prvního příběhu a nemohla jsem se odtrhnout, takže skončila se čtením v ranních hodinách. Je to návykové, čtivé a budou chvíle, kdy si budete určitě přát jiný konec, ale tak už to s dobrými příběhy je. Pohltí vás, prožijete s hlavními hrdiny spousty krušných chvil, ale i krásných a pak se s nimi rozloučíte. Za mě velmi vydařené dílo a doporučuji.
Celá tato série by se dala definovat jednou větou a to: "Přestaň už sakra žvatlat o svých pocitech a raději mi vysvětli, co se tam sakra děje?!" protože (jak je napsáno v komentáři níž) tato kniha je definice emocional damage po všech stránkách, u kterého vůbec ale vůbec nechápete, která bije, co se tam děje a už vůbec netušíte, co se bude dít dál, protože vás ta kniha, co pět stran kopne něčím novým/divným/nepříjemným až snad i nemožným s čím si ani hrdinka neví rady, i když se tváří, jakože přesně ví, co má dělat a chvílemi je tak otravná, že protáčíte oči a říkáte si ...už ne, ne další scénu o tom, jak jsi nemocná láskou a rozbitá...prosím, už opravdu ne. Navíc jsou ty její monogoly někdy tak dlouhé, že je prostě musíte přestočit nebo zkrátit (SPOILER: jen tak jsem otevřela třetí díl a Tobiáš je úplně stejně ukecaný jako ona...ach jo).
Jestli jste (trochu jako já) doufali, že vám Exodus dá odpověti, které jste si pokládali po Hejnu havranů, zklamu vás.
Dokázali byste žít ve lži?
Exodus zbožňuju a zároveň nesnáším. Bože, za co mě trestáš. Jako by to bylo včera, co jsem dočetla Hejno havranů a zjistila, že na další díl si ještě budu muset počkat. Bylo jasné, že to nedám a tak jsem se pustila do dalšího dílu v angličtině. Ten konec, ten příběh, musela jsem vědět, co bude dát Na ten emocional damage, který mi celkově kniha způsobila jsem však byla naprosto nepřipravená.
S přehledem můžete zapomenout na všechno, co jste si mysleli o Hejnu Havranů. Exodus je úplně jiný level. Máte pocit, že víte naprosto všechno, ale záhy zjistíte, že jste úplně mimo.
"Loving you made me sick, and I dont ever want to get well."
Po vydání knihy u nás jsem si ji dala cvičně ještě jednou, asi jsem trochu narušená a mám ráda sebetrýznění Never mind. Ale může mi někdo prosít vysvětlit, proč bylo nutné přeložit Tobias na Tobiáše? WTF. Naprosto otravný a smysl postrádající.
Nicméně ke knize. Lezla mi Cec občas na nervy? Protáčela jsem oči v sloup nad některým jejím chováním a ne jen jejím? Iritovalo mě její utápění v sebelítosti?
Ano, Ano a Ano. Ale vůbec to nemění nic na skutečnosti, že jsem si ten příběh zamilovala a užila si každou jeho stránku. Polapil mě do svých sítí a dostal se mi pod kůži.
"Yours. I was always supposed to be yours."
Popravdě je to asi jedna z nejlepších knih tohohle žánru, co jsem zatím četla. Odlišná, tajemná, napínavá a neskutečně čtivě napsaná. Tenhle příběh o zakázané a vše pohlcující lásce, zlomeném srdci, smíření, uzdravení, poznání a přijmutí sebe sama byste si prostě měli přečíst. Já se k němu v budoucnu nepochybně vrátím.
Každý z nás si zaslouží určitou formu šťastného konce ne jen konce.
"I dont get a happy ending. I just get an ending."
První díl jsem doslova zhltla...tento mě nebavil a nemohla jsem se dočkat, kdy to konečně skončí...Tak uvidím, co ten třetí díl přinese.
Tak a mám to za sebou.
Co dodat , Vůbec se mi to nelíbilo. Cecílie pálila všechno co měla a když to spálila tak fňukala že nic nemá pak dolízala za tím co jí pořad odmítá a pak zase fňuká když jí ublíží, žádnou hrdost nic jen závislost.
A konec když už to vypadalo že se vzpamatovala z toxického vztahu tak odpustila vše tak rychle.
Přitom první díl byl super, dávam dvě hvězdy jen za Dominika
Tahle knížka je jedna velká emocionální Roller Coaster!
Vybalte kapesníčky a jedeme. Po otevřeném konci prvního dílu byla nutnost hned sáhnout pro pokračování, které až na malé výjimky splnilo veškerá má očekávání.
Dojde k postupnému odkrývání polopravd, kterými byla Cecílie “krmená” po většinu předešlé části. Na scénu taky vstupují nové postavy, převážně jedna, že ;-). Těžko popsat moje pocity ze samotného čtení, protože se měnily z nuly na sto - v jednu chvíli jste nuceni se smát a v druhé bulet jako želva. Taky byste občas dali postavám čelovku, ale co už :-D.
Nejsilnější scéna byla pro mne ta poslední mezi Seanem a Cecílií.
Věc, kterou bych ale chtěla vypíchnout, jako dejme tomu nedotaženou a na jedné straně děsivě pomalou a zároveň zbytečně rychlou a unáhlenou, je úplný závěr knihy. Doufám, že zrovna na tuhle část se, alespoň trochu, zaměří pokračování příběhu.
Nicméně, sérii moc doporučuji. Stala se jednou z mých oblíbených a vím, že se k ní v budoucnu vrátím. Postavy i příběh byly natolik epické, že na ně budu myslet ještě dlouhý čas.
“Nechci žít v zemi s křehkým duchem, chci žít mezi vojáky.”
První kniha se mi líbila, druhá je o 100% lepší a pohltila mě do příběhu mnohem víc! Tak snad se máme u té třetí na co těšit!
Hejno havranů bylo za mě celkem průměrné, a proto jsem druhý díl oddalovala, jak jsem jen mohla. Nelákal mě. Tedy až do chvíle, než se všude vyrojily recenze, jak čtenářky Exodus naprosto totálně zničil. A hlavně už všichni věděli…
Skoro jsem autorku nepoznávala. Vážně jsem si chvílemi říkala, jestli to psal ten stejný člověk, protože Exodus je, dámy a pánové, neskutečná jízda. Panebože! Šíleně jsem si to užila, hlavně od poloviny to začínalo dostávat pořádný grády.
Některé věci pro mě byly až šokující a věci se začaly odehrávat tak, jak by mě ani ve snu nenapadlo. Havraní bratrstvo se tímto posouvá na přední příčky z edice Red a já se nemůžu dočkat pokračování.
Tak musím říct, že tohle sérii jsem si opravdu užila, druhý díl byl o fous lepší než ten první a emoce jen strikali, slzy tekly. Jsem ráda, že mám tuto knihu ve své sbírce, určitě se k ní vrátím.
Ufff. První díl jsem nějak přečetla, ale vůbec jsem z něj nebyla nadšená, takže jsem si řekla, že druhý už číst nebudu.
Okolnosti tomu chtěly a ke mně se dostal druhý díl. Dlouho mi ležel neotevřený v knihovně... Před pár dny když už jsem neměla co číst, jsem se do něj bez jakéhokoliv očekávání pustila. Musím Vám říct, že to bylo něco úžasného. Tak propracovaný děj, že s každou další strankou chcete víc a víc a nedovolí vám přestat ve čtení, jsem už dlouho nepotkala.
Prvý diel bol taká klasika, láska, sex, tajomstvo ale zmeni sa to na konci knihy. Pozor ak skončí prvý diel hneď bude chcieť siahnuť po druhom je to zaručene.
Druhý diel je úplne niečo iné. Ma to spád, ktorý som nečakala. Takto časť je na vyššej úrovni ako prvý diel. Pri niektorých pasážach som mala chuť niekoho zabiť aby mi povedali tie tajomstvá a co sa deje. V ich som plakala, že prečo sa to deje práve tak, prečo nie inak a nadávala som. Určite si prečítam aj iné knihy od tejto spisovateľky ak budú preložené
(SPOILER)
Upřímně - málokdy hodnotím tento typ románů, nejde o literaturu, nad kterou by bylo třeba se nějak hluboce zamýšlet. Ale tady ráda udělám výjimku.
První díl byl na svůj žánr ok, ale rozhodně ne top. Víceméně jsem neměla moc potřebu pouštět se do dílu druhého, ale když už jsem ho měla...
Exodus mě ale dostal, vážně jo. Kolikrát mi u knihy tekly slzy? Na prstech jedné ruky by se to dalo spočítat. Ale tady, byť jde o erotický román, tady se to stalo dokonce na více místech. Srdce mě drásalo za Cecílii, za Seana, Dominika i Tobiáše. Jasně, Cecílie je naivka, a to ještě lehce zmanipulovatelná, ale opravdu si nejsem jistá, jestli bych na jejím místě dokázala nepodlehnout. Jsem ráda za takový konec, jaký nám autorka dopřála. POZOR SPOILER: Osobně jsem z nějakého důvodu nejvíc fandila Dominikovi, jeho láska mi prostě asi přišla nejryzejší a právě jeho konec jsem těžce nesla. Stejně jako Seanovo poslední setkání s Cecílií mě prostě nenechalo chladnou. Přesto se těším na třetí díl, kdy se snad dozvíme víc z pohledu Tobiáše.
Ono to ani nemohlo dopadnout jinak, jak by se asi Cecílie rozhodla, kdyby nedošlo k žádné tragédii? Nikdy by se úplně nerozhodla, tak to je.
A pro komentující, které tvrdí, že nejde milovat dvě osoby najednou - to je ale blbost. Pokud můžeme milovat své dvě, tři, čtyři děti, proč bychom nemohli milovat své dvě spřízněné duše? Za to bych autorku nehaněla. :-)
Zkrátka doporučuji, málokdy jsem knihou tak omámená. Tady se to navzdory průměrnému prvnímu dílu povedlo.
Autorovy další knížky
2021 | Hejno havranů |
2022 | Exodus |
2023 | Vysněný cíl |
2022 | Kluk napravo |
2024 | Nadělení před Vánocemi |
S touto sérií jsem měla na začátku trochu problém a nekonalo se u mě to davové nadšení jako u většiny čtenářů.
U 2. dílu jsem se cítila podobně jako u 1., ale rozhodně mi více seděla dospělá Cecílie. Bylo mi ji doopravdy líto, jak se všechno špatné svádělo pouze na ni.
Do poloviny knihy jsme v minulosti, pak jsme v přítomnosti, nakonec se posuneme ještě o 8 měsíců a v Epilogu nahlédneme o dalších 10 let dále.
Tento díl mě ale rozbrečel a v tom okamžiku mi došlo, proč knihu nehodnotím tak vysoko. Já se totiž zamilovala do špatného Havrana. Je to trochu jako ve Skleněném trůnu s Chaolem a Rowanem, tam jsem to také nikdy nepřekonala. Pro mě je Sean chlap, do kterého bych se zamilovala a vždy bych si vybrala jeho. Ne že by bratři nebyli ucházející, ale toto je to mé ale.
Rozhodně je tento díl zajímavější jak první, nechybí nečekané zvraty, velká tajemství a skok o 6 let dopředu rozhodně pomohl.