Hektor Servadak
Jules Verne
Kometa Gallii při srážce se Zemí odtrhla malý kus planety, kde žilo třicet šest lidí různých národností. Vesmírní trosečníci si nejdříve mysleli, že divné úkazy způsobilo jen obyčejné zemětřesení, ale postupně začínají zjišťovat, že se vydali na nedobrovolnou pouť Sluneční soustavou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1910 , E. BeaufortOriginální název:
Hector Servadac, 1877
více info...
Přidat komentář
Celá ta myšlenka, kdy je skupina lidí při nárazu komety na zem, zachycena na jejím povrchu z hlediska doby, ve které byla napsaná a významu pro sci-fi literaturu, která byla v té době v plenkách velice významná. Přiznávám se, ale že autorovi přednášky o kosmických tělesech jsem přeskakoval. Na druhou stranu, samotný děj a především charaktery postav, kdy Verne přidává zástupcům jednotlivých národností charakterové vlastnosti, mě velice bavil.
Skvělá kniha a typický Verne. Problémům se ale nevyhnula – obviněním z antisemitismu kvůli postavě Izáka (Verne ovšem nebyl antisemita) a neuspokojivému konci: Hetzel trval na happyendu, proto ten podivný závěr. Verne počítal s tím, že lidé na kometě Gallii při návratu zahynou – však také tak krásně nezvykle znějící jméno hlavního hrdiny, čtené pozpátku, znamená „mrtvoly" (Servadac – cadavres).
Kongeniální Zemanův film připomene, že u Verna jsou nejdůležitější postavy – to je něco, co v USA doposud nepochopili, proto také v jejich Tajuplném ostrově každý trosečník vyfasoval děvče v plavečkách – včetně Harberta!
Štítky knihy
zfilmovánoAutorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Klasika sci-fi a vlastně naučný cestopis po sluneční soustavě podle tehdejších poznatků vědy. Kdo má rád verneovky, ten musí řadit tento román k těm nejlepším.