Hodiny
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 32. díl >
První vydání poněkud neobvyklé Agathy Christie – stopy vedou až za železnou oponu, jeden podezřelý mizí do Moskvy, jiný cituje Lenina. Mladý muž potká mladou ženu, zamilují se do sebe, a protože jsou oba volní, nemělo by nic bránit jejich štěstí. Tento příběh, zdánlivě podobný tisícům jiných, jste však ještě nečetli. Mladý muž totiž právě rozplétá složitou mezinárodní špionážní síť a současně pomáhá objasnit podivnou vraždu, mladá žena ve chvíli setkání utíká z místa vraždy a možná se na ní podílela…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2000 , Knižní klubOriginální název:
The Clocks, 1963
více info...
Přidat komentář
Příběh jsem znala nazpaměť díky televiznímu zpracování, přesto mě to velice bavilo. Agatha uměla psát nejlepší detektivky.
Další skvělá detektivka od Agathy Christie. Mrzelo mě, že tam Poirot vystupoval tak málo, ale i tak byl příběh neotřelý a zajímavý. Zase něco trošku jiného.
Je to tak. Klasika je klasika a já si opět pročítám Agathu Christie. Její detektivní novely jsou nesmrtelné a pro mě hrozně přitažlivé, proto svoji letošní četbu a četbu pro příští rok sem tam přiživím touto stálicí.
"To je tak, když knihy zdivočí, všude se roztahují, množí se a násobí a nikde není silná ruka, která by je udržela zpátky."
To se mi v knize moc líbilo.
V této detektivce Poirot nepřichází jako hlavní detektiv, figuruje zde pouze z povzdálí, přesto je jeho role nezastupitelná.
Ještě se mi nestalo, že bych knihu od Agathy Christie nedoporučila, i když je pravda, že například její životopis nebo Sešli se v Bagdádu jsem pročítala znuděně. Nicméně kniha Hodiny je jedna z těch poutavých a já si ji užila.
Přečetla jsem od Agathy Christie všechno, co napsala, takže zákonitě i ty příběhy, které jsou trochu slabší. Bohužel k nim patří i Hodiny. Obecně mě ty špionážní linky, odvážní mladí muži a dívky v nesnázích v jejích knihách moc neberou. Poněkud překombinovanému, až zmatenému příběhu tentokrát moc nepomáhá ani Poirotova přítomnost. Ale pořád je to klasika, jejíž čtení rozhodně není ztráta času.
Na můj vkus trochu moc zdlouhavé. A i když mám ráda Poirota, tak v této knížce mi šel na nervy. Vždy se rád poslouchal, ale tady už to překročilo únosnou míru. Žvanil a žvanil a žvanil, aniž by cokoli řekl. Cítila jsem silné nutkání s ním pořádně zatřást, ať už konečně přejde k věci.
Tři hvězdičky pro mou milovanou Agathu jsou hodně málo, ale co naplat.
Nepřekážela mi zas tolik jistá rozvláčnost, zapříčiněná dvojím různorodým šetřením; to Poirot mi zde - byť se dostává ke slovu až skoro v závěru děje, - připadá samoliběji mnohomluvný (obzvlášť s mnohočetně se opakujícími příměry o pánu a psu), ale bez obvyklého šarmu.
Nevyhovoval mi exkurs do světa špionáže, všechno mi to připadlo jako podivný mix Agathina klasického pojetí příběhu a různorodých prvků, které dějovou linku neobohacovaly, ale tříštily.
SPOILER:
A poslední kritická zmínka patří bystré holčičce s deníkem, sloužícím k zaznamenávání nejrůznějších pozorování. (Že se v něm jako náhodou skrývá i podstatný dosud neznámý detail, je nasnadě). Jenže tohle zároveň tvoří gró jiné Agathiny známé detektivky. (Nechci si vymýšlet, ale skoro se mi zdá, že se ta druhá dívčina i shodně jmenovala (?)).
Coby Agathin fanda jsem si Hodiny čtené Lukášem Hlavicou ráda přidala "do sbírky", ale vracet se k nim nebudu.
Trochu příliš přitažené za vlasy, ale to bývá v autorčiných knihách dost často. Přesto musím její knihy hodnotit kladně, jelikož se nejedná o literaturu faktu, ale dostává zde prostor fantazie a schopnost vytvořit zajímavý příběh. V Hodinách mě ale vedlejší špionážní linka trochu nudila.
Pomerne prúser, hoci sa autorka snažila o netradične napísanú detektívku, teda aspoň čo sa týka jej tvorby. Hodiny sú v rámci toho, čo pani Agatha naklepala na písacom stroji, priemernou detektívkou, a z môjho pohľadu knihe uškodilo aj to, že je Poirot zatlačený do úzadia na najvyššiu možnú mieru. Ak čítam knihu zo série, kde sa má niektorá postava vyskytovať, tak očakávam, že v knihe bude a cítim to ako podraz na čitateľovi, keď sa v príbehu postava objaví na menej než desatine strán. Škoda, je to ďalšia kniha, ku ktorej sa už nevrátim. Hoci autorka nemala rada literárnu postavu, ktorú stvorila, tak by jej zároveň nemala kaziť povesť a zavádzať čitateľa s tým, že je v nej malý Belgičan - priestor dostal skutočne minimálny a možno by bolo lepšie, ak by sa v knihe vôbec neobjavil.
Tento případ byl velmi zajímavý. Kdo je mrtvý a jak se v domě vzal? ALE spousta matoucích postav a H.P. to sice rozsekl, ale samotné rozuzlení nepřehledné a matoucí.
Za mě slabý průměr.
Zmatek! Vůbec jsem se neorientovala v ději a z knihy mám velký zklamané pocity, vůbec vlastně nevím, co kdo udělal a proč... Nemůžu říct na kolik je to chyba moje a na kolik autorky. U ostatních knížek od ní se mi to nestalo.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
Většinou čtu "nové" detektivky severského a britského střihu. Tohle bylo milé, staromilské, skvělé audio v podání Lukáše Hlavici.
Byť čtu knihy A.CH. s radostí už víc jak 20 let, vůbec jsem netušila, že má ve svém repertoáru i tento příběh, který se dobově tolik vymyká.
Byl to nezvyk, ale bylo to skvělý! Moc mě ta špionážní linka bavila a celkově to atmosféru knihy krásně doladilo. Budu muset zapátrat, jestli takových experimentů nenapsala Agatha víc. :)
Za mě dobře napsáno, jako všechno co jsem od Agathy zatim cetl, ale přesto mě příběh zaujal tak napůl. Ta druhá linie příběhu mi přijde trošku dost navíc a řešení prvni je trošku komplikované. Určitě by mě napadlo spousta jednodušších způsobů jak se zbavit mrtvoly a myslim, že by byly o něco jednodušší. Ale to by řešení asi nepotrebovalo bystrý mozek Poirota. I když řešit vraždu od stolu jen podle toho co mi někdo řekne... I pro bystrý mozek docela nepředstavitelné
Detektivka z 60. let 20. stol. a bylo to poznat. První kriminalistická linka byla typická Agatha (znalost lidských povah, spousta kamufláže, rozluštění hádanek díky "šedým buňkám mozkovým" H. Poirota). Druhá špionážní linka byla podle mne úplně zbytečná. Že by úlitba době vzniku románu? Poslouchala jsem jako audioknihu, a tak mi zpočátku dělalo problém zjistit, kdo je kdo. Rozeznat podobně znějící ženská příjmení bylo pro mne občas těžké a úlohu hodin jsem vůbec nepochopila. Je to s podivem, ale stejnojmenná seriálová epizoda je lepší a uvěřitelnější než kniha. Detektivky paní Christie z meziválečného období se mi líbí víc.
Jedna z nejlepších, skvěle napsaná detektivka autorky. Nejde o napínání, jde o požitek z četby, oddychový a zajímavý bonbónek.
Mám Poirota rád, ale tohle je odfláklé. HP tam vlastně víceméně nevystupuje, nic nevyšetřuje, jen se na konci zjeví a všechno ví, ala slečna Marplová. Bylo by lepší ho tam vůbec nedávat, takhle mu jen kazí renomé. Závěrečné shrnutí děravé jak cedník
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Příběh splnil má očekávání. Pamatuji si, jak jsem se jako malá, dívala s babičkou na Poirota, který svým výjimečným nadáním, vždy přišel na vraha. Proto, když jsem si do čtenářské výzvy vybírala knihu a viděla v žebříčku Agathu Christie, bylo rozhodnuto. Ještě než jsem začala číst, měla jsem přípravu v podobě Vraždy v orient expresu a v novém filmu, tak i jako hru na PS, kde jsem se sama stala Poirotem. Proto, když jsem začala číst, děj mě úplně pohltil. Přiznávám, že jsem měla občas nutkání se podívat na film, ale vydržela jsem a jsem za to ráda. Po dočtení jsem se podívala na film a dost mě zklamaly kontrasty. To už u filmů bývá. Jak tedy shrnout tuto knihu? Napínavá do posledního konce, čtivá a vtipná. Jediné co mě mrzelo, že tu Poirot vystupuje tak málo a je spíše takovým druhým detektivem, i když konečnou zápletku odhalí právě on. Je pravda, že to byla má první kniha od Agathy, tak uvidím, kam mě to zavane příště.