Schôdzka so smrťou
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 18. díl >
Túto detektívku vám neodporúčam čítať neskoro večer – vaše sny by sa ľahko mohli zmeniť na nočnú moru... Skvelá kniha! Daily Mirror Dômyselná zápletka, nečakané rozuzlenie, psychologicky verne vykreslené postavy a exotické prostredie Stredného východu - to sú atribúty, vďaka ktorým môžeme Schôdzku so smrťou smelo zaradiť medzi najlepšie diela Agathy Christie. The Guardian Počas dovolenky v Jeruzaleme sa mladá lekárka Sarah Kingová zoznámi so zvláštnou americkou rodinou, ktorú ovláda despotická nevlastná matka. Rodiace sa sympatie medzi Sarah a Raymondom Boyntonom sú však podľa všetkého odsúdené na zánik, keďže matka bráni deťom v akomkoľvek kontakte s inými ľuďmi. S Boyntonovcami sa Sarah nečakane stretne aj počas výletu do Petry, kde sa emócie v rodine ešte väčšmi vyostria. Keď raz večer nájdu pani Boyntonovú mŕtvu, plukovník Carbury z jeruzalemskej polície k vyšetrovaniu prizve Hercula Poirota, ktorý je tam práve na dovolenke. Na vyriešenie prípadu má slávny detektív iba dvadsaťštyri hodín. Podarí sa mu za taký krátky čas vypátrať vraha medzi toľkými podozrivými?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2023 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Appointment with Death, 1938
více info...
Přidat komentář
Příběh je ze začátku trochu pomalejší, první polovina knihy nám přibližuje jednotlivé členy rodiny Boyntonových a jejich vzájemné vztahy a především despotickou matku stojící v čele rodiny. Právě popis staré paní Boyntonové považuji za brilantní, je to skvěle vykreslený „záporák“. Líbilo se mi i prostředí starobylého skalního města Petra. Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Růženy Merunkové, načtení je výborné, doporučuji.
Tentokrát jsem měla o motivu a o vrahovi jasno poměrně brzy-a i tentokrát jsem se mýlila.
Pokud je něco, co pokaždé hledám u detektivek, tak je to geniální zápletka a nepředvídatelnost pachatele. A přesně tyto věci vždy u knih od A. Christie dostanu. Kniha má sice pomalý začátek a trvá téměř polovinu knihy, než se spáchá zločin, ale případ za to čekání stojí. Hercule Poirot je jeden z mých nejoblíbenějších knižních detektivů. Celou dobu jsem byla napjatá, kdo vraždu nakonec spáchal, a byla jsem opravdu hodně překvapená, nebyl to nikdo, koho jsem během čtení podezřívala. Na Vraždy podle abecedy nebo Vraždu v Orient Expressu to sice nemá, ale i tak byla kniha skvělá.
Příběh z doby, kdy Blízký východ byl ještě britskou kolonií. Jsme svědky zajímavého putování turistů do skalního města Petra, kde náhle zemře americká turistka doprovázená početnou rodinou. Stará zlá žena svou rodinu tyranizuje, takže jsou vlastně všichni rádi, že je mrtvá, jen H. Poirot (ten se tu vyskytoval úplně náhodou) se snaží objasnit, jak a proč zemřela. Původně jsem si myslela, že jde o to, že "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá", ale nakonec to spíše bylo "lež má krátké nohy". Ale kdo a jak lhal, si už každý musí přečíst sám. :) A kniha je lepší než film, ten je úplně o něčem jiném.
Kniha není špatná, jen myslím, že existuje řada lepších. Děj do jisté míry předvídatelný, ale vrah byl velké překvapení. Konec knihy mi také vadil, protože byl až příliš přeslazený. Takové klišé typu "žili šťastně až do smrti" tady vůbec nepatří.
Tady bylo od první věty zřejmé, kdo bude obětován pro všeobecné dobro, tedy že bude zavražděna matka rodu, aby do všeho nekrafala a nebořila životy svým dětem, jejich partnerům a vůbec každému, kdo šel okolo. Takže opět bylo adeptů na vraha spoustu, paní dokázala nakrknout opravdu každého, koho potkala. Dostihlo ji to na Blízkém východě, jak je u Agathy Christie dobrým zvykem. Smrt tedy nastala v opulentních archeologických kulisách divu světa, kde se náhodou motal i Hercule Poirot a ani vedro mu nezabránilo všechno rozmotat během pár hodin.
Pro mě zcela neznámý příběh a Agatha Christie ve špičkové formě.
Atraktivní prostředí, ve kterém si libuju, skvělé a přesné vykreslení charakterů, do poloviny napínavý děj psychologické detektivky s příměsí thrilleru.
Teprve ve druhé části nastupuje monsieur Poirot a jeho nesmírně podrobné, ale přesto dramatické odhalování pravdy, založené na detailním zkoumání skutečnosti díky zevrubné revizi časových intervalů, neustálému zohledňování psychologie postav, pohnutek, reálných možností, slabých míst ve výpovědích...
A nakonec jeho už proslulé shrnutí (tentokrát opravdu trochu rovno natahování na skřipec :)), překvapivé, jak jinak, pro někoho znamenající svobodu, pro druhého...
Mně zaujala na téhle detektivce také šíře nenásilně podaných informací o době, postavení žen, politické situaci, téma rasové diskriminace, úvahy o ceně života, právu na odplatu, sebeobětování jedince...
A musím vyslovit nejvyšší míru obdivu interpretce, paní Růženě Merunkové. Díky ní jsem se neztrácela v textu ani postavách, což (zejména při neustálých Poirotových časových rekapitulacích s minimálními odchylkami, ponejvíce v závěru) nebylo právě lehké. Díky za pojetí Poirota bez jakékoliv násilné stylizace, přirozenou interpretaci mužských figur a zejména MISTROVSKÉ pojetí figur ženských, vč. "pekelných bab", viz Vesmich níže. :)))
Nikterak nesdílím všeobecné nadšení. Asi by tomu bylo jinak, kdyby starou paní nikdo nezavraždil, protože do tohoto okamžiku byla kniha moc dobrá. Ten temný oblak nad despotickou ženou a celou její rodinou, její a jejich chování vůči sobě navzájem, to tomuto dílu dodávalo šťávu. Paradoxní je, že jakmile došlo k vraždě, jakmile se na scéně objevil hlavní hrdina, věc se začala jaksi táhnout a mě to tak nějak přestalo bavit. Samotný motiv vraždy mi také přišel tak nějak zašmodrchaný. Nemluvě o tom přeslazeném konci, tím bylo dílo doslova dokonáno...
Atmosféra, detektivní zápletka a exotické kulisy příběhu, to je další peefektní kombinace paní Agathy.
Příběh je výborně vypointovaný a zápletky skvěle napsané. Charakteristika a vývoj postav byly napsány výborně. Styl psaní se mi líbil a kniha se četla hodně dobře.
A tak mě tak napadlo: "kdo s čím zachází, tím také schází!"
Pěkná, nadčasová detektivka. Krásně ke všemu odhaluje tehdejší společnost, maloměšťáctví, ale i upjatou morálku. Každá osoba zde má své místo, svůj účel a celkem nevelká, avšak povedená zápletka vytvoří dokonalé odhalení s překvapením.
Detektivky Agathy Christie, jsou bezpečnou zárukou dobré četby a zajímavého rozuzlení zločinu.
Schůzka se smrtí nevybočuje. Je to příjemmá oddechovka s přidanou hodnotou: lze vraždu zlé, tyranské matky, pojmout jako společensky přípustnou? A je vrahem skutečně rodinný příslušník, jak to zprvu vypadá?. Čtěte.
Oddechové čtení s tradičně překvapivým závěrem. Kdo si vraha tipnul dobře, hm? Já ne. Potěšila mě pěkně napsaná psychologie postav.
Mám nakoukaný seriál, který je podle mě skvělý. A tady se ukazuje, že je aspoň pro mě lepší než kniha. Místy mě kniha i nudila. Až ke konci to začalo být zajímavé. Seriál se naštěstí až tak moc knihy nedržel a bylo to jen dobře. Stojí za přečtení, ale existují mnohem lepší díly s Herculem.
Seriál Hercule Poirot s Davidem Suchetem znám nazpaměť. Pořád se na něho dívám, tak jsem si řekla, že začnu číst i knihy, které byly předlohy seriálu. Tenhle díl je dost pozměněn oproti knize.
Kniha je skvělá. Pořád mě Poirot překvapuje, jak si všímá i těch nejmenších detailů. Kolikrát stačí jen poslouchat. Člověk se nakonec propálí sám... Určitě si přečtu, nebo poslechnu další knihy, kde figuruje Poirot.
Už vážně nevím, co ještě dodat ke knihám Agathy Christie. Poslední dobou hltám jednu za druhou a i tato byla skvělá. Znovu mnoho postav, ale velice dobře zapamatovatelných. Elegán Poirot kromě krátké chvilky v úvodu nastupuje na scénu až později. A zase se rozbíhají výslechy, brilantní dedukce a samozřejmě závěrečné zcela nečekané, avšak zcela logické rozuzlení. Zřejmě mě další knihy královny detektivek neminou.
Poslouchala jsem jako audioknihu, abych si děj znovu připomněla, protože jsem nedávno viděla filmové zpracování a nějak mi to "nesedělo".
Uvědomila jsem si při tom, jak často a dost svévolně manipulují filmoví scénáristé s literárními předlohami. Konkrétně u této knihy Aghaty Christie a jejím zpracováním v anglickém televizním seriálu je to do očí bijící. Ještě bych pochopila, že třeba z různých důvodů zaměnili údolí Petry za středověký křižácký hrad. Jde mi o to, jak svévolně překroutili jednotlivé postavy a jejich motivaci a přitom právě těmto detailům autorka věnuje velice pečlivou pozornost.
Když to tedy shrnu - kdo si u filmových nebo televizních zpracování knih Aghaty Christie myslí, že zná dílo této autorky, je na velikém omylu! U Schůzky se smrtí to tedy platí stoprocentně. Tady je společný snad jen název.
Líbilo se mi to, ale popravdě mě to moc neohromilo. Seriálová epizoda z roku 2008 je geniální, bohužel (nebo snad bohudík?) se moc nedržela knižní předlohy. Předlohy, která je poměrně nudná, ale stále ještě likeable.
Agatha dokonale vykresluje obraz despotické ženy, kterou by nejraději zamordoval i sám čtenář. Schůzka se smrtí je krásný tyglík povah a osobností, které vesměs všechny trpí pod krutovládou. Ta je ukončena poměrně brutálně a zaslouženě. Závěr je tak krásný a smutný. Hlavní padouši jsou spíše antihrdiny, se kterými soucítíme. Báječné čtení.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Hercule Poirot anglické romány Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939) despotický rodičAutorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Vražda nenáviděné, zlé ženy. Vynikající počteníčko! :)