Smrt staré posluhovačky
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/232/bmid_smrt-stare-posluhovacky-HDZ-232.jpeg
4
652
652
Hercule Poirot série
< 27. díl >
V Broadhinny, poklidné anglické venkovské obci, „žijí nóbl lidi,“ jak tvrdí paní poštmistrová Sweetimanová. Zaběhnutý řád sice naruší vražda staré posluhovačky, ovšem policie koná, jak má, a brzy dopadne a před soudem usvědčí pachatele. Tak je to v pořádku – anebo ne? Vrchní policejní inspektor Spence má své pochybnosti, a když se s nimi svěří slavnému detektivovi Hercule Poirotovi, který se nemůže smířit s nudným nicneděláním na zaslouženém odpočinku, rozčeří hladinu tradiční idyly pořádný uragán a z hlubin vypluje na povrch mnohé, co nikdo ani netušil.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2006 , Knižní klubOriginální název:
Mrs McGinty's Dead, 1952
více info...
Přidat komentář
Tenhle díl s Herculem nepovažuju až za tak zdařilý, opět se opakuje ten samý vzorce na okruh podezřelých, tentokrát mě ani ten motiv nijak extra nenadchl… Postavy mi dost splývaly. Samozřejmě to bylo velmi čtivé a svižné, ale brzy bude zapomenuto.
(SPOILER)
Co dodat k této ikonické klasice? Vlastně docela dost. Ačkoli je čtení autorů z povinné četby po letech stresující, protože se ukáže, jak mizerně je to vlastně napsané, tak tentokrát jsem byla velmi příjemně překvapena. Kniha je zábavná, velice čtivá a opravdu vtipná. Nad Poirotovými poznámkami jsem často vyprskla smíchy.
Světoznámý detektiv představuje opravdu vděčnou svéráznou figurku, kterou můžete stejným dílem milovat i nenávidět. Scházel mi Hastings, nevím, zda jej autorka v tomto díle již neposlala na odpočinek, nebo co vlastně jeho nepřítomnost způsobilo. Tohle je jedna ze dvou závad, které musím zmínit. Ačkoli se jedná o sérii, Poirotovy osudy jsou umně zatlačeny do pozadí a jediné, na co se soustředíme, je vyšetřování poněkud zvláštní vraždy.
Teda ona by nebyla zvláštní, kdyby vyšetřující policista nenaslouchal svému tušení. Naštěstí, protože odsouzený pochopitelně nebyl vinen.
Ovšem dostáváme se k druhé, podstatně významnější závadě. Kromě Poirota byly všechny ostatní postavy naprosto šablonovité. Neprávem odsouzený proti svému osudu neprotestoval. Podezřelé osoby z vesnice mi splývaly, ani jedna se výrazněji nevyprofilovala.
Jinak samotné pátrání jsem si užívala, i když ten překvapivý moment, který Herculovi napověděl, by mi zůstal utajen, protože o této skutečnosti zhola nic netuším.
Takže až na guláš v postavách to byla zábava, takže za čtyři a doporučuji.
Opět brilantní Poirot a zapeklitý případ kde je obviněný nevinný.Já neuhodla ,ale koukala jak se to objasnilo.
Opäť skvelý príbeh s Herculom Poirotom. Veľa postáv, ale zaujímavý zločin, zamotaný príbeh. A prekvapivý koniec:-)
Mon Dieu! To bylo osob, to bylo jmen! To bylo zapletených vztahů. Při rozkouskovaném čtení o dovolené - nemívám čtecí dovolené - jsem se v té spleti horko těžko orientovala…
Naštěstí případ řešil Hercule Poirot se svými skvělými šedými buňkami, takže nakonec vše rozpletl a na závěr vysvětlil.
K vydání Knižní klub a Ikar z r. 2001:
Vydavatel se řídil cimrmanovským „…prozradím vám konec celé detektivky“ a v tomto duchu umístil na zadní část knihy krátké shrnutí závěru, aby každý, i ten poslední nedovtipa, pochopil, jak to dopadne.
Takže varování před tímto vydáním, nekoukat na zadní stranu!
Je mi líto, ale hodnocení kvůli tomuto vydání snižuji, jsem si jistá, že Agatha by tento vydavatelský zločin také odsoudila…
Hercule Poirot zachraňuje podnájemníka staré posluhovačky paní McGinthyové před oprátkou, když po její násilné smrti všechny důkazy ukazují právě na mladého Jamese. Podobnou zápletku znám z příběhů Sherlocka Holmese, bavila mě tam jako tady. U Hercula Poirota je ale jako tradičně široký okruh podezřelých - detektiv najde v šuplíku paní McGinthyové schovaný výstřižek z novin pojednávající o starých kriminálních případech. To byla pro mě skutečná zkouška pozornosti, zapamatovat si všechna ta jména a mikropříběhy a sledovat, kterou z žen začne Poirot spojovat se smrtí staré posluhovačky a jak ji hodlá znovu najít, když žije pod jiným jménem a po letech vypadá jinak než na novinové fotce. Opět povedená detektivka, Hercule Poirot je můj velký oblíbenec.
Hercule Poirot mi zase spravil chuť. Až do konce jsem neměla tušení, kdo byl vrahem. Opět mě A. Ch. tahala po nitkách a já stejně netušila, kam vedou.
Po dočtení každé autorčiny knížky si teprve uvědomím, jak snadno se mi četla, jak dobře byly scény i zápletky popsané, jak hladce to všechno plyne. Píše tak přirozeně a vlastně i jaksi nadčasově.
Kdybych někdy zapomněla to wow, kdo byl vrahem, tenhle kousek si ráda přečtu znovu.
Knih od ACH jsem přečetla už vícero a knihu Smrt staré posluhovačky řadím k tomu nejlepšímu, co jsem doposud od autorky četla. Pachatele jsem neměla ani šanci uhádnout, ale co si budem, to by byla nuda. Ráda se nechávám oslnit geniálními zápletkami a konkrétně u této knihy bravurním vyřešením. Jsem ráda, že královna detektivek byla tak plodnou spisovatelkou a s mistrem Poirotem mě čeká ještě mnoho stran.
Kdoby řekl, že z vraždy posluhovačky se stane tak zamotaný případ. Opět hodně podezřelých, ale jen jeden byl vrah. Bavilo mě to.
Trochu víc postav a zápletek, takže jsem se občas neorientovala. Ale vyústění příběhu znovu skvostné.
Opět "milovaný" Poirot, skvělý Lukáš Hlavica a prostě Agatha, mistryně svého oboru :-) Mám své oblíbené díly, pak i ty méně.. v tomto díle jsem se trošku ztrácela ve jménech, ale jelikož mám najetá všechna filmová zpracování, tak jsem se neztratila úplně :-))) Proto dávám o hvězdičku méně, jinak má Poirot vždy plný počet, jak jinak..
S mačetou malých šedých buněk jsem se prodírala pralesní spletí jmen; současných, minulých, skutečných, přijatých, jmen křestních i příjmení, jmen mužských, ženských i psích, názvů usedlostí, firem a tiskovin, - abych si v závěru cesty otřela zbrocené čelo šátkem poznání a prozřela. :))
Zadostiučinění se dostavilo až napodruhé, při zpětné revizi slyšeného.
Neboť ano, opět jsem poslouchala audioknihu v perfektním podání Lukáše Hlavici, tedy vícehlasou verzi :)), - a nelitovala jsem. (No, jasně, v knížce bych se vracela taky, jen by to šlo asi o fous rychleji).
Smrt staré posluhovačky má úctyhodné hodnocení. A ono je těžké knížku tak propracovanou a s neodmyslitelně precizně a nápaditě vystavěnými charaktery četných osob (kterých se autorka důsledně drží ve všem jejich jednání) tak nehodnotit. Ale na mě bylo tentokrát vějiček až příliš a také rozuzlením jsem se cítila maličko zklamaná. (Přičemž epilog by mi nescházel vůbec). Prostě paní Agatha to tentokrát rozjela opravdu velkoryse a za mě přejela cílovou rovinku.
Stejně mě to celé ale znovu bavilo, to jinak nejde. :))
Další klasika od Agathy Christie s úžasným Hercule Poirotem. tentokrát se snaží - a samozřejmě úspěšně - zachránit mladého muže od popravy za vraždu.
Jako pro asi většinu čtenářů je A.Ch. nepřekonatelná spisovatelka detektivek. Vtipné a napínavé. Zde do malé vesničky na anglickém venkově, byl vyslán emeritní Hercule Poirot. Úplně jsem si toho svérázného mužíčka, jeho vizáž, ale i mluva, která přechází do jeho rodného jazyka, ale i metoda, řád a systém vytváří z tohoto gentlemana slídícího psa, který jde za svou kořistí. Nemýlí se a vraha dopadne.
Skvělá detektivka. Pro mě jedna z nejlepších. U téhle jsem se i nasmála, bavily mě strasti pana Poirota, které podstupoval při vyšetřování..
Agatha Christie je zárukou čtivosti, přesto i ona má příběhy různé kvality. Smrt staré posluhovačky je dobrá detektivka z prostředí venkova a tomu odpovídá i příběh. Ta řekla tohle, ta zase tohle, všichni o všem a o všech vědí a mají na to samozřejmě vlastní názor a klevety. Mezi tím lavíruje Hercul Poirot a snaží se vypátrat vraha. Já na něj nepřišel, protože ... ale to bych vám moc pomohl. Hezkou četbu.
Štítky knihy
Anglie detektivní a krimi romány ostrovy Hercule Poirot Ariadne Oliverová detektivky podle říkanekAutorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Jeden z nejslabších případů Lady ACh vůbec. Monologická první část poutavosti moc nepomohla, vlastně mě případ začal zajímat až po druhé vraždě. Ovšem řešení jako vždy překvapivé. A úvaha o (ne)přitažlivosti vrahů příjemná.