Temný cypřiš
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61634/bmid_temny-cypris-slp-61634.jpeg
5
528
528
Hercule Poirot série
< 20. díl >
Elinor Carlislová se ocitla před soudem, obviněná z vraždy Mary Gerrardové. Celý příběh však začal v den, kdy Elinor a její snoubenec Roddy obdrželi anonymní dopis, v němž je pisatel vyzývá, aby si dali pozor na někoho, kdo se snaží vloudit do přízně Elinořiny tety Laury a dopomoci si tak k jejímu nemalému dědictví. Elinor a Roddy se jedou na vážně nemocnou tetu podívat a zjistí, že tou záhadnou osobou je Mary, dcera správce, se kterou si oba jako děti hrávali. Roddy se do ní okamžitě bláznivě zamiluje. Teta Laura umírá, aniž by po sobě zanechala poslední vůli. Když přijede Elinor vyklidit její dům, přijde ji na pomoc i Mary a jedna z ošetřovatelek…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1999 , Knižní klubOriginální název:
Sad Cypress, 1940
více info...
Přidat komentář
Opět pěkná detektivka. Za pět hodin jsem měl přečteno, hezky to utíkalo. Poirot se objeví až v polovině.
Jak jinak od Agathi vždy úžasná kniha. Měla jsem to za pár večeru přečtené. Ale jediné co mě zklamalo, že jsem po první čtvrtině knihy věděla kdo byl vrah.
Zajímavý příběh, u kterého jsem opět nezjistila pachatele. Závěrečné vysvětlení mě dostalo. Hercule Poirot opět zazářil. A Agatha Christie je skutečně jedna z nejlepších spisovatelů píšících detektivky. To, jak Poirot dokáže složit všechny dílky dohromady, je až neskutečné. Rozhodně doporučuji.
Motanice se závěťmi jsou dokonalým prostředím pro autorčiny příběhy. A tedy není jasné, kdo bude dědit ze závěti a kdo ze zákona. Policie nabere první stopu a to je příložitost pro Poirota, aby předvedl, co umí. A zde toho dokonale využila. Moc autorce nesedí vložky mezi zamilovanými, ale mi to vůbec nevadí!
Oproti tajuplnějším a promyšlenějším dílům z poirotovské série mi přišel Temný cypřiš jako vysloveně odpočinková záležitost. Autorka sice v tomhle případě zvolila oběť, jíž člověk lituje, ale příliš mnoho dalších emocí četbou nevyprovokuje. Pachatel je záhy poměrně jasný a milostné záležitosti také spějí k jednoznačnému závěru. Chvilek, strávených četbou, nicméně čtenář litovat nebude.
Po přečtení jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec jsem se rozhodla pro čtyři, protože tato kniha je v mnoha směrech přece jen výjimečná. Jistým způsobem vystupuje ze zavedené šablony, kterou Agatha Christie použila v předchozích knihách. Temný cypřiš začíná soudním procesem, na nějž hned v dalších kapitolách navazuje retrospektivní vyprávění o událostech, které k danému procesu vedly. Závěr je opět ve znamení onoho soudního případu, kde se ve velmi krátkých, útržkovitých kapitolách dovídáme, jak se věci skutečně odehrály. Další zvláštností této knihy je fakt, že Hercule Poirot zde nehraje zase tak významnou roli. V podstatě se k většímu slovu dostává až na úplném konci, po skončení soudního jednání, kdy již svým typickým způsobem osvětluje, jak k výsledku a odhalení skutečného pachatele došel. Osobně mně takovéto odhalení příliš neuspokojilo, přece jen by se mi líbil mnohem dramatičtější průběh anebo nějaký twist. Ovšem kniha jako taková je velice čtivá a dýchá z ní tajemná atmosféra. Jen si stále lámu hlavu nad tím, proč dostala název Temný cypřiš?
Agatha se vždycky čte dobře... knížka mě bavila, ale trochu mě zklamalo rozuzlení. Podobný styl zápletky už se objevil i v jiných jejích detektivkách, nebylo to nic ohromujícího.
Temný cypřiš podle mě nepatří k top autorky, přesto je to příjemná detektivka v pomalejším, elegickém rytmu. Velká část je věnována expozici příběhu, pátrání Hercula Poirota probíhá převážně ve formě rozhovorů s účastníky a vyvrcholení proběhne pro autorku netypicky v soudní síni. Mě trochu chybí uspokojení z dopadení pachatele, byť ho známe. A možná určitá nedokončenost, třeba jen náznaky řešení v osudech hlavní hrdinky. Na druhou stranu autorka velmi citlivě postihla emoční konflikt, který stojí ve středu příběhu.
Příjemné čtení na dovču.
Zápletka opět trochu dostrkaná, ale na to už jsem si u detektivek zvykl, proto je příliš nečtu.
Kniha mne fakt bavila. Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrahoun. :-) Jak jinak - u Agáthy.
A to už jsem si zvykla, že je to většinou člověk, do kterého bychom to neřekli.
A Poirot - bez debat, to je génius. :-)
Ze začátku mě to moc nebavilo. Rozhodně to podle mě byla jedna z horších knížek od Agathy, ale ve druhé polovině to začalo být lepší, zvlášť se mi líbilo, to co řekl a konci dktor Elinor....
Ač nejsem velkým čtenářem detektivek, Poirota mám ráda pro jeho jemnou ješitnost a skvěle fungující šedé buňky mozkové. Kniha má spád a je velice čtivá.
Bezvadný děj, dobře vypointovaná detektivka, kde vůbec nevadí, že šedé buňky mozkové p. Poirota přijdou na scénu se zpožděním. Paní Agatha Christie v Temném cypřiši potvrzuje své nadání a profesionalitu.
Další skvělý díl s Herculem. Sice mě trochu zklamalo, že tam Poirot přišel až skoro v půlce děje a chyběla mi taky závěrečná konfrontace s pachatelem, ale i tak to bylo skvělé čtení.
Opat dalsia chutovka od Agathy. Trosku ma zklamalo, ze Hercule Poirot vstupil do deja az celkom neskoro a takztiez mam radsej zaverecnu konfrontaciu samotneho Poirota s pachatelom pri jeho odhaleni, ale aj tak si myslim ze tuto knihu mozem zaradit medzi tie lespie.
Agatha Christie priznala, ze pribeh pokazila tym ze v nom vystupoval Poirot, co sa mne nezda, pretoze ja ho mam velmi rada a vlastne preto citam knihy vylucne s tymto detektivom (ale z casu na cas nepohrdnem aj inou detektovkou od A.Ch.)
No co na to říct? Snad jen, že je to Agatha Christie, která je podle mého názoru vynikající spisovatelka a tahle kniha rozhodně nezklamala.
Vynikající detektivka. Patří mezi mé oblíbené od Agathy Christie. Také filmové zpracování je velmi působivé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Příjemné, napínavé čtení. Jako obvykle jsem neodhadla, kdo byl vrah a to mě na tom baví.