Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/231299/bmid_poirot-zahada-na-zamku-styles-231299.jpg
4
1427
1427
Hercule Poirot série
< 1. díl >
Nejznámější postava z pera královny zločinu se vrací… v nové speciální edici. Záhada na zámku Styles je prvním románem Agathy Christie s tímto jedinečným a dnes již legendárním belgickým detektivem. Debutující spisovatelka mu hned na úvod připravila nelehký úkol: Když v rozlehlém sídle za podivných okolností umírá jeho postarší, křehká, leč bohatá majitelka, podezření, že byla otrávena, se brzy změní ve skutečnost. Kdo je však vrahem? Manžel Alfréd? Nevlastní syn John Cavendish? Jeho krásná tajemná žena Mary? Nebo snad rodinný lékař? Důmyslný a napínavý příběh, na němž Christie pracovala během první světové války, nejprve vydavatelé odmítali. Nakonec vyšel až v roce 1921 – a zahájil kariéru nejprodávanější prozaičky na světě všech dob.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
The Mysterious Affair at Styles, 1920
více info...
Přidat komentář
Opět skvělé. Nic není takové jak se na první pohled zdá. Vše zamotané a jediný kdo zvládne vše vyřešit je Hercule Poirot.
Skvělá detektivka, navíc skvěle načtená panem Medunou. Její poslech stál vskutku za to a odhalení vraha bylo nanejvýš překvapivé. Ačkoli je tato kniha velmi stará, zfilmovanou jsem ji nikdy neviděla, takže pro mě bylo rozřešení opravdu něčím novým. Velká spokojenost.
Určitě jsem už od paní Christie měla tu čest číst lepší knihy - tenhle specifický příběh mě místy ztrácel a chvílemi přestával zajímat. Co musím ocenit je krásně vykreslený vztah mezi Hastingsem a Poirotem, tím spíš, že jde o knihu první. Humor na jedničku.
Ihned v 1. kapitole jsem se ztratila v postavách. Ale to nic neubírá na kvalitě celého díla.
Však ho také psala královna detektivek. A napsala ho skvěle, protože ačkoliv jsem měla tip na pachatele, byla jsem vedle jak ta jedle. A to je zárukou kvalitní klasické detektivky.
Detektivka z doby, kdy pro vyšetření zločinu a usvědčení pachatele ještě nebylo rozhodující žádné DNA, ale stačily náhodná slova, výrazy tváře a další drobné detaily, jako třeba jeden chybějící hrníček a podobně.
Zamotaná vražda, prostředí britské aristokracie, velká rodina a její složité vztahy, z čehož pramení dostatek podezřelých, a závěrečné rozuzlení při účasti téměř všech postav, které se knihou mihly - klasická šablona, kterou si Agatha Christie vytvořila a používala téměř ve všech svých detektivkách.
Je to naprostý opak k dnešním krimi, kde je spousta (někdy až zbytečné) akce a minimum konverzace. Tato klasika staví vše naopak téměř výhradně na dialozích, akce se tu téměř najít nedá.
Agatha uměla psát čtivě, i přes stáří knihy jazyk nevyznívá nijak zvlášť archaicky, umím pochopit to velké množství jejích obdivovatelů.
Občas po nějaké knize od této slavné autorky také sáhnu, ale opravdu spíš jen sem tam. Daleko víc bližší jsou mi přece jenom ty knihy soudobé.
Bylo to takové……asi dobré.
Tři hvězdy.
Na knize je znát že to Aghatina prvotina i to jak moc je ovlivněna A. C. Doylem a konkétně například jeho Psem Baskervillským. Shodná je samozřejmě nejen kulisa anglického venkovského šlechtického sídla, ale především to že příběh vypráví "doktor Watson", který se současně snaží i velmi neúspěšně vyšetřovat. Pro změnu v jiných Watsonových příbězích Sherlocka Holmese najdeme zase formuli, podle níž Watson své příběhy píše proto aby "vyvrátil nejrůznější fámy, které se před časem kolem celého příběhu vyrojily". Co u Doyla naopak nenalezneme a co je pro změnu zcela typické pro Agathu Christie, to je značná komplikovanost (a tedy v zásadě i nepravděpodobnost) celého příběhu. Vymyšlené je to ovšem skutečně výborně a sympatické je i to, že Poirot je zde už vystižen jako zcela hotová literární postava. Celkový dojem: 80%
Miluji když je vše propracované, vtipné a logické. Moje první seznámení s Herculem Poirotem a hned jsem totálně nabažen po dalších případech. Tohle je skoro geniálně vymyšlené a do podslední chvíle skoro neprůstřelné. Uhádnout vraha předem je opravdu velký oříšel.
Neodolala som a musela som prečítať aj prvý prípad Hercula Poirota. Bola som zvedavá ako sa to začalo a nesklamala som sa. Super čítanie.
Přesně - Agata Christie nikdy nezklame. Hastigse mi taky bylo někdy líto, ale byl to jeho první případ s Poirotem, a ten je stále svůj. Pracují mu šedé buňky mozkové naplno. Knížku jsem poslouchala na CD, takže postavy ke mě vstupovaly domů a strávily se mnou pár hodin.
Vždy pokud potřebuji nějakou zaručeně perfektní detektivku a nechce se mi přemýšlet, po čem šáhnout, knihy od mistryně, královny, bohyně detektivek nikdy nezklame.
Všechny jsou skvělé, žádná není špatná. Originální, skvělé, nepřekonatelné.
Klasicky geniální Poirot a až přehnaně přitroublý Hastings, kterého vám nejspíš bude v průběhu knížky nejednou líto. Nicméně patrně budete stejně jako on postupně podezírat skoro všechny postavy v příběhu, abyste nakonec při odhalení vraha byli překvapení - jakže to byl zrovna tenhleten nebo tahleta. Až na dvě poněkud nudné pasáže soudních přelíčení je to opravdu skvělá kniha. + Kdo trošku zná seriál se Suchetem v hlavní roli, nebude mu sedět postava inspektora Jappa, který tady vzhledově i chováním působí jinak než v televizi. (A bude se vám po tom televizním asi stýskat.)
Moje osmá kniha od Agathy Christie a čtvrtá s Herculem Poirotem v hlavní roli. Rozhodl jsem se, že pokud to bude možné, budu od teď zkoušet číst Hercula hezky popořadě, jak ho autorka psala.
Záhada na zámku Styles byla opravdu zapeklitá a myslím si, že určit s jistotou vraha zkrátka nejde, dokud nám to Hercule neobjasní. Přesto si tak trochu říkám, jestli by zločin jako takový prošel. Narazil jsem na pár momentů, kdy jsem si nebyl jistý, že by to tak zkutečně prošlo. Každopádně nemůžu soudit a čtení jsem si jako vždy užil. Takže klasické čtyři hvězdy pro Hercula, protože si je zkrátka zaslouží :) .
Po dočtení mám lehce rozpačité pocity. Nebyla jsem nadšená ani zklamaná. I když milého Hastingse jsem měla chvílemi chuť trochu proplesknout... :D
Seriál s případy Hercula Poirota patří mezi mé oblíbené. Takže přemítám, jestli mi jenom nesedla tahle konkrétní knížka, nebo jestli budu mít celkově radši Poirota seriálového než toho knižního.
Určitě zkusím nějakou další detektivku z pera Agathy Christie, a uvidím :)
Její další počiny mě určitě bavily více, ale i toto je kvalitní detektivní poctění.
Upřímně mě tahle kniha od Agathy Christie moc nezaujala. Samozřejmě měla geniální zápletku, jen mi dojem z knihy kazilo přehnané množství postav. Ke konci už jsem se v postavách strašně ztrácela a rozuzlení na mě neudělalo díky tomu takový dojem, jaký asi mělo. Možná to je jen můj osobní problém, ale určitě je spoustu lepších knih od autorky.
Vynikající kniha, vůbec bych nepoznal, že to byla prvotina paní Agathy :). A rád bych se na zámek Styles podíval, kdyby to šlo :))).
Chtěl bych mít schopnost napsat takovouto prvotinu. Vynikající detektivka, v níž se přesouvá podezření z jedné osoby na druhou a finále docela překvapí – pokud jste ovšem neviděli již asi desetkrát filmové zpracování s Davidem Suchetem :-).
Měla jsem chuť na další detektivku od Agathy Christie, a tak jsem sáhla po Záhadě na zámku Styles. Později jsem se dozvěděla, že je to autorčina prvotina. Kniha se mi proto líbila i z důvodu, že je to seznámení s Poirotem. Co se týče děje, vůbec bych neřekla, že je to její první dílo, protože kniha je napsána velice dobře a splňuje přesně mé požadavky na skvělou detektivku. Od začátku nevíte koho podezřívat a nevěříte vlastně vůbec nikomu až do konečného setkání všech, kdy Poirot začne vysvětlovat...
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány Hercule Poirot panství Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Na to, že je to A. CH. první detektivka, je to super čtení. Na druhou stranu nutno podotknout, že další případy jsou promyšlenější. Někdy se mi příběh zdál takový nepřehledný nebo snad krkolomný. Ale jistě stojí za přečtení.
Možná by stálo za to, přečíst knihy postupně tak, jak byly napsány. Tam by se dalo krásně sledovat zlepšování a promyšlenost zločinů a příběhů jako takových. Ale to už je pozdě.