Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 1. díl >
Hercule Poirot se svým typickým šarmem rozplétá předivo vztahů obyvatel ospalého panství v Essexu, hledá pečlivě odstraněné stopy, prověřuje alibi, dokud nepřijde na kloub rafinovanému plánu a neodhalí pravého viníka.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2001 , Knižní klubOriginální název:
The Mysterious Affair at Styles, 1920
více info...
Přidat komentář
Jak jinak nez super cteni od pani A.Ch.:) opet jsem byla uplne vedle kdyz jsem tipovala kdo je vrah :D takze napinave cteni az do konce :)
I když jsem viděla film, nějak jsem pozapomněla na to nejdůležitější, kdo je vrah..... Takže se to četlo dobře - konec byl zajímavý :-))) malebná detektivka ...
Detektivky Agathy Christie jsou skvělé. Do posledních stránek čtenáře dokonale mate kdo by mohl být vrahem a to dělá její knihy neskutečně napínavé. Kniha je fantastická, vřele doporučuji.
Jak to to Agatha dělá? I když jsem viděla filmové zpracování minimálně 2x, bylo to tak zamotané, že jsem zase jsem vůbec netušila, kdo je vrah :-D A tak to mám u všech dílů. Opravdu mistryně svého řemesla!
Poslouchal jsem jako audioknihu. Tak jako obvykle u Agathy jsem vraha nevypátral, podezření jsem měl správné, ale Hercule mi ho několikrát rozmluvil aby nakonec smetanu slízl sám. Dělá ze mně skoro stejného hlupáka jako s Hastingse (ale ten si zato může někdy sám).
Je to první díl série, ale přijde mi jako bych vpadl někam doprostřed děje. Doufal jsem, že tento příběh je z části o tom jak se naši hlavní hrdinové seznámí, místo toho tady už Poirota všichni znají.
Jen si někdy říkám, jestli něčí mozek může opravdu takto pracovat.
"Hráli jsme kličkovanou, vždyť to znáš! Kamaráde já jsem vyhrával... "
Asi to Dalibor taky četl a hold umění Poirotova se rozhodl složit tuto píseň. :-) Prvotřídní práce mozku, k čemu DNA?
Hercule má před sebou celkem obtížný případ. Když ale dá všechny nitky, které spolu na začátku skoro nesouvisí dohromady, tak odhalí pravdu a viníci jsou dopadeni. Napínavé od začátku do konce. Stojí za přečtení.
Pro mě je Agatha spisovatelka neskutečných kvalit.....
K jejím knihám se čas od času vracím a postupně i rozšiřuji svou sbírku.
A dneska přišla řada na první případ dvojice kapitána Hastingse a slavného Hercule Poirota.
Krásná klasická anglická detektivka, jak jinak než pořádně zamotaná ale Poirot a jeho šedé buňky mozkové vše postupně odhalili a já s ním....
Knihy od Agathy Christie sa stále čítajú príjemné a ani táto nie je výnimkou. Je to útla detektívka, akurát na jedno poobedie. Čítala sa mi veľmi dobre, počas čítania som sa snažila odhaliť, kto je vrah, keďže ako povedal Poirot Hastingsovi, všetky indície máme, ale bohužial sa mi to nepodarilo. Koniec ma naozaj prekvapil, také rozuzlenie s takým vysvetlením som veru nečakala. Jediné, čo sa mi na knihe nepáčilo, je postava kapitána Hastingsa – ako rozprávač mi prišiel fajn, ale jeho myšlienkové pochody sa mi niekedy nepáčili. Z iných kníh si ho nejak nepamätám. Ale určite sa chystám s čítaním Agathy pokračovať, tak asi na neho ešte natrafím, tak snáď sa trošku polepší :D.
Tak k paní spisovatelce, doslova legendě svého žánru jsem dlouho dozrávala, až se trochu stydím. Vždy mi přišly zajímavější jiné knihy. Až v rámci letošní Čtenářské výzvy jsem po jedné z nich sáhla. Překvapil mě jazyk, kterým je psána. Nic toporneho, nudného či starého. Naopak, svěží a čtivé. Pro mě jasná volba , když si chci užít starou dobrou Anglii, panství a podobně.
Tak on byl Poirot někdy i mladý! To mě ani nikdy nenapadlo uvažovat o něm jako o někom, kdo se vlastně někdy narodil! Obsah znám z filmu, ale já si filmy nepamatuju, takže to pro mě bylo celé úplně nové.
Po dlouhé době se vracím opět na tu dlouhou cestu jménem Agatha Christie. Nedříve byl pachatel jasný ale pak se to nějak zamotalo. Prostě parádní detektivka.
Její příběhy mám ráda. Je to taková ta klasika po které sáhnu vždycky, když nemám na nic jiného náladu. Čte se to krásně, rychle, navazuje to na sebe. Takhle nějak se pozná Paní spisovatelka s velkým P :D.
Ti čtenáři, kteří touto knihou od Agathy Christie začínají - mají štěstí, jsou u jejího startu s později úspěšným párem, který tvoří kapitán Arthur Hastings, ten první společný případ s dále uvedeným vypráví.
Tím druhým je belgický uprchlík Hercule Poirot, dříve elitní člen belgického policejního sboru. Je rok 1917, blíží se konec války.
Hastings se uzdravuje na pozvání svého přítele Johna na zámku jeho nevlastní movité matky.
Protože je třeba (tak jak je tomu u knih s Sherlockem Holmesem a doktorem Johnem Watsonem) i někoho od policie nastupuje inspektor Japp . Oba detektivové se znají již od roku 1904, kdy byl Poirot ještě ve službách belgické policie a pomáhal řešit jistý padělatelský případ. Zůstali dobrými přáteli, i když jsou jejich vyšetřovací metody značně rozdílné. Poirotovými zásadami jsou "Metoda a Pořádek", zatímco Japp spíše spoléhá na náhodu. Osobně bych řekl, že H.P. má přebytek oněch šedých buňek mozkových, které naopak Japp tak trochu postrádá.
Ona záhada na zámku je smrt movité majitelky sídla Styles. Ta se nedávno provdala za muže pochybného vzhledu i minulosti a je navíc o dvacet let mladší.
Hostitel Hastingse John je rozhazovačný a tím na matce finančně závislý.
Hastings nevědomky tím, že přivede svého belgického přítele na zámek, nastartuje běh událostí od úmrtí majitelky. Ale je zde právě H.P. jako správná osoba, která dává záruku vyřešení případu.
Je zajímavé, že kniha byla uvedena dříve na knižní trh v USA než v Anglii.
První kniha, kterou jsem od Agathy četla. Sice z ní nejsem úplně nadšená, zápletka mi přišla až moc překombinovaná. Z vraždy jsem podezírala snad všechny kromě zahradníka. Nicméně čte se to dobře a od dalších dílů mě to neodradilo. :)
Seriálového Poirota neznám (respektive vím, jak vypadá herec, ale nikdy jsem na to nekoukala).
Poirot je legenda. Jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Mistrně napsané, zápletka byla výborná, byla jsem absolutně mimo se svým podezřelým. Chce to určitě další díl, mon ami...
Hercule Poirot se svými šedými mozkovými buňkami je vždy o míle před ostatními a to mi připadá neuvěřitelné. Souhlasím s Karolinou, že na A.CH. musí být člověk naladěn, a to jsem zřejmě nebyla.
Poirot poprvé a už je tady téměř kompletní osobnost, jak ho známe ze všech následujících ,,dobrodružství".
Kniha je v jistém smyslu geniální a v určitých aspektech jiná než všechny ostatní ,,poirotovky" ale chybí tomu ten pověstný poslední tah štětcem, aby vzniklo mistrovské plátno.
Kupříkladu se tady moc spoléhá na náhodu a to na straně zločinců i detektivů.
(aby celá ta vražda mohla klapnout, muselo se stát mnoho věcí)
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány Hercule Poirot panství Zlatý věk anglické detektivky (1920–1939)
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Tohle je ma méně oblíbená Agatha. Hastings je nechápavý a střídavě okouzlený dvěma ženami, které nemůže mít, a umanutě si myslí, že na záhadu přijde sám, Poirot je až trapně záhadný a sebevědomý a manipuluje s fakty, aby mohl vše odhalit, až se mu to bude hodit a byl středem pozornosti.