Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 25. díl >
Dvanáct kratších detektivních příběhů Hercula Poirota na motivy úkolů bájného antického Herkula. Hercula Poirota navštíví v jeho bytě oxfordský profesor Burton. Baví se spolu o Poirotově křestním jménu a dostanou se rovněž k antice – herkulovským úkolům. Belgický detektiv se druhý den pustí do studia materiálů na téma Herkules a rozhodne se, že už vyřeší jen dvanáct případů; takové, které se nějakým způsobem budou podobat herkulovským úkolům.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 1994 , Knižní klubOriginální název:
Labours of Hercules, 1947
více info...
Přidat komentář
Je to zkrátka jiná Agatha než jsem zvyklá, ale povídky byly fajn - oddechové. Znovu bych si je pravděpodobně nepřečetla. Vadilo mi, že nebyly tak záludné a bylo poměrně snadné odhalit zločince nebo zápletku ve srovnání s jinými detektivkami. Na Agathu takový průměr, ale je to zkrátka jiný formát textu, takže tak k tomu přistupuji. Nejvíce se mi pravděpodobně líbil Erymantský kanec a Stymfalští ptáci.
(SPOILER) Dlouhý zimní večer, unavené tělo, vyprázděná mysl a přesto si člověk říká, že by u krbu/topení nerad seděl sám. Koho ale pozvat, aby to bylo zcela bez nároku na protislužbu a pozornost? Někoho nezištného, ale obohacujícího, okouzlujícího a současně nevtíravého... A dopadne to pokaždé stejně - Hercule Poirot! Stále mi vrtá v hlavě pan Herold ve Stymfalských ptácích, což byl ten chlapík, který měl za to, že ty dvě vyděračské harpyje jsou milé ženy. Ten dobrý muž RÁNO vstal, potom se NĚKOLIK HODIN věnoval studiu němčiny, napsal několik dopisů a ještě mu zbylo dost času se jít PŘED OBĚDEM projít! Ohromující!
Mám rád knihy od Agathy Christie, ale tato kniha mě vůbec nezaujala. Zápletky mi přišly dost nezajímavé.
Můj první Hercule Poirot a na nějakou dobu asi i poslední. Styl vypravování bych asi ještě nějak zvládla, ale moc se mi nelíbili jednotlivé příběhy, zápletky se mi podařilo celkem rychle prokouknout a dost často jsem pochybovala o Herculových morálních zásadách.
Poviedky ma moc nezaujali. Námet a príbehy sú síce celkom zaujímavé, ale dej sa tiahne a rozuzlenie nie je postupné, ale príde až na posledných pár stránkach. Je tak nečakané, že čítajúci nemá šancu toto rozuzlenie "vytušiť", pretože v deji nie sú indície, ktoré by ho naň naviedli. Myšlienkové postupy vysvetlí H. Poirot až po zatknutí delikventa.
Neviem, či je tento štýl typický pre Agathu Christie, žiadnu jej inú knihu som nečítal. Nechcem nikoho odradzovať od jej diel, toto je len moje subjektívne hodnotenie.
Není to špatné. Osobně mám raději delší a složitější případy, ale na druhou stranu jsem ocenila, jak byly díky své krátkosti povídky přehledné a ve spoustě případů se dalo vydedukovat, jak to vlastně bylo, ještě než Hercule případ vyřešil (například Laň z Arkádie byla hned jasná). Hodně se mi líbily povídky Stymfalští ptáci, Kretský býk a Geryonovo stádo. Naopak Erythmantský kanec a Diomedovi koně mě nebavily.
Kniha je psaná svěžím stylem a člověk snadno zapomíná, že byla napsána před více než půl stoletím. Občas mě tak trochu vyvedlo z míry, když se text odchýlil od našeho současného způsobu myšlení. Například zaujaté vysvětlování škodlivosti známých drog už dnes zní téměř nadbytečně. Také jsem se velmi bavila Poirotovým zaujetím ostatními muži, o kterých mluví se stejným, ne-li větším nadšených než o ženách. Jakkoliv nevinně to bylo myšleno a jakkoliv nevinně je to nejspíš vnímáno, vždycky jsem se nad tím musela usmát. Prostě jsem až příliš ovlivněná současným myšlením, abych si toho dokázala nevšímal, ale nijak zvlášť mi to nevadí :).
Mezi současnými procedurálními krimi seriály a syrovými severskými detektivkami možná působí povídky téměř naivně, ale v tom dobrém slova smyslu. Jsou mile předvídatelné a člověk si u nich odpočine, protože nemusí koukat, kde autor nalíčil na čtenáře pasti a šokující obraty v ději. Tady není účelem, aby čtenář nevyřešil případ dřív než detektiv. Naopak. Jsou zábavné právě tím, že si můžete sami na základě faktů vytvořit hypotézu a pak ji ověřovat za pomoci indicií, které Poirot odhalí. A na konci se bez průtahů dozvíte, jestli jste měli pravdu. Na druhou stranu jsou případy dost přímočaré na to, abyste si mohli četbu užít, i když se vám zrovna nechce namáhat s vymýšlením vlastních teorií a zvažování důkazů.
Přesto boduji průměrem, protože podle mého tam vysloveně skvělých povídek zase nebylo tolik. Zbytek mě neurazil, ale ani nenadchl. Nápad s Herkulovskými úkoly se mi moc líbí, ale připadalo mi, že občas se musel příběh dost ohýbat, aby na téma seděl.
Zde oceňuji hlavně výborný nápad! To, že se každá povídka musí vejít na plus minus dvacet stránek je věc druhá, ale je to skvěle propojeno, má to spád, objeví se Japp i Lemonová a některé problémy jsou velmi originální. Nejraději mám Stymfálské ptáky.
Dneska jsem knížku našla v bazaru a řekla jsem si, že by se mamce líbila. :) Tak uvidíme :D
Soubor 12 ucelených povídek přináší chytré, dobře promyšlené příběhy, kde Poirot prokáže jako vždy svůj úžasný smysl pro detail a ve kterých řeší vraždy spíše výjimečně. A přestože je obdivuhodné, že autorka dokázala napsat 12 příběhů, které nenudí, aniž by se uchylovala k typickému atributu žánru, postrádá tím soubor také trochu napětí. Prostě je až příliš krotký.
Velmi se mi líbil úvodní Nemejský lev, vlídná, úsměvná povídka, v níž Poirot prokázal cit pro vyšší spravedlnost i laskavé srdce. Navíc obsahuje nenápadnou poctu slečně Marplové (kdysi jsem znal někoho, kdo mi vás velmi připomínal ...). Zlověstnou atmosférou a originální zápletkou mě zaujal Krétský býk. A samozřejmě labutí píseň Poirotovi vášně Únos Kerbera, co dodat. Radost číst, i když pro mě to není to nej s Poirotem.
Náhodou, mně se tyto krátké povídky dost líbily. :)
Je sice fakt, že v nich není moc prostoru k manévrování, ale i tak stály za to a bylo to ideální čtení do vlaku. :)
Hercule Poirot potřebuje mnohem více prostoru. Tato kniha povídek se kvalitou neblíží jiným autorčiným dílům ani zdánlivě a vlastně jsem i ztratil chuť ji vůbec dočítat, byť jinak mám A. Ch. rád.
Tyto povídky jsou ideální na dobu kdy nemáte moc času. Zajímavý námět. Kniha se četla pomaleji, muselo se u ní přemýšlet, ale jinak doporučuju k přečtení. Jednoduché náměty a plnění detektivních úkolů podle svého jmenovce Herculese.
Hercule Poirot opět nezklamal a všechny záhady zdárně vyřešil. A čtenář může být při tom.
Kratšie detektívne príbehy sú ideálne na spestrenie voľného času, keď ho veľa nemáte. Takže určite túto knihu doporučujem, je napísaná pútavo, je to taká klasická Agatha a klasický Hercule Poirot.
Pěkná sbírka, jak už psáno - jednotlivé příběhy jsou příjemně rozmanité. Hodně dobře se to čte a je to promyšlené. Další Agathu ale asi odložím na neurčito. Nejšpíš to na mě byla až moc korektní literatura :) Ačkoliv - ty drogy jsou prostě všude! :D
Úžasné spojenie Herucula a zároveň je to kniha, v ktorej sa perfektne ukáže jeho povaha, v ktorej musí každému dokázať, že aj keď možno vyzerá tak, ako vyzerá, neoplatí sa s ním zahrávať. Na jedno sa zakaždým spolieham, keď čítam prípad s Herculom - vždy ma prekvapí.
Nechápu, jak pan Hercule Poirot dokáže přijít na takové zapeklitosti. A už vůbec nechápu, jak takové zapeklitosti a řešení mohla paní Agatha vymyslet! Vynikající čtení.
Část díla
Augiášův chlév / Augiášov chliev
1947
Diomedovi koně / Diomedove kone
1947
Erymanthský kanec
1947
Géryonovo stádo
1947
Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota – Jak se to všechno seběhlo
1947
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Pre mňa trochu slabšie, tie jednotlivé viac-menej oddelené príbehy mi nesedeli, za to myšlienka riešenia prípadov podľa Herkulesových bojov vola super.