Hlava XXII
Joseph Heller
Druhá svetová vojna. Na malom ostrove Pianosa v Stredozemnom mori sa nachádza základňa amerického letectva. Kapitán Yossarian, bombometčík, musí čeliť zlovestnému nepriateľovi: absurdite byrokracie vojenského aparátu. Bojuje proti nej jej vlastnou zbraňou: na nezmysel odpovedá nezmyslom. Víťazstvo je v nedohľadne, ale aspoň z času na čas sa môže uchýliť do nemocnice, kde má aj smrť „vyberanejšie spôsoby“. Hoci, Yossarian sa nikde nemôže cítiť v bezpečí. Priatelia sa strácajú a umierajú, vojenská mašinéria v spolupráci s Milom Minderbinderom silnie a napokon zostanú len dve možnosti: istá smrť alebo útek. Joseph Heller sa narodil v roku 1923 v newyorskom Brooklyne. Je autorom mnohých vynikajúcich románov a jedným z najprísnejších kritikov všetkých aspektov americkej spoločnosti. Jeho prvotina Hlava XXII patrí medzi najsugestívnejšie diela s protivojnovou tematikou, druhý román Niečo sa stalo je hlbokým ponorom do duše človeka, ktorý pochopil, aký klamlivý je mýtus o krajine neobmedzených možností. Úspešný bol aj román Gold nad zlato, v ktorom satiricky vykreslil vládne praktiky Washingtonu aj spôsob myslenia amerických Židov, a mnohé jeho ďalšie diela, v ktorých prostredníctvom humoru - komiky aj satiry - bojoval za rehabilitáciu ľudských hodnôt. Heller zomrel v roku 1999.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Petit PressOriginální název:
Catch-22, 1961
více info...
Přidat komentář
Prvních cca 80 stran pro mě bylo docela složitých, dokonce jsem přemýšlel, jestli má cenu knihu dočíst, ale pak mě kniha chytla a dost jsem se nasmál.
Posledních cca 50 stran nicméně k smíchu moc nebylo.
Kniha byla velmi čtivá. Občas mi však vadilo, že v kapitolách nebyla dokončená myšlenka a rozuzlení jsem se dověděla, až o několik xx kapitol dále. Jen mě štve, že postavy, které jsem si oblíbila, zemřely. Je to zase jiný pohled na válku, než na který jsem zvyklá.
Vtipné, úsměvné, absurdní, šokující, zdrcující. Má to prostě všechno. Jedna z mála knih, kterou určitě přečtu ještě jednou.
(Varování - spoiler!)
Knihu jsem kdysi četla v rámci maturitní četby a četla se dobře. Četla jsem však už i lepší (ale to bude tím, že mám obecně ráda jiný žánr a válka mě až tak nebere), co mě na knize ale štvalo, bylo neustálé umírání mých oblíbených postav. Poslední kapkou pro mne byla smrt McWatta.
Naprosto geniální kniha. Úplně mi nesedí porovnání se Švejkem, spíš mi dílo připomíná MASH, ale v pohodě. Kniha je plná absurdit a střetů s takovými blbci, že to ani není možné, ale i o tom je bohužel život. Postupné odhalování charakterů některých postav je neotřelé a místy bych řekl, že i děsivé. No nic, jdu se začíst do volného pokračování této knihy: Závíráme.
Knihu by si měl přečíst každý dospělý a mohu ji jen vřele doporučit.
Kocourkov jak vyšitý, četla jsem to teda v angličtině a to bylo hodně náročné, používá synonyma, která nejsou běžně známá. Ale jinak supr.
Přečteno díky čtenářské výzvě. Ale teda bohužel mě kniha nijak neuchvátila. Souhlasím s komentáři Ketesh a Yorika. Knihu jsem četla celý měsíc a musela jsem se do ní hodně nutit. A konec jsem taky nějak nepobrala :D asi to prostě není kniha pro mě. Chápu, že místy byla vtipná, ale tento styl humoru alá Švejk mi k srdci nepřirostl.
Když jsem Hlavu XXII zkoušela číst poprvé, vydržela jsem jen pár kapitol. Působila na mě zmateně a chaoticky, nechápala jsem, jak se tahle kniha může tátovi tak líbit. Nicméně za rok či dva se mi to rozleželo a dala jsem Hellerovi ještě jednu šanci. A nelituji! Na podruhé už mi styl vyprávění sedl a kniha mě naprosto uchvátila. Nahlas jsem se smála v autobuse a nejlepšími částmi bavila (nebo otravovala) své přátele. Bláznovství z této knihy je nejspíš nakažlivé.
Je skoro nemožné, aby armáda nebyla takový šílený "podnik", když jí tvoří lidé jako major Major Major (kterému se rodiče pomstili jeho jménem), věčně kvílící Hladový Joe, Milo (obchodník celým srdcem) a hlavně Yossarian.
K této knize se budu vždycky ráda vracet.
Hlavu som objavila v našej domácej knižničke ešte keď som bola na základnej škole a prečítala som ju i keď som absolútne nerozumela o čo ide.Neskôr som sa znova ku nej vrátila a až vtedy som ocenila túto úžasnú knihu,čítala som ju už viackrát a vždy ma pobaví Yossarian.Odporúčam prečítať aj pokračovanie Záverečná.
Tahle knížka je velmi chaotická, zřejmě proto, že válka je chaotická. Je velmi absurdní, zřejmě proto, že válka je absurdní. Je šílená, samozřejmě proto, že válka je šílená. Je chvílemi k pláči, chvílemi k smíchu, chvíli se čte lehce, chvíli to tak lehce nejde. Ale pokud tohle všechno zvládnete, stojí za to, si ji přečíst.
Skvelá kniha. Taký M*A*S*H v trochu inej podobe. V kritike nezmyselnosti a absurdnosti vojny ide oveľa ďalej. Zatína do živého a núti rozmýšľať.
Když od nás z práce odcházel kolega (jeho žena četla název knihy Hlava XXL), chtěl jsem mu citovat poslední odstavec z knihy, zkráceně (pozor spoiler!) po tom, co Y. utíká z armády, čeká na něj sice svoboda, ale hned za prvními dveřmi také nateliho děvka s kudlou v ruce, a co si budeme povídat, nevyřčeně, ale neúprosně i účast v nějaké další šílenosti, zcela jistě stejně propracované jako byla armádní. A to celé prostě jenom proto, že žije.
Kniha se mi četla velmi špatně, potýkal jsem se s ní roky, ale je v ní hluboká pravda, mašinérii blbosti je téměř (to slovo píšu jen proto, že jsem blázen, ale byl bych blázen, kdybych ho nenapsal) nemožné uniknout. Zaujala mě v ní též pasáž, ve které hlavní postavě spadnou klapky z očí, a jízlivý humor (a vyhodil tu blbku z okna) vystřídá ledově chladný pohled bez té zvláštní směsi cynismu a euforie, které jsou vlastně právě jenom obranou před mrazivou realitou (pod oknem si samozřejmě zlomila vaz, čímž celý vtip úspěšně zkazila).
No, musím říct, že podle ohlasů jsem očekávala něco...víc. Ne že by se četla špatně, ale na mě asi moc absurdní - změny v čase bez varování, naprosto zvláštní situace... Každopádně jsem ráda, že jsem přečetla, už dlouho jsem se chystala, a třeba v budoucnu budu v lepším rozpoložení a sedne mi tento autor lépe
Dobrá kniha, určitě za přečtení stojí, ale znovu se k ní asi nevrátím, není to úplně můj žánr.
Hlava XXII je další z klasických knih, které by rozhodně neměly nikomu uniknout. Nejen, že výborně a originálním způsobem zachycuje boj člověka se zvráceným systémem, ale také je vtipná a dobře se čte (pozn. - čteno v originále). V první (zhruba) polovině je kniha absurdně vtipná, s blížícím se koncem se postupně stává víc a víc absurdně ponurou.
Přestože nejde o knihu vykreslující brutalitu války tak, jako např. Na západní frontě klid, není Hlava XXII o nic míň působivá.
Tuhle knížku jsem četla už kdysi dávno, teď se mi dostala do ruky znovu. A byla jsem překvapená, kolik jsem toho zapomněla. Na Yosseriana, an nahý přijímá vyznamenání, se asi zapomenout nedá. :) Ale moje paměť takřka vytěsnila, jak dobře jsou popsány válečné hrůzy. Úžasná kniha.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) satira zfilmováno americká literatura letectví rozhlasové zpracování vojenští letci válečné romány zfilmováno – TV seriál americké rományAutorovy další knížky
2005 | Hlava XXII |
2005 | Bůh ví |
1998 | Něco se stalo |
1995 | Zavíráme! |
2000 | Portrét starého umělce |
Nemohu si pomoci, kniha mě nebavila, nedokázala jsem ji dočíst.