Chladné břehy: Hledači nebe I.
Sergej Lukjaněnko
Hledači nebe série
1. díl >
Román Chladné břehy je první částí dilogie Hledači nebe. Autor v něm zavádí své čtenáře na Zemi s poněkud jinými dějinami a tedy i jiným politickým a hospodářským uspořádáním. A nutno říci, že tato alternativa rozhodně není nezajímavá. Protřelý zloděj Ilmar je spolu s dalšími odsouzenci odvážen trestaneckou lodí na nucené práce do dolů. Mezi ostatními přitáhne jeho pozornost velmi mladý chlapec a Ilmar s ním uzavře dohodu, že si vzájemně pomohou uprchnout. Tím začne dobrodružná cesta za svobodou a ještě něčím jiným - Ilmar velmi brzy pochopí, že tenhle mladíček je urozený a že má poslání. Aby se dostali z ostrova, musí unést kluzák, a aby unikli pronásledovatelům, musí oba muži prokázat velkou inteligenci a značné schopnosti. Putují mnoha zeměmi a cestou získávají společníky a přátele.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Argo , TritonOriginální název:
Холодные берега (Cholodnyje berega), 1998
více info...
Přidat komentář
príbeh vložený do alternatívnej minulosti veku pary s podtextom alternatívneho výkladu Spasiteľa a ženy po jeho boku. odvážne, ako vždy pri Lukjanenkovi, hlbšie ako si myslíme na prvé prečítanie, v odhadovaných vyvrcholeniach kapitol ostávam stále prekvapený, takže u mňa dobré, aj s prihliadnutím na to, že kto by od neho čítal túto knihu ako prvú, tak si nemusí pošmáknuť tak ako /ja ;)/ starý fajčiar tohto výborného ruského talentovaného literárneho tabaku. odporúčam.
(9/10) Poměrně napínavá kniha odehrávající se v zajímavém světě. Líbí se mi tyhle Lukjaněnkovy realistické fantasy odehrávající se buď v našem nebo nějakém alternativním světě jako tady. Člověk by pak skoro věřil, že by se něco takového skutečně mohlo stát :)
Popravdě, měla jsem před začátkem čtení této knihy poměrně velké obavy a moc se mi do ní nechtělo. Říkala jsem si, jak asi může po Hlídkách a knihách Na(ne)čisto přijít něco, co mě od téhož autora zaujme, ne-li ohromí. A světe div se, druhý den jsem byla na konci a velmi jsem si děkovala, že jsem koupila rovnou oba díly najednou, jinak by to byl slušný absťák.
Příjemná dobrodružná fantasy. Děj se odehrává v "alternativní realitě", která odpovídá částečně našemu konci 18. století, částečně 19. a částečně 20. (parní stroj, kluzáky, tvrzené sklo...) S tím jsem měla na začátku trošku problém. Nic jiného, než to vzít jako hotovou věc mi nezbylo a hned se mi četlo lépe..
Po prvním díle bych Chladné břehy spíš šoupla do škatulky pro mládež, ale to jí neupírá nic na atraktinosti. Chvilkama je děj sice předvídatelný, ale i tak je kniha napínavá. Postavy jsou zábavné a náboženská linka zajímavá. Těším se na další.
tahle serie je spis za 3,5 pokud mam srovnavat s jeho jinymi knihami co dostali 4 a 5 , fantasy nectu takze nevim jak si stoji tam , ale mezi scifi slosnej nadprumer
Zloděj Ilmar je zajímavý hlavní hrdina, příběh má spád. Lukjaňěnkovi se tenhle svět celkem povedl. Vývoj světa ovlivněný změnou Spasitele spolu s existenci jediného kouzelného slova, přivádí na svět zajímavou alternativní realitu. Kniha se dobře čte a už překousávám druhý díl.
Řekla bych, že Lukjaněnko má na kontě mnohem povedenější knihy - vlastně bych ji ohodnotila jako druhou nejslabší, tedy po „Rytířích“. Není problém ani tak v nápadu a příběhu samotném, jako ve způsobu, jakým je kniha napsána - místy dost skřípe. Zejména jsem měla problém s podivně vedenými dialogy. Říkám si ale, že je možná chyba na straně překladatele. Nějak si nedokážu představit, že by něco takového byl schopen vyplodit Lukjaněnko sám - v prvotině ano, v "druhotině" ano - ale ne v knize, která je cca 15 v pořadí.
Každá knížka potřebuje svůj čas.. Tak je tomu i s Chladnými břehy.. Když jsem ji poprvé dostala do ruky, skončila jsem po 30 stranách (to se mi u díla Mistra L. stalo poprvé), nicméně po delší odmlce jsem po ní znovu sáhla a hle - za dva dny jsem si musela jít koupit druhý díl!!
Pokud přežijete mírně rozvláčný začátek (nevím proč mě zkrátka útěk z galejí tolik neoslovoval), pak se Vám otevře nádherný prostor alternativní Evropy, kde jsou křehké plátěné létací stroje stejným zázrakem jako magické Slovo.. Doporučuji milovníkům zlodějů v hlavních rolích.. =D
Poněkud netradiční kniha Sergeje Lukjaněnka, autora Denní a Noční hlídky nebo třeba dilogie Nanečisto a Načisto. Spojili se v ní skvělý námět, Lukjaněnkovi patnáctileté zkušenosti a práce vynikajícího překladatele. Skvělé popisy a slovní obraty, dobré dialogy i poutavý děj - to vše lze v této knize nalézt. Celou knihu jsem přečetl prakticky za týden, navzdory tomu, že samotný děj má okolo 347 stran textu (ostatní jsou upoutávky na další knihy a doslov překladatele). Nejedná se jen o obyčejnou, bezduchou fantasy řezačku, ale je v ní něco víc; náznak alegorie k dřívější společnosti a především zajímavá myšlenka, jak by vypadal svět, kdyby byla Evropa sjednocená v jediný, mohutný celek. A mimo jiné také Slovo, místo za hranicemi našeho světa, kam si jedinec může ukládat své poklady a opět si je odtud brát. Ale když jedinec zemře...
Rozhodně mohu doporučit všem vášnivým čtenářům fantasy, kteří chtějí něco víc, než jen komerční brak.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Noční hlídka |
2005 | Denní hlídka |
2007 | Bludiště odrazů |
2005 | Šerá hlídka |
2006 | Poslední hlídka |
Knihu jsem sice dočetla, ale chtělo to trochu námahy... Začátek - dobrý. Potom se do toho zamotaly kecy o Bohu, to jsem ještě přivřela oči - říkám si, fantasy se snad ještě nějak rozjede... pak se děj jakž takž vyvíjel, docela se mi svět i líbil, ale nakonec bylo fantasy málo. Jediné, co mě zaujalo, byl Chlad. A ke konci mě i to Slovo, které se zpočátku jevilo, že bude druhým dobrým prvkem fantasy, neskutečně štvalo. Nejsem "kostelní " typ a tyto řeči mě dokážou zprotivit celou knihu. Škoda, bylo by to dobré, ale v jiném směru...