Hod mrtvou labutí
Ondřej Hübl
Zneklidňující, drsné i zábavné povídky plné neotřelých situací a originálního humoru. Operní pěvec a režisér Líbezný se stane aktérem mezinárodního byznysu a politiky. Na Nuselském mostě však spěje k činu, který má ukončit jeho trápení. Jedenáctiletý Afričan Odongo, jehož adoptovali na dálku bezdětní manželé Peter a Nikol, stojí tváří v tvář střelné zbrani v očekávání konce svého života. Všichni se stali kolečky ve špinavé hře, narýsované ve vysokých patrech bruselské byrokracie. Režisér Dejvického divadla Krobot se pod tíhou nedostatku financí uchýlí s celým souborem k pokoutnímu prodeji kuchyňského nádobí ve stylu „šmejdů“. Ne že by si za to on, Odongo, Peter či Nikol, stejně jako pěvec Líbezný nemohli sami… Všechny Hüblovy povídky mají dvojznačné hrdiny, napůl záporné, napůl kladné, a vždy nepříjemně a dotěrně blízké. Je to zneklidňující, drsné i zábavné čtení, protože Hübl disponuje originálním smyslem pro humor i nakažlivou chutí vymýšlet neotřelé situace a spojení.... celý text
Přidat komentář
Perfektní. Vychutnal jsem si v audioformě, která přidává ještě další hodnotu. Nejvíc se mi líbila titulní povídka. A kdybych náhodou chtěl srovnávat povídkové prvotiny, tak třeba takový Tom Hanks se na pana Hübla vůbec nechytá.
Noo, trochu zjevení. Styl je vybroušený, jazyk ostrý a nápady třeskuté. Každá povídka je docela jak od Čechova – nikde nic zbytečně, všechno sedí. Je to celé takové volání po starých dobrých časech v podání těch starších a po krásných nových zítřcích v podání těch mladých. Všechna ta rychlost a možnosti současného světa, kterou stíhají asi jen nemnozí a využít těch možností dokáží stejní nemnozí. Dá se to číst stále dokola a stále to neomrzí.
Tahle "černá labuť" (fanoušci Aronofského filmu, už vědí:) rozhodně není "mrtvá", ale pořádně "syčí, štípe a kouše":), takže jsem neházel já s ní, ale ona se mnou, až jsem se smíchy za polštáře popadal (samozřejmě plné pichlavého labutího peří:)
Nádherně napsané, sarkastické, trefné, jízlivé a nekorektní (vydat to autor v USA, tak ho klika hipsterů, mee too, Gréty T. atd "demokraticky ukamenuje":)
Kniha příběhů. Absurdních, ale zároveň i realistických. Hořkých, melancholických ... a také nekorektních. A to mám rád. Kniha nezaujme asi každého, stejně tak jako každého nezaujme tvorba Dejvického divadla. A právě v přednesu herců tohoto divadla jsem získal další přidanou hodnotu, protože jsem ji "četl" jako audioknihu. A je to opravdu skvělý zážitek.
Až celá ta směs různorodých pocitů odezní, chci se do ní pustit znovu, tentokráte v papírové formě, abych zjistil, jak na mě zapůsobí v mém vlastním podání :-)
Povídky se mezi čtenáři netěší velké oblibě. Literární debut reklamního kreativce Ondřeje Hübla však vřele doporučuji.
Tie poviedky nemali chybu, milujem tento druh absurdného poňatia života. Mne sa autor trafil do nálady.
Ke knížce mě přivedl výborný seriál "Zkáza Dejvického divadla", který není jen tak pro každého. Myslím, že i tyto povídky si najdou spíše náročnější čtenáři, kterým nestačí jen prostý humor a povrchní příběhy. První povídka "Heslo", i když je asi jen čtyřstránková, mě hned uhranula a přinutila mě k zamyšlení nad dnešní dobou. Další povídky ukazují, že život a hlavně lidi se s nikým nemažou a svět prostě není a nebude černobílý jako obálka knihy.
Musím poznamenat, že i kdyby ostatní povídky nestály za nic, už jen za Špacírflintu a Hlas barvy lesního jedu bych pět hvězdiček dal. Záměrně píšu "kdyby" - i ty zbylé jsou totiž skvělé. Tohle mě bavilo! :)
Posloucháno jako audiokniha v podání skvělých herců dejvického divadla. Nevěděla jsem, co od toho mám očekávat. Byla jsem nadšena. Moc mě bavily samotné povídky i skvělá interpretace. Úžasný pohled na dnešní společnost. Velice mi sedl styl humoru. Doufám, že budou další knihy tohoto nového autora :-)
Nápady na povídky sice nebyly špatné, nicméně mě asi nejvíce zaujala pouze povídka první. Ta totiž nejvíce popisovala dnešní dění ve světě a docela mě zasáhla - protože jsem přeci jen o pár let mladší, než její hlavní postavy. Zbytek už pro mě šel od deseti k pěti. Dočetla jsem jen ze zvědavosti, co se bude dít v dalších povídkách.
Kniha překvapivých příběhů. České reálie, různé prostředí a různé charaktery. Povídky pěkně vystavěné, aktuální, s přesahem. Četla jsem v lázních a bavilo mě to.
Už sám název, podle jedné z povídek, tak trochu napovídá, co čekat. Pro mne hrozná představa... Jaký člověk dokáže něco tak absurdního?! A takových morálně pokřivených postav, které své sobecké pohnutky schovávají za vznešené činy a lidskost je tu víc. U pár postav, ač jsou pod jinými jmény, lze poznat o koho se jedná.
Za použití někdy až bizarních námětů se autorovi povedla originální, velmi zdařilá sbírka povídek, místy satira, místy i parodie. Rozhodně stojí za přečtení.
Pěkná oddechová četba. Některé povídky jsou skvělé, jiné slabší. Jako celek pobaví a potěší. Humor občas jemný, občas hrubý, často absurdní, ale většinou inteligentní.
Jsou tam silnejsi i slabsi kusy. Ale povidka Hlas barvy lesniho jedu ja majstrstyk. Smal jsem se kazde vete. V audioverzi je Mysicka nedostizny.
Nad komentářem váhám. Knihu jsem se zaujetím přečetla před kratším časem. Líbila se mi, ale.. Nějak mi v mysli vyvstává pocit hořkosti, kterou ve mně některé povídky vyvolaly.. Některé povídky mě zaujaly, některé mi až tak nesedly, ale celkově hodnotím rozhodně kladně.
Štítky knihy
Praha prvotina povídky satira humor černý humor podvodníci zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Divotvorné hrnce 2018
- Heslo 2018
- Hlas barvy lesního medu 2018
- Hod mrtvou labutí 2018
- Průmysl 4.0 2018
Zajímavá prvotina s bizarním názvem, poutavou obálkou a povedeným obsahem. Musela jsem prostě zjistit, proč autor knihu a jednu z povídek pojmenoval zrovna tak... No úplně mě to nepotěšilo ????
V duchu názvu se nese i styl povídek - břitký humor, až děsivě realistický obsah. Autor dokonale zachytil zvrácenost dnešního světa ve všech jeho podobách. Někteří hrdinové bez morálky a svědomí, někteří žijící v bublině světa sociálních sítí, jiní zase naivně hloupoučcí, přesto všichni ztvárněni velmi lidsky. Všechny povídky jsou šmrncovní a nápadité, jsou velmi dobře stylisticky ztvárněny.
V paměti mi zůstane Špacírflinta, Hod mrtvou labutí a Hlas barvy lesního jedu.
Vyděsilo i pobavilo, doporučuji!