Hodina mrtvých očí
Harry Thürk
Tento válečný román je jako sama válka, drsný, syrový, je to příběh skupiny německých výsadkářů operujících na frontou v týlu Rudé armády, kde provádí diverzní akce. Autor dokonale využívá svých osobních zkušeností – působil v 2. SV jako výsadkář a román má určité autobiografické rysy – a dokázal své prožitky proměnit ve strhující příběh plný dramatických zvratů, přičemž prokázal vynikající vypravěčský talent. Kniha se čte jedním dechem a její vyprávění vás neskutečně vtáhne do děje. Současně se ale zabývá rostoucí deziluzí, kterou procházela značná část mladých Němců vychovaných nacistickou totalitní ideologií, která jim vštěpovala pocit výjimečnosti a nadřazenosti nad ostatními národy a která kontrastovala s jejich každodenními válečnými zážitky na konci 2.SV v prostředí narůstajících vojenských neúspěchů. Kniha měla mezinárodní úspěch a byla přeložena do více jak 30 jazyků a byla také úspěšně zfilmována. Zejména pro generaci dříve narozených představovala velmi neobvyklý pohled „z druhé strany plotu“.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1971 , Naše vojskoOriginální název:
Die Stunde des toten Augen, 1957
více info...
Přidat komentář
kniha sa mi veľmi páčila, je príbehom z obdobia druhej sv. vojny - z pohľadu nemeckých vojakov, ktorí bojovali ako dosť mladí a ani nechápali o čo bojujú.....krásny príbeh nemeckej ženy, ktorá ukrýva ruského veľiteľa a napriek tomu, že sa to dozvie nemecký vojak, nedokáže to prezradiť.....pocity vojakov pri zabíjaní, vzťahy medzi vojakmi, ich spomienky na obdobie spred vojny vytvára naozaj krásny príbeh.....
Já snad začnu číst i válečné romány :) Řadím k oblíbeným a určitě ji budu číst víckrát. Moc hezky vystižené chápání vojáků, žádná ideologie, prostě jsem voják, konám úkol, chci přežít. Taky bych srovnala s Remarquem, mám ho moc ráda, tohle je více realističtější.
Dobrá kniha, dobrý, smutný a místy až hrůzostrašný příběh....jediné co mi na příběhu vadilo byli zidealizovaní ruští vojáci, ale to už zde taky někdo psal. Mě osobně kniha připomíná knihu Oseni v Bouři, což je také vyprávění německého vojáka na východní frontě.
Tuto knihu jsem četl několikrát, dle mého názoru nejlepší dílo z tzv. druhé strany. Doporučuji.
Chvalitebná kniha :) pohled na pozdní fázi druhé světové války očima několika německých průzkumníků. Jen mi trochu vadilo, že ruští vojáci jsou lehce idealizováni :)
Naprosto výborná kniha, která ukazuje hrůzy války z pohledu vojáků, kteří jsou uprostřed dění. I oni, jakožto Němci, se prostě snažili jen přežít. Četla jsem ji několikrát a i když závěr znám, stojí za to přečíst znovu. Doporučuji!
Kniha bezesporu napsaná skvěle. Mám ji v knihovně od prvního vydání u nás a četl jsem ji mnohokrát. Mezi nabídkou literatury opěvující hrdinství Rudé armády ( které tím nijak nesnižuji ) to byl malý zázrak, podívat se na válku očima druhé strany. Z textu je znát autorova politická orientace. Po zážitcích z bojiště asi není divu. Ale... Ve světle informací jak to v sovětské armádě chodilo jeví se Varazin i politruk jako postavy ze sna. To knihu nijak nepoškozuje a je to skvělé čtení, ale je prostě znát kdy autor svůj příběh psal.
Vícekrát je tu tato kniha srovnávána s díly Remarqua. Příběhem a hloubkou protifašistické myšlenky asi ano, vyrovná se. Ale myslím že přece jen vypravěčský styl Remarqua je jiný. Pro mě daleko krásnější
Budu jenom opakovat, co už tu je napsané. Skvělý román, který bez příkras zobrazuje poslední dny války z pohledu malé skupiny německých parašutistů a ukazuje, jak III. říše zničila životy nejen lidí, jejichž země napadla nebo okupovala, ale i životy lidí vlastních. Jak už bylo zmíněno, dokáže se hravě vyrovnat románům Remarqua a rozhodně stojí za přečtení.
Skvěle napsaný válečný román, který v mnohém předčí slavné Remarquovo dílo „Na západní frontě klid".
Neváhám říct, že tohle je trochu víc než jen válečný román. Je to velice realisticky působící příběh několika mužů na sklonku války, popsaný s až syrovou drsností. Mužů, kteří se v mrazivém lese plném nepřítele snaží splnit svůj úkol, protože je tak vycvičili a dostat se z týlu zase přes frontu ke svým v situaci, kdy se nemohou spolehnout na nic, než jeden na druhého. Je to drsný příběh jako je drsná a krutá sama válka, popsaný se značnou sugestivností (snad díky osobním zážitkům autora) a působící proto velmi věrohodně.
Kdysi dávno jsem viděl film s podobnou tématikou - snad Umírání za dlouhého dne - a mohu tvrdit, že obojí, jak kniha, tak film, ve mně zanechalo hluboký dojem.
.....skvělé, naprosto skvělé...thomas bindig nemá chybu, knihu mám od roku 1963 a četl jsem ji mnohokrát !!!! je notně omšelá, ale moje oblíbená !!!
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Rudá armáda Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 výsadkáři
Autorovy další knížky
2008 | Hodina mrtvých očí |
1980 | Kejklíř |
1981 | Singapur |
1977 | Amok |
1963 | Lotos na hořících jezerech |
Parádní kniha. Pohled Němců na II. světovou válku. Stojí za přečtení.