Hodinářova dcera
Kate Morton
Je horké léto roku 1862 a na březích Temže u Birchwood Manor se vylodí skupinka mladých umělců pod vedením talentovaného Edwarda Radcliffa. Mají plán: strávit léto v odloučení a hledat inspiraci pro svou tvorbu. Jejich pobyt se jim však nečekaně zkrátí. Jednoho dne najdou jednu ženu z jejich skupinky zastřelenou a druhá není k nalezení. Přitom zmizelo cenné dědictví a život Edwarda Radcliffa se ocitl v troskách. Uplynulo sto padesát let a Elodie Winslowová, mladá londýnská archivářka, nachází podivnou koženou brašnu, která obsahuje dvě zdánlivě spolu nesouvisející věci: vybledlou fotografii zatčené ženy ve viktoriánském oblečení a skicář obsahující kresbu dvojdomku u řeky. Proč se Birchwood Manor Elodie tak líbí? A kdo je ta krásná žena na fotografii? Jaká tajemství skrývá? Hodinářova dcera je příběhem vraždy, tajemství a krádeže. Vypráví o umění, lásce a ztrátě. Jako řeka protéká stránkami této knihy hlas ženy, která stojí mimo čas. Její jméno bylo historií zapomenuto, ale ona vše sledovala a bylo při tom: Birdie Bellová, hodinářova dcera.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
The Clockmaker's Daughter, 2018
více info...
Přidat komentář
Moc krásná kniha...děj byl velmi spletitý, složený z několika minipříběhů posléze poskládaných do sebe. Každý z těch malých příběhů se mi moc líbil a celkové vyznění knihy na mě působilo strašně hezky...šikovná paní autorka!
Uff..precetla..a jsem rada ze uz konec..hodnekrat jsem se v pribehu ztracela..propletene casy, nektere linie ani nedotahle do konce..nebo mi to uniklo? Takovou komplikovanou knihu jsem jeste necetla..priste asi od zacatku udelam poznamky :)
Tak mě knížka bavila, a to velmi. Příběh jednoho domu, několika lidí, několik časových linek. Přišlo mi to pěkně vymyšlené. I trochu duchařina, ale jen maličko. Já jsem byla s příběhem spokojená, a proto dávám 5*.
Pro mě mají knihy této autorky sestupnou tendenci. Příběh mě nebavil, bylo tady zbytečně moc vedlejších postav. Donutila jsem se to dočíst, ale do další knihy od Kate Morton už asi nepůjdu.
Knížky od Kate Morton mám ráda. A ani tato mě nezklamala.
Tentokrát je v příběhu hlavním aktérem dům, kolem kterého se celý příběh točí.
Vzpomínky z různých dob a různých lidí, které tento dům ovlivnil.
Od toku 1885 až do současnosti. Spousta časových linek, postav a příběhů a celou dobu jedno tajemství nebo záhada , co se v domě vlastně stalo na úplném počátku. Mě osobně bavily všechny osudy, které se postupně splétají a nakonec každý z nich má v příběhu své důležité místo.
Je to spletitý romám, sága jednoho domu s dávným tajemstvím.
Z mého pohledu patří tato knížka k tomu lepšímu od autorky.
(SPOILER)
Bacha spoilery, tentokrát to bez nich nepůjde.
Začnu pozitivně, je to čtivě napsané a ze začátku mě to fakt zaujalo. Nakonec to ale skončilo velikým zklamáním.
Z velké části bylo způsobeno mým očekáváním, kdy jsem podle anotace čekala, že Elodie bude důležitá postava, se kterou budeme postupně odkrývat dávné tajemství. Ani houby. V půlce zmizí a objeví se až ke konci víceméně jen, aby se neřeklo. Ale to až tak nevadilo, k srdci mi extra nepřirostla.
Právě zhruba v té půlce to začíná drhnout, dočteme se o dalších osobách, které žily v domě v průběhu dalších let, je to čtivé, o tom žádná, ale pořád se vtírala myšlenka "nezdržuj, chci vědět, co se sakra doopravdy stalo". No a pak se dozvíme. Celou dobu jsem čekala nějaké pěkně propracované rozuzlení jak od Agathy Christie a ona to byla stupidní nehoda?! To si dělá autorka srandu???
Bohužel ne, nedělala.
Škoda, protože psát jinak umí.
Knihy od této autorky zbožňuji, styl psaní, promyšlený příběh, akorát si musím vždy přečíst pak něco veselejšího, protože autorka dokáže být drsná a ke svým hrdinům až krutá. A když se to týká dětí, o to horší pocity pak zažívám. Na knize mi trošku vadilo přeskakování z jedné časové linie do druhé. Taky velké množství příběhů jakoby bokem. Vše ale vede k jednomu závěru a rozuzlení. Vlastně super knížka.
Autorčiny knihy mám moc ráda, obdivuji, jak dokáže propojit většinou 2 časové linky. Tady jich bylo ale i na mne už moc a proto jsem knihu nedokázala číst v takovém tempu, jak jsem u jiných autorčiných příběhů zvyklá. Konec však vše vynahradil..
Knihu jsem koupil původně ženě (která nečte). No a jelikož ji opravdu nečetla, tak jsem se do ní pustil sám - ačkoli nejsem vhodná cílová skupina.
Knížka je psaná zajímavým rukopisem a popravdě mě upoutala - jenže.
Jenže má moc časových vrstev (i když důmyslně promyšlených - viz závěr knížky), moc vsunutých příběhů. Pobral jsem dvě dějové vrstvy (chcete-li časové osy - já jsem počítačovej :-)) a zbytek byl pro mne zbytečně navíc.
Rozumím ale tomu, že pro někoho může mít hodnotu 5*.
Tak touto knihou mne autorka opravdu “dostala”. Doteď jsem za její nejlepší dílo považovala Tajemství letního odpoledne, ale odteď je pro mne autorčinou nejlepší knihou Hodinářova dcera.
Musím přiznat, že tato knížka mě ,oproti jiným knížkám od této spisovatelky ,moc nebavila. Je tam dost postav a je to takové zmatené
Chtěla jsem si přečíst něco od autorky Morton a tak jsem se pustila do této knížky. Možná jsem neměla šťastnou ruku při výběru, protože autorka je docela oblíbená a doporučilo mi ji pár kámošek. Proto zkusím ještě jiný titul, tohle mě bohužel úplně nenadchlo.
Zhruba do 3/4 mě knížka moc nebavila, děj se vlekl byl takový rozevlátý a vůbec jsem se nemohla začíst, z žádnou postavou jsem se nedokázala pořádně sžít, připadaly mi ploché jakoby bez života. A několikrát jsem uvažovala, že knížku odložím. Až ke konci mě kniha strhla, když se vše začalo rozmotávat a překvapivý konec nakonec zajistil knize 4 hvězdičky i když kdyby se daly dát půlky bylo by to spíš 3,5.
Krásné. Třetí kniha, kterou jsem zkusila přečíst v době karantény a všeobecné nervozity, a první, která mě dokázala upoutat, takže jsem dočetla do konce. Knížky od Kate Morton mám ráda a tahle patří podle mě k nejlepším (ještě se Zapomenutou zahradou). Líbí se mi, jak autorka dokáže vdechnout život nejenom postavám, ale i místům. Už v Šepotu vzdálených chvil vystupuje dům jako jeden z aktérů příběhu, a tady o to víc.
Velmi hezká kniha, již druhá, kterou jsem četla od této autorky. Zajímavý i když smutný osud hlavní postavy, která jistým způsobem ovlivňuje mnoho dalších životů. Všechno je to propletené a nakonec každý kousek zapadne na své místo. Doporučuji k přečtení.
Těšila jsem se na novou knížku K. Morton, ale musím bohužel říct, že za mne bohužel ne... Nebavila mě. Postavy byly dobře vykreslené, spisovatelka umí vystavět příběh v několika časových liniích, ale já se tentokrát nechytala. Ne že bych nevěděla, která osoba je právě vypravěč nebo o koho se jedná, ale prostě mě to nebavilo. Nebavilo mě to většinu knihy a jsem ráda, že mám přečteno. Trochu se to rozjelo ke konci, i když jsem pointu pochopila dříve než byla objasněna. Oproti užasnému Tajemství letního odpoledne velká nuda...
Těšila jsem se na další knížku Kate Morton, zvlášť když slibovala detektivní zápletku, ale byla jsem dost rozčarovaná, na mě to bylo zdlouhavé, časové roviny se až moc prolínaly, a třebaže postavy a jejich osudy byly vykresleny většinou hodně pěkně, ne a nechytlo mě to.
Štítky knihy
láska tajemno záhady australská literatura anglický venkov archivnictví australské rományAutorovy další knížky
2014 | Tajemství letního odpoledne |
2011 | Zapomenutá zahrada |
2009 | Dům u jezera |
2017 | Ztracený slib |
2019 | Hodinářova dcera |
Hezká knihy ale lehce mě zklamala, autorku mám sice velmi ráda ale bohužel má lepší knihy. Tahle bohužel patří k těm slabším. Mnoho postav, trochu zmatený děj. Přijde mi, že autorka už moc neví o čem psát, proto tam dává i lehce duchařské téma..