Hodiny
Michael Cunningham
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503588/bmid_hodiny-lXx-503588.jpg
4
1029
1029
Spisovateľ M. Cunningham, jeden z najbrilantnejších autorov svojej generácie, vzdáva románom Hodiny poctu anglickej spisovateľke Virginii Woolfovej. Tak ako autorka vo svojom slávnom diele Pani Dallowayová opísala jediný deň v živote titulnej hrdinky, aj Cunningham sa zameral na jeden deň v živote troch postáv. Prvou z nich je samotná Virginia Woolfová, ktorá v dvadsiatych rokoch 20. storočia zápasí s duševnou chorobu a pokúša sa písať ďalší román. Druhou je Laura Brownová, mladá žena v domácnosti v povojnovej Kalifornii, ktorá vychováva malého syna a bojuje s obmedzeniami manželstva z rozumu. A napokon je to Clarissa Vaughanová, vydavateľka a matka dospelej dcéry v New Yorku deväťdesiatych rokov. V ten deň chystá večierok pre svojho ťažko chorého priateľa Richarda, ktorý získal literárnu cenu. Michael Cunningham v románe plynulo prechádza dekádami 20. storočia, aby zachytil jedinečné vnútorné svety troch nezabudnuteľných žien. Výsledkom je vášnivé, hlboké a dojímavé dielo, román o umieraní, bezmocnosti, ale aj o tom, že aj hlboko nešťastný človek dokáže nájsť kratučké okamihy radosti.... celý text
Přidat komentář
Hodiny odbíjejí tak psychotronicky angažovaně a prokomponovaně, až tlukot zní dietně a sterilně, jakoby kdesi za sklem. Ale přihoďme tam pár buzíků a leseb, to se dneska přece nosí, zachytračil si zapálený absolvent kurzu tvůrčího psaní, a to by nebylo, aby k nějaké té snobsky-kritické ceně nezačalo přihořívat!
Kožený film držel pohromadě jen díky výtečné Glassově hudbě. Ke knize jsem si ji nepustil. Chyba moje, leč primárně spisovatelova. 17/16
Hodiny, asi nejpreciznější a nejpromyšlenější román, jaký jsem ve svém dosavadním životě četla... Román, jehož každičký kousek je vymyšlen do nejmenšího detailu a všechny tyto detaily do sebe dokonale zapadají... Zprvu se jedná o 3 skoro nepropojené příběhy, ale s každičkou nadcházející stranou máme čím dál větší údiv ve tváři a nechápeme, jak něco tak brilantního mohl někdo napsat... Ano román je to fenomenální, ano román stojí za přečtení a ano tento román by měl číst každý... nevěříte? Přesvědčte se sami...
Hodiny rozhodně nenudí, stránky příjemně a rychle ubíhají a tři různé linie nijak nenarušují plynulost. Ovšem něco mi tady do plného počtu hvězd chybí. Občas se vynoří zajímavá pasáž, především celý příběh paní Brownové, který se mi líbil nejvíce a připadal mi nejzajímavější, ale většinu času je to takové, no, prázdné. Pan autor mne o tom, že nám podává psychologické drama, nepřesvědčil.
Jeden deň, na ktorý si možno spätne až tak nebudú pamätať, ale ktorý ich vyformoval a nejakým spôsobom bol osudný. Je to kniha o pocte detailom, maličkostiam, myšlienkovým pochodom, ktoré sú navonok nepodstatné, ničotné. Ale tak, ako keď do vody hodíme kamienok a kruhy sa zväčšujú, celý dej je popretkávaný súvislosťami...
Smutním, že tohle už nikdy Cunningham nepřekoná, ani kdyby se rozkrájel. K takovýmhle knihám je potřeba osvícení, které je moc vzácné. Při každém čtení žasnu, jak do úsporného rozsahu narval nádherně plynoucím jazykem vyjádřená neuvědomělá hnutí mysli, každou prchavou emoci. Všechno, co je pod povrchem kontrolovaného chování. Hodina, den, za chvíli pryč celý život. Nechci být bulvární, ale tohle je podle mě jedno z děl, které v kladném slova smyslu prostupuje autorova homosexualita, se kterou zřejmě souvisí jistá fascinace emocemi, schopnost empatie, um pohlédnout na život i „žensky“ (s pochopením, jak je tohle rozdělení relativní), přitakání extrémní lidské potřebě blízkosti a porozumění. Třešničkou na dortu je fakt, jak nečekaně se podařil film, u takovéhle látky. Sám Cunningham řekl, že je zřejmě jediným spisovatelem, co je spokojený se zfilmováním své knihy. Také pochválil soundtrack Philipa Glasse, a to také sdílím. Úžasná hudba. Knižní, filmová i skutečná. (Čteno v překladu Miroslava Jindry.)
očekávání vyšší než realita, ale i tak velmi zajímavě sepsaný jeden den v životě 3 žen - lehce mě iritoval všudepřítomné gay/lesbické momenty (prakticky každá postava v knize toužila po stejném pohlaví). V originále mohu doporučit i díky úžasně bohatému slovníku a stavbě vět autora.
Nemohla jsem si hned přivyknout na autorův styl, ale když se tak stalo...impozantní dílo. :)
Pěkná kniha, pro mě s překvapivým koncem....
***SPOILER***
Celou dobu jsem si myslela, že ty 3 příběhy jsou propojené úplně jinak. Myslela jsem si, že je to tak, že paní Woolfová píše knihu o Clarisse (paní Dallowayové) a o jejím příteli Richardovi a že Laura je v budoucnosti ta, která tuto knihu čte a nemůže se od ní odtrhnout... A ejhle, úplně na konci jsem zjistila, že všechno je jinak. Mám ráda takové překvapivé konce... :)
Nejkratší kniha, která mi zabrala nejvíce času. V životě jsem nečetla nic tak dlouho a výsledek je rozporuplný. Nemíním komentovat spisovatelské schopnosti, které jsou zřejmě úžasné, ale obsah samotný. Já ty ženské prostě nemůžu vystát. 180 stran fňukání a emociálních kotrmelců, nešťastná - šťastná, během jednoho dne, to je na mě fakt moc. Ale já nesnesu ani paní Bovaryovou a Annu Kareninu, takže hvězdičkami nehodnotím. Prostě to není žánr pro mě :-(.
Krásná kniha pro milovníky Virginie Woolfové, i pro ty, kteří si cestu k ní teprve hledají.
Pan Cunningham odvedl skvělou práci.
Dokonalá kompozice. Pohled do třech životů třech žen během jednoho dne (nutno podotknout, že úplně jiného dne v úplně jiný čas) - to je samo o sobě velkým soustem a pokud ještě přidáte to překvapivé propojení - je to skvěle zvládnutý, propracovaný a zajímavý kus. (Dále malé prozrazení obsahu - kdyžtak nepokračujte ve čtení ;-) ) Fakt mě překvapilo, že umírající kamarád paní Dallowayové Richard je synem Richiem paní Brownové. Možná i proto, že mi na začátku unikla informace, že paní Dallowayová se ve skutečnosti jmenuje paní Vaughanová a jméno Dallowayová ji dal Richard. Prostě jsem si myslela, že příběh paní Dallowayové je ten, který psala paní Woolfová... Ale to je můj nedostatek. Tak jako tak - je to skvělá kniha!!!
Spousta skvělých myšlenek. Byla jsem naprosto unešená! Spojitost všech tří příběhů je (alespoň pro mě) neočekávaná. Skvělá kniha, zaslouží si všech 5 hvězd.
Tuhle knihu já prostě miluji. Mám ráda tenhle styl psaní a jsem přímo nadšená, že Michael Cunningham se pustil do takových skvělých tří příběhů. Určitě i doporučuji film, který se předlohy opravdu drží a je dokonale zfilmovaný.
kniha plná zajímavých citací , myšlenek.....3 ženy , každá kapitola o jiné a znovu a znovu se jejich osudy prolínají....až na konci se "jako sejdou"
Žijeme své životy, děláme to, co děláme, a pak jdeme spát-jak je to prosté a obyčejné! Několik nás skočí z okna, nebo se jde utopit či spolyká hrst prášků, podstatně víc je těch, kteří zemřou při různých nehodách. A většina z nás, obrovskou většinu těch ostatních, pomalu sežere nějaká nemoc nebo-když máme velké štěstí-sám čas. Útěchu nám může poskytnout jediné: tu a tam nějaká hodina, během níž náš život-navzdory obecné nepřízni osudu a planým nadějím-propukne naplno a poskytne nám všechno, o čem jsme kdy snili, ačkoli všichni (snad s výjimkou dětí, ale možná i včetně nich) víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější. A přesto vítáme každé nové ráno- doufáme, že se nám těch blažených hodin dostane co nejvíce. Jen samo nebe ví, proč to tak milujeme.
Nemějte strach, všechno je v pořádku. Jediné, co Vám zbývá udělat, je zemřít....No prostě super kniha...možná kouknu na film....
Hodiny jsou jedním z mých oblíbených filmů. Kniha se dá dobře přečíst před i po jeho shlédnutí. Skvělé!
Už mám první větu toho příběhu. Rozespalá vstanu a jdu si udělat kávu. Vyndám hrneček a nasypu do něj dvě lžičky instantního kafe, sundám pískající konvičku ze sporáku a užívám si tu zláštní vůni, je to to nejobyčejnější ráno. Venku prší. Vím, měla bych jít koupit ty květiny a postarat se o domácnost, ale já se rozhodnu strávit den jinak. Už asi podesáté beru do ruky Hodiny a píšu spolu s Virginii Woolfovou dopis na rozloučenou jejímu muži, peču čokoládový dort s Laurou Brouwnovou a chystám oslavu pro Richarda, i když jak ho znám, nejspíš nebude chtít přijít (Jestlipak snědl svoji snídani?!). „Celý život ženy v jednom dni a v tom dni celý její život.“ Zapálím si cigaretu a sleduji, jak pomalu hoří, jsou to ty hodiny, které musím přežít a po nich následují další a minuty a vteřiny, tikání času nelze zastavit. Ten dort se nepoved, i když dal tolik práce.
Až si půjdete pro tento román do knihovny či knihkupectví, vemte si rovnou i Paní Dallowayovou, ušetří vám to jednu cestu.
Hodiny nejsou úplně jednoduchá věc. Byly teprve druhou knihou, kterou jsem od mistra Cunninghama četl, ale už teď je nanejvýš jasné, že jeho díla nelze číst povrchově, protože to pravé a skutečně poselství se skrývá mezi řádky a ne každému se podaří do něj proniknout. Přiznávám se, že i já jsem měl ze začátku trochu problém, protože jsem očekával tak trochu emoční bombu jako byl Domov na konci světa. Ale Hodiny jsou úplně jiné, komplikovanější, ale stále mistrovské - navíc Cunningham dokáže i šokovat tím, jak spolu tři zdánlivě nesouvisející příběhy souvisejí víc, než se na první pohled zdá. A když přijde "ten" moment, dojdou vám slova. A ještě ke všemu to je tak strašně depresivní. Ne prvoplánově depresivní, ale na čtenáře opět dýchne ten pocit prázdnoty, který takhle umí popsat snad jen Cunningham. Jen on je schopen vás každou řádkou přesvědčit, že život stojí doslova za hovno! :D
Štítky knihy
homosexualita zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena lesby, lesbismus fiktivní životopisy, biografie spisovatelky LGBT, queer, LGBT+ obsese
Autorovy další knížky
| 2004 |  Hodiny |
| 2005 | Domov na konci světa |
| 2014 | Tělo a krev |
| 2011 |  Za soumraku |
| 2015 | Sněhová královna |
Myslím si, že na tuto knihu je třeba mít věk a zkušenosti. Ačkoliv je to napsáno mistrovským jazykem a přestože jsem to tak vlastně docela dobře nepochopila, musím uznat, že mě to stejně hnalo číst tu knihu dál a dál. Akorát z ní mám momentálně rozporuplný pocit a nevím, co si vlastně odnést. Počkám pár let a přečtu ji znova. Uvidíme, kolik mi toho v budoucnu bude umět říct víc.