Hodný holky umírají první
Kathryn Foxfield
Young adult thiller pro fanoušky Agathy Christie a Karen M. McManusové. Psychologická hra. Vydírání. Vražda. Chaos. Šestnáctiletou Avu někdo přinutil, aby dorazila do opuštěného zábavního parku na mole Portgrave. Ocitá se tak mezi deseti teenagery odhodlanými za každou cenu uchovat svá tajemství. Když se zvedne mlha a park se ponoří do tmy, skupina zůstane odříznutá od okolního světa. Znepokojivá situace je postupně obrací jednoho proti druhému a Ava si uvědomuje, že nemá na výběr. Není kam utéct – bude se muset tajemství, které ji na molo přivedlo, postavit čelem. Jak daleko bude ochotná zajít, aby přežila noc?... celý text
Literatura světová Thrillery Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (ČR)Originální název:
Good Girls Die First, 2020
více info...
Přidat komentář
Co se mi moc líbilo bylo, že kniha jela hned od začátku. Nemuseli jste čekat než se něco rozjede. Autorka nás namočí do akce už v prvních stránkách.
Líbila se mi postava Avy, která byla popsána jako holka co všechno fotí a přetvařuje se na instagramu. Nebyla dokonalá a timume její postava zaujala.
Trošku toho rozhovoru...
,,Co se stalo s Avou, která pojmenovávala všechny racky na pláži, dokonce i ty staré a přebytečné?
,,Tamta Ava byla pitomá."
,,Tamta Ava měla vlastní mozek. Tahle nová je prodejná a jde po všem, z čeho by mohla kápnout dobrá fotka."
Totálně jsem neočekávala co se stane ke konci s celé to prostředí, ve kterém se nacházeli mi naháněla hrůzu a dokázala jsem si představit, že tam sem s nimi a čekám kdo další umře. Autorka naladila velmi děsivou atmosféru, která vydržela celou knížku.
(SPOILER)
Young adult thriller, na který jsem se dost těšila, i když už jsem na young adult dle tabulek stará. Kniha se ale dost hojně přirovnávala ke konceptu Deseti malých černoušků od Agathy Christie, kterou já osobně miluju. Samozřejmě jsem nečekala takové kvalitní zpracování, ale zvědavost zvítězila.
Všichni s osobní pozvánkou na toto místo. Jaká tajemství asi skrývají? A jakou roli tu hraje mrtvá Rachel, kterou Ava viděla na mole? Byla to jen halucinace? A kam při začínající bouřce zmizela kamarádka Jolie s Livií?
Soft horor s prvky mystična – takhle bych asi knihu zařadila. Nesourodá skupinka deseti mladých lidí – bohatých a chudých, oblíbených i outsiderů, agresorů i trpitelů – uvězněných na místě opuštěného zábavného parku. Jeden druhého vraždí, aby udrželi svá tajemství pod povrchem. Ovládají je hlasy v hlavě, zahrává si s nimi nadpřirozená bytost ukrytá v zrcadlech, která se živí pocitem viny. Spojují si ji s legendou „Šeptajícího“, který jim během jejich návštěvy syčí do hlavy jedovatá slova, mimo jiné záhadnou formulku: ,,Potřebuje jenom jediného“, jde jim to občas z pusy a sami o tom ani neví.
Potřebujeme jednoho jediného, aby se zhmotnil a mohl páchat zlo. Bylo to čtivé, napínavé, pořád nějaké zvraty…
Jeden po druhém odpadávají, v tajném tunelu naleznou kostru mrtvého muže, kterého očividně někdo zavraždil, o kterém se domnívají, že je původní vlastník mola Bald, který záhadným způsobem při požáru lunaparku zmizel. Způsoby úmrtí jednotlivých členů byly zajímavé, jednání překvapivé. Každopádně já celou dobu čekala na nějaké logické vysvětlení. Nečekala jsem takové rozuzlení, i když bylo bravurně promyšleno. Zkrátka mi tam na konci něco chybí.
3,5 ⭐
klíčová slova: YA, hororová atmosféra, opuštěný lunapark, tajemství, smrt, paranormálno
čtivost 4 ⭐ - příběh 3,5 ⭐ - atmosféra 4,5 ⭐ - postavy 3 ⭐
Kniha Hodný holky umírají první má vážně slušný rozjezd. Příjemně mě překvapilo, že jsme hned na cestě na ostrov s opuštěným zábavním parkem a nesetkáváme se tak s hlavní hrdinkou, šestnáctiletou Avou, například u ní doma. Akce tedy jede hned od začátku.
Ihned se mi zalíbila atmosféra místa dění. (Dětské) kolotoče, které se pouštěly sami, mi docela nahnaly hrůzu. To bylo super. Však mě ke knize nalákalo hlavně prostředí, které se zas tak často nevidí, a to nezklamalo. Myslím, že velcí strašpytlové budou mít docela nahnáno.
Je třeba zmínit také fakt, že navzdory děsivé atmosféře, to bylo místy i docela vtipné. Tedy alespoň podle mě. A to hlavně díky hláškám postav, které se humorem snažily odlehčit nelehkou situaci, což jsem naprosto chápala. Dělala bych na jejich místě to samé a obrnila se sarkasmem a černým humorem.
„Já nemám přespávačky ráda,“ zamumlala Esme. „Hlavně ne ty s vydíráním.“
Poměrně brzo, již mezi 3. a 4. kapitolou, jsem se začala ztrácet ve všech 10ti postavách, až jsem dospěla k tomu, že jsem si udělala seznam jmen a vypsala k němu základní informace o všech přítomných. O postavách bych řekla, že to je tedy vážně partička k pohledání. Nějaký favorit, kterému byste fandili a doufali, že to přežije, se tam hledá poměrně těžko. Všichni se zvládnou chovat totálně na facku a navíc mají dosti temná tajemství. Měli samé bezvadné nápady, doslova jeden lepší než druhý. Achjo. Bylo mi celkem jedno, jestli tam nakonec umřou úplně všichni. Pokud bych si z nich musela vybrat někoho, komu bych držela palce, tak by to byla právě Esme. Měla fajn hlášky a její tajemství mi přišlo nejméně strašné.
Od knihy jsem očekávala thriller, možná trochu vyvražďovačku, při které se bude pátrat po viníkovi. A to ať už by to byla jedna z postav nebo někdo jedenáctý. No, musím konstatovat, že v tomto mě to poněkud zklamalo. Spíš než jako thriller na mě kniha působila jako horor. Hraje si totiž s myslí postav a tedy vlastně i čtenáře samotného.
Po čase, přibližně v druhé polovině, mi začal příběh připadat dosti repetitivně a moje prvotní nadšení značně opadlo. Pořád jsem čekala, co z toho nakonec vyleze. Tedy jestli se tam opravdu děje něco paranormálního nebo Avě a dalším tzv. straší ve věži. Například se totiž mohli spít, protože tam od začátku rozjíždí párty a pijí alkohol, a mají jednoduše halucinace. No, celá kniha je vlastně takový kolotoč, kde se jeden přizná k tajemství a druhý ho zabije. No a pak se přizná ten druhý a někdo zabije jeho. Nějak jsem se během čtení a vlastně stále se nemůžu rozhodnout, jestli mi zápletka přišla zajímavá a originální, nebo to byla nakonec děsně předvídatelná nuda. Příběh je jednoduše o partě hrozných a méně hrozných teenagerů, kteří skončí na několik dní (ale kdo ví, nakonec) na ostrově se starým lunaparkem. Slyší hlasy. Každý má nějaké tajemství. A postupně se vraždí, přičemž…. pohoda, jazz. No, tak zas někdo umřel, no a co, jedeme dál. Kus pochopíte dřív, než to dojde postavám, a pak už o nic víc nejde. Jen to to, kdo umře další a jak.
SPOILER kde mluvím o své teorii ohledně konce knihy: Vážně jsem přemýšlela nad tím, že z toho možná nakonec vyleze to, že Avě přeskočilo, všechno je to jen v její hlavě a vraždí je tam všechny ona. No, to by bylo dost zajímavé vyústění příběhu.
Bohužel, to se nestalo, a konec za mě vyzněl dosti... nemastně, neslaně. Přišlo mi, že to nakonec nemělo moc pointu. Leda by vězela v tom, jak se na odlehlém ostrově stává z party náctiletých skupina zlých, nenávistných, a krutých lidí. Trochu jako v Pánovi much. Pryč od civilizace se tu totiž ukazuje, jaké ony postavy vlastně jsou uvnitř.
Za výtisk knihy k recenzi děkuji Yoli a společnosti Euromedia.
YA thriller jak má být!
Skvělé! Fakt se mi to moc líbilo. Po čtení fakt velkého množství všelijakých thrillerů, hororů a detektivek jsem se fakt bála, že tohle bude nudné.
Nebylo. Bylo to skvěle napsané. Děj dával smysl a u čtení jsem občas ani nedýchala. Dokonce jsem se chvílemi bála číst večer. A přesně tak má thriller vypadat!
Jasně... nečekejte od toho něco světového, ale pro mládež je to dle mého naprostá pecka.
Tahle kniha byla můj úplně první YA thriller a teď trochu lituju, že jsem po nějakém už nesáhla dříve, protože tento žánr mi naprosto sedl. Už od začátku se v knize něco dělo, atmosféra byla dokonalá až mi běhal mráz po zádech a zjišťovat jednotlivá tajemství mě bavilo. Jen tu na mě bylo moc postav, které i když byly zajímavé, tak jsem se s nimi pořádně nesžila. A další menší problém byl konec - přišel mi až moc uspěchaný a takový nezakončený.
Při čtení jsem byla plná všech dojmů, a bohužel převládaly ty špatné. Kniha má sama o sobě velice zajímavý nápad a hlavní pointu, jenže ta se začne v půlce knihy motat. A to extrémně. Z přátel se stanou nepřátelé a všichni se chtěj navzájem zabít. Musím říct, že kdyby si s tím autorka víc pohrála, tak by to mohlo dopadnout vážně dobře. Pak se zde setkáváme s Šeptajícím, který tam měl vytvořit celou zápletku. Údajně se jedná o nějaký přelud, co se vám dostane do hlavy a pokud dokážete udržet tajemství, tak se stanete jeho JEDINÝM. Reálně mi moc ani nedávalo smysl, proč tam ty postavy jsou, protože asi 2 nebo 3 postavy si myslely, že je to jejich chyba. Tím, jak se tam postavy úmyslně i jaksi omylem zabíjely, jsem se už postupem času ztrácela v tom, kdo je vlastně mrtvý. Ani jedna postava zde neměla možnost se pořádně představit, což mě docela mrzelo. Celkově má knížka zajímavý, ale málo propracovaný nápad.
2,5 / 5
Během četby jsem se nemohla rozhodnout, jestli je to geniální nebo úplně hloupé a popravdě ten pocit trval až do úplného konce.
Děj mi přišel dost zmatený a přitažený za vlasy, nadpřirozeno jsem tu nečekala a nesedělo mi. Navíc tu bylo příliš mnoho postav, takže příběh ani jedné nebyl dostatečně propracovaný.
Čekala jsem, že to autorka celé uchopí trochu jinak, za mě dobrý nápad, ale nevyužitý potenciál.
Kniha byla skvělá. Do poslední chvíle jsem nevěděla jak to celé dopadne. Děj byl hezky vymyšlenej.