Clona
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 3. díl >
V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného pachatele, který zanechává policii podivné vzkazy. Detektiv Holger Munch proto k případu přizve zkušenou vyšetřovatelku Miu Krügerovou. Společně musí zastavit vyšinutého vraha dřív, než si vyhlédne další oběť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
Gutten som elsket rådyr, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi četla dobře, ale už mi začíná vadit, že vždy je sériový vrah nějak spojený s hlavními hrdiny. Copak jsou středobodem vesmíru? :) Jinak se to dobře čte, motivy i způsoby vražd jsou originální.
Kniha mě bavila více než druhý díl. Závěr mi přišel zrychlený a překombinovaný. Nejlepší byl první díl, nevím jestli si přečtu další díl této série. Ale jak se znám tak ano.
Další zajímavé pokračování s Holgerem a Miou. Kniha se mi líbila, velmi snadno jsem se začetla a knihu tak přečetla během dvou dnů. Co mě ale trochu zklamalo byl závěr knihy. Byl strašně zrychlený, a spousta věcí nedořešena. Třeba kam zmizela žena se zelenou kšiltovkou?
První kniha tohoto autora, kterou jsem četla. Možná byla chyba, že jsem zrovna sáhla po poslední v této sérii. Nicméně autor píše dobře, kniha je napínavá. Mám ale dojem, že všechny severské detektivky jsou jenom příběhy choromyslných postav. Źe by to bylo zeměpisnou polohou ? Asi na chvíli změním žánr, aby mě to také nepostihlo.
Tak teda cekala jsem vsechno, ale tohle uz bylo misty tak fantasmagoricky, ze me kniha od poloviny prestala desit. Oproti prvnimu pripadu Mii Krugerove to bylo slabsi. I tak jsem se celkem bavila. Akorat uz ne se zatajenym dechem.
Autor se mi líbí svým stylem, ale někdy nemá moc dopracovanou zápletku a závěrečné vysvětlení není dotažené do konce, nebo se jeho část prostě nekoná. Jako v tomto případě. Hezké odpočinkové čtení s černou kaňkou!
Kniha rozhodně není špatným počinem, avšak vše má své ale...
Různé odbočování od případu mi přišlo zbytečné a rozptylovalo mou pozornost. Nehledě na všechno okolo, proč skoro v každé knize má někdo problém s alkoholem .. Curry, Mia - dnešní autoři to berou asi jako nějakou nepsanou povinnost, zakomponovat do svých knih závislost na alkoholu. Snad nejsem jediná, která tuto anomálii začala vnímat.
Jinak byla kniha čtivá, udržuje v napětí, hlavní postavy si nejde neoblíbit. Mia, která se do případů vrhá s vervou a neustane, dokud nedostane pachatele. Much, s jeho neustálým vykuřováním, lásce k dceři, kterou skoro ztratil a bezmezné oddanosti vnučce, které splní vše co jí na očích vidí.
Konec byl příliš strohý a odfláknutý. Tlačil snad někoho čas či termín odevzdání? To se nikdy nedozvíme, ale takhle odbýt konec je hříšné.
Knížka byla docela čtivá, ale konec byl takový nijaký, divný, nepřekvapivý. Jako kdyby autorovi vypršel čas a musel to ukončit. Jako čtenáři Makymp mi přišlo, že se mi ztratily stránky .
Čte se rychle. Zápletka zprvu zajímavá, ale vadí mi časté a zbytečné odbočky kdy je popisováno něco co potom nemá žádný význam. Rozuzlení je bohužel nijaké a konec celý dojem kazí. Některé věci nejsou dořešeny (žena v kšiltovce).
Třetí kniha od tohoto autora. Doufám, že brzy vydá další. Mia a Holger jsou mí oblíbenci. Knížka super, jen škoda toho konce. Autor se mohl trochu víc rozepsat.
Na to, jak dobře se tato trilogie rozjela, se posledním dílem poměrně jednoznačně utnula. Mia a Holger Munch se vyvíjí, což je určitě dobře. Jenže zatímco Munch je pořád víceméně stejnej Munch, tak Mia bez chlastu už prostě není Mia. Tím ji ale nechci křivdit. Je fajn, že jí autor dal šanci žít, a ne přežívat. V rámci samotného příběhu této knihy mám ale poprvé i problém se samotným autorem. Nechci spoilerovat, a tak jen dodám, že vyřešení případu v posledních pár stránkách knížky popírá celou knihu a trošku mě to naštvalo. U detektivky mě to až nezvykle naštvalo. Zároveň jsem měl pocit, že autor se touto knihou šetří a svojí čtivě psanou formu přetáhl až moc do absurdna. Jak kdyby si chtěl šetřit barvu v psacím stroji a tak šetří větami a atmosféru navádí tím, že ji popisuje slovy. Na čtenáři je pak třeba, aby si vše domyslel. Reálně tento díl cítím jako nejslabší díl z celé série, pocitově je to na 3,5 hvězdy, ale jelikož je to obecně vzato stále solidně ponurá Skandinávie, která se pořád vyjímá od jiných detektivek, skončil jsem nakonec u lepší varianty čtyř hvězd.
Celý děj jsem byla napnutá jak struna,ale konec byl tak uřízlý,až jsem hledala,zda se mi někam neztratily stránky. Klidně bych se vrátila v čase a dozvěděla se něco více o Alexandrovi, jak se Mia dostala z lesa a jak se ze všeho dostal Curry..Škoda
Třetí díl z této serie jsem si už jen půjčila v knihovně a to po zklamání z druhého dílu. Tento díl byl o kousek lepší než Sova, ale nijak zvlášť mě to už nezaujalo. Autor má vždy zápletku pěkně připravenou, ale závěr a motiv mi příjdou o ničem, bohužel.
Ač moc severské detektivky nečtu, toto je má oblíbená série. Nicméně Clona je za mě asi zatím nejslabším dílem. Hodně se mi líbil progres hlavních detektivních postav, a jako vždy jsem byla celou dobu napnutá, co se bude dít. Bohužel se mi v průběhu podařilo hned několik věcí dost dobře odhadnout a konec byl tak uspěchaný, že jsem mu skoro nevěřila.
Skvělá severská kriminálka. Opět ti staří dobří známí - Mia, Holger, Curry a další. Jen ten konec a rozuzlení mi přišlo moc narychlo. Vše rychle popsané, řečené a s ohledem na zbytek výborné knihy strohé. Jako kdyby se autor rozepsal, a pak najednou zjistil že mu došly úhozy a musí krátit text....
Knihy S. Bjørkeho mám ráda, ALE... Prostě nedokážu přijít na chuť Mie. Její postava je mi nesympatická. V tomto díle se sice dala trochu do kupy, ale já nevěřím jejímu geniálnímu myšlení. Sedí v hospodě, píše si jednotlivé body, a pak si to dává do kupy, a najednou BUM PRÁSK, ví vše. Ať je to v případě, kdy je úplně na káry, a nebo střízlivá. Já tomu nevěřím. A ty mega mega mega rychlé konce? A ještě k tomu ti alkoholici všude kolem. Jeden skončí, jiný začne.
Oproti tomu Holger Munch je mi velmi sympatický.
Naštěstí zde proběhl jen asi jeden rozhovor ve stylu- Co? Kdo? Co? (Mezi Gabrielem a Ylvou téměř na konci knihy.)
Clona je velmi čtivá. Jenže příběh se mi zdá nedomyšlený. Moc jsem tomu neuvěřila.
Potřetí naši známí a podle mě nejzdařilejší kniha ze série..
Líbil se mi nápad (tak jako u obou předchozích dílů), líbil se mi styl vyprávění, čtivost a spád. Cením si, že všechny postavy se vyvíjí, jak myšlenkově, tak vztahově. Co mi na předchozích dílech vysloveně vadilo, byla rozháranost obou hlavních hrdinů, to, jak se neustále babrali ve svých problémech, vadila mi Mia utápějící se v depresi, alkoholu, prášcích a myšlenkách na sebevraždu, vadil mi Holger neustále řešící už vychladlý vztah s bývalou ženou. Přesto mi tato dvojice byla sympatická. Nyní KONEČNĚ oba překročili své stíny, vydali se novou cestou a funguje to! Pokud by měl být další díl, budu se těšit, protože obě postavy zrají jako víno a i příběhy jsou čím dál tím uvěřitelnější a živější.
Jednu hvězdu nicméně ubírám za ukvapený závěr. Podobně jako v předchozích dílech je vše vyřešeno a vysvětleno na dvou stranách, a to je po celé knize trochu málo! Když si vezmu, že někteří autoři na závěrečné scéně nechají třetinu knihy, jak je to akční, tak tady je to přesně naopak. Jako by byl závěr lehce odbytý - najednou je konec, hotovo, tečka. Ty konce by chtělo trochu pozdržet, natáhnout a zužitkovat tak dobře připravenou půdu. A ještě by mě potěšilo, kdyby příště tým lépe spolupracoval, působí to tak, že si každý hraje na svém písečku, každý skládá svoji stavebnici a najednou heuréka, jeden z nich na to přijde. Škoda, ten tým má velký potenciál!
Takže za mě ANO, nejlepší díl série.
Jedním slovem - skvělé. Škoda, že není další díl...bude mi po nich smutno.