Sova
Samuel Bjørk (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/404271/bmid_sova-lRJ-404271.jpg
4
2425
2425
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 2. díl >
V lese sa našlo telo tínedžerky Camilly Greenovej, ktorá bola tri mesiace nezvestná. Niekto ju rituálnym spôsobom zavraždil, možno aj týral a mučil. Opatrne ju položil na lôžko z vtáčích pier a okolo tela umiestnil sviečky v tvare pentagramu. Vrah po sebe nezanechal žiadne stopy.Vyšetrovaním prípadu je poverený skúsený kriminalistický veterán Holger Munch a jeho geniálna, hoci trochu labilná kolegyňa Mia Krügerová. Ani oni, ani nikto z ich tímu však nie je pripravený na zlo, ktorému budú musieť čeliť pri pátraní. Čo je to za šialenca, kto sa to komu a za čo mstí? Spočiatku nenachádzajú nič, žiadne dôkazy, nemajú sa čoho zachytiť. Zapracuje však mladý hacker a... náhoda. Kruh sa pomaly uzatvára a všetko nasvedčuje tomu, že medzi vraždou a udalosťami, ktoré sa odohrali pred mnohými rokmi, by mohla existovať nejaká súvislosť.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2016
,
Ikar (SK)
Originální název:
Uglen, 2015
více info...
Přidat komentář
S hodnocením jsem v rozpacích. Knížka mě celou dobu bavila, rychle se četla... ale ten závěr mě dost zklamal - hodně neobjasněných věcí a souvislostí, jakoby mi někdo vytrhl několik posledních stran...
(SPOILER) Prvni dil byl celkem dobry, tudiz jsem se s ocekavanim pustila do Sovy. Opravdu muze takhle divny pavouk (Mia) pracovat u policie? A co udelal Holger za celou dobu krome toho, ze kouri? Jak prispel k vyreseni pripadu? Nejak se to cele ke konci rozsypalo a vyresilo se to tak zplacane, narychlo a na efekt. Skoda.
Bojím se o autorovo duševní zdraví. Takové divné psychouše si vymýšlí. Nebo... že by si nevymýšlel?
Rituální vražda mladé holky vypadá strašně záhadně, ale jako ostatně u většiny těchto ponurých příběhů se časem ukáže, že v bezpečí není vůbec nikdo.
Příběh celkově je slabší, než první díl série. A Mia a její myšlenky na smrt mi už mírně vadila. Navíc to vypadá, že policajti jen chlastaj, berou prášky, ale když jim někdo zavolá, jsou vmžiku v pohotovosti, připraveni na tři sta procent. A jak jim to pálí :).
Souhlasím s Belannou - první díl byl mnohem lepší, druhý ztrácel dech. Další čtení mě už moc neláká.
Série Holger a Mia mě chytla. Knížka je pěkně napsaná, dobře se čte, děj má spád. Doporučuji
První díl se mi velmi líbil, z druhého jsem zklamaná. Jak kdyby ho psal úplně někdo jiný.
Hlavní dějová linka, ta se mi velmi líbila, se ztrácí ve vedlejších, které místy nejsou vůbec podstatné. A navíc to na mě zapůsobilo tak, že všichni Norové jsou alkoholici, drogově závislí nebo jinak psychicky narušení jedinci. Škoda, snad bude další díl lepší.
Dočetla jsem resp. vyposlechla druhé pokračování a když teď pročítám pár posledních komentářů, mám radost, že nejsem sama, kdo na této sérii vidí mouchy. Pojď Mio, pojď, jak někdo tak závislý a psychicky nevyrovnaný může vůbec něco vyšetřovat? Pár láhví tvrdého týdně proložených několika platíčky nejspíš podpoří fantazii ale fyzicky? Dle Holgera krásná indiánka. Před pár dny jsem na vinném koštu ochutnala 16 vzorků a krásná jsem pak nebyla ani trochu. K čemu je tam vlastně Holger, kromě toho, že kouří a asistuje Mie, když má zrovna záchvat hlasitého přemýšlení, jsem opravdu nepostřehla. Přispěl někdy něčím k vyšetřování? Nebo jsem možná měla slabou chvilku a tenhle vzácný okamžik zrovna prospala. Ještě že má další lidi v týmu, jako třeba Gabriela. Jinak to byla správná motanice a přehlídka úchylů a poznamenaných jedinců. Pachatele jsem nedokázala předem odhadnout, podezřelých byla spousta. Přednes Petry Špalkové je výborný.
První díl jsem ještě dal, ale teď už nemůžu jinak. Postavy se chovají neskutečně stupidně. Pořád má někdo depresi, je pod vlivem alkoholu nebo nejrůznějších prášků a chová se naprosto nepředvídatelně. V příběhu je nám prezentována elitní jednotka Norské policie, ale spíš se jedná o bandu psychicky labilních amatérů. Někdo neustále někomu nezvedá telefony, jiný chlastá, další je na prášcích a všichni se chovají tak hloupě, až si říkám, jestli to autor myslí vážně. Další díl zkusím, ale bojím se, že se to ponese ve stejném duchu.
(SPOILER) Do 3.knihy se mi ani nechce. Děj byl teda správně ulítlý jak se na seveřany patří. Ale to pozadí - příběh hlavních postav - mě už nebaví. Věčně depresivní Mia, která se nemůže rozhodnou, jestli si to teda hodí nebo ne. A opravdu v každém díle v tom musí být zapletený někdo z Munchových nejbližších? Předtím vnučka, ted dcera, kdo to bude ve 3. díle? Exmanželka, Mia nebo dokonce on sám? Nechce se mi to ani zjištovat, přijde mi to trochu přehnané. První díl byl super, toto za ním pokulhává
Ano, bylo to překombinované a VELMI nepravděpodobné, Mia je opravdu dost často na zabití, Holger stále nepochopil, k čemu se používá telefon, ale mě se to prostě nějak líbí. A ještě jsem to poslouchala jako audioknihu, kdy to svou interpretací Petra Špalková zvedla ještě o stupínek výš. Takže si ráda přečtu i další díl.
P.S: Bjørku, jestli to čteš, vymysli prosím příště svým hrdinkám různorodější jména. Protože Marianne, Miriam a Marion v jedné rodině, to je pro mě fakt problém :-)
Sova sa mi páčila o niečo viac ako Cestujem sama. Holger dostane nový prípad, ktorý je tak šokujúci a odporný, že je jasné, že páchateľom bude totálne chorý človek. Tak aj bolo, aj keď som naňho hneď neprišla, pri jednej zmienke o ňom som začala mať tušáka, no vyriešenie prípadu a motívy tohto zverstva sa ako aj v predchádzajúcej knihe odhalia až na záver.
Neviem, odkiaľ autor zbiera takéto námety, ale sú naozaj dosť originálne. Je to čistý hnus, keď som čítala o tých videách, cítila som sa rovnako ako Gabriel. V príbehoch vždy vystupuje veľa postáv, ale každá jedna tam má svoje miesto a postupne všetko do seba zapadá. Páčila sa mi spolupráca tímu. To, že boli hlavní všetrovatelia dosť roztržití a repliky sa opakovali, ma veľmi nerušilo. Aj v bežnom živote človek nie vždy všetko okolo seba vníma, ak rozmýšľa nad niečím úplne iným. S Munchom sa ale očividne niečo deje a ja som zvedavá, čo. V tejto časti sa dozvedáme nové info hlavne zo súkromného života Holgera, Kima a Curryho. Tiež zisťujeme viac o súkromí Holgerovej dcéry Miriam. Začiatok poslednej kapitoly ma úplne priklincoval a hoci to nedopadlo úplne ideálne, nebolo to ani to najhoršie, čo sa mohlo stať. Malé mínus by som dala prekladu, keďže bol občas naozaj úplne mimo, bol taký, že sa mi dvíhalo obočie a aj po prečítaní konkrétneho úseku či vety viackrát, sa nedala pochopiť. Obe knihy sa mi ale páčili a idem aj do ďalšej.
Příběh se mi docela líbil, i když se nic moc nedělo.
Ale co mi hodně vadilo, tak tenhle styl psaní: Někdo byl dole na dvoře. Jak jí to láme prsty. Miriam. Ještě než to začalo bolet.
Vždyť to sakra vůbec nedává smysl. Chvílemi mi přišlo, že se jedná o generátor náhodných vět.
určitě mnohem méně zajimavější zápletka. Tak nějak pořád to samé dokolečka. Postavy se nikam neposunuly, nijak se nezměnili a proto mě to asi tolik nechytalo. Byly použité stejné vzorce a postupné odhalování viníka. Navíc ta divná náhoda, že zrovna nějaký pastor se chce svěřit? A navíc to, že to zase zasáhlo někoho z okolí rodiny hlavního z vyšetřovatelů? Zase? Dávám šanci i třetímu dílu, ale uvidíme.
Hmm, první díl se mi líbil víc. Přišlo mi, že se neustále opakují věty... jako např při rozhovorech jeden něco řekl, ten druhý "co?", takže ten první to zase zopakoval, druhý "kde jako?" a ten první to tedy zase zopakoval.... nějaké odstavce jsem úplně přeskakovala. Jako zápletka dobrá, ale přišlo mi to zbytečně natahované opakováním... Jestli se pustím do třetího dílu netuším...
Poslouchal jsem jako audioknihu a nedostal jsem se přes první třetinu. Že bych knihu nedočetl nebo nedoposlouchal, ze mi stalo tak všehovšudy třikrát v životě.
Nemůže za to Petra Špalková, která načetla audio verzi a načetla ji fakt dobře. Nezachránila ale průměrnou dějovost, chabý překlad a beznadějně slabě napsané postavy a dialogy. Pokud budu spisovatel, nenapadlo by mě pojmenovat hlavní postavy Marianne, Miriam a Marion; pak už chybí jen Mary-Ann, Mirjam a Marie. Přehlednosti to nepřidá, stejně jako jí nepřidá spousta dalších postav, v jejichž norských jménech aby se čert vyznal. To ale nebylo až takovým problémem, s přibývajícími stránkami se v tom člověk nakonec zorientuje. Hlavní potíží, která knížku pro mě zazdila, byly charaktery a dialogy (ať už ty vnitřní nebo ty vyřčené), místy napsané normálně (podobné by dokázala napsat většina z nás ve slohové práci už na střední), místy napsané - no řekněme hloupě. Těžko uvádět příklady, abych nespoileroval, ale najdete je na každé druhé stránce. Někdy se nezáživné tempo v první polovině přehoupne do majstrštyku na konci, ale i když jsem pak v zoufalství přeskočil rovnou na poslední tři kapitoly, nebylo tam nic, co by je kvalitativně odlišilo od první třetiny. Je mi líto...
Kdo má rád krimi, super knížka..
Moc se mi líbila.. Po přečtení se mi vše stále honilo hlavou..
I když malinko mě rozčiluje Mia, pořád dokola řeší zda skončit s životem, nebo pokračovat....
Ale jinak jako celek super
I tento díl se mi líbil. Musí se číst hodně pozorně, ale to mě právě baví, sledovat několik dějových linek, které se na konci perfektně propojí. Doporučuji a jdu číst další.
(10. 8. 21 - 20 038 - 54)
Štítky knihy
thrillery norská literatura sérioví vrazi severská krimi norské detektivky Oslo (Norsko)
další vyšetřovaní znamého tymu doufam ze treti dil nesklame