Holubice a had

17.04.2020

Žánr young adult fantasy začíná být čím dál víc plný klišé a známých scénářů... Zápletky jsou odhadnutelné a romantické linky nezajímavé... O to více jsem si Holubici a had užila! Čarodějný svět, skvělí hlavní hrdinové a čtivost... Co víc by si čtenář ya mohl přát! Styl psaní je opravdu svižný, čtenář se ke knize připoutá a odloží ji až po dočtení... Slow burn romantika je tu opravdu vystavěná na jedničku, byť tento způsob milostné linky moc nemusím, tak v této knize jsem ho doslova hltala... Chemie mezi hlavními hrdiny na mě prostě fungovala a já chtěla víc! Pořád chci víc! Těším se na další díl a všem, kteří mají rádi romány, fantasy, ya a love to hate zápletky tuto knihu maximálně doporučuji!

17.04.2020

(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se těšila. Byla všude propagovaná a vychvalována. A ta obálka, pastva pro oči! Mně osobně opravdu nestačí linka Hate to Love. Ale na hodnocení tady je jasně vidět, že spoustě čtenářům k dobrému hodnocení stačí právě ta romantika. Zápletka je absurdní a nedává smysl. Autorka si ohýbala pravidla tak, aby to vyhovovalo jí a logika příběhu nikde.
Co mě však zarazilo hned na začátku, byla mluva hlavní hrdinky. Období, ve kterém se odehrává příběh by měl odpovídat středověku? Ale Lou nejenže má žalostně trapný slovník, ale naprosto moderní. Takže se tam budou objevovat slova jako trapas, apod. Chápu, že je to moderní fantasy, ale myslím že pokud něco zasadím do fiktivního středověku, mělo by ho to alespoň trochu připomínat. Slovní zásoba hrdinky je absolutně mimo a navíc, mně osobně její vyjadřování přišlo dost tristní. Odpovídalo by to spíše urban fantasy, ale přesto… Způsob, jakým to celé bylo psáno nebyl dobrý. Autorka má veskrze dětinský styl, žádné povědomí o období, do kterého děj zasadila a používá spousty sprostých výrazů naprosto zbytečně. Asi aby snad byla zajímavá, či co. Nepochopila jsem. Často jsem nad tím převracela oči, dokonce jsem měla chuť příběh zavřít, jak moc mi místy přišel hloupý.
Co se týče hlavní zápletky, tak tady máme další kámen úrazu. Postavy se na scéně zjevují a mizí, jak chtějí. Autorka si s nějakou zákonitostí hlavu příliš neláme. Hrdinka jde například do divadla, ale jaký k tomu má důvod, to se nedozvíte. Prostě se jednoho krásného dne vzbudí s myšlenkou na divadlo. Pohnutku samozřejmě tušíte, autorka ji tam pošle, aby zde narazila na lovce. Ten už ji má zafixovanou jako zlodějku, takže po ní nějaký ten pátek pátrá. Takže když ji náhodou potká v divadle, má z toho obrovskou radost. A to takovou, že se mezi čarodějkou a lovcem odehraje bitka přímo na jevišti. Jak se tam dostali? Inu, to netušíme, ale vede to k tomu, že hlavní hrdinka pošpiní jeho čest a on si ji za trest musí vzít. Jako vážně?
Pokud by to neudělal, přišel by o své výsadní postavení kapitána. Trvá na tom dav, který rozepři přihlížel. Jako vážně? Eh, jasně… Dost pochybuji, že by tohle někoho ve středověku zajímalo, nebo že by se dav srocoval před divadlem, kvůli nějaké nevýznamné bitce a trval na vysvětlení, či potrestání. Pakliže už jste četli nějakou pořádnou historickou knihu, tak vám dojde, jak je tahle myšlenka naprosto absurdní. Pokud jste nic takového nečetli, tak vám to vadit nebude.
Ale jedeme dál. Ještě ten den se vezmou, protože prostě jinak by arcibiskup musel lovci odebrat jeho postavení. A to náš lovec samozřejmě nechce. Ti dva se vzít nechtějí, ale zároveň nijak extra neprotestují.
Ani samotné spiknutí moc nedává smysl. Autorka vaří z vody, nesmyslně zamotává příběhy postav a posouvá si situace výhradně podle potřeby. Ale dělá to příliš okatě, vůbec neřeší logiku věci. Vztah mezi samotným lovcem a čarodějkou je předvídatelný. Četla jsem recenze, že tam insta láska není... No, asi takhle. Čtenáři je od začátku jasné, že tihle dva se navzdory všemu a všem, do sebe hrozně zamilují. Opět se to ale stane zničehonic. Abych nezapomněla. Hlavní hrdina od dětství miluje svou přítelkyni, ona jeho taky, ale ejhle! Objeví se na scéně hubatá Lou a velké lásky je konec. Autorka tomu nasadila korunu, když z tvrdého a zkušeného lovce udělala panice. Tím tu knihu úplně degradovala.
Čtivo je určeno pro náctileté a naivní puberťačky. Či pro milovnice červené knihovny, kterým jde především o romantiku a logika pro ně není až tak podstatná. Jistě, existují i dobré YA, ale tato mezi ně nepatří. Na můj vkus je až moc primitivní. V knize se objevuje spousta nelogičností a psala bych tuhle recenzi ještě další rok, kdybych je měla vypsat všechny. Úplně si nedokážu představit, že by z toho byl odvařený dospělý člověk.
Je to spíše dívčí románek, fantasy to nepřipomíná ničím. Kouzlení se dočkáte minimálně, systém není nijak nepropracovaný a nedostanete ani žádný nový svět. Čím víc stránek máte přečtených, tím víc vám připadá, že sledujete mexickou telenovelu, kde je každá postava s někým provázaná. Ta je matka toho, ta dcera toho…
Konec mi přišel o ničem. Jako věřím, že se spoustě lidem bude kniha líbit, převážně ženám, ale pro mě to bylo zklamání. A bylo to tak pitomé, že mě to až rozčílilo. Protože po těch chvalozpěvech jsem měla fakt velká očekávaní. Kniha mohla být dobrá, kdyby u toho autorka přemýšlela, nastudovala si něco o středověku a zbytečně neplýtvala sprostými slovy! Podtrženo shrnuto. Jedná se o podprůměrné čtení, se spoustou žánrových klišé, které bylo všude vidět, ale ničím nepřekvapí. Jednu hvězdu dávám krásné obálce, ta je parádní.

17.04.2020

Zbožňuju fantasy příběhy s hate/love romantickou linkou. Zbožňuju Lou. Ta holka mě baví, kdy budou další díly!!!

09.04.2020

Příběh, který autorka vypráví je úžasně popsaný... kniha nám nabídne nový propracovaný fantasy svět, kde bojují čarodějnice a chasseuři proti sobě tak, jak to ještě neznáme... tady je tajemná magie a dobrodružství plné překvapení a intrik.
Užívala jsem si každou stránku, která mi mizela pod rukama a i skvělý humor hlavní hrdinky... dlouho jsem se tak nad knížkou nahlas nezasmála.
Věřím, že si Reida a Lou všichni zamilujete, zkrátka tuhle knihu si potřebujete přečíst a opravdu stojí za pozornost! Příběh vás pohladí na duši a troufám si říct, že Holubice a had bude patřit mezi vaše další oblíbené série. U mě to takhle je a jsem za to nesmírně ráda!

Nevím jestli letos ještě tuhle knížku může něco překonat... a už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu! :)

09.04.2020

Na knihu jsem četla skoro samé pozitivní názory a trochu jsem se bála, že moje očekávání mi celou knihu zkazí. Nezkazila.
Začátek mi přišel trochu slabší, nemohla jsem se začíst a do čtení jsem se tak trochu nutila. Ale po cca sto stranách jsem se zamilovala. Příběh jsem přímo hltala. Lou je čarodějnice a Reid lovec čarodějnic. Tihe dva by se měly nenávidět až do morku kostí, ale jsou donuceni "spolupracovat" a vzít se.
Spíš než nenávist mezi čarodějnicemi a lovci se soustředíme na vztahy mezi postavami. Autorka si s nimi pomalu hraje a nikam nespěchá. Ale nudit se rozhodně nebudete. Nečekají vás nějaké extrémní cliff hangery, ale několik menších dobrodružství, která knize dodávají tu správnou jiskru.
Postavy si zamilujete. Nejen ty hlavní, všechny. Lou je drzá holka, která se nebojí dát najevo, co si myslí. Na Reidovi je vidět, že je hodně ovlivněný společností, ve které žije. Postupem času se z něj však stává, tak trochu rebel. Spolu tvoří dokonalý celek. Není to žádná instalove jako ve spustě YA knih, právě naopak. Pomalu se vyvíjí a nacházejí k sobě cestu. Pokud se vám líbil vztah Niny a Matthiase z Šesti vran, bude se vám líbit i tenhle. Protože, nebudu lhát, jsou si v mnoha ohledech podobní. Budete se smát, culit se, bát se a možná i trochu brečet. Někomu bude připadat 450 stran jako moc, ale já bych brala klidně i dvakrát tolik.
Tuhle knihu ve svém životě prostě potřebujete.

09.04.2020

Když Lou uprchla ze společenství čarodějnic, skryla se v ulicích města, jehož obyvatelé takové, jako je ona, upalují na hranici. Pouliční zlodějka se spoustou nepřátel, která dělá, co může, aby se udržela na živu. Reid je zase chausser, elitní voják, který zasvětil svůj život ochraně království a církve. Jeho život podléhá jednoduchému heslu „Nenecháš čarodějnici naživu.“

Ironií osudu ale právě tihle dva skončí vinou několika nešťastných okolností ve svazku manželském. Jeden druhého nenávidí víc, než si dokážou představit. Říká se ale, že hranice mezi nenávistí láskou je mnohdy velmi tenká…

Holubice a had pracuje s tématem dvou hrdinů, kteří jsou ze zcela opačných konců společnosti. I když by člověk občas mohl mít pocit, že už se s tímhle námětem snad nedá nic kloudného vymyslet, stále jsou tu autoři, kteří ho umí uchopit. Je to klišé? Jasně, ale neopakuje se pořád dokola pro nic za nic.

I když by jí to téma a svět umožňovaly, autorka se rozhodla, že se bezhlavě nevrhne do dobrodružství a místo toho pomalu buduje příběh, postavy a hlavně vztah mezi nimi. Nikam nespěchá a dává si na čas, a tak i když je kniha docela bichle, zase tak moc velkých věcí se v ní nestane. Místo toho je ale plná těch menších a drobnějších událostí a dobrodružství, které dělají postavy tím, kým jsou a kým mají být.

Právě postavy jsou hnacím pohonem celé knihy. Vůbec není těžké si je zamilovat, spíše naopak – a nemluvím teď jen o těch hlavních, vaše srdce si určitě získají i některé vedlejší.

Lou je plná energie a život hltá plnými doušky. Je neuvěřitelně svá, svéhlavá a jen tak si nenechá říkat, co by měla dělat a jaká by měla být. Oproti tomu Reid je slušný, uměřený, spořádaný a na první pohled možná trochu nudný. Vychovali ho s vírou k Bohu, nenávistí k čarodějnicím a naučili ho, jak žít počestným životem. Lou je ale všechno, jen ne spořádaná, počestná a poslušná a Reida toho kvůli ní čeká spousta, s čím se musí vypořádat.

Oba dva mají svůj příběh, svá tajemství a své chyby. To všechno je dělá lidskými. Vztah mezi nimi se vyvíjí pomalu a nejistě, jak se oba dva vypořádají se svými pocity.

Autorka dokázala situaci krásně vykreslit a ve čtenářích tak vyvolat spoustu pocitů. Budete se rozplývat a uculovat, budete se bát, budete se smát – doopravdy a nahlas a to se mi u knih zas tak často nestává. Hlavně se ale budete bavit.

Něčím vás příběh překvapí, něco jiného odhadnete, to záleží. Přesto si jsem jistá, že se nebudete nudit a budete napjatí, co bude dál. Finální akce je napínavá, nicméně místo toho, aby ji autorka budovala a hnala až do toho nejvyššího bodu, uprostřed na nějakou dobu zpomalí, než ji konečně dovede k vrcholu. To byla trochu škoda. Celá kniha byla pomalá, a tak by opravdu napínavé a vyhrocené finále ničemu neublížilo, spíše naopak.

Holubice a had je dobře napsaná kniha, která si určitě zaslouží vaši pozornost. Nečtěte ji ale kvůli akci a dobrodružství, nýbrž kvůli tomu, že chcete něco, co vás zahřeje u srdce a přiměje vás to se smát, protože tenhle příběh je v prvé řadě o lásce. Já jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou a velmi se těším na druhý díl, od kterého si už té akce slibuji o trochu více, ale uvidíme. Kniha mě bavila a já ji moc ráda doporučím dál.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.