Krev a med
Shelby Mahurin
Holubice a had série
< 2. díl >
Lou, Reid, Coco a Ansel prchají před čarodějným společenstvím, královstvím i církví – a nemají se kde ukrýt. Aby se jim podařilo zmizet před zástupy čarodějnic a jednotkami chasseurů, potřebují spojence. Ty nejsilnější. Pro své bezpečí však musejí něco obětovat, a tak se skupina rozdělí. Zatímco se Lou a Reid mezi sebou snaží uzavřít rozšiřující se propast, zlá Morgane spřádá smrtící hru na kočku a myš. A je odhodlaná zničit to nejcennější, co mají…... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Blood & Honey, 2020
více info...
Přidat komentář
Tak tady mě Lou zase hrozně štvala, i když za to vlastně nemohla. Reid to celé zachraňoval. Děj nebyl tak poutavý a zábavný jako v minulém díle, celý se odehrával v ponurém duchu. Konec, který to celé zlepšil, byl mnohem lepší než v minulém díle.
Učebnicový příklad vycpávkového druhého dílu trilogie. Rozjezd byl opravdu hodně pomalý, na nějakou akci si člověk, na rozdíl od prvního dílu, musel docela počkat. V příběhu se za celou knihu vlastně moc neposuneme, spíš se jen dozvídáme více informací o celkovém fungování světa a magie.
Na téhle sérii úplně nejvíc zbožňuju ty postavy - sarkastické, vtipné, prostě ideál. I když se musím přiznat, že v některých okamžicích pro mě byla Lou docela na pár facek. Moc mě bavil vývoj Reida, jeho adaptace do svého "nového já" byla skvěle vykreslená.
Co mě ale neskutečně vytáčelo a rozptylovalo od čtení byly všudypřítomné pravopisné chyby, překlepy a chybějící slova. Chápu, že se to čas od času může stát, ale tady to bylo opravdu úplně všude.
Ve výsledku jsem si čtení užila, čtivost knížky tomu dost napomohla. Na první díl tohle ale rozhodně ani v nejmenším nemá. Od závěrečného dílu mám velká očekávání, tak doufám, že mě nezklame.
Tak už to mám konečně za sebou. Uff. Tohle mě stálo opravdu hodně úsilí a vůbec nechápu, co to autorka předvedla. Asi budu hodně přísná, ale tohle byla fakt ztráta času, jestli ten třetí díl nebude stát za to, tak budu vážně naštvaná.
Fakt hodně jsem se na druhý díl těšila, z Holubice a hada jsem byla nadšená a tohle bylo velké zklamání. Krev a med byl naprosto průměrný, vycpávkový díl. Většinu času jsem čekala, kdy se tam konečně začne něco dít, a když má kniha 460 stran, tak to čekání sakra bolí. Měla dlooouhej rozjezd, většinu času mě vůbec nezajímalo, co se tam děje, nepodstatný děj a dialogy, táhlo se to. To, co spolu řešili Reid s Lou, jsem vůbec nepobírala. Občas jsem měla pocit, že mi v ději něco uniká, že autorka nevysvětlila všechno. Až u konce autorka překvapila a konečně byla nějaká akce, která ale neměla žádné pořádné logické vyústění. Divně překombinované a složité.
Achjo. Originální to bylo, to jo, ale stálo to za to? Autorky je mi líto (četla jsem poděkování), měla celkem stres s tímto dílem, ale jako čtenář jsem fakt zklamaná a tahle série měla zůstat jako duologie. Nebo nejlíp stand alone.
Po přečtení Holubice a hada jsem se opravdu těšila na pokračování. Zároveň jsem se své nadšení ale snažila podržet na uzdě, protože všichni víme, jak to s "prostředními" díly a jejich kvalitou bývá. Bohužel musím říct, že klesající tendencí mě trošku zklamala i Krev a med. Ovšem i přesto si moji pozornost kniha udržela prakticky po celou dobu. Nutno podotknout, že je opravdu cítit, že je série určená pro mladší čtenáře. Svět, který autorka vytvořila by si rozhodně zasloužil více její pozornosti - rozepsat co, proč, jak, ... hrozně by mě bavilo zaměření na jednotlivé typy magie, které autorka nastínila, ale to je tak vše. Co mě hodně iritovalo, bylo občasné protiřečení si jednotlivých postav a to třeba v rámci pouhých pár stran a nemyslím si, že by to bylo charakterovými vadami těch postav, spíš to na mě působilo, jakoby autorka psala rychle a nepřečetla si po sobě, co napsala. Chyběla mi jiskřivá hate-love romantika Lou a Reida, Louina vtipná "oprsklost" se místy změnila na cosi, za co by ji člověk profackoval, ale to bych nebrala úplně jako negativum, vzhledem k tomu, jak se jako postava vyvíjí.
Už jsem si bohužel trochu zvykla, že nakladatelství Cooboo dává důraz spíše na kvantitu, než na kvalitu, ovšem v případě této knihy to byla katastrofa - překlepy, zdvojená písmena/slova, naopak chybějící písmena/slova. Dokonce i nějaká ta gramatická chybka se našla. Pokud bych tvrdila, že je chyba na každé páté straně knihy, tak jí ještě fandím.
Byť se může zdát, že na tuto sérii jen "prskám" samá negativa, i přesto se těším na závěrečný díl a doufám, že se kvalita alespoň trochu zvedne, byť teď už nemám tak velká očekávání. Nahlížím na ni jako na odpočinkovou a jednoduchou fajn fantasy, která má ale much jak máku a je veliká škoda, že na mě působí tak nedotaženě. Kdyby zpracování příběhu bylo tak skvělé, jako nápad na něj a na charaktery postav, nemohla bych být spokojenější :-)
Krev a med se od prvního dílu dost výrazně liší. Už to není sladká romaňtárna, ale náraz s realitou.
Lou a Reid se vypořádávají s událostmi z Holubice a Hada a pro ani jednoho z nich to není lehké. K tomu hledají spojence proti Morgan, v čemž jim ale nepomáhá Reidova minulost. Všechno tohle dost často ústí v hádku a k uvědomění, že jejich vztah nebude lehké udržet.
Navíc Lou začne hodně používat magii, a to jí nedělá úplně dobře.
Zároveň víc objevujeme svět, jeho obyvatele, magii a její pravidla. Zdaleka to nekončí jenom u čarodějnic.
Všechno víše zmíněné beru jako klady. Přijde mi logické, že se se budou hádat. Pro mnoho lidí to asi bude spíš zápor, ale mě to spíš ukázala, že autorka se nad jejich vztahem zamyslela a uvědomila si, že je to pro jejich vztah důležité. Někdo možná řekne, že je to „typický vycpávkový druhý díl“. Já s tím ale hluboce nesouhlasím.
Jednu hvězdičku jsem ale stejně strhnout musela. První díl mě rozhodně chytil víc a cca na 300. stránce jsem měla docela krizi a už mě to nebavilo.
A druhý zápor – některé hádky byly fakt zbytečné a vznikaly jenom protože Lou Reidovi něco neřekla. A to já fakt nerada.
No ale pak přišel konec. A ten mě totálně rozsekal. Takže… Kde je další díl?
Jelikož miluju magii, zvláště tu, kterou vymyslela Shelby, tak jsem si tento díl nehorázně užila. Poznali jsme nové postavy, více dopodrobna i svět a samotné "kouzlení". Líbí se mi, jak byla kniha propěchovaná akcí, protože první díl byl přeci jenom trošku "klidnější" a já mám akci moc ráda. Co se týče hlavních postav, moc se mi zamlouvá, že se střídají jejich pohledy. Zároveň už se mi ale tolik nelíbilo, jak se někdy Lou a Reid chovali, svými řečmi mě někdy fakt dost vytáčeli.
Co se týče té jejich milostné scény na konci, nemyslím, že byla nutná, spíš mi přišlo, jako by ji tam autorka napsala, protože byla i v prvním díle. Ale to samozřejmě nevadí. Konec je opravdu hodně hodně velký bum a bude peklo čekat na další díl, nicméně musím říct, že to zaručeně nalákalo. A moje nenávist k Morgane ukazuje, že Shelby psát svým způsobem umí a postavy nejsou ploché.
Mám tak neuvěřitelně smíšené pocity, že nevím co mám dělat. Tenhle díl mi lezl na mozek od samého začátku, ale stejně mě to bavilo.
Máme zde dost velký vývoj postav čehož si moc cením, ale to jejich chování mě někdy přivádělo k šílenství. Ono se v příběhu ani moc nikam neposuneme, jen dostaneme více informací o magii a nové postavy, které si zase rychle oblíbíte.
Konec mě dost vyvedl z míry a vážně se mi nelíbil, takže potřebuji třetí díl aby to zachránil.
I když kniha nemá na první díl, jsem si jí užila. Beau mě nehorázně rozesmával a vždy mi dokázal zlepšit náladu, hlavně po těch hádkách mezi Lou a Reidem. Z mě to je opravdu slabší díl, ale na druhou stranu mě to pořád bavilo (ale zároveň vytáčelo :D)..
3-3,5/5
Krev a med považuji za ukázkový případ druhého dílu z trilogie, který je vycpávkový až na půdu.
400 stran se snažíme získat nějaké spojence, velkolepé finále se úplně nekonalo a poslední kapitoly, které mají nalákat na poslední díl, protože “zvrat”, to prostě nezachrání.
Napočítali jsem přibližně 20 postav, o kterých musíte mít minimálně aspoň tušení, aby děj dával smysl. Lou, jak byla v Holubici vtipná a sarkastická, je tady akorát tak na facku a Reid teda skóre taky moc nevylepšuje.
Zbytečný díl o ničem, který šel zkrátit na 300 stránek že 460, fakt jsem naštvaná. Oproti Holubici opravdu zklamání, aspoň, že ta Coco zůstala pořád skvělá!
Holubici jsem dala 4*, tady po dlouhém rozmýšlení dávám 2*, protože to je prostě nebe a dudy.
Po prvním dílu to bylo docela zklamání. Je dost znát natáhnutí děje. Ale přesto jsem si knihu užila. Více v mojí recenzi.
Ze začátku jsem se nemohla nějak začíst. Čím víc ale příběh postupoval, tím to bylo čtivější a čtivější, až jsem se nakonec vůbec nemohla odtrhnout. Kapitoly se mi jen míhaly pod rukama. Všechny hlavní postavy jsem si zamilovala. Hlavně tedy Lou s její nevymáchanou pusou a Reida. Každopádně v tomto díle oba občas reagovali tak, že bych jim nejraději flákla. Hlavně teda Lou. I když jsem ty jejich reakce vlastně i chápala.
A ten konec? Panebože, co mi to ta autorka dělá. Teď abych čekala bůh ví jak dlouho, než zjistím, jak to dopadne.
Upřímně jsem se bála, že druhý díl bude roztahaný, děj se nikam moc nedostane a tak jsem tolik neočekávala.
ALE. Kapitoly byly krátké a zajímavé, děj překvapivě rychle odsýpal a nové postavy byly super. Občas jsem měla stejný pocit jako při čtení serie Skleněný trůn. Lou bych sem tam ráda profackala, jak se chovala ale stejně mám ráda tu její drzost.
No a ten konec? Čekání na závěrečný díl bude tedy dlouhé...
(SPOILER)
První díl byl takovou temnější romantickou pohádkou pro dospělé, ovšem druhý díl je tedy pořádně krvavou řežbou plnou emocí. Reid se vyrovnává s tím, kým opravdu je a Louise s tím, co to znamená pro ni, jejich vztah a společnou budoucnost. Chápala jsem jejich zmatek, znechucení, pocity viny a sebepohrdání, ale upřímně postupně mi tím začali být víc a více protivní, až jsem se začala pomalu modlit, aby už se s tím konečně vyrovnali a posunuli se dál. Hodně zajímavým, i když dost nechutným, novým prvkem v příběhu jsou ostatní krvodějky. A nesmíme zapomínat na šílenou Morgane, která chce svou pomstu na králi i na Louise.
***MOŽNÝ SPOILER****
Druhý díl končí překvapivou pointou, ovšem úplný záměr mě moc nepotěšil. Přišel mi nesmyslný (pokud jsem to tedy pochopila správně). Reid by Louise jistě nenechal samotnou, když byla po poslední bitvě v takovém duševním rozpoložení, a jistě by vycítil kouzlo, když se k němu na konci vrátila. Poznal by tu boudu!
Na začátku se to trochu vleklo a nic moc se tam nedělo, takže mě to úplně nebavilo. Jakmile se to ale začalo rozjíždět, zamilovala jsem se do této knihy víc a víc.
Postavy, které jsem si v minulém díle zamilovala, byly úžasné i teď, až na nějaké výjimky. Například Reida jsem v jedné části začala nenávidět, protože se choval jak největší blbec na světě (i když jsem to i celkem chápala), ale později už byl zase normální a já ho znovu začala mít ráda. Další věc, která mě štvala, bylo chování Lou, ale to bych se opakovala stejně jako u Reida.
Krásné byly i nové postavy, které se postupně v ději objevovaly, protože všechny měly nějaké temné tajemství.
Během čtení tohoto příběhu se ve mně vystřídalo více různorodých pocitů, než tomu bylo v prvním díle. V jednu chvíli ve mně vřel vztek, později jsem přes slzy ani neviděla na stránky, jindy už sestra zase hledala číslo do blázince, protože si myslela, že jsem se zbláznila, jak velký jsem měla záchvat smíchu. A to není všechno...
Konec byl hrozný. To, jak to skončilo, bych v životě nečekala. Tak a teď budu čekat, dokud nevyjde další díl.
No. No no no. Mě tedy nepřesvědčil ani první díl, ale vždycky jsem zvědavá, jestli se autor někam posune, ale....ne. Nečetla jsem ty série, které jsou zde zmiňovány, ale...Mahurinová mě teda sakra neumí přesvědčit o tom, že bych něčemu z té knihy měla fandit.
Jako...Reid má většinu knihy opravdu krizi středního věku, klidně bych mu hádala o hodně víc, ale světe div se, on je mladší než Beau, který má jednadvacet. Fakt bych to podle jejich chování neřekla. Lou je tedy mladší, má mít asi nějakých osmnáct, ale většinu všech knih mi připadá jako náladové desetileté děcko, které bych nejradši řádně proflákla na každé stránce. Na to, jak mě vytáčel Reid se svou povahou, jsem k němu nakonec cestu našla a pochopila ho, ale Lou, která je sebestředně zahleděná do sebe a trucuje, přestože by se v té chvíli měla omluvit zrovna ona, je mi nesympatická od prvního dílu. A vůbec, jak sakra může taková holka zapomenout, že svému kamarádovi v prvním díle vymazala paměť? Dvě stránky jsem zuřila, jestli na to jako zapomněla i autorka, nebo co se tam kurňa do pytle děje, až nakonec si nám naše drahá Lou vzpomene, no jéje, vona mu vymazala paměť! Měla by ji vymazat sobě.
Druhé díly jsou vycpávkové. V poděkování se dovídáme, že autorka je na druhý díl mimořádně hrdá, což jí tedy neberu, ale...ona je to vážně další vycpávka. Celou knihu se pachtíme za pohřbem, který si pak jen lehce odbudeme, abychom pak zase to velké finále sfoukli na posledních pár stránkách. Rádoby šokantné vraždění je spíše očekáváná nuda, tedy se mnou opravdu nehnulo, minimálně tím způsobem, kdy jsem si říkala, že je to zbytečně tlačené moc na sílu stylem: aby někdo umřel a čtenář brečel. Úplný závěr, kdy se autorka zase snaží zamíchat kartami, mi spíše hýbal žlučí, protože to nebylo překvapující, ale ani nijak mistrně udělané. Už u toho polibku v nevhodnou chvíli jsem si říkala, že to jim přece musí okamžitě dojít. Ale klidně se vsadím, že jim to dojde až v polovině třetího dílu. Pro snahu o větší zvrat by jim to tedy mohlo dojít už v první čtvrtině, aby pak byli pořádně bezmocní a zoufalí. Já si to sice přečtu, ale s moc velkou radostí do toho nepůjdu. Byla chyba udělat z toho trilogii.
A ty hrubky mě při čtení opravdu hrozně vytáčely. Tam chybí písmenko, tam chybí čárka, tam je špatný slovosled, tam o sobě v jedné větě chlap řekne: byla jsem vytočená a zároveň jsem na ni byl naštvaný. Ech, ne-e, to je šílené. CooBoo si sice hraje s obálkami, jejich příběhy mívají krásné kabátky, ale chtělo by se to taky soustředit na pořádnou úpravu a opravu obsahu uvnitř.
Všichni čekají smrt Morgane a převzetí jejího titulu Lou. Bojím se, že se to stane. A mně by se just že líbilo, kdyby obě naopak umřely! To by byl aspoň konečně pořádný konec!
Jo a La Voisin by mohla umřít taky. Vlastně, nechte mi Reida, Blaise, Coco a Gaby a bohatě mi to z téhle série stačí.
Knihu jsem si užila. Je pravda,že konec mě dostal a budu čekat na další díl,abych se dozvěděla,jak to bude dál.
Lou mě občas štvala, pořád jsem si říkala,že má Reid svatou trpělivost. :D
Příběh byl super, plno nadpřirozených bytostí a to já mám ráda. :)
V první řadě chci říct tohle: CooBoo by rozhodně mělo investovat do lepších korektorů. V pořadí již několikátá kniha (nebo alespoň její elektronická podoba, i když pochybuji, že v tištěné tomu bude jinak), kde je chyb jak máku (například "byli mu tři" - to jako vážně?!). Klidně se hlásím. :D
Teď k příběhu.
Na dvojku jsem se těšila. Jedničku miluji. Dvojka mě však celkem zklamala. Našlo se pár světlých momentů (konec je hustej), ale celkově to působí, jako by to byl jiný příběh o jiných lidech. Lou jsem měla ráda, tady mě neskutečně štvala (ano, byla tam "polehčující okolnost", ale stejně byla zralá na pár facek), Reid o nic méně. Jejich vztah byl v tomhle díle poněkud podivný.
Dějová linka trochu línější, nudnější, finále to přece jen "trochu" zachránilo.
Sice jsem zklamaná, na druhou stranu ne natolik, abych nechtěla vědět, jak to celé dopadne. Nicméně jsem váhala mezi 2 a 3 hvězdičkami.
(SPOILER) Upřímně nevím co si o této knize myslet, a překvapuje mě, že hodnocení má 80%. Po prvním díle jsem byla nadšená, vážně se mi líbil, ale ve chvíli kdy jsem začala číst druhý díl se to změnilo a já se rozpomínala na věci co se mi nelíbili. Myslím si, že autorka měla zakončit jinak jedničku a nechat to jako samostatnou knížku. Každopádně byla jedna věc, která mi vážně vadila, a to byla Lou. Přeci jen, když vám vadí hlavní postava, není to ideální. Lou byla strašně náladová, až moc. A ta romantická linka mi taky nedávala smysl. Chvíli se hádají a já jen čekám kdy se navzájem podříznou, ale najednou se strašně moc milujou. Souhlasím s tím, že je to hodně předvídatelné a nevím jestli se chtěla autorka inspirovat u Massový, ale to aby zabila nějakou postavu na konci knížky, pardon ale chce to mít nějakej důvod. Pokud chcete celkem průměrný fantasy, neuděláte chybu. Ovšem nečekejte, že to bude jako knížky od Massový, série Krutý princ nebo další... Přečtu si další díl, ale nepůjdu do toho s takovým nadšením jako do této knížky (nechci být zklamaná) pokud si nechcete zkazit pocity z prvního dílu, druhý díl nečtěte.
Kniha koupena a hned také přečtená, vše ostatní šlo stranou. S knihou jsem moc spokojená, byla plna akce a nečekaných zvratů. Jen ten konec byl brutální a doufám, že další díl vše napraví. Doufám, že další díl bude brzy.
(SPOILER)
Achjo. Tolik zdánlivých podobností s Nikdynoc, Skleněný trůn, Dvory ... tolik podobných klišé a přece to nedosahuje jejich kvalit.
Jako vždy: Hrdinka nepochopená, má těžký osud, musí najít spojence a jít bojovat proti velkému zaporakovi, který bývá většinou její příbuzný ;) cestou se zamiluje a láska a přátelství ji otevřou oči a nakonec se ve jménu toho všeho chce pro ně obětovat, skoro umře ve velkém finále... až nakonec zasáhne nějaká vyšší mocnost a karty obrátí. Blabla. To jsem čekala a bohužel ani takovouto jednoduchou kostru nedokázala kvalitně naservírovat.
Jsem zklamaná, doufala jsem, že dvojka bude propracovanější a ono nic. Postavy by potřebovaly ještě tak dva roky dospět, aby to měli v hlavě trochu srovnané aneb Lou by zasloužila v každé kapitole proplesknout. Grr. V jednu chvíli je pohřeb, je celá zničená a opět minut v ději později se smíchy popadá za břicho? V další chvíli Reidovi vyčítá i nos mezi očima, zpochybňuje jeho oddanost a jakmile se dají na cesty "přivine se k jeho hrudi"? Navzájem se několikrát fyzicky zraní, ale neprohodi o tom ani slovo a baví místo toho o naprostých nesmyslech? Reid je na cestě tajným tunelem na schůzku, která může změnit celý průběh konfliktu a on místo plánování poslouchá jak princatko přišel o panictví? Jako vážně?
Chápu, že jsou to hrdinové YA, ale Lou působí jako by jí bylo 14 a Reidovi samým dumanim a kázáním utíká krize středního věku.
Je tam pořád spousta nevysvětlených věcí, které se nám autorka neobtezuje sdělit. Ne tajemství, která se odhalí v průběhu knihy, ale nějaké základy fantasy světa, který vytvořila. Chybí tomu komplexnost. Vysvětlení limitů magie, jak fungují vzorce, kdy jsou vidět atd.
Btw chudák Lesan (který se nejdřív objeví na etiketě láhve) tomu dodal korunu, přitom ta postava má takový potenciál.
Vlkodlaci? Kde se zčista jasna vzali?
Kdyby byl děj alespoň méně předvídatelný. Ale ten konec byl snad jasný od chvíle kdy byla sdělena věštba.
Tohle bude jedna z mála sérií, kterou nedoctu.
Autorovy další knížky
2020 | Holubice a had |
2021 | Krev a med |
2021 | Bohové a monstra |
2024 | Šarlatový závoj |
▶V tomto díle potkáváme i jiné nadpřirozené bytosti, magie dostává víc prostoru, dozvídáme se její principy a zákonitosti, což mám vždycky ráda, protože to knihám dodává na reálnosti.
▶Jak už se to občas stává, i z této duologie se nám nakonec vyklubala trilogie. Podle mě se tak jako vždy jedná o zbytečné natahování, ale budu předbíhat, třeba mě třetí díl příjemně překvapí.
▶Já mám z celé knihy pocit, že autorka nevěděla, kam přesně směřuje a co jsou její postavy zač. Celý děj mi přišel takový dost kostrbatý a celkově to ztratilo tu atmosféru prvního dílu.
▶Na začátku knihy mě postava Lou opravdu bavila: sarkastická, sprostá a vtipná, však to znáte. Pak se ale začla dost měnit. Můžeme říct, že autorka je dobrá spisovatelka a ukázala nám, jaký má magie vliv na člověka, a že se vlastně jedná o vývoj postavy, jenže mě Lou se svým chováním dost štvala.
▶U čtení si zkuste pustit autorčin playlist Blood and Honey na Spotify :D