Home Body: Mé tělo, můj chrám
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475061/bmid_home-body-me-telo-muj-chram-2sY-475061.jpg
4
236
236
Autorka bestsellerů Mléko a med a Květy slunce představuje svou dlouho očekávanou třetí básnickou sbírku, Home Body. Kniha je intimní pozvánkou do básnířčina nitra, reflexí návratů i přítomnosti a příběhem sebepoznání a osobního růstu. Rupi Kaur zůstává stejně bezprostřední a otevřená jako v předchozích sbírkách. Svým nezaměnitelným způsobem vypráví o lásce, o rodině, o svém původu i směřování a přijetí sebe sama. Jako obvykle knihu doprovodila svými kresbami.... celý text
Přidat komentář
Třetí sbírka Rupi Kaur se nese ve stejném duchu jako ty předchozí ...
Má svůj způsob vyjádření i své kresby ....
Dotýká se mnoha problémů, které ženský svět prožívá .... a opět je upřímná a otevřená ....
" nemám zájem o feminismus
jestliže si myslí, že je pokrokem
postavit ženu do čela
nespravedlivého systému ...."
/ nejsem vaše loutka /
Miluji Rupi Kaur a její tvorbu. Tohle bylo opět úžasné!
Sbírka je hlavně zaměřená na sebeuvědomění, nalezení vlastní hodnoty a nalezení sebelásky. Hromada emocí v ní opět nechyběla.
A klasicky jsou ve sbírce krásné a zajímavé kresby, které básně vhodně doplňovaly.
V mnoha myšlenkách jsem se našla. O to více mi kniha dala, a také o to více se mi líbila.
Za mě se jedná o nejlepší sbírku od Rupi Kaur.
Zajímavá kniha,plno emocí,naděje,krásné kresby,,,Po tak dlouhém odloučení se má mysl a mé tělo konečně spojily,,,home body,,,Rupi Kaur prostě umí,,,
od této autorky je to třetí sbírka, ke které jsem se dostala ... je rozdělena do 4 částí ... a opět nezklamala ... je plná emocí ... od těch depresivnějších na začátku sbírky (ze zážitků z dětství a prvního vztahu) po naději a optimismus ... jsem ráda, že jsem se k ní dostala ...
Rupi jsem si velmi oblíbila. Kdo čeká klasické básně sepsané dle prozodických pravidel, ať to radši nečte. Já to beru spíš jako autorčinu zpověď. A že ten život měla sakra těžký. Každopádně nová sbírka mě nezklamala. Je hodně o sebeuvědomění, nalezení vlastní hodnoty, možná i odpuštění (sobě i lidem, kteří ubližovali). A taky musím vyzdvihnout zajímavé kresby, které básně vhodně doplňovaly.
Poezie Rupi Kaur je dle mého názoru vždycky skvělá a má něco do sebe. Tento kniha je od těch předchozích úplně jiná. Mně tedy ty předchozí sedly trošku více, ale tahle má úplně jinou sílu.
Home Body, u nás s překrásným podtitulem Mé tělo, můj chrám, je třetí knihou do básnických sbírek od indicko-kanadské spisovatelky Rupi Kaur. V originále jsem se s ní setkala na začátku roku a zapůsobila na mě víc, než předchozí díly.
Home Body je jiné. V tom nejlepším slova smyslu. V předchozích knížkách jsem se nedokázala do slov dostatečně vcítit, ne všechna popisovala situace, které by mi byly blízké. Ale tady? Tady jsem u spoustu stránek cítila, tady jsem rozuměla, tady jsem chápala, tady jsem plakala.
Myslela jsem si, že se mi líbila tolik, jelikož jsem ji jako jedinou četla v angličtině...
Ale víte co? On je i ten překlad výborný
A i když Rupi Kaur nadále nebude mou nejoblíbenější moderní básnířkou, její novinkou si u mě šplhla
čtyři kapitoly:
zapomínání
objevování
smíření
probuzení
...
problémy společnosti, feminismus, identita, odpuštění, přátelství, souznění, vysoká očekávání, nároky, deprese, úzkost, panika, samota, toxické vztahy, prázdnota, nejistota, změna, zneužívání, utiskování, odpírání, intimní život, komunita, svoboda, bojovnice, stíny, jizvy, šrámy, bolest, sebenenávist, sebepřijetí, sebeláska.
nádech
výdech
Poezie vám musí sednout. Musí k vám promlouvat. A věřím, že Rupi Kaur promlouvá k hodně lidem. Převážně tedy k ženám. Umí prostě pojmenovat nepojmenovatelné.
Květy slunce a Mléko a med mi ale sedly mnohem více, především z toho důvodu, že v době, kdy jsem to četla, jsem procházela velmi špatným obdobím. Do Home Body jsem se musela trochu nutit.
Dílko určené pro duše hodně vnímavé a poetické. Banální myšlenky kombinované s čmáraničkámi, to tady ještě opravdu nebylo. Rekordní doba přečtení pro mne, cynika. Zdoláno za 10 minut, čímž se vůbec nechlubím. Opravdu netuším, jak se toto mohlo vydat do světa, ale myšlenky všeobjímajícího lidství zřejmě rezonují v myslích mnoha intelektuálů, kteří jsou schopní najít i to, co není.
Miluji Rupi Kaur a její tvorbu. Podle mě je skvělá umělkyně a velmi silná osobnost. Kolik si toho vytrpěla... Je obdivuhodné, jak se s tím vypořádá. Home body určitě doporučuji všem. Je to kniha, která vás chytí a nepustí až do konce.
Ke knihám od R. Kaur jsem měla vždycky velmi komplikovaný vztah. Nikdy jsem je moc nemusela. Ovšem od té doby, co vyšlo home body a začalo na mě všude vyskakovat, řekla jsem si, že zkusím.
Básně a myšlenky v této knize se mě velmi dotkly a mám zalepíkovanaou asi každou druhou stranu. Moc obdivuji sílu autorky, klobouk dolů, musí to být inspirace pro ostatní ženy.
Takže pro milovníky Rupi Kaur a moderní poezie nutnost
Krásné myšlenky a básně, některé jsem si i zvýraznila a založila. Budu se k nim ráda vracet.
Fajn kniha. Mnoho témat, která ve společnosti rezonují - zneužití, láska k sobě, smutky a radosti, záliby, pocity aj.
Má první kniha od této autorky. Jsem nadšená! Tolik podobných myšlenek, jako by autorka byla z části mnou.
Zase užasné. Nemám co dodat, autorka mě nepřestane udivovat. Jako v knize Mléko a med nebo Květy slunce jsem našla něco, co vystihuje i můj život. Je mi 20 let ale tohle je naprostá pravda. Veliká poklona Rupi. DOPORUČUJI!!!!!
SPOILER!!!
„stýská se mi po těch dnech
kdy jsem se svými kamarády mohla
mluvit o všem
tohle souznění
tahle jednota
skončila s dospělostí
skončilo společné korzování kolem našeho bloku
společné hovory tak dlouhé a poutavé
že jsme úplně přestali vnímat čas
chvíle vítězství a oslav
chvíle proher a ještě větších oslav
byli jsme prosté děti
teď je pro nás to nejdůležitější naše úžasná práce
které vše obětujeme
a když už si ve svém nabitém programu
najdeme chvíli zajít si na kafe
vždycky se to někomu nakonec nehodí
protože dospělost je zkrátka tak vyčerpávající
že nemáte ani sílu někam jít
a radši zůstanete doma
stýská se mi
kdykoli si vzpomenu
na naši úžasnou partu
díky níž byl život mnohem jednodušší"
- nostalgická vzpomínka
Rupi Kaur je bezesporu talentovanou mladou básnířkou, která jednoduchou formou a jednoduchým jazykem zachycuje těžkosti každodenního života. A to dokonce i ty, o kterých se občas bojíme mluvit i samy před sebou, abychom nevypadaly hloupé a slabé.
Její básně jsou velmi často hluboké, plné bolesti, smutku, ponížení, pocitu osamělosti a vykořeněnosti. Při jejich četbě máte velmi často pocit, že jsou to básně o vás, že někdo stál za vašimi zády a psal, zatímco vy jste zrovna nedívali.
O to větší bývá moje rozčarování, když se autorka většinou v půlce každé básnické sbírky odkloní od toho „opravdového“ k prostomyslným prohlášením typu: jsem silná nezávislá žena. Já chci číst básně, proto jsem si koupila básnickou sbírku namísto magazínu pro ženy, které jsou takových rádoby objevných prohlášeních plné!
Opravdu silné a sebevědomé ženy bývají většinou dost silné a hlavně sebevědomé, aby o tom nemuseli mluvit ani psát. Vše ostatní považuji za pózu. Je mi líto.
A i když mě každá druhá polovina autorčiných sbírek většinou lehce otráví, ta první to bohatě vynahradí.
Home body, již třetí básnická sbírka autorky Rupi Kaur, mě mile překvapila. Milk and honey za mě sice pořád vede, ale dost se k ní přiblížila. Nečekala jsem, že v ní najdu témata, která se mě budou dotýkat, jelikož se Rupi hodně zaměřila na sebelásku, sebehodnotu – což už mi není tak blízké jako dřív. Mimo jiné tam najdeme témata deprese, ženství, rasismu, imigrace a nahlédneme více do autorčina soukromí. Myslím si, že autorka rozhodně nezklamala, opět se skrze jednoduché věty dotýká velmi hluboko. Co musím vyzdvihnout, je překlad. Milk and honey jsem četla v angličtině, protože český překlad mi vypaloval oči, ale tohle se opravdu povedlo.
Bolest, pochopení,vysvobození, síla i krásné myšlenky a úhly pohledu. Rupi opět nezklamala a tahle upřímná kniha se mi vtiskla do paměti
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Poezii jsem nikdy nevyhledávala, ale když se mi dostala do rukou kniha Home body, začetla jsem se během pár minut.
Jedná se o autorčinu osobní zpověď plnou drsné reality, kterou doplnila svými krásnými kresbami.
Celé dílo pro mě bylo velmi emotivní a v mnoha částech jsem se našla. Zaplavovala mě jedna vlna lítosti za druhou kvůli autorčině minulosti, ale spolu s její cestou za rovnováhou a štěstím se mi objevoval úsměv na tváři.