Homo Deus: Stručné dějiny zítřka
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352450/bmid_homo-deus-strucne-dejiny-zitrka-Jbo-352450.jpg
4
415
415
Po bestselleru Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva obrací Yuval Noah Harari zájem k budoucnosti. Analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství. Harari představuje vizi nepříliš vzdáleného světa, v němž zřejmě budeme čelit novým typům výzev. V knize Homo deus – Stručné dějiny zítřka zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů. Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství? Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus?... celý text
Literatura světová Literatura naučná Věda
Vydáno: 2017 , LedaOriginální název:
Homo Deus: A Brief History of Tomorrow, 2016
více info...
Přidat komentář
Přeskočil jsem Sapiens s tím, že mě budoucnost lidstva momentálně zajímá víc než historie a tak nějak si nejsem jistý co jsem vlastně dostal.
Dle komentářů zde je v knize řečeno již spoustu toho co bylo řečeno právě v mnou vynechaném Sapiens, takže jsem z knihy dost rozpačitý i když u nás před pár lety byla obrovským hitem.
Jinak těžko hodnotit, dozvěděl jsem se pár nových věcí, ale spíše z hlediska historie, než naší možné budoucnosti, možná mi spíš autor pomohl si utřídit myšlenky, když jsou někým sepsané na papíře a nebloudí mi jen neřízeně v hlavě:)
Jelikož jsem knihu četla po Sapiens, přišlo mi to často jako déjà vu (ale je pravda, že autor myšlenky často více rozvedl). Kapitoly o vědomí byly zajímavé, hlavně s odkazy na zvířata. Všeobecně se mi líbí jak autor, stejně jako v předchozí knize, upozorňuje na dost katastrofální vliv člověka na zvířata. Ohledně otázek budoucnosti nám autor dává spoustu myšlenek k zamyšlení, co nastane ví stále jen ten "bůh". Kniha je napsána opět svižně a i vtipně, stránky velmi rychle ubíhají, rozhodně dokáže čtenáře vtáhnout.
Moje já,tedy vlastně nějaký algoritmus vzniklý evolucí, nemající duši, protože ji vědci neprokázali; mající ale vědomí, které je podle vědců z hlediska evoluce zbytečná věc, názory v téhle knize nepobralo.....
"..Vědy o životě to popírají, podle nich je svobodný jedinec pouhá fikce z biochemických algoritmů...."
Snad jen na posledních stránkách knihy varování před mocí sociálních sítí a umělé inteligence,lehkomyslnému odevzdávání osobních dat za výměnu zábavy a potěšení ve virtuálním světě je zajímavé až alarmující.
V knize se recyklují a jiným způsobem podrobněji rozvádějí témata naznačená v autorově předchozí publikaci Sapiens a několik nových (např. idea dataismu) přidává. Poměrně přesně je popsáno to, o co jde současnému člověku - o falešné zbožštění, ovšem nikoliv tím způsobem, že se očistí o toho, co je například v dílech východokřesťanských autorů nazýváno vášněmi, aby se osvobodil a dospěl k theosis, ale tak že rozšíří do maximální možné míry své fyzično a existenci v tomto světě. Autor vytahuje různé anekdotické historické události a namátkou vytažená zjištění současné vědy, aby nakresil poměrně povrchní náčrt toho, co můžedle autora nahradit údajně překonané náboženství a stávající politický a ekonomický systém, českému čtenáři může připomínat více ozdrojovaného Ludvíka Součka. Tím, že autor úplně vyřadil ontologickou otázku, člověka chápe jako soupravu biologických algoritmů a fakta současnou vědou neověřitelná považuje z principu za nepravdivá, se mu daří tvořit čtivý, ovšem z podstaty dosti labilní konglomerát na sebe navazujících zamyšlení. Bohužel už několik let po svém vydání je kniha v řadě pasáží zastaralou a poměrně velké množství postulátů se ukazuje už nyní jako mylných a poplatných době vzniku. V knize se recyklují a jiným způsobem podrobněji rozvádějí témata naznačená v autorově předchozí publikaci Sapiens a několik nových (např. idea dataismu) přidává. Poměrně přesně je popsáno to, o co jde současnému člověku - o falešné zbožštění, ovšem nikoliv tím způsobem, že se očistí o toho, co je například v dílech východokřesťanských autorů nazýváno vášněmi, aby se osvobodil a dospěl k theosis, ale tak že rozšíří do maximální možné míry své fyzično a existenci v tomto světě. Autor vytahuje různé anekdotické historické události a namátkou vytažená zjištění současné vědy, aby nakresil poměrně povrchní náčrt toho, co můžedle autora nahradit údajně překonané náboženství a stávající politický a ekonomický systém, českému čtenáři může připomínat více ozdrojovaného Ludvíka Součka. Tím, že autor úplně vyřadil ontologickou otázku, člověka chápe jako soupravu biologických algoritmů a fakta současnou vědou neověřitelná považuje z principu za nepravdivá, se mu daří tvořit čtivý, ovšem z podstaty dosti labilní konglomerát na sebe navazujících zamyšlení. Bohužel už několik let po svém vydání je kniha v řadě pasáží zastaralou a poměrně velké množství postulátů se ukazuje už nyní jako mylných a poplatných době vzniku. Celkově nepřináší nic zásadně nového a objevného.
Jako první jsem četl Sapienta, který mi proti Homo Deovi připadnul velmi na vodě. Homo Deus mi připadá méně subjektivní, je zajímavější, byť se hodně opakuje, to nicméně není bezúčelné, neboť tak je možné číst i jednotlivé kapitoly zvlášť, bez znalosti kapitoly předchozí a zároveň autor naznačuje, na jakou myšlenku navazuje. Je vidět, že autor je doslova posedlý genetickým inženýrstvím, A.I. a pokročilými technologiemi, nahrazením člověka stroji. Realističtější obraz s propojením na dějiny a sociologii však dávají spíše eseje a knihy Timothyho Snydera.
(SPOILER)
Mne to vlastně štvalo. Autor z pozice určité autority (profesor historie) vykládá nějakou svou představu, v které mísí fakta s nepodloženými teoriemi. Celé to působí poněkud mesiášsky, je zde míchaná věda s náboženstvím, kulty s ekonomikou a pod. do jednoho eintopfu, tak aby to zapadlo do myšlenkového konstruktu autora. No, nevim, asi jako Duškovo Čtyři dohody, ale tomu to lze odpustit, to není akademik, ale, řekněme, excentrický kazatel ezopravd.
K samotnému obsahu knihy - půl knihy je opakování knihy předešlé, druhá polovina je podávána tak polopatě, že každá myšlenka zazní nejméně pětkrát, asi jako teleshoping s Horstem Fuchsem. Mám dojem, že to je psáno pro děcka na druhém stupni ZŠ.
A k samotným názorům a předpovědím mistra: hrubě se s ním rozcházím a jeho masové inženýrství opravdu neberu. Dále se domnívám, že zjednodušovat člověka na algoritmy, což je červená nit, která se táhne knihou, nejde. Asi jsem v porovnání s Hararim "zastydlý" humanista.
A co vůbec nesnesu je jeho relativizace fašismu a komunismu.
Prokousal jsem se do konce se zatnutými zuby.
... ano, některé myšlenky a postřehy jsou podnětné, případně nečekané. Celkově ale kniha vzbuzuje mnohem větší očekávání, než nakonec čtenář dostane. Navíc, v oborech, v kterých není Harari odborníkem, jsou poměrně výrazné nepřesnosti.
Nic dalšího od Harariho číst nebudu, je to ztráta času.
Sice se "úvod" úvodil až asi do strany 277, ale byl pro to, co chtěl autor říct pak, asi nezbytný. Určitě v něm bylo ale zajímavě i vtipně shrnuto, co ale asi každý jen trochu přemýšlivější homo (i když zatím jen h. sapiens sapiens) ví. Pravděpodobně se i ve zbytku knihy u vás dostaví aha-efekt, že se už vlastně všechno to popsané děje, jen to člověk nevnímá. Text neobjevný, ale velmi dobře zpracovaný.
Celé tři hvězdy za položení důležitých otázek pro naši existenci a zároveň pouhé tři hvězdy za množství hypotéz do budoucna, které se možná ani nesetkají s realitou. Nebo setkají? Mikročip ví.
První dvě třetiny knihy jsou opakováním Sapiens: Stručné dějiny lidstva a až ta poslední třetina přichází s novým sdělením. Pokud jste nečetli předešlou knihu, tak si dejte hvězdu navíc a určitě se do čtení hned pusťte. Jinak ok, průměrná kniha o současném a pravděpodobně budoucím vývoji lidstva.
Po první knize jsem se pustil i do tohoto druhého dílu. Autor se v knize lehce opakuje, ale to bych mu neměl za zlé...opakování matka moudrosti, že?... Pro mne hůře uchopitelná než první kniha, hlavně její první půlka...pak se to zlepšilo. Uvidíme, co kniha třetí...
Pokrok, tak jak jej na Zemi praktikují lidé, lidem brzy zajistí zdravý a spokojený život v klidu a míru, aniž by k tomu byli třeba. A většinou budou nesmrtelní, tedy božští, Homo Deus. Jen musíme ještě chvíli nechat prostor Googlu a Facebooku a neztrácet z kapes, kabelek, zápěstí a spodního prádla jejich anorganické jen mírně odlišně vyzvánějící periferie. Vynálezem písma je to neodvratné, ale bylo třeba si projít zemědělstvím, industrializací a humanismem, vlastně soutěží liberalismu, socialismu a evolučního nacionalismu, a jsme tam kde jsme. Globální oteplování se tím vyřeší samosebou. Pravil Yuval Noah Harari. P.S. To je zpráva o jeho verzi kosmického příběhu, ne o knize z něj.
konečne!
navnadený Sapiens-om som sa dal do druhej bichle tohto filozofa, prognostika a futurológa.
nemôžem uprieť isté čaro nekonformnému pohľadu na svet, dejiny a postavenie človeka na tejto planéte, je to niečo, čo konzervatívnemu svetu veľmi chýba a vedie naozaj k preceňovaniu pozície homo sapiens. potiaľ je celé dielo o.k. a pôsobí sviežo a inšpiratívne.
žiaľ, posledných cca 20 strán sa mení na bibliu dataizmu, proroctvo o tom, ako nás dáta a algoritmy zavrhnú a vytvoria si svoj svet pre seba, kde už nebude miesto pre človeka. toto sa čítalo ako uletená fantasy, v ktorej dominujú úplne nezmyselné tvrdenia a sny o budúcnosti planéty. jediné, čo voľný tok informácií - dát priniesol do súčasnosti je obrovský chaos, rozrastajúcu sa paranoju, hromadenie zbytočných informácií bez zmyslu a úžitku a pokusy o ich zneužívanie a manipuláciu s ľuďmi - stačí spomenúť fasabuk, ktorý o vás chce vedieť všetko a ak ešte nemá istotu, ponúkne vám instagram a pre istotu aj whatsapp.
a dôsledky hromadenia informácií? extrémne rýchlo rastúca spotreba energie a úložného priestoru, kde sa všetky informáce o čísle vašich topánok, pocitu zo včerajšej večere či powerpointová prezentácia pocitu opustenosti ukladajú. vznikajú noví „lídri“, samozrejme vo virtualite, v reálnom svete by si o množstvo lúzrov, ktorí potrebujú nafotiť každý džganec a výgrcok, nikto neoprel ani bicykel. zaujímavé je, že majú milióny followerov, ktorí by však veľmi ťažko dokázali vysvetliť, prečo práve ten, za kým kráčajú a koho sledujú, je ich vyvoleným...
voľný tok dát, sloboda algoritmov dokázala azda najviditeľnejšie odhaliť prázdnotu človeku a metastázy hlúposti, ktoré sa nedajú nijako odstrániť - posledné dva roky sú toho krásnym príkladom.
tým nechcem nijako znižovať užitočnosť technológií a ich stále dôležitejšie miesto v bežnom živote aj v špecializovaných odboroch. odbúranie otrockej práce pri páse je určite obrovský skok dopredu. žiaľ, nijako nie je domyslené, čo s množstvom ľudí, ktorí v momente, keď ich nahradia roboty, stratia zmysel existencie, stanú sa nevyužiteľnou príťažou pre spoločnosť. a tu nepomôže žiadny algoritmus, na tomto probléme si ľudstvo zatiaľ spoľahlivo vylamuje zuby. a presvedčivo nepôsobí ani autor.
pozorné čítanie Homo Deus vyvolá určite viac otázok, než dostanete odpovedí, ale v každom prípade sa oplatí doň pustiť.
otázne však je, kedy naberiem energiu na tretiu časť tohto opusu:)
Kdybych dříve nečetl Sapiens, asi by mě Homo Deus dostal ještě o chloupek více. I tak to byla velmi poučná procházka novověkem lidstva s náhledy na to, jak by to na naší planetě mohlo vypadat do budoucna. Harariho styl psaní je čtivý a populární a spousta myšlenek bylo opravdu zajímavých. Doporučuji.
Většina knihy je věnovaná spíše minulosti, nez budoucnosti. V části věnované budoucnosti se autor zamýšlí, nakolik budou v budoucnosti potřeba lidí .. případně kteří :)
Kdybych tuhle knížku četl dřív, než Sapiens - Stručné dějiny lidstva tak bych si Stručné dějiny lidstva nikdy nepřečetl. Tohle bylo opravdu těžkopádné a nudné čtení. Příliš hutné, množství vaty kolem. Měl se co dělat abych to dočetl. Na druhou stranu, Sapiens - Stručné dějiny lidstva jsou naprosto skvělá knížka a jsem rád, že jsem jí četl dřív než tuhle.
Tak nevím. Na první otevření to působí jako kniha nějakého studenta fyziky fušujícího do filosofie dějin, což ale Yuval není. Mám to teda brát jako ironicky napsanou dystopii? Anebo si autor jednoduše šlehnul respektive (to by mu odpovídalo spíš) psal to s nějakými diodami zastrčenými v mozku?
Update: nebo že by ještě dnes skutečně takhle natvrdo "imanentizoval eschaton", tj. že by opravdu a vážně vymýšlel, jak tady, ve světě, vlastními silami uskutečníme ty své neodbytné představy zásvětního naplnění? Že by si vážně myslel, že vbrzku odstraníme takové lapálie jako smrt (a dodávám: že asi taky snadno vymyslíme nějaký bazmek proti vychladnutí vesmíru), a tím to budeme mít na háku na věky věků, ámen?
Dostal som ju ako darček a totálne ma fascinovala a aj vydesila. Strašne chcem aby sa nesplnila :)
Ale všetko to dosť dáva zmysel i keď zmysel dávali aj iné predikcie čo sa nesplnili.
Štítky knihy
budoucnost sociologie antropologie humanismus vědomí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Sapiens: Stručné dějiny lidstva |
| 2017 |  Homo Deus: Stručné dějiny zítřka |
| 2019 | 21 lekcí pro 21. století |
| 2019 | 3x Harari v dárkovém boxu (Sapiens, Homo deus, 21 lekcí pro 21. století) |
| 2022 | Sapiens: Zrod ľudstva |
Kniha plná informací a otázek. Nemusíte s ní souhlasit, ale rozhodně vás donutí přemýšlet. Napsaná neuvěřitelně čtivě, až poslední kapitola nějak ztratila tempo a znovu a znovu opakovala už řečené/napsané. Hvězdu dolu za ten trochu zavádějící název: aby se autor dostal k dějinám budoucnosti, musí dost obšírně popsat minulost (což zabírá většinu knihy). A taky je znát, že byla kniha napsaná před pandemií covidu a invazí Ruska na Ukrajinu. Něco z toho, co autor předpokladá jako v "přítomnosti" nemyslitelné, se hned pár let potom stalo... Ale to už je úděl futurologů.