Honzíkova cesta
Bohumil Říha
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
Už moc nevím, proč se mi to jako malému tak moc líbilo, ale jedno je jisté. Na děti to prostě funguje. Jednoduchý čistý příběh s krásnými obrázky. Čtu teď svým dětem a taky jsou nadšené. I z družstevníků :)
Bohatě ilustrovaná, hezká knížka pro děti. I dnes jsem jí s chutí přečetla a zdála se mi krátká. Připomněla mi Děti z Bullerbynu.
Že je jiná doba, no a co.
Knížka oceněná mimo jiné v roce 1980 medailí Hanse Ch. Andersena.
Milé čtení pro děti. Jako dítě jsem ji milovala a četla pořád dokola a pak o svým dětem.
První kniha, kterou jsem přečetla. Kniha, která nastartovala dvě mé největší životní vášně - čtení a toulání.
Knížka má své kouzlo a je skvělým vyprávěním. Příběhy blízké dětem. Akorát když jsem ji četla dceři a čelila otázkám typu "mami, co je to družstvo?", trochu jsem se zarazila, jestli si nemám svou nostalgii ponechat už pouze sama pro sebe ve skrytu duše a dceru nechat, aby si vybrala dle svého v knihovně nebo knihkupectví. Současný jazyk i téma jsou jí mnohem bližší a víc se baví.
Četla jsem ji jako malá,už je to mnoho let,myslím si že to byla jedna s těch knih,kterou jsem jako první přečetla celou sama bez pomoci :-) Teď jsem ji přečetla své dceři a moc se jí líbila. A určitě si ji i ona přečte pak sama. :-)
Když jsem byla malá, tak jsem jí hodně četla. Spolu s Letadélkem Kánětem patřila k mým oblíbeným knížkám. Myslím, že by si ji měl přečíst každý.
Je krásná a pro děti moc zajímavá (četla jsem když mi bylo 7) !
A navíc ilustrace od Heleny Zmatlíkové dělají knížku ještě lepší.
ať si dneska kdo chce tu knížku shazuje a kritizuje kvůli "ideologickému pojetí", vyčítá jí družstevní život a kde co, ta knížka prostě pro děti půvab měla; nejen laskavým příběhem, ale i ilustracemi; a i já ji měla moc ráda, byť to byla povinná četba;
Tak milionkrát mi jí četla mamka a pak sem jí ještě milionkrát jako capart četla já :-) Báječná dětská knížka :-)
Milá knížka, která (když odmyslím družstevní zvířectvo, protože jsem musela dlouze dětem vysvětlovat, co to vlastně znamená:)) mi připomenula mé dětství. Je to hezky, čtivě napsané, zrovna můj čtyřleťák říkal, že ji čtou i ve školce...a ten starší byl hodně smutný z toho, že se Honzík musel s babičkou a dědečkem na konci rozloužit...
Tohle byla povinná četba a také jedna z prvních knížek co jsem četla. Jsou v ní moc krásné obrázky.
Byla to moje povinná četba, asi jedna z prvních knížek, kterou jsme ve škole četli při hodinách čtení. Teď jsem ji přečetla dětem, myslím, že se jím líbila, přestože dnes děti žijí v jiné době, ve více virtuální a materiální realitě. Jen mě mrzí, že z posledního vydání zmizelo JZD a podobná vysvětlení doby, která do této knihy prostě patří. Také doporučuji číst starší výtisky, ty před touto úpravou. Myslím, že kniha byla i zfilmovaná.
Někdy kolem roku 1975 jedna z prvních knížek , kterou jsem přečetl sám . Milý a malinko naivní příběh malého Honzíka dnešním virtuálním dětem asi moc neučaruje , pro nás , generaci Husákových dětí nostalgická vzpomínka . Ještě dnes cítím tu vůni nově vytištěné knížky .
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětská dobrodružství cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakem
Autorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Četla jsem ji pořád dokola