Honzíkova cesta
Bohumil Říha
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů
Přidat komentář
Mám dojem, že to byla moje úplně první dětská kniha, kterou jsem celou přečetla. Nepočítám leporela :) líbila se mi a divím se, že někteří odsuzují tu část s družstvem. V té době to tak prostě bylo :)
Už moc nevím, proč se mi to jako malému tak moc líbilo, ale jedno je jisté. Na děti to prostě funguje. Jednoduchý čistý příběh s krásnými obrázky. Čtu teď svým dětem a taky jsou nadšené. I z družstevníků :)
Bohatě ilustrovaná, hezká knížka pro děti. I dnes jsem jí s chutí přečetla a zdála se mi krátká. Připomněla mi Děti z Bullerbynu.
Že je jiná doba, no a co.
Knížka oceněná mimo jiné v roce 1980 medailí Hanse Ch. Andersena.
Milé čtení pro děti. Jako dítě jsem ji milovala a četla pořád dokola a pak o svým dětem.
První kniha, kterou jsem přečetla. Kniha, která nastartovala dvě mé největší životní vášně - čtení a toulání.
Knížka má své kouzlo a je skvělým vyprávěním. Příběhy blízké dětem. Akorát když jsem ji četla dceři a čelila otázkám typu "mami, co je to družstvo?", trochu jsem se zarazila, jestli si nemám svou nostalgii ponechat už pouze sama pro sebe ve skrytu duše a dceru nechat, aby si vybrala dle svého v knihovně nebo knihkupectví. Současný jazyk i téma jsou jí mnohem bližší a víc se baví.
Četla jsem ji jako malá,už je to mnoho let,myslím si že to byla jedna s těch knih,kterou jsem jako první přečetla celou sama bez pomoci :-) Teď jsem ji přečetla své dceři a moc se jí líbila. A určitě si ji i ona přečte pak sama. :-)
Když jsem byla malá, tak jsem jí hodně četla. Spolu s Letadélkem Kánětem patřila k mým oblíbeným knížkám. Myslím, že by si ji měl přečíst každý.
Je krásná a pro děti moc zajímavá (četla jsem když mi bylo 7) !
A navíc ilustrace od Heleny Zmatlíkové dělají knížku ještě lepší.
ať si dneska kdo chce tu knížku shazuje a kritizuje kvůli "ideologickému pojetí", vyčítá jí družstevní život a kde co, ta knížka prostě pro děti půvab měla; nejen laskavým příběhem, ale i ilustracemi; a i já ji měla moc ráda, byť to byla povinná četba;
Tak milionkrát mi jí četla mamka a pak sem jí ještě milionkrát jako capart četla já :-) Báječná dětská knížka :-)
Milá knížka, která (když odmyslím družstevní zvířectvo, protože jsem musela dlouze dětem vysvětlovat, co to vlastně znamená:)) mi připomenula mé dětství. Je to hezky, čtivě napsané, zrovna můj čtyřleťák říkal, že ji čtou i ve školce...a ten starší byl hodně smutný z toho, že se Honzík musel s babičkou a dědečkem na konci rozloužit...
Tohle byla povinná četba a také jedna z prvních knížek co jsem četla. Jsou v ní moc krásné obrázky.
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětská dobrodružství cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakemAutorovy další knížky
1957 | O letadélku Káněti |
1977 | Přede mnou poklekni |
1986 | Vítek |
1984 | Dětská encyklopedie |
1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Kniha mého dětství.