Honzíkova cesta
Bohumil Říha
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290914/mid_honzikova-cesta-iZl-290914.png
4
1902
1902
Veselý a laskavý příběh malého Honzíka, který se vypravil k babičce a dědečkovi na vesnici a zažívá tam každodenní malá dobrodružství. Kniha s nezaměnitelnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, která oslovuje už celé generace malých čtenářů.
Přidat komentář
Je mi velikou ctí, že mohu zrovna tuhle knihu zahrnout do Čtenářské výzvy 2016. Milovala jsem ji jako dítě. Dnes se k ní vracím po téměř čtyřiadvaceti letech a musím říci, že je skvělá pořád!
Přemýšlím, zda jsem zde neměla oblíbených pouze několik kapitol nebo už si skutečně nepamatuji děj :)...
Často se u některých pasáží přistihuji, že nacházím dvojsmysly i pro dospělé :D
Úplně první knížka, kterou jsem přečetla. Pamatuju si, jak jsem spolu s ostatními prvňáčky louskala velká písmenka a snažila se číst nahlas (hrůza):-D
Oblíbená knížka z dětství. Teď jsem si ji připomněla, když jsem ji přečetla synovi. I jemu se moc líbila a taky ho fascinovaly ilustrace paní Zmatlíkové a krásně vyvedená první písmena kapitol. :-) Určitě se k ní vrátíme.
Měla jsem ji u babičky a dědy v knihovničce. Knižka je to velice milá s nádhernými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Trošku z ní sálá doba minulá, ale myslím, že na kráse ji to neubírá.
Za mé školní docházky jedno z prvních povinných knih, ale bylo to milé čtení, všichni jsme tehdá záviděli Honzíkovi ty úžasné prázdniny na venkově u babičky, všichni jsme chtěli psa a o družstevních lívancích jsme snili nad tácem ze školní jídelny, který měl svůj nezapomenutelný odér a na něm těžko specifikovatelný pokrm. Četla jsem ji s úspěchem i svým dětem, pokouším se číst i vnučkám a vůbec se mi nezdá, že by ji nerozuměly. Je to milé povídání.
Asi si ji pamatuji hezčí. Protože byla první? Nevím. Každopádně družstevní kuchyně byla silná káva i na mě.
Neskonale milá a nostalgická knížečka. Dnes jsem se k ní vrátil po cca 20 letech a i tak mi nejedna příhoda připadala víc než povědomá. Oproti dřívějšku ale dneska podstatně děsivěji znějí fráze jako: "Družstvo za ně hodně utrží." "A dědečku, ty dostaneš taky něco?" "Jakpak ne," zasmál se dědeček. "Jsem přede družstevník!" :)
Mám dojem, že Honzíkovu cestu jsem nikdy nedočetla do konce. I tak jsem knížku měla moc ráda. Vždyť představuje dětství tolika z nás!
Moc milá kniha s krásnými ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Tuto knížku jsem měla v dětském věku moc ráda a mám ji ráda dodnes. Když byla dcera malá, knížku jsem jí předčítala a také se jí moc líbila. Takovýchto milých knížek pro děti by mělo být v dnešní době víc. A možná nejen pro ně...
Krásná kniha, která připomíná tradiční venkov a dětem se líbí. Malý Honzík totiž řeší i klasické "problémy" maličkých. Velmi příjemné na večerní čtení.
Kterak se během Honzíkovy cesty vůbec nic nestalo. A k ilustracím H. Zmatlíkové chovám od útlého dětství odpor.
Jedna z prvních knížek, kterou jsem v dětství přečetl hned po svém "vítězství" nad slabikářem a líbila se mi. Ale i na této knize je patrné, jak se časy mění. Mé děti ji četly ještě rády a se zájmem, ale má vnoučata do jednoho ji odmítala jako nezajímavou.
Pěkný příběh o zážitcích chlapce z prázdnin. Knížka je čtivá, má spád i zajímavý obsah vhodně doplněný ilustracemi.
Knížka mého dětství. Svého času jsem ji znala zpaměti a věřím, že kdybych se chvíli potrápila se vzpomínáním, Honzíka a jeho příběhy bych opět citovala :))
Štítky knihy
zfilmováno venkov prázdniny kamarádi dětský hrdina čeští spisovatelé dětská dobrodružství Národní knihovna ČR cesta, roadtrip prarodiče a vnoučata české příběhy toulky, výlety vlakemAutorovy další knížky
| 1957 |  O letadélku Káněti |
| 1977 | Přede mnou poklekni |
| 1986 | Vítek |
| 1984 | Dětská encyklopedie |
| 1976 | Velká obrázková knížka pro malé děti |
Po letech čtu svému dvouapůlletému vnoučkovi. Ač je jinak jako rtuť, u čtení téhle knihy ani nedutá a vydrží klidně dva celé příběhy za sebou. A je úžasné, když mi druhý den řekne, že by chtěl taky takovou zlobivou kozu, jako má děda v Koníkovicích a takovou kuličku, jako má Honzík, aby mi ji mohl dát. Až přijde čas, pořešíme třeba i družstevníky.