Hora mrtvých
Jeremy Bates
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456002/bmid_hora-mrtvych-Na2-456002.jpg
4
160
160
Nejděsivější místa světa série
< 5. díl
Tragická smrt devíti ruských vysokoškoláků, která se odehrála roku 1959 na Sibiři na úpatí uralské hory Cholat Sjachyl přezdívané „Hora mrtvých“, se stala jednou z nejzajímavějších a nejděsivějších záhad, jež nebyla nikdy zcela objasněna. Existuje však nespočet teorií, které od té doby nedají mnoha lidem spát. Jedním z nich je i americký spisovatel Corey Smith, který se vydává po stopách expedice odhodlaný nalézt odpovědi a zjistit, kdo nebo co zavraždilo členy Djatlovovy výpravy.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2020
,
XYZ (ČR)
Originální název:
Mountain of the Dead, 2018
více info...
Přidat komentář
První asi tři čtvrtiny knihy se četly dobře, zbytek mi tam úplně nepasoval. Celkově ale kniha stála za přečtení.
Atmosféra,která by se dala krájet. Mrazivé a děsivé "neznámé" je tu skvěle budováno. Ke konci trochu upadá,ale ani to mi nezkazilo dojem z této knihy a dostal jsem to,co jsem očekával.
Mnoooo,rozhodně se to dobře četlo,to zase jo.Ale ke konci autor ne že jen popustil uzdu své fantazii,ona mu z té uzdy musela vyloženě zdrhnout.
Čekejte něco mezi dokumentem,sci-fi a thrillerem.
Ale jako fakt by mi zajímalo co se tenkrát vlastně stalo.Dozvíme se to někdy?
I když je to podle mě nejslabší kniha, kterou jsem od autora četla, hodnotím čtyřmi hvězdami. Kniha byla čtivá, ale konec mě trochu zklamal.
Djatlovova skupina me hodně zajímá. Výborně napsané, jen za ten konec dávám o hvězdu méně.
(SPOILER)
Mno... sleduju Batese od začátku, baví mě jeho zaměření, výběr míst, umí navodit atmosféru, vcelku i vykreslit postavy (typický buranský Amíci), ale vždycky má tendenci trapně sklouznout k béčkovým (déčkovým, zetkovým) hororům. Proč?! Popravdě jsem vůbec nečekala, že by se mohl zaměřit na jednu z mých nejoblíbenějších záhad.
SPOILER:
Plus: na rozdíl od předchozích knih trochu změněný styl, paralelně odehrávající se příběhy dobře udržují tempo, Bates zjevně vycházel z deníků Djatlovců a rozhovory i děj jsou podle mě docela dobře sestavené, oceňuju i fotky (jasně, je jich plný net, ale k příběhu se přeci jen hodí a dodají mu atmosféru).
Mínus: čekala jsem, že si Bates vybere tuto teorii. Pokud však chtěl dodat na autentičnosti, chybí fotografie postavy v lese (možná proto, že by to celý koncept knihy schodilo?) Djatlovci zemřeli v jiném pořadí, chybí vysvětlení chybějícího Ljudmilina jazyka (když už se hlavní postavy baví o tom, že jí byl vytržen zaživa). Fakt, že se Corey na místo vydá prvně a hned narazí na almase je fakt k popukání (dokonce o tom sám přemejšlí: „Měl pravdu. Potkat se s tajemnou bytostí, jako je tahle, je vyjímečná událost, která se přihodí jednou za život. Při další výpravě bychom už nemuseli mít takové štěstí.“)
Závěr: číst se to dalo, místy mě to bavilo, ale jen do chvíle, než se dostaneme do jeskyní (a světa jak z knih J. Verna nebo J. Rollinse). A aby toho ještě nebylo málo, graduje to samcem/samicí a nezapomenutelným nápadem kryptozooložky Olivie... Prostě konec zas totální maglajs, jen aby byl co nejvíc krvavej. Budu hodná, předchozí knihy byly koko...y, tohle se (alespoň) do určité části nějak dalo – hodně, hodně slabá 3.
Za mě nejlepší hláška, shnující celou knihu: „Neznámý zvíře se plíží zapadlou Sibiří? Ďábelský vědci šlechtící příšery, aby je pak mohli střelit za nejvyšší cenu? To zní jako příběh z nějakýho béčkovýho hororu.“ :D
O Djatlovově výpravě bylo už v minulosti napsáno a překombinováno mnohé. Ovšem toto knižní pojetí o tom, proč a jak se to vlastně stalo - mohlo stát, mi přišlo dost přitažené za vlasy. Třeba si v budoucnu spravím chuť jiným příběhem o této tragické a dodnes pořádně neobjasněné záhadě Djatlovovy výpravy.
Uf, to byla šílenost... Sice nevěřím oficiálním závěrům, že šlo o lavinu - na kopci s tak malým sklonem je to téměř nemožné. A když už, tak by asi stan nezůstal na svém místě a všechny věci v něm, okolo zapíchané lyže a hůlky ve sněhu. První polovina byla dobrá, ale pak Bates notně popustil uzdu fantazii.
Strhující příběh o záhadném úmrtí ruské Djatlovovy výpravy...parádní vyprávění. Super příběh...
Knížka se čte velmi dobře a po celou dobu je čtenář dílem zcela pohlcen...
Djatlovova expedice je moje oblíbená záhada, ale tohle zpracování bylo zpackané od začátku do konce. Nudná dějová linka že současnosti i minulosti, rozhovory postav absurdní a o ničem. Co si autor přimyslel bylo spíš na škodu a teorie ke které se přiklonil je asi nejvíc nepravděpodobná. Tohle bylo 450 stran utrpení.
Thriller/horor na mé oblíbené téma, vyšetřování smrti členů Djatlovovy expedice. Tohle mě pořád drží. Tentokrát v podobě beletrie. Hlavní hrdina, spisovatel Corey se vydává do Ruska až k hoře Ortoten, aby na vlastní kůži, vlastní pěst a vlastní oči prozkoumal Djatlovovu záhadu. Kniha má dvě hlavní linky. Jednu tvoří beletristické - fiktivní vyprávění o cestě spisovatele za námětem na knihu. A druhou reálnou, velmi věrnou linku popisující skutečné události výpravy, včetně autentických fotek. Obě linie jdou zhruba zároveň a jak se původní výprava blíží k potížím a nevyhnutelnému konci, tak i miniexpedice Coreyho a jeho přátel se dostává do smrtelného nebezpečí. Mě to strašně bavilo. Někteří čtenáři autorovi vyčítají, že ze všech možných vysvětlení příčin smrti si vybral snad to nejméně pravděpodobné. Ale o to víc tajemné a ke konci to byl už vážně pořádnej hororovej sjezd. Za sebe bych o chloupek zkrátila podzemní část, ale jinak to byla skutečně trefa!
Opět jsem se utvrdila v tom, že se nemám nechat odradit ne úplně pozitivními komentáři, protože i tak může být knížka skvělá. A tato byla. Příběh je poutavý od začátku do konce, v první části knihy autor buduje napětí a popisuje i skutečné osudy Djatlovovy výpravy tak, jak se to opravdu odehrálo. Ve druhé části dostává prostor autorova fantazie, kde jsem měla chvílemi pocit, že čtu Cestu do středu země, ale i tak se knížka četla úplně sama a já se nemohla dočkat, až obrátím další stránku. Je jasné, že nikdo asi nikdy neobjasní, co se Djatlovově expedici skutečně stalo, řešení, které autor nabízí, je až moc fantaskní, ale proč ne. Mě tedy příběh bavil hodně, takže dávám plný počet a ráda se podívám na autorovu další tvorbu.
Ďatlovova výprava je dodnes záhadou a teorií o jejím konci je hodně moc. Autor si jedno vybral a udělal z toho dobrodružství s horrorem na konec. Nebylo by to až tak špatné, kdyby se trochu krátilo putování v podzemí. Takto napětí místy dost upadalo. Závěr byl však hodně dramatický a mně tedy usmířil, ale mohu pochopit i ty, kteří byli trochu zklamaní.
...mohlo to byť dobré, a do prvej polovice aj celkom bolo... ALE potom sa autor utrhol z reťaze a zapojil svoju bujarú fantáziu a to už bolo aj na mňa je veľa...
Začala som čítať s nadšením, dočítala som len so sebazaprením. Línia zo súčasnosti so spisovateľom ma zaujala. Línia z minulosti mi pripadala taká nemastná-neslaná, aj keď som sa ňou netrpezlivo prehrýzala k rozuzleniu. Chápem, že fantazírovanie o skutočných a nedávno zosnulých ľuďoch má svoje úskalia a zdá sa, že fantázie tam autor napriek tomu vložil až-až. No výsledok nie je silný. A vlastne z veľkej časti zbytočný. Neviem, či autor potreboval vyplniť priestor, ale pripadá mi naozaj zbytočné začať opisovať príbeh toľko dní pred nešťastím, keď žiadna z tých udalostí nemala na rozuzlenie nešťastia nijaký vplyv. Ani na to, aby som si postavy obľúbila a ich smrť ma nejako veľmi dojala.
A spisovateľova línia? Keď dôjde na prvé veľké odhalenie, len som krútila hlavou. Nič proti fantastickým rozuzleniam, nejakú fantastiku sme čakali, ale toto bola príliš silná káva. Aj napriek okamžitému vychrleniu kopy argumentov, prečo to môže byť práve takto. Nasledujúca akčná časť knihy ma nadmieru nudila. Postavy sa vôbec nesprávajú realisticky, nie sú na môj vkus dosť vystrašené, šokované, otrasené, unavené, podchladené. Len spurne sa pchajú vpred aj tými najužšími škárami, hoci nenachádzam vierohodný dôvod, prečo musia. Nedalo sa do nich vcítiť, prežívať s nimi útrapy. V závere bod za to, že odpadlo jedno očakávané klišé. Ale aj tak celkové sklamanie.
Bolo by to na dve hviezdičky, keby som hneď potom nečítala ešte slabší román na túto tému. Tak tri, čo sú zaokrúhlené dva a pol.
První půlka super, ale odhalení mě zklamalo - v Rusku je sice všechno možné, ale tohle už bylo dost "přitažený za vlasy".
Román inspirovaný událostmi okolo Djatlovovy výpravy - koho by tato záhada nezaujala. Začátek byl slibný, střídání současné a tehdejší dějové linie, jednoduchý styl psaní a dobře vykreslena uralská zima, detaily cesty Djatlovovy skupiny a černobílé fotky navozující autentickou atmosféru. Hůře jsou na tom neoriginálně popsané současné postavy, snaha nacpat do děje nejvíce a ta poslední třetina (počínající čokoládovou scénou) celou knihu pohřbila jako sníh a led Djatlovovu expedici. Myslím, že se autor pořádně sjel a měl přitom u sebe chlupatého plyšového medvídka.
Škoda, že ta současná tendence co nejvíce šokovat, být nej... a extrémní a "nahuštěný" se tak výrazně projevuje i v literatuře.
Jeremy Bates je výborný spisovatel, umí nakládat s podrobnostmi, tam kde je zapotřebí zatlačit a využívat jich. Netušila jsem, že tak zdatně ovládá literaturu faktu, protože jsem mu pro Les sebevrahů připisovala spíše roli autora thrillerů. Kniha Hora mrtvých není thrillerem, protože z větší části čerpá ze skutečného případu, a tedy faktografických znalostí o Djatlonově výpravě. Obrysů thrilleru nabývá až od poslední čtvrtiny příběhu a podle mého názoru, tato čtvrtina mohla být sepsána způsobem, který by opět upoutal směrem ke skutečnému případu, tj. rozklíčoval by, co stálo ve skutečnosti za zmizením Djatlonovy skupiny, ale neuváděl by nic najisto. Bohužel poukaz na yettiho není nejvhodnější a sem nezapadá. Zpočátku Bates začal neuvěřitelně náročně, těžkým popisem toho, co se stalo, vše vedené ve dvou liniích, až mě to trochu mátlo a musela jsem se v textu vracet. Ten text, který zabředával do podrobností uchopil pointu a byl zároveň přitažlivý, očekávala jsem, že taková bude celá kniha a já četla dál a dál. Domnívala jsem se, že obtížné bude i vysvětlení záhady zmizení Djatlovovy výpravy, že sám čtenář bude muset zapojit svoji mysl a fantazii, aby na to přišel, jestli vůbec. Domnívala jsem se, že tak, jak není uzavřel případ Djatlova, tak nebude uzavřen ani tento příběh, resp. tato kniha, která mohla přijít s různými alternativami řešení, ale zároveň by nic jistého a tak zřejmého jako je yetti nepřinesla. Mohl to být další neuzavřený příběh, který by neztratil nic na svém půvabu, protože samotný příběh nedělá jeho závěr. Příběh nemusí být uzavřen, ale závěr musí mít příběh, a to si myslím, že Bates neustál. Ačkoliv začátek byl těžkopádný, měl vyšší (přidanou) hodnotu, na rozdíl od konce příběhu, který byl napsán tak, aby příběh nějak skončil. Příběh ale nemusel skončit, záhada zmizení Djatlovovy expedice je také dosud nevyřešena a přitom dramatičnosti a možností úvah by stále přibývalo a přibývá vzhledem k tomu, že o této záhadě byl napsán další příběh tedy kniha Hora mrtvých. Takže zajímavých úvah může být skutečně plno a tak, až sofistikovaně, jak příběh začal, mohl skončit. Chtělo to jen další podobný záběr, a to už podle mého názoru Bates neutáhl. Škoda. Myslím, že kniha měla opravdu velký potenciál, který však nebyl plně využit, resp. byl zničen ukvapeným závěrem vypovídajícím o ničem.
Jeremy Bates se evidentně zakusuje do úzce profilovaných témat a vyplňuje tak skulinky ze kterých se dá spousta myšlenek vytěžit a vystavět na nich nový příběh. Četla jsem jeho les sebevrahů a tam jsem jednu hvězdičku spíše ubrala, tak tady mu ji vracím...pocitově skvělých 92% Nikdo snad neočekává, že by se stará ruská záhada na stránkách knihy vyřešila, ale příběh ve dvou dějových liniích si přeci jenom hledal odpovědi. Líbilo se mi že vystavěl příběh na starých faktech a upustil od spekulací ve starém příběhu. Vybral si jednu z konspiračních teorií a brutálně to narval do příběhu současnosti. Některé okamžiky byly useknuté bez návazností a odpovědi se ztratili někde v prostoru, ale většinou se řídil logikou. Na druhou stranu spousta myšlenek tu byla šílená, (labrador a vlčák ve psím spřežení ???)nebo na hranici příčetnosti (podzemní jeskynní bludiště) a do toho pálící mráz zavátých ruských hor. Skvělé téma, poctivě nastudované podklady, to celé zasazené do úchvatné krajiny Uralu, prostě brilantní. Co se tehdy stalo se možná skrývá v některé zaprášené zapomenuté složce nadepsané TOP SECRET nebo Akta X ale ta se asi nikomu do rukou nedostane.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Les sebevrahů |
| 2020 | Hora mrtvých |
| 2017 | Paříž: Katakomby |
| 2023 | Ostrov panenek |
O Djatlovově výpravě jsem už něco přečetl a zhlédl i nějaké dokumenty, hodně mě zajímá, jak to opravdu bylo. Knihy Jeremyho Batese mám též hodně rád, tak jsem se pustil do čtení Hory mrtvých, a nakonec jsem celkem spokojen. Musím přiznat ,že čtení dvou předchozích knih mě zaujalo o něco více. Autor si s příběhem pohrál opravdu dobře, chvílemi až hororová atmosféra.
Už se těším s jakou lokalitou nebo záhadou přijde v další knize.