Hordubal / Povetroň / Obyčajný život
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463919/bmid_hordubal-povetron-obycajny-zivot-Hsq-463919.png
4
436
436
Přidat komentář
Jednoznačně nejvíc se mi líbil Obyčejný život. Člověku to nedá a po přečtení v sobě začne hledat ten "zástup" a který člověk jde zrovna vpředu s praporem.
Podívala jsem se na starý černobílý film Hordubal a stojí za starou belu. Ta síla, co je v knize, tam chybí.
Čapek byl prostě Mistr.
Knihu mi doporučila kamarádka jako odreagování od četby současných autorů a měla pravdu. Je to kniha s nádhernou češtinou a bohatým slovníkem. Není pro netrpělivé, protože děj ubíhá pomalu, ale kniha se ihned po přečtení první povídky "Hordubal" posunula na přední místo knih od Karla Čapka. Po zklamání z povídky "Povětroň" byla poslední povídka "Obyčejný život" nádhernou tečkou.
Hordubal by si zasloužil 5 hvězdiček bez debat - myslím, že ho lze považovat za vrchol Čapkovy tvorby po stránce jazykové i obsahové. Další dvě části se tedy nutně musely po tak fenomenálně propracované první části stát zklamáním, ačkoliv závěr Obyčejného života je též výborný.
Vím, že mě ta kniha trochu zklamala, protože mi nepřišla tak barvitá a pestrá, jak jsem byla zvyklá třeba u Čapka čítat třeba v Povídkách z jedné a druhé kapsy. Otevírá spoustu otázek, ale nenacházela jsem odpovědi. Vím, že to nejde vždy, ale tak nějak jsem z toho smutná.
Já prostě miluju Obyčejný život (výtisk, co mám doma jsem zakoupila přímo v Čapkově rodném domě v Malých Svatoňovicích).
Na tomto Čapkově díle je moc znát, jak moc se Český jazyk za ta léta změnil. Kniha se čte dost obtížně, nicméně příběhy jsou velmi lidské a nadčasové. Mám slabost pro díla Karla Čapka, no...
Velmi vydařená trilogie. Karla Čapka čtu velmi ráda a toto dílo je jedno z mých nejoblíbenějších. Určitě si jej přečtu za nějaký čas znovu. Moc hezky napsané a čtivé.
Tady se za vším ukazuje Mistr. není třeba se dotazovat a není třeba ani třeba více dokazovat. Hluboce zušlechtil a prokoumal slovo cit a z obyčejného udělal neobyčejné. Zejména v Obyčejném životě. Vmísil se a vcítil do každého slova. Rozbil stan svého já a ukázal jak veliký může být obraz lidské duše.
Celá trilogie mě velmi bavila, i když jako nejslabší novelu bych vybrala Povětroně a to kvůli zdlouhavým pasážím, které retardovaly děj. Konec mě ovšem tak nadchnul, že zpětně novelu vnímám mnohem lépe. Hordubal mi přišel nejzábavnější z hlediska děje, ale myšlenkově byl asi nejméně hluboký. Obyčejný život trilogii vygradoval, nadchly mě vnitřní dialogy postavy a hlavní myšlenka, že každý máme v sobě nekonečně mnoho charakterů, které vycházejí na povrch jen ve svém přirozeném prostředí.
Tato trilogie je, jak už to bývá u čapkových děl, náročnější četba - alespoň mě to tak přijde. Zajména v Povětroni mi strašně stěžovala četbu zamyšlení jednotlivých vypravěčů - popis vnímání jasnovidce, nebo myšlenkové pochody básníka. Je fakt, že jsou v těchto monolozích zajímavé postřehy, ale to sráželo dynamiku děje. Proto se mi také líbil Povětroň z celé trilogie nejméně. Naopak nejvíce se mi líbila povídka o obyčejném životě - v první částo povídky jsem byl unešen zdánlivou prostotou a krásou obyčejného života. Poté mě naopak okouzlila dokonalá analýza lidského já. Skláním se před Panem spisovatelem, že dokázal takhle hluboce a citlivě - přitom čtivé - rozebrat lidskou duši. Upřímně řečeno, vzájemné souvislosti, nebo dokonce rozvoj myšlenky mezi jednotlivými díly jsem opravdu nenašel. To mi pomohl odkrýt až autorův doslov. Určitě doporučuji přečíst si i Doslov k Čapkově trilogii od Františka Buriánka (v knize Spisy: Horbubal/Povětroň/Obyčejný život), který pěkně ozřejmí a popíše filozofii a vznik této trilogie.
Tři příběhy, které spolu zdánlivě nesouvisí, a přes to, čím víc člověk čte, tím víc chápe. Ani literární vědci se neshodnou, zda už při psaní Hordubala měl Čapek v úmyslu stvořit trilogii, či zda k tomu došel postupně, možná i z popudu reakcí čtenářů a kritiků. Každopádně podle mého čtenářského zážitku spolu jednotlivé příběhy nejen souvisí, ale postupně gradují. Román Obyčejný život je prostý, ba přímo fádní, a přitom neskutečně bohatý. Kniha, u které se člověk chtě nechtě zamyslí i nad svým životem a nad jeho smyslem. I obyčejný život je "neobyčejný" a každý žijeme to své.
V doslovu k celé trilogii autor píše: "(...) život člověka je příliš veliký, aby měl jen jedinou tvář a mohl být přehlédnut najednou."
Román Hordubal začal vycházet na pokračování v Lidových novinách v roce 1932, následoval Povětroň v roce 1933 a trilogii uzavřel Obyčejný život v roce 1934.
Štítky knihy
česká literatura tajemství psychologické romány Karel Čapek, 1890-1938 novely filozofické myšlení trilogieAutorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Poslechl jsem jako audioknihu a musim říct, že i tak mi přišly některé pasáže zbytečně dlouhý. Přesto jsou povídky krásně propracované a nutí k zamyšlení. Doslov celou knihu ještě umocňuje a úžasně spojuje.