Horečka nad ránem

Moc pěkný, fakt by se dalo říct neuvěřitelný, romantický příběh, který se skutečně stal...
Autor Peter Gárdos (1948) maďarský režisér a spisovatel zde v příběhu popisuje seznámení svých rodičů, na základě dopisů, které mu po smrti otce dala jeho matka

Pro nás už asi neuvěřitelné, že by si někdo takhle s někým dopisoval...Knížka je taková milá..Mladí lidé, velká láska na dálku, i přes to vše, co si stihli zažít (což si neumím stále představit, ač načteno mám hodně) dávají šanci životu a všemu, co k němu patří...za mě je fyzické uzdravení postavené vždy na uzdravení mysli, takže jsem těm jejich protestům a útěkům fandila, jelikož je uzdravovali...

Od knihy jsem čekala trochu něco jiného, ovšem vůbec to nebylo špatné. Příběh i styl vyjadřování mi připomíná tvorbu Bohumila Hrabala. Románek Mikóse a Lili nabírá nového spádu, vezmeme-li v potaz, že vychází ze skutečné události. Jinak mi obě hlavní postavy poměrně sedly, nic mě u nich vyloženě neštvalo. Děj plyne zvolna, spíše bez zvratů. Nemám moc v oblibě vypravování z pohledů více postav, zde to však díky úryvkům dopisů plynule přechází. Nenalézám zde příliš věcí, ke kterým se vyjádřit. Jednoduše silný příběh o neobvyklé lásce, vůli žít a velkých překážkách osudu.

„Dal si předsevzetí, že bude-li řeč o životně důležitých věcech, bude se přitom vždycky houpat na židli.“

Nijaký, suchý.
Ač na léčení, chovaj se tam jak fakani na intru a chodí to tam yebat do lesů a kde všude...to je špatný, to si měli ohlídat.
Dělá to z toho jakousi zoo.
Úryvky jsou malinký, z 99% o ničem.
Nevím, mně to nic neříká prostě.

Knihu som otvorila bez toho, aby som čokoľvek o nej vedela. Rýchlo som zistila som, že sa bude týkať vojny, koncentráku a takéto knihy nedávam. Áno, bolo to tam, ale na pozadí. Kniha o vôli, nevzdávaní sa osudu, dosiahnutí svojho sna. Neľutujem ani minútu nad ňou strávenú.

Příběh dvou mladých lidí,kteří se poznávají na základě svých poslaných dopisů.Miklós a Lili - každý se svými smutnými příběhy prožitými v koncentr.táborech,jež se podepíši na jejich zdraví-dokáží přes to všechno najít v době rekonvalescence jeden druhého a zamilovat se do sebe.Dopisy jsou odrazem jejich duše,pocitů a svědčí o jejich souznění jak před osobním setkáním,tak také po něm.

Rozhoduji se mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale spíš se přikláním ke třem a půl. Kniha je napsaná dobře, srozumitelně, moc se mi líbily úryvky dopisů zakomponované do děje. Přišlo mi to ale takové utahané, zdlouhavé i přesto, že se jedná o útlou knihu. Příběh je to dojemný, zamilovaný, až těžko uvěřitelný. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale jednou stačilo.

Skvěle napsaný příběh. Osobitá, originální kniha. Děkuji autorovi za možnost vstoupit do příběhu jeho rodičů.

(SPOILER) přesně kvůli takovým knihám miluju výprodeje (Dobrovský) a knihobudky.. nečekám hodně a dostanu vrchovatě. Křehký příběh lásky a touhy po životě podle skutečných událostí.. Nepotrpím si na dramata, ani nevyhledávám momentálně velmi populární téma koncentráků...ale náhodné setkání s Miklósem a Lily bylo silné. O to víc, že příběh dal dohromady podle skromných sdělení a bohaté korespondence syn této pozoruhodné dvojice. Když se nepravděpodobné stane pravdou. Jak velkou moc má naše víra ! přiznám se, i slzička místy byla. Verše a úryvky dopisů vedou linku dějě jako Ariadnina niť až ke šťastnému konci. Kéž by takových příběhů bylo víc...Útlá knižečka mě ve vánoční době celkem rozebrala.
Doporučuji a zakládám do knihovny.
A...věřte svým snům a šťastným koncům přátelé !!!

miluji tyto skutečné příběhy a děkuji vám muži, že vám dáme důvod být opět džentlmeny

Kdyby se příběh neodehrával na pozadí druhé světové války, byl by to "jenom" romantický příběh, ale právě prožité hrůzy dávají příběhu jiný rozměr - je to příběh o naději a obrovské vůli žít.

Ačkoliv už po prvních pár stranách tušíte, jak celá kniha dopadne, příběh této lásky je tak neuvěřitelný, až je to pravda. Podle mého názoru autor věnoval příliš velkou pozornost nezajímavým pasážím a detailům a konec knihy tak nějak uspěchal.

Od vydania Rannej horúčky už ubehol nejaký ten piatok, no prečo si ju po rokoch opäť aspoň trochu nepripomenúť - veď je to príbeh maďarských Židov, preživších z nacistických táborov smrti, ktorí "dostali" šancu na nový začiatok.

Poviete si, že takých príbehov a svedectiev o holokauste je už na mraky, no Ranná horúčka je iná (v porovnaní s ostatnými o čosi atypickeješia) - vojna, holokaust a pobyt v koncentračných táboroch totiž netvoria gro príbehu, na protagonistov skôr len doliehajú ako nepríjemná spomienka, vzdialená no predsa blízka - spomienka, ktorej sa vyhýbajú, nehovoria o nej, aj keď zbaviť sa jej sa im nikdy úplne nepodarí.

Pochmúrne prostredie táborov, vnútornú ťažobu a nekonečné utrpenie tu nahrádza optimisticky ladená atmosféra túžby po novom začiatku a hľadania spriaznenej duše, zoznamujeme sa s postavami plnými lásky a nádejí, prostredníctvom korešpondencie nazeráme do najtajnejších zákutí dvoch utrápených, no predsa túžobných sŕdc, ktoré nedokáže zastaviť ani ich podlomené zdravie.

V žiadnom prípade sa tu nedá hovoriť o nejakej drastickosti, ktorá je typická pre romány zachytávajúce holokaust, práve naopak, je to veľmi príjemné dielko o objavovaní zmyslu života, vnútornej sily a zažívaní nových (do istej miery desivých) dobrodružstiev, no práve v tých milých maličkostiach je ukryté jej skutočné posolstvo - nič nie je také hrozné, aby sa z toho človek nedokázal zostaviť, ak má chuť a vôľu.

V rámci odeoniek by som ju síce zaradila medzi tie slabšie, no i tak príjemné čítanie.

cituji z knihy a na 100% souhlasím.
" Horečka nad ránem je dojemná, veselá, bláznivá, groteskní a neuvěřitelná love story, která se skutečně stala!

Moc krásný příběh. Dříve to dopisování mělo jakési kouzlo, které už naše generace nepozná.

Hezký příběh. Fandil jsem jim a to i přesto, že bylo z popisu knihy zřejmé jak to dopadne. (Čtenářská výzva)

Tak Odeon opať nesklamal . Veľmi zaujímavá zápletka, krásny príbeh, reálny, uveriteľný

Příběh mě nenudil, ale taky zrovna nějak nenadchnul. Ale na druhou stranu se mi líbilo, jak do celého příběhu byly zakomponované úryvky z dopisů. :)

Představte si situaci, že teprve až v dospělosti, až po smrti otce se dozvíte o tom, jak se rodiče seznámili. Dostanou se k vám dopisy rodičů a najednou je vám jasné, že tenhle jejich osobní příběh si zaslouží být vyprávěn. Právem. Po skončení války, po všech prožitých hrůzách v koncentračních táborech , se mladí Maďaři jeli zotavovat do Švédska. Jeden z nich se nehodlá smířit se svou diagnozou a napíše svým krajankám dopis s prosbou o seznámení. 117 dopisů. A tak začíná příběh jedné lásky, dvou lidí uprostřed chaosu, dvou lidí, kteří navzdory prožitým hrůzám se odmítají vzdát a chtějí si vybojovat své štěstí v životě. Je to útlá knížka, ale silná svým obsahem. Jsem moc ráda, že jsem ji přečetla.