Hortenziová zahrada
Marie Lamballe (p)
Kniha se odehrává ve dvou časových obdobích, během druhé světové války a v současnosti. Oba děje spojuje malebná vesnice Plouvan ve francouzské Bretani a starý klášter Notre Dame de la Foret ležící uprostřed kouzelného lesa Brocéliande, místa opředeného starými legendami o bájných postavách – králi Artušovi a jeho rytířích kulatého stolu a mnoha dalších… Do životů dvou rodin – LeHaziffů a Tabarlyů – nečekaně zasáhne válka. Francii obsadí Němci, muži odcházejí bojovat a ženy a dívky se musí postarat o hospodářství. Ale i v této těžké době prožívají dvě dívky – Sema Tabarlyová a Maelle LeHaziffová – své milostné příběhy, krásné, ale i tragické. Druhá část knihy je zasazena do současnosti. Mladá sochařka Giselle Esch-Lamartine je pověřena matkou představenou zrestaurovat zchátralý klášter. V průběhu svého působení se seznámí s Yannikem LeHaziffem a oba společně odhalují dlouho skrývané tajemství a dozvídají se příběh Semy a Maelle i jejich rodin.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , BránaOriginální název:
Der Hortensiengarten, 2017
více info...
Přidat komentář
Romantické, zajímavé, do tajemna autorka zabrousila jen v nástinu, splněno vše, co od takové knihy lze očekávat....
Historická část byla zajímavá a těšila jsem se vždy když zase bude kapitola o ní....ta současnost už byla trošku táhlá a vlastně se v ní nic moc "nehýbalo"...konec jako kdyby pak nějak jen vyplynul.....Ale jinak pěkná kniha...
Zlákala mě informace v tisku a tak jsem si knihu koupila. Není špatná, ale moc se mi nelíbila a dočetla jsem jen silou vůle. Prostě jsme si nějak nesedly - já a kniha. Ale obálka je moc hezká.
Kniha mě zlákala hlavně svoji obálkou, půjčila jsem si ji v knihovně a vyzkoušela. Linka odehrávající se za války mi připadala mnohem zajímavější, ta současná mě spíš nudila. Až na konci mě zaujala konečným vysvětlením, jak to s jednou z hrdinek dopadlo. Pěkná kniha spíše pro ty, kdo mají rádi romány pro ženy.
Příběh, který sleduje dvě dějové linky, jednu odehrávající se za 2. světové války, a druhou, která se odehrává v současnosti (2010). Historická linka byla skvělá, romantická, napínavá na pozadí dobových událostí a hodnotila bych ji jako 9/10, ale linka současná mi přišla horší, nebylo to vyloženě špatné, ale dokážu si to představit trochu jinak a lépe. Každopádně Mel mi přirostla k srdci svou odvahou a mladistvou naivností. Naopak Giselle je správná ,,ranařka" bijící se za to, co jí přijde správné.
Na knihu jsem se těšila, ale bohužel jsem ji odložila. Souhlasím s tím, že historická linka fajn, současnost nuda. Třeba se ke knížce někdy vrátím...
Tady jsou pro nás připraveny dva příběhy. Dva příběhy z jiného období. Jeden ze součastnosti a druhý z období kolem druhé světové války. Dva příběhy o lásce, tak trochu jinak.
Dvě rodiny, které žijí vedle sebe. Tabarlyovi co mají chlapce a holčičku. Lehaziffové, kteří mají dva syny a jednu dceru. Sema a Maelle jsou nejlepší kamarádky. Sdílí spolu veškerá tahemství, názory a pocity. Vypadá to, že budou švagrové, do cesty jim však vstoupí strasti války. V druhém příběhu máme mladou sochařku a zdatného podnikatele. Spolu odkrývaji strasti války a to co se opravdu stalo.
Příběh je napsán velmi krásně. Byla jsem u něj začtená a hltala jsem stránku za stránkou. V příběhu se mi moc nelíbilo podtón až pohádkového děje, není to však nic k tomu aby vám to zkazilo požitek ze čtení. Pokud rádi čtete příběhy historické, spojené s aktuální dobou, tohle je pravá volba.
Za historický příběh bych dala plný počet, opravdu mě nadchnul. Ta současnost byla ale mnohem slabší, vždy jsem se nemohla dočkat, až to budu mít za sebou, takže tam tak tři hvězdičky. Místy jsem se ztrácela, byly tam pasáže, které jakoby navazovaly na něco, co už bylo zmíněno a přitom nebylo, ale skoro mám pocit, že to je překladem. Také ne poprvé si říkám, jestli si to po sobě naši překladatelé čtou, protože chyby jako nesmyslná čárka uprostřed věty, úplně jiná předložka apod, to si musí každý i při prolétnutí všimnout. Za mě je to velká škoda, chyby se dějí, ale někdy je to až příliš.
Nechala jsem se zlákat obálkou, která je opravdu krásná. Takže jedna hvězdička za obálku, druhá za linku z minulosti. Bohužel, jinak je to nuda.
Mám ráda knihy, ve kterých jsou dvě dějové linie - jedna představující minulost, druhá přítomnost. Proto jsem se také do Hortenziové zahrady pustila. Ze začátku jsem byla zklamaná překladem - některé věty jsou opravdu zbytečně krkolomné. Po pár kapitolách jsem si zvykla a příběh dočetla do konce. Musím ale souhlasit s tím, že dějová linka odhalující minulost je mnohem lepší než ta ze současnosti - ta mě bohužel trochu nudila. Celkově tedy bohužel průměrné dílo.
Děj knížky probíhá ve dvou časových rovinách. Historická líčí život dvou kamarádek a jejich rodin v období 2. světové války. Moc se mi líbil popis života na statku, komplikované sousedské vztahy, i to, jak se postavy postupně vyvíjely. Tahle linka se autorce povedla, a kdyby byla knížka jenom o té historické části, byla bych nadšená. Bohužel příběh ze současnosti sice začal zajímavě, ale postupně se spíš stával nudou a utrpením. Jako kdyby autorka chtěla být za každou cenu akční a vtipná, což se jí ale nedařilo.
Kniha se cetla pekne, ale nekdy na me zbytecne moc popisu. Ale doporuji. Myslim, ze nezklame.
Jako celek je Hortenziová zahrada povedeným románem, byla jsem opravdu napjatá, jak to s Maelle dopadlo. Líbilo se mi vykreslení práce na statku, přilehlých polích a zahradách. Doba, kdy otec byl hlava rodiny, domlouval sňatky pro dobro sousedských vztahů a kvůli majetku - takzvané sňatky z rozumu. I to mělo své zvláštní kouzlo.
Velmi se mi také líbilo vřelé přátelství mezi rodinami, zvláště pak mezi Semou a Maelle. Autorka bezvadně ztvárnila charaktery postav, i jejich postupné proměny v chování. Myslím, že linka z minulosti neměla chybu. Jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděla o osudech vedlejších postav. Nejraději bych se zeptala autorky, co se některým lidem později stalo, kam zmizeli, a jaký měli život. (Co třeba dcera Swany, co se stalo s Mari? Co s Connanem a jeho milou? Co s Gwenem?) Víří ve mně spousta otázek, na které zřejmě nedostanu odpověď.
Hortenziová zahrada se bude líbit čtenářům hutných románů. Já miluji Dívku, již jsi tu zanechal od Jojo Moyes, proto jsem si vybrala Hortenziovou zahradu. V obou knihách se střídá minulost a současnost a v obou současnost vyjeví a uzavře tajemství minulosti. Moyesová je pro mě zatím lepší než Anne Jacobs, nicméně nejsem zklamaná. Obdivuji, že se autorka poměrně drží skutečnosti - vesnička Plouvan sice asi neexistuje, nicméně podobně znějící - Plovan ano. A na fotografiích z Google vypadá úžasně. Cítím středověk a představuji si kouzelníka Merlina. Dostala jsem chuť udělat si výlet do Bretaně.
Já se přidám k těm zklamaným čtenářkám. Na knihu jsem se velmi těšila, příběhy vyprávěné ve dvou časových rovinách mám ráda, ale tohle byla nuda a jak je zde již zmíněno studené, bez emocí. Jedna * za obálku, druhá za snahu.
Tak moc jsem se na knížku těšila a byla jsem docela zklamaná.
Mám ráda příběhy z druhé světové války. Tady jsem to zase viděla z jiné strany, za což jsem vděčná.
V knize se promítaly příběhy z roku 2011 a kolem roku 1940. Ten z 2011 mě teda vůbec neoslovil, přišel mi nudný. Líbila se mi jen část s dopisy.
Příběh druhý mě bavil více. Ale bylo to takové "nemastné neslané". Hodně mě mrzel ten konec, to jsem nečekala. Sema i Maelle to s láskou neměli jednoduché a bylo mi z toho smutno.
Opět výkřik dnešní doby: 2 příběhy v 1 knize - z minulosti a ze současnosti. Inu, první půlka o ničem. Příběh z války celkem ušel, ale rozjel se až v druhé polovině knihy. Příběh ze současnosti nuda, o ničem a pro mě naprosto nezajímavé prostředí kláštera, kde se v podstatě dělo jenom to, že sochařka sochala a jedla s jeptiškami. Znovu už knížku číst nebudu.
Krásná obálka a pěkný příběh. Dlouho jsem se na knihu těšila a nebudu tedy hodnotit moc přísně. Historická část příběhu se mi moc líbila, byla čtivá, zajímavá a pak ke konci jsem četla jedním dechem. I když se emoce vůbec nedostavily. Ta současná linka se mi zdála slabší, i když atraktivní prostředí kláštera bylo fajn, déle mi trvalo se začíst.
Příběh osudové lásky dospěl ke svému dramatickému konci a já přivřu obě oči a posílám do Bretaně plné hortenzií pět hvězdiček !!
Průměrný ženský román v kulisách 2.světové válka a zároveň v současnosti. I když tato kniha docela někdy nutí k zamyšlení v tom jak v lidech přetrvá nenávist celá léta, svoje tajemství si vezme do hrobu. Tohle jsem nikdy nechápala - no a co další generace to pobaví a kdo je soudný tak to nechá spát , někdo ne. I když autorka popisuje jako-by Bretaň tak by mě zajímala, která oblast je ještě taková nepolíbená turistickým ruchem.
Autorovy další knížky
2017 | Panský dům |
2018 | Panský dům a jeho dcery |
2019 | Zlaté časy |
2020 | Nová doba |
2019 | Hortenziová zahrada |
Opět dvě střídající se časové roviny - období 2. světové války a současnosti - Francie, Bretaň, hortenzie. Příběh romantický, ale i tragický. Moc pěkně se čte. Krásná obálka knihy.