Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102907/hosi-od-bobri-reky-102907.jpg
4
2076
2076
Hoši od Bobří řeky série
1. díl >
Hoši od Bobří řeky jsou jedním z nejznámějších Foglarových románů. Foglar v knize dokonale postihuje dětskou touhu po dobrodružství, tajemnu, po kamarádském kolektivu, po životě v souladu s přírodou, apeluje na nejlepší lidské vlastnosti a jejich rozvíjení. Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý je jiný, ale všichni se vzájemně dobře doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Zamilovávají si přírodu, podle zálesáka Roye loví bobříky a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými hochy a skvělými kamarády. 14. české vydání - v roce 1995 ještě dotisk.... celý text
Přidat komentář
Od Foglara jsem toho četla spoustu, ale tato kniha byla vždy ta nej. Ráda jsem ji četla a vícekrát a i v dospělosti jsem po ní opět sáhla.
Krásná knížka, myslela jsem, že Hoši od bobří řeky nepřekonají příběh - Chata v jezerní kotlině, ale spletla jsem se. Knížka je napínavá od První stránky. Autor Vás zaujme větou že kluci netuší co jim tak moc změní život a to právě hned na první straně a vy čtete a čtete a najednou jste v polovině knížky. Toužíte se stát tak správným a sbírat s kluky bobříky. Rikitan je skvělá vůdčí postava hochů a vy toužíte být jím, nebo být alespon poctěň tím, že jej poznáte. Krásná knížka pro relaxaci, zábavu i napětí. Doporučuji velmi.
Záhada hlavolamu určitě ano, Tajemná Řásnovka rovněž, čteno v dětství, kdy každé dobrodružství je vítané. Za mého dětství mělo ještě navíc příchuť zakázané literatury.
Foglarovky dospělýma očima už vidím trochu jinak. Všichni musí být čestní, odvážní, opálení, kdo nejde s námi, jde proti nám. V knížce Hoši od Bobří řeky mi manipulace ze strany samozvaného vedoucího Rikitana přišla už dost zvláštní ... Předpokládám, že můj názor bude asi ojedinělý.
Ve škole mi někteří říkají, že mě nechápou. "Tohle je kniha pro kluky!" No a co. Tohle je moc pěkná kniha o přátelství. Krásná kniha o klubu hochů, kteří se stávají lepšími. Co je divné na tom, že to čtou i holky?
Kniha o první partě skautů, kteří byli předchůdci a jacísi zakladatelé skautství. Tohle byli ti správní dobrodruzi, kteří do táboření a životě v přírodě plném bezstarostných her, jenž obnášel i různé překážky a naučil je práci, poctivosti, hrdosrti a odvaze, vložili své srdce. Kdo splní 13 bobříků, ten je schopen překonat sám sebe, což je pro mnohé z nás velkým životním problémem. Zdolal jsem jich 6, tak mám ještě do konce života co dělat.
Asi každý by mi řekl, že tohle je četba výhradně klučičí... Ale co už, no... Mě se to líbilo a jsem holka. Občas nezaškodí nahlédnout do klučičího světa... :D Je to dost jiné kafe, než holčičí "bravíčka" a podobně... a mnohdy o hodně lepší, ostatně jako všechny pohledy, kterými se Foglar dívá na svět, a které se mnohdy naivní a zkreslené, tudíž téměř fikce... :D
Bylo mi osm nebo devět, když jsem na tuhle knihu narazila u babičky v knihovničce... Opravdu mi změnila život, nasměrovala mě na zajímavou cestu. Tak dík, pane Foglar :-)
Knihu jsme měli v doporučené četbě a tak sem si řekl že si ji přečtu. Kniha mě tak zaujala že sem ji četl každý den až do půlnoci. Velice doporučuji.
Hoši od Bobří řeky byli mojí první foglarovkou, kterou jsem četl v 9 letech. S náležitým odstupem času mohu klidně prohlásit, že jak ona, tak i následující (a ostatně i jiné knihy, které jsem později četl) podstatným způsobem poznamenaly a obohatily nejen moje dětství (které díky jim bylo plné bouřlivé zábavy a mnoha dobrodružství), ale vlastně i můj další život v časech dospělosti (i když zhusta ne vždy k mému prospěchu).Ta knížka nepatří k Foglarovým nejlepším a už vůbec ne k bůhvíjakým literárním skvostům – ostatně pokud by byla čtena v ne zrovna optimálním věku pro který byla určena, byla by v podstatě nečtivá - člověk by viděl všechny to její „vady na kráse“, které mladý a nezkušený čtenář nevnímá. Ono totiž Foglar byl vůbec lepší člověk, než spisovatel. Byl často označován jako jakýsi vychovatel. Nevnímám jej tak, chybí mi u něj ten káravě „vztyčený prst“ a tak jej vnímám spíš jako určitý směrník, totem, ukazující správnou cestu jak na začátku života, tak i na jeho křižovatkách.
V dospělosti jsem se k ní už nikdy nevrátil, nedalo se to prostě číst. A bylo by to vlastně i zbytečné, nikdy jsem na ni a její zásady v podstatě nezapomněl.
Tato knížka je věčná, a nenahraditelná. Ovlivňuje svým obsahem celé generace. Měla by být zapojena do školní povinné četby.
Je dobře, že J. Foglar ovlivnil svými knihami několik generací. I když se k této knize vracím více než po čtvrtstoletí, stále má své kouzlo. Hoši od Bobří řeky by měli být povinnou četbou pro všechny děti dřív, než se zmocní nějaké herní konzole a Foglarův svět jim zůstane navždy uzavřen.
Tajemná postava vedoucího Rikitana dá dohromady partu kluků, kterým potom ukáže, že k hodnotnému životu mladého chlapce nejsou potřeba peníze, ale mnohem důležitější je čestnost a kamarádství. Kluci s ním potom zažijí spoustu dobrodružství ve Sluneční zátoce, uloví 13 bobříku, poznají zelenou příšeru, naučí se píseň úplňku, postaví vor, totem a podobně.
Je to jedna z těch nejzásadnějších foglarovek. Asi není nikdo, kdo by neslyšel aspoň o Bobříku mlčení nebo odvahy Autor jí napsal vlastně jako první i když vyšla až později. Víc než o příběh se jedná spíše o takovou příručku plnou doporučení pro vedoucí tábora, ale zároveň hlavně funguje na mladé kluky. Jak je ve foglarovkách zvykem It's a Man's World. Nevěřím, že by se našel nějaký, který by si po jejím přečtení okamžitě nezabalil batoh, a začal přesvědčovat rodiče, ať jej přihlásí na nejbližší tábor. Nemyslím si, že by se tahle kniha měla číst jako povinná četba, jsou lepší a napínavější knížky, ale rozhodně by se děti aspoň jednou za život měly zúčastnit tábora, kde se učí takovým vlastnostem, jako učil Foglar.
Klucí táboří, soutěží, jeden jde koupit mlíko, druhý chléb. Sbírají bobříky. Občas prší, tak se jdou schovat. Shánějí chrastí na podpal. K jídlu si uvaří polévku. Pak někam pádlují. Mluví o totemu.
Byl jsem cynické dítě, Foglarovy knihy mě nijak neovlivnily.
Kniha sice vnucená jako povinná četba, ale během čtení se mi zalíbila. Všichni jsme chtěli být jako Rikitan a všichni jsme chtěli sbírat bobříky.
i když to zdaleka nepatří mezi Foglarovi nejlepší knihy dál je tady sice pár dobrých nápadu ale když se kouknete na Rychlé šípy nebo na jiné Foglarovi knihy tak je prostě lepší tahle kniha je Foglarova první takže dost kniha odpovídá přesto děkuji jestřábe
Štítky knihy
sběratelství Zdeněk Burian, 1905-1981 táboření foglarovky chlapecké kluby dětská dobrodružství Jaroslav Foglar, 1907-1999 pro chlapce
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Pamatuji si ,že jsme ve škole dostaly povinnou četbu a to Hoši od Bobří řeky.
To jsem byla tak naštvaná ,že takovou kravinu budu muset číst. Nesnášela jsem totiž staré knihy ,které jsou o -blbostech-
JENOMŽE ...... Mě se ta kniha STRAŠNĚ LÍBILA !!!!!
Všem ve škole se strašně líbila a všichni najednou chtějí zažít to ,co ti hoši! Opravdu směšná chvíle ,kdy se z knihy o -blbostech- stane kniha o -nejlepších zážitcích- :D