Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32301/hosi-od-bobri-reky-32301.jpg
4
2124
2124
Hoši od Bobří řeky série
1. díl >
7. vydání je první poválečné a obsahově i zpracováním je stejné jako předchozí vydání včetně obálky knihy. Rozpoznávacím znakem jsou desky knihy, na kterých je obvyklý motiv dvou smrků s pozadím hor doplněn oranžovým vycházejícím sluncem a siluetou stanu. Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý je jiný, ale všichni se vzájemně dobře doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Zamilovávají si přírodu, podle zálesáka Roye loví bobříky a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými hochy a skvělými kamarády. Ve své klubovně Bobří hrázi i v přírodě spolu prožívají nesčetná dobrodružství... celý text
Přidat komentář
Dobré knihy se mají číst opakovaně. Patří mezi ně i Foglarovi Hoši od Bobří řeky. Nejlépe je ale, před tím si projet cyklostezku kolem řeky ze Světlé nad Sázavou do Ledče nad Sázavou a nasát trochu foglarovské nostalgie. Kolem ,,rozsypaných čertovských kamenů,, v úseku řeky s názvem Stvořidla přijedete na dnes již spíše ,,pietní Sluneční zátoku,, kde Jaroslav Foglar v létech 1925-1945 tábořil se svým skautským oddílem nazvaným Pražská Dvojka.
Z knihy: Je to kraj lesů kopců a skal. Středem se vine řeka, místy jsou velké balvany v řečišti s písečnými břehy. Má jasnou a průzračnou vodu a čisté dno (to již dlouho bohužel není pravda). Konečně se hoši přece dočkali, že večer rozhodil své stíny. Z lesa vyběhla tma a od řeky se přivalila vodní vůně. Oheň se brzy rozhořel..V lese vykřikla vrána a naproti volal chřástal. Na Bobří řece se dělala velká kola, rozjížděla se v rákosí a mizela v břehu. Ospalá ondatra naproti sklouzla do řeky. Nad vodou tančila barevná šídla. A v šumot řeky doléhal z dálky zpěv odcházejících chlapců. Bylo je slyšet méně a méně, slábl…až utichl docela.
Tuhle knihu jsem měla jako malá holka moc ráda. Líbilo se mi, jak se z unuděných kluků, kteří bezúčelně blbnou, pomalu stávají chlapi..
Nevím, do jaké míry může Foglarovo povídání nadchnout počítačem vychovanou mládež..ale myslím, že v době, kdy ve spoustě rodin chybí pořádné mužské vzory a mnohdy i dospělí mladíci stále neví co se sebou, má tato kniha v literatuře pro děti své místo.
Když jsem loni sjížděla Sázavu, jejíž okolí zkrátka nejde popsat jiným slovem než "malebné", neustále jsem přemýšlela, kde asi měli hoši svůj tábor. Hned po návratu mi to nedalo a s obrovskou chutí jsem knihu zhltla na posezení. Ani po letech neztrácí své kouzlo.
Kniha mého dětství. A ač spisovatel psal spíše pro kluky, mě jako holce se knihy také moc líbily.
Hoši od Bobří řeky patří k nejoblíbenějším knihám mého dětství. Kniha skvěle ukazuje skautské zásady a do značné míry jsem se jí i inspirovala ve vedení skautské družinky. Vřele doporučuji! :)
Přečetla jsem ji ve dvanácti letech na prázdninách u dědečka, četla jsem bez přestávky od odpoledne až do rána; do světla na stropě narážela veliká můra a já měla hrozný strach, že za dveřmi číhá Zelená příšera... V žádné jiné knížce jsem nenašla tak reálně popsanou touhu městského dítěte opustit civilizaci a vydat se do své Sluneční zátoky.
Čtenářský požitek umocnil fakt, že šlo o vydání z roku 1941 s dokonalými ilustracemi Zdeňka Buriana.
Kniha o přátelství. Kniha mého dětství. Kniha, ke které jsem se po letech vrátila. A i po těch letech se mi líbila a ráda jsem se znovu začetla do dobrodružství mladých chlapců.
Kniha mého dětství a i když jsem žena, dobrodružství napsaná Jaroslavem Foglarem mě lákala a bavila. Ráda se k těmto knihám vracím i po letech.
Jaroslav Foglar napsal spoustu skvělých knih, ale Stínadelská trilogie a Hoši od Bobří řeky ční nad všemi. Aniž bych to při prvním otevření věděl, po dočtení jsem o tom nepochyboval. Víc než kdy jindy jsem zatoužil přidat se k podobné partě a zažít všechna ta dobrodružství. Nikdy se to nestalo, ale bobříky jsem lovil poctivě. Bohužel tuším, že bobřík mrštnosti bude navždy mimo můj dosah.
Krásná a velice čtivá kniha o přátelství, ze které by se myslím měli povinně učit všechny dnešní děti. Mám pocit, že spousta mouder a zásad z této knížky u dnešních mladých lidí není a je to veliká škoda. Ke knížce jsem se sice dostala až v loňském roce, ale už teď se k ní hodlám vrátit. Vřele všem doporučuji!!!
Neuvěřitelné, že kniha poprvé vydaná v roce 1937 může mít takovou myšlenku i po osmdesáti letech.
Četla jsem podruhé po mnoha letech a nádherně si zavzpomínala na své dětství a na vlastní zážitky z našeho "moderního pionýrského" oddílu.
Brilantní četba.
Az na to , ze mi tam chybali dievcata, vyborna kniha !! Nemohla som sa od nejmodtrhnut strasidelny/hrdinsky pribeh Roya by namotal asi kazdeho... A vidina dobrodruznych prazdnin- hura do Slnecnej zatoky a podho lovit bobrikov !!! Zelena prisera ma zo zaciatku vydesila, ale postupne mi zacalo svitat.. Bobrik odvahy a stary mociar - asi som rada ze som podobnu cestu neabsolvovala ;))
Ano, v dnesnej technickej materialistickej dobe smiesne, ale myslim ze aj malym tabletovo-PC zavislakom by sa taka romantika s napinavou hrou pacila.. A ako bonus parta vernych kamaratov, velkac s gitarou a mesiac v splne nad totemom !!!
E
Tato kniha je z kategorie "Moje nejoblíbenější kniha dětství" takže ji zjevně musím ocenit 5 hvězdičkami, přestože již dnes nepatřím do její cílové skupiny čtenářů. Ale i dnes, po jejím přečtení již v pokročilém věku, musím říct, že neztratila nic ze svých kvalit. Pan Foglar svými třinácti bobříky, Rychlými šípy, dobrodružnými příběhy o kamarádství a ušlechtilosti jistě ovlivnil, tak jako mne, několik generací mladých chlapců a dívek, kteří zatoužili prožít stejná dobrodružství ve svých klubech a oddílech. Pamatuji si jak jsem jako chlapec těžce sháněl a hltal foglarovky v 70. letech minulého století! Byla to nežádoucí literatura pro mladé pionýry.
Je to skvělá kniha, taky jsem skaut a chtěl bych, aby to u nás vypadalo stejně.
Už od začátku mě zajímalo, co je vlastně Rikitan zač. Žádnej osobní příběh, prostě se tam jen tak objeví a nazdar. Pak jsem si ale uvědomil, že Rikitan je sám Foglar.
Je zvláštní se po letech k této knížce znovu vrátit. Škoda, že jí mé děti už nerozumějí...
Moc hezká knížka, kterou jsem objevila u babičky. Zůstala tam po mých strýcích a moc se mi líbila. V té době byly knihy od pana Foglara zakázané, což byla veliká škoda.
Štítky knihy
sběratelství Zdeněk Burian, 1905-1981 táboření foglarovky chlapecké kluby dětská dobrodružství Jaroslav Foglar, 1907-1999 pro chlapceAutorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 2002 | Poklad černého delfína |
Rád na tuto knihu vzpomínám...