Strach nad Bobří řekou
Jaroslav Foglar
Hoši od Bobří řeky série
< 2. díl
Pokračování Hochů od Bobří řeky začíná tam, kde skončila první kniha, tedy v Rokli úmluvy. Je těžká doba, různé spolky jsou zakazovány, a Hoši od Bobří řeky nevědí, co s nimi bude. Rikitan jim přináší novou třináctku bobříků, dalších zkoušek, daleko těžších než těch předchozích. Hned jim prozradí prvního a posledního z nových bobříků. Poslední je velmi těžký a nebezpečný, hoši musí vydržet v této těžké době zůstat ve sdružení. Přes všechny zákazy Hoši pokračují v činnosti, schází se, chodí na výpravy a loví bobříky. Ztrácí klubovnu U Modrého hroznu, hledají po celé Staré čtvrti a jednou, když Jiřík s Vilíkem jsou pronásledováni Přístavními povaleči (skupina nepřátel Hochů od Bobří řeky), naleznou Strašidelnou věž. Zjistí, že by byla dobrá jako klubovna a rozhodnou se, že se tam usídlí... 4. vydání – dotisk v roce 2001... celý text
Přidat komentář
Nemůžu si pomoct, přišlo mi to jak psaný z povinnosti. Ani pochmurnost moc nefungovala, protože veškeré projevy Nepřítele (to opakování leze na nervy po dvaceti stránkách), byly jaksi odtažité, neurčité a všechno negativní se v knize dělo tak nějak v pozadí a zásahem autora nakonec přešlo - vlastně se nekoná žádná reálná konfrontace s druhou stranou. Někde od poloviny jsem text víceméně už jen projížděl očima a četl skoro jen dialogy.
Příšerné pokračování Hochů od bobří řeky ! je vidět, že Foglarovi asi docházeli nápady, ne, to mě opravdu neoslovilo!
Pokračování Hochů od Bobří řeky je mnohem temnější. Optimistický první díl naplněný lovením bobříků střídá napínavý příběh plný strachu a nejistoty, který odráží chování a pocity lidí té doby.
Je tomu již nějaký čas co jsem četl pokračování knihy Hochů od Bobří řeky. Už tehdy na mě působila smutně a tísnivě oproti prvnímu dílu, ale taková byla doba Protektorátu. Závěr je otevřený a odkazuje na ducha přátelství a s nadějí otevřený do budoucích zítřků. To ještě autor netušil, že přijde další temná doba se zákazy a rušením takových spolků a ideálů, které by jistě vydali na další knihu, ale to by se autor víceméně opakoval.
Velice zajímavá a čtivá knížka, která popisuje hrůzy a pocity z války chlapeckýma očima, do jisté míry se mi asi líbila více než první kniha, protože přeci jen nebyla tak naivní a optimistická, ale spíše děsivá a mrazivá.
Moc mě to nenadchlo,je to takové povrchní,neúplné a řada věcí mi připadá jako nedokončené (bobříci,hry apod).Možná je to dáno dobou vzniku,nevím.Ale na první díl to zdaleka nemá.Ty hvězdičky dávám pouze z nostalgie,normálně bych dal tak dvě.
Pokračování Hochů od Bobří řeky, kde napětí doplňuje doba okupace a války.Velmi uspokojivé.
Pokračování legendárních Hochů od Bobří řeky se vyznačuje velice pochmurnou atmosférou. Na Foglarovu knihu až překvapivě temnou. Odehrává se totiž za Protektorátu a autor v ní popisuje své potýkání s Německou okupační správou. Příběh tedy vychází ze skutečných událostí, respektive z těch co se odehrály během několika let. Částečně popisuje onen dnes už legendární kousek, kdy se Foglar rozhodl uspořádat letní tábor uprostřed zuřící heydrichiády. Během vyhlášeného stanného práva Němci masově popravovali a bylo podezřelé i shlukování tří osob na ulicích, natož výprava několika chlapců v uniformách na výcvikový tábor. Část textu se točí okolo snahy Přístavních povalečů objevit Sluneční zátoku a překazit Hochům táboření. I tohle vychází ze skutečnosti. Kuratorium pro výchovu mládeže aktivity klubu dlouhodobě monitorovalo a sbíralo materiály k obvinění. Foglar na každou výpravu chodil s vědomím, že může být po návratu kdykoliv zatčen a klub rozpuštěn.
Už to nějak není ono. Takové mi to přijde povrchní. Spousta otevřených nedokončených dějových linek, bobříci nepropracovaní, v podstatě ani pořádně nepopsaní, možná jsem při čtení některé i přehlédl. Neurazí, nenadchne.
Nádherné pokračování prvního dílu Hochů od Bobří řeky. Konec mi přišel sice trošku uspěchaný, ale přesto mě kniha dostala a řadí se k mým "srdcovkám"..
Trošičku jiná kniha než první díl, ale i tak povedé. Můj oblíbený autor tak nemohu jinak než 5*
Strach nad Bobří řekou je pěkné navazující pokračování na knížku - Hoši od bobří řeky. Mám ráda Foglara a tuto sérii mám asi nejraději. (spolu s rychlými šípy). Tento druhý díl se také odehrává na táboře skautů. Autor opět nezapomenul na sbírání bobříků, kteří mně ale dost často připomínaly bobříky z první knížky. Příběh je také doplněn o atmosféru, kde není radno zakládat spolky či jej nějak udržovat. ,,Nepřítel,, jak jej autor nazval se skrýval všude možně a proto Hoši musejí dávat pozor kam chodí, komu co vyprávějí. Schůzky i tábor má být tajný a převoz věcí do něj je o to složitější. Na místě kluci hrají opět hry a překonávají samy sebe v různých disciplínách. V jednom okamžiku se však začne smrákat a hrozí že tábor bude objeven a Rikitan potrestán.
Hezké čtení, opět se přečte na jeden dech, zajímavé krásné a napínavé dobrodružství mně ale právě kazila ta atmosféra Nepřítele. Proto první díl se mi líbil více.
Tato kniha je skutečně protkána strachem z Nepřítele. Dále by mohla mít podtitul - Návod na hry v klubovně a venku - protože zejména v první části knihy je v každé kapitole detailní popis nějaké hry, popř. nového bobříka. Osobně mi vadí, že nejsou vysvětleny záhady, kterými se jednotlivé kapitoly zabývají - např. kdo to byl tenkrát ve věži, kdo založil ve věži oheň, kdo ukradl chleba z táborové kuchyně apod.
Štítky knihy
pro chlapceAutorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Temnější a chladnější pokračování lovu dalších 13-ti bobříků se starými známími na známén místem, tentokrát poznamené mrazivou atmosféřou protektorátu. Pořád dobré, první díl ovšem nedostižný - 80 %