Hospoda Jamajka
Daphne du Maurier
Nejromantičtější a nejpopulárnější autorčin román, který zlákal i Alfreda Hitchcocka k filmové verzi, již v úvodní scéně v plné šíři ukazuje její vypravěčské mistrovství. Mladá Mary přijíždí v bouři dostavníkem k opuštěnému hostinci svého strýce na zastrčeném pobřeží Cornwallu, kde by měla strávit následující léta. Netuší, že její strýc je vůdcem bandy otrlých a krutých námořních lupičů, kteří mají v hostinci hlavní štáb. Jakmile to však odvážná dívka zjistí, pustí se s nimi do dramatického i když nerovného boje.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1972 , OdeonOriginální název:
Jamaica Inn, 1936
více info...
Přidat komentář
1/2022 Příběh začíná jako variace na klasickou pohádku bratří Grimmů o Modrovousovi a krvavé komnatě, kam nikdo nesmí vkročit. V hospodě Jamajka uprostřed mokřadů na jihu Anglie, kde vládne tyranský hostinský Joss Merlyn se dějí podivné, zlé věci, a také je tu zamčená místnost, do níž jeho neteř Mary Yellanová nesmí nikdy vstoupit. Mary tuší, že Jamajka je sídlem zločinců, snad podloudníků s brandy a tabákem, ale nemá žádné důkazy. Dokáže zachránit sebe a svou tetu Patience a ještě rozprášit bandu pašeráků? ___ Z dnešního pohledu působí zápletka poněkud naivně, ale to je pochopitelné - příběh se odehrává na počátku 19. století. Autorka Daphne du Maurier nicméně velmi dobře pracuje s postavou silné ženské hrdinky, která není pasivní, nečeká, že ji někdo zachrání, ale sama je strůjcem svého osudu a neváhá se postavit svému zlotřilému strýci Jossovi. Není divu, že byl námět několikrát zfilmován. Zaujalo mě, že veškerá místa v knize skutečně existují, počínaje městečky Helford či Bodmin až po samotnou hospodu Jamajka, která uprostřed slatin v jihoanglickém Cornwallu stojí dodnes! Tam bych se chtěl někdy podívat.
Četla jsem mladší a u žádné knížky jsem se zatím táák nebála jako tady. Od té doby se k ni chci i nechci vrátit :)
Hospoda je nejspíš nejznámější knihou autorky, přesto jsem zklamaná.
Ponurost Jamajky a nevlídnost slatin z knihy přímo čiší. Ale o tom, že by byla Mary Yellanová chytrá a statečná, mě autorka nepřesvědčila. Hrdinka byla spíše nevyrovnaná.
Jsem zmlsaná nevšedními náměty této skvělé autorky, a proto tahle napůl červená knihovna a napůl dobrodružný román, se mi zdají příliš obyčejné, i když napsané skvěle.
Tuto knihu mi několikrát doporučovala k přečtení babička. Nakonec jsem si ji poslechla až jako audioknihu a rozhodně mne nezklamala.
Posloucháno jako audiokniha na ČRo2. Autorka skvěle vystihla kouzlo blat, strašidelných, nebezpečných a přesto krásných, a v protikladu k nim líčí jednotlivé postavy - přímočaře hrubé a zlé i ty, které svoji podstatu umně skrývají.
Příjemný a napínavý příběh, na konci s neočekávaným (nebo možná ocekávaným?) zvratem. Ponurá atmosféra je skvěle vykreslená do nejmenších detailů, budete si připadat, že jste se ocitli na blatech v opuštěné hospodě u nevrlého strýce a tiché tetičky. Možná ucítíte slaný vítr od moře a také se vám zježí chloupky na zátylku, neboť víte, že tady ale vůbec nic není v pořádku.
A konec, tak ten se mi fakt líbil :)
Další z audio knih, resp. počinů ČR2, která zařadila četbu této knihy do svého prázdninového programu.
Moje první setkání s autorkou. I přesto, že literaturu, která se odehrává v historii, zrovna moc nevyhledávám, začínám až tak na přelomu 19. - 20. století, mě tato kniha zaujala. Nejsem si jistá, zda bych ji zvládla přečíst (obávám se, že bych se ztratila v množství postav a jmen), ale audio podoba byla velmi zdařilá a každý večer jsem se už těšila na příběh Mary a jeho pokračování. Skvěle vykreslená ponurá atmosféra anglického venkova. Zajímavé zakončení celého příběhu.
Klasika, která nikdy (většinou) nezklame. Četla jsem asi po třiceti letech a příběh se mi líbil víc,než jsem si vybavovala. Opět se potvrdilo - všechno je jinak.
Moje druhé setkání s autorkou a opět nezapomenutelné. Hospoda Jamajka je to pravé prázdninové čtení, pořádná porce dobrodružství i romantiky, velmi reálné, barvité popisy postav, interiérů a exteriérů. Autorka je velmi zdařilá vypravěčka, umí udržet napětí až do samého konce a čtenář se tak rázem ocitá v drsně krásném Cornwallu mezi tím pravým zlodějským ksindlem vedeným pěkně nechutným a zvrhlým záporákem! A protože se jedná o oddechové čtení, jsem velmi spokojená s vyústěním děje. Přidaná hodnota knihy je bohatý jazyk i velmi zdařilý překlad Ladislava Bezpalce.
Na prvý pohled fajn jednoduchý příběh, kde do sebe všechno pěkně zapadá s přidanou hodnotou vypravěčského řemesla autorky.
Na druhý poslech neupovídaný a promyšlený děj, co má pro soustředěného čtenáře svou hloubku . . . tedy asi spíš náctiletého :o)
Nevím proč jsme se dosud s paní Daphne nesetkaly. Četba na ČRo to napravila a atmosféra byla dvojnásob vtahující. Ani lehký feminismus mi o ouško nedrnkal a romantika snesitelná :o)
Přesně jak píše Sidonka3
6/4
(SPOILER) Tak jsem si říkala, že do knihy jen tak nakouknu. Atmosféra slatin mě úplně vtáhla. Déšť, mlha, pobřeží. Popisy krajiny jsou úplně geniální. Chudák Mary prodělává jeden šok za druhým. Opravdu se mi to líbilo a přečetla jsem knihu téměř na jeden zátah. Uznávám, že čistá hrdinka Mary se chová trochu podivně. Vykládá velká tajemství na potkání různým albínům a parta podloudníků se chová trošičku nablble, ale to nic nemění na zážitku, který mi kniha dala
Poslouchala jsem. Je to vlastně krimi román o chudě holčině, která přišla o rodiče a tudíž o všechen majetek - jak už to v té době bylo u žen a mněla tu smůlu, že jediná příbuzná - teta má za manžela zloděje a vraha. Sice chudák přežila , ale jelikož se zamilovala do strýcova bratra, který neměl základy pro rodinný život a živil se krádeží, tak nevím, co jí čekalo. Ale naděje umírá poslední...
Během „strašidelného léta“ Českého rozhlasu Dvojka jsem se do této knihy zaposlouchal.
Příběh se odehrává ve staré Anglii v chmurném hostinci Jamajka, který je obklopen nekonečnými slatinami. Do hostince se nikdo z běžných občanů neodváží vstoupit až na Mary Yellanovou, která na posmrtné přání svojí matky musí chtě nechtě opustit pohodlí svého domova a vydat se do hostince Jamajka za svou milovanou tetou. Když však Mary přijíždí dostavníkem k Jamajce, postupně zjišťuje, že realita je tak trochu jiná, než čekala...
Za mne skvostný příběh s nepředvídatelným koncem a se spoustou napětí a zápletek.
Některé texty, které mě kdoví proč minuly, mi teď, kdoví proč, přicházejí do cesty. Napínavý to bylo jak za starých časů, kdy naše babička měla pod postelí pohrabáč na zloděje a jakmile se cokoliv šustlo, už s ním mlátila o zem. Ještěže má člověk jako dítě dobré spaní a kdykoliv nás to třískáni probudilo, hned jsme zase zabrali. Ale vyděsit nás uměla pořádně a nejen tím tlučením. Vykládala nám často večer příběhy tohoto druhu. Máňa Jelenová měla ovšem pro strach uděláno! Ta by si z nich nic nedělala!
Větrem a ledovou mlhou ovívaná cornwallská vřesoviště, předvánoční čas roku 1821.
Mary, třiadvacetiletá selská dcera, přijíždí za noci na hospodu, stojící na osamělém místě kus nad mořem, kde se má seznámit se strýcem Jossem. Sirota Mary musí teď u něj a u tety bydlet, protože si to na smrtelné posteli přála její nedávno zesnulá maminka. A strýc, s lucernou v ruce, se hned objevuje na temné scéně: obrovské neurvalé chlapisko s krásnýma rukama a zářivým úsměvem piráta... Johoho!
Dále má Joss o dvacet let mladšího a hezčího bratra, který krade koně a skvěle střílí - jak najevo vyjde.
Ovšem teta Patience je manželským soužitím tak zničená, že Mary jen utvrdí v odhodlání nikdy se neprovdat, a žít svobodně, "jako muž".
Podle mne je to čtení spíš určené pro mládež, nežli pro mě - už proto, že Mary je dost neuvěřitelný charakter. Ale je tu ještě jiný problém. Nemohu si pomoci, madam Daphne du Maurier ošklivě uvázla na mělčině naprosté neznalosti podloudnických či pirátských reálií. Druhý slavný román od Daphne, Mrtvá a živá, patří k mým nejoblíbenějším knihám - hlavně proto přičítám určitou řídkost Hospody Jamajky právě tomu, jak nepravděpodobní ti Daphniini cornwallští pobřežní lupiči jsou. (Ne-li přímo debilové. Pardon.)
A jak to myslím s tím divným charakterem Mary, abych se k tomu ještě vrátila. Předně, dívka je studnicí feministických úvah a je také prezentována jako odvážná a inteligentní, její chování neodpovídá ničemu z toho a stává se zřejmě bezděčnou karikaturou povahových vlastností a schopností, které má mít. Její příhody jsou pak prodchnuty ryzí romantikou, čímž se ranný, leč odhodlaný feminismus paní autorky nějak dostává, dalo by se říci, na notně bažinatý a nejistý terén.
Doporučuji těm, kteří rádi knížky říznuté gotickým románem.
Štítky knihy
Anglie 19. století zfilmováno milostné romány anglický venkov lupiči pobřeží krimi historické romány Cornwall
Autorovy další knížky
2019 | Hospoda Jamajka |
2019 | Mrtvá a živá |
1972 | Dům na pobřeží |
1991 | Únik |
1995 | Má sestřenka Rachel |
Roztomile zastaralý romantický thriller :)