Hotel New Hampshire
John Irving
Je známo, že autor Světa podle Garpa má slabost pro medvědy, Vídeň, cirkusácké kousky, zápasníky a bizarní jedince. Se vším se čtenář setká i na stránkách tohoto románu. A také s pěti sourozenci Berryovými, z nichž dva pojí incestní vztah, třetí je zakrslík, další se bůhvíproč neustále převléká a poslední patří ke čtyřprocentní menšině…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , OdeonOriginální název:
The Hotel New Hampshire, 1981
více info...
Přidat komentář
(audiokniha) Celá audiokniha má 21h. Prvních pár hodin mi přišlo docela nudných, ale nakonec jsem byl rád, že jsem vydržel.
Nejvíc mě bavilo dětství a dospívání hlavních postav a následně jejich vztahy a tužby. Zajímavý byl hlavně děj okolo Franny, která mi trochu připomínala jednu z mých dcer. U Franka byl zase pozoruhodný vývoj postavy od dětství k dospělosti.
Závěr už byl pro mne opět trošku slabší.
Jinak jsem si během poslechu říkal, že jestli někdo žije takto pestrý a bizarní životy, tak ten můj je teda celkem nuda.
Knihy od Johna Irvinga jsou mojí srdcovou záležitostí. Jeho příběhy plynou pomalu, ale jsou krásné, dojemné, smutné, absurdní i vtipné. A Hotel New Hampshire není výjimka.
Takový pěkný Irvingovský bizár, který se všelijak proměňuje a přináší nové a nové zvláštnosti. Všechny jsou ovšem pevně zasazené v americkém snu - soudržná rodina, víra ve vlastní schopnosti a šťastnou hvězdu, hrdinské amice, pes (zde i medvěd) a víceméně šťastný konec. Kromě Penzionu Garillparzer má kniha s Garpem mnoho společného - Vídeň, domov pro ženy ohrožené mužským světem, rodina rozličně ohrožovaná všemožnými nebezpečími,z nichž většinu si vytváří sama a smrt, anebo aspoň něco s očima.
Zatím nejslabší knížka, co jsem od Irvinga četla. Špatná nebyla, ale asi se k ní už nevrátím.
Moje druhá kniha od autora, po knize v jedné osobě jsem tušila do čeho jdu, ale tentokrát mi trvalo než jsem ji dočetla, vždy jsem odložila a hledala sílu číst dál. Ty tragické události mě dostaly. Příběh se mi líbil, jen mi to přišlo moc dlouhé.
Obvyklá Irvingova šílenost, která je plná úchylek a fantazií a přes to všechno je to zábavné a vtipné.
Irvinga mám fakt ráda. Četla jsem od něj asi 8 knížek, ale Hotel New Hamshire patřil pro mne spolu s knížkou Svobodu medvědům k těm trochu slabším.. Nechybí medvěd, homosexualita, zmrzačený hrdina... je to typická irvingovina, ale já jsem možná už trochu přeirvingovaná :) každopádně je to i tak dobrá kniha a počítám s tím, že si od autora přečtu zas něco dalšího.
Sice je to klasický Irving, ale jeho klasická díla "Moštárna" a "Garp" jsou lepší. I když i tady občas lze v textu narazit na takový ten "lidský přesah" jako ve jmenovaných knihách, je ho méně a "ulítlost" už tak nevychází z povahy osob, jako je spíše účelová. Takové to - "čím víc šokující tím lépe, to, že to nedává smysl, nevadí". Kniha má ale i své světlé stránky, a rozhodně ji úplně nezatracuji, ale patří spíš k průměrným dílům autora.
Irving mě zase dostal a do každého člena jeho prapodivně ujeté rodinky Berryů (včetně Truchlíka) jsem se úplně zamilovala - obzvláště Lilly byla rozkošná. Většina Irvingových knih se nečte úplně lehce. Jsou to pomalinku se táhnoucí a hodně originální příběhy namíchané ze zábavných, úsměvných, ale i dojemných, choulostivých a vážných momentů. A toto je jeden z jeho nejlepších.
Kvalitní kniha, ale po 100. stránce jsem odložil. Prostě mi to nic nepřinášelo, poselství bylo prádzné. Ano, vymyslšní příběh, do detilů napsaný i pěkným zvláštním stylem Irvina. Do toho někdy chytrý humor. Ale prostě moc prozaické asi.
Moje milovaná! V souvislosti s Irvingem se často mluví o bizarnosti. Ano, John Irving má zálibu v bizarních postavách a situacích, ovšem líbezně bizarních. To jak příběhy vypráví dělá všechny podivnosti uvěřitelnými, ale kouzlo zůstává. Podivínští členové rodiny Berryových mě vzali na skoro pětistech stránkách mezi sebe a vůbec se mi s nimi nechtělo loučit. Kdyby bylo možné ubytovat se alespoň na měsíc v jejich hotelu neváhala bych :-) Pro mě jsou tyto pocity znamením, že se mi autor dostal pod kůži. A John Irving to umí moc dobře.
Sice bláznivé a plné nejrůznějších kuriozit, ale pokud se člověk dokáže oprostit od reality a vstoupit do světa iracionální fantazie, tak si četbu tohoto románu užije.
Co dodat k této knize. Tohle je prostě Irving - bizarní, zvláštní, místy ulítlý a pak zase plný hluboké moudrosti a skryté tragédie, která celý jeho příběh provází. Irving rozhodně není pro každého. Až jej dočtete, musíte se s tím prostě vypořádat, a pak se můžete vrátit k důležitějším věcem - ke zbytku života.
Nevšímejte si otevřených oken! Stejně víte, že Truchlík se potopit nedá.
Kniha splnila účel, protože jsem ji neodložila a dočetla až do konce. Když jsem lehce znervózněla, zda správně chápu "medvěda Sussie" aj. netypické postavy či události, došlo mi, že je to přece Irving a že se nemám občasné "pošahanosti" knihy vůbec divit :-)
Stačilo přečíst jednou.
Štítky knihy
Vídeň zfilmováno americká literatura rodina znásilnění sourozenci rodinné vztahy psychologické romány incest hotely
Autorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
Úžasně šílená kniha kde nechybí absurdní situace a krásně rozmanité charakteristiky postav. A i přes tu šílenost se daří knize vytvářet v mysli spoustu otázek a myšlenek na pozadí děje. Prostě Irving opět nezklamal.