Houbařka
Viktorie Hanišová
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Není moc knih, které by mě zasáhly tak, jako tato. Houbařka je hodně silný příběh.
Zpočátku, při popisu života hlavní hrdinky Sáry (Sisi) v chalupě na Šumavě a každodenního sběru hub, na mě dýchala uklidňující atmosféra lesa. Ovšem jen do chvíle než byly prostřednictvím vzpomínek Sisi odhalovány příčiny její izolace.
S tak dlouholetým traumatem je těžké se vyrovnat a osamělá Sisi dělá co může... a přitom to místo a houby ji k traumatu ještě víc připoutávají... Bylo mi jí neskutečně líto. To, čeho se na ní její rodina dopustila, je ublížení v té nejhorší podobě.
Houbařka je vynikající psychologický román o pokřivených rodinných vztazích, o temném tajemství jedné rodiny.
Příběh o pokřivených rodinných vztazích, vyprávěný pouze jedním pohledem- očima Sáry. Prolínání dvou časových rovin se vyváženě střídá, současná linka ukazuje pokusy najít si cestu do normálního života, minulost odkrývá jeden děs za druhým …. Nevím, co je horší. Jestli pozornost a „láska“ ambiciózního otce k jedinému „vydařenému“ dítěti, nebo postoj matky. Je to smutné čtení. Ale výborně napsané.
Pro mě byla Houbařka zajímavá kniha na zajímavé téma. Trošku mě v ní nesedělo období, možná to bude někomu připadat zvláštní, ale já si ji stavěla pořád někam do 70 let. To, že měla mobil mě vždycky "překvapilo" =D.
Trauma hlavní hrdinky mě děsilo a zajímalo zároveň. Ve finále mě trošku štve, že nebylo nahlas vyřčeno, co se skutečně stalo. Samozřejmě je to z příběhu jasné, ale na druhou stranu je to skutečně tak jasné?
Na knížce se mi líbila atmosféra, kterou autorka vystavěla, líbil se mi les i chatrč ve Dvorcích. Co mě trošku vadilo byla laxnost hlavní hrdinky vůči kvalitě života. Přišlo mi, že se se svou situací tak smířila, že jen úvaha o práci ji totálně uzemnila. Vlastně mě to za ní samotnou, jako chytrou dívku, hrozně mrzelo.
Na knize jako takové mě nadchla délka kapitol a jejich návaznost. Kapitoly jsou krátké, takže má příběh spád, ale zároveň se dá kniha odložit, protože autorka více méně střídá dvě dějové linie.
Knihu doporučuji. Téma je pro mě neotřelé a zajímavě pojaté.
Přesně si pamatuji čísla stran, kdy jsem chtěla knihu zavřít a už ji nedočíst. Vždy mi to vydrželo jen do otočení stránky. Takhle má vypadat skvělá literatura. Nejde o žádnou detektivku ani thriller, ale silné téma v kombinaci s úžasným stylem p. Hanišové mě nedovolil knihu odložit. Je jednou z mnoha českých autorů, kterým držím palce, aby se prosadili i ve světě (a tím pádem i česká literatura)
Tak tady pracovaly emoce. Totálně mě rozsekala. Hrůza, co si Sisi musela prožít, po fyzické i psychické stránce. Na počátku knihy jsem měla za to, že jí je tak k padesátce, že je semletá životem, ale když vyšlo najevo, že je mladá, že ji zničilo to, co zažila a jak ji to poznamenalo... Cítila jsem vztek bezmoc a hořkost. Fakt výborné. Ještě není konec prvního měsíce nového roku a už mám adepta na favorita.
Krásná kniha. Moc mě bavilo popisování hub a lesa. Nad koncem pořád přemýšlím. Už se těším na další knihy od této autorky.
Po nějaké době jsem opět zabrousila do českých literárních vod a přečetla si Houbařku od Viktorie Hanišové.
Tento psychologicky lazený příběh, vypravovaný hlavní hrdinkou Sárou, mě naprosto dostal. Litovala jsem ji pro to, co zažila a vůbec se nedivím, že utekla do šumavských lesů a všech se stranila. Proč by měla zůstávat v "domově", kde místo pocitu lásky a bezpečí, prožila takový otřesný zážitek a kde se jí nikdo, ani vlastní matka, nezastal a nenabídl jí pomocnou ruku k lepšímu vypořádání se s minulostí? Moc se mi líbilo i zapracování tématiky houbaření do celého příběhu. Tak trochu mě zklamal konec. Ale věřím, že jí nakonec došlo, že na ní někomu opravdu záleží a šla za ním...
Knížku doporučuju všem, kteří mají rádi společenské romány, poukazující na stále aktuální problémy, jako je zneužívání dětí, rozpad rodin či stále častější psychická onemocnění. A nemyslím si, že by tento příběh nenabízel nějaké ponaučení či hlubší myšlenku. Já jednu našla. A to sice to, že jakmile je člověk svědkem nějaké nepravosti, tak by neměl mlčet a tiše čin přehlížet, ale měl by zakročit a oběti pomoci. Ať je na pachateli jakkoliv závislý nebo ať k němu chová jakékoliv city...
Určitě se poohlédnu i po dalším titulu této autorky.
Super knizka, cetla se sama. Moc se mi libilo i netradicni prostredi lesa, kde se hrdinka pohybuje a popisy hub. Jen konec mne lehce zklamal.
První co jsem si řekla po dočtení poslední stránky bylo" ...to jako vážně? Takhle to opravdu skončí?....." I přesto, že knížka byla o vážném tématu, vše o houbách pro mě bylo zajímavé a knížka se mi fakt četla velmi dobře, tak i přesto všechno mi tam prostě něco chybělo. Podle hodnocení jsem asi očekávala zkrátka pecku a tou bohužel tahle knížka pro mě nebyla. Otevřené konce u knížek sice moc nemusím, ale dobře, vždy si nějaký závěr udělám. Ale tady to prostě žádný konec nemá. Nebo jsem ho jen nepochopila.
Jsem smutná z toho, jak někteří rodiče zničí život svým dětem. Otcova vina je hrozná, ale matčina není o nic menší. Moje poděkování autorce, že se pustila do takového tabuizovaného tématu.
Kniha se mě líbila a to vůbec nebylo jisté, že se do ní pustím. Napřed jsem četla Anežku a byla jsem dost zklamaná. Podle mne se vůbec tyhle dvě knihy nedají srovnávat.
Co nechápu je komentář od Dresia. Vždyť to přece není věc rozhodnutí.Jak získat důvěru v sebe sama a v lidi kolem, když ti nejbližší, kteří mají chránit a pomáhat, ji tak hrozně ublížili. A co víc, oni ji uklidili, aby jim to selhání nepřipomínala.
Přesto, že se mně knížka líbila dávám jen 3*. 4* a 5* dávám jen těm o nichž vím, že se k nim ráda někdy vrátím. Houbařku už číst znovu nebudu. Ten smutek, co po přečtení cítím, už nechci opakovat.
Výzva 2019 - 10. Kniha od současné české autorky
Skvela kniha, krasne napsana, ac me misty mrazilo, obcas jsem se i pousmala. Krasny, smutny pribeh.
Hodně podobné knize Do tmy - styl je sice méně květnatý, ale o to přímější a tvrdší je zpověď hlavní hrdinky. Stejně jako tam, i tady je v hlavní roli žena v dobrovolném vyhnanství, kterým se vyrovnává s minulostí. Silná variace na to, že před sebou samým nikdo utéct nemůže.
Chtela jsem si ji pridat do ctenarske vyzvy, jako knihu, ktera me zaujala obalkou - ty stare ilustrace hub jsou moc pekne. Ale po precteni jsem si uvedomila, jak je obalka vlastne nevkusna, cela kniha je psana v uplne jinem duchu a toto si snad nezaslouzila...
Poutavá a čtivá kniha. Příběh, který se zdánlivě odehrává na houbách, ale čím víc se čtenář ponoří do děje, zjistí, že nic není tak, jak to vypadá...
Zajímavá hrdinka, ale příběh byl celkem předvídatelný. Víc se mi líbila Anežka nebo od A. Bolavé Do tmy.
5 hvězd je málo! Silný příběh. O lásce k houbám a zároveň o nenávisti k minulosti, která nás pronásleduje celý život. Sugestivně popsány les i houby,mnoho zajímavostí o jejich sběru, houbový guláš jsem od Mrože cítila před sebou! Hodně dobrá kniha.
Moc hezké čtení. Od začátku jsem se zacetla a přečetla za dva dny. Jen ten závěr, přišlo mi to takové neukončené...
Další skvělá knížka od české autorky. Nejsem zrovna odborník na psaní recenzí. Takže prostě jen...... mohu doporučit.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
2018 | Houbařka |
2015 | Anežka |
2019 | Rekonstrukce |
2020 | Dlouhá trať |
2022 | Neděle odpoledne |
Tak jsem trochu v rozpacích. Téma vážné a to jediné se mnou zamávalo. Ale knize celkově dávám dobrou 3*. Nevím, asi nejsem úplně cílovka pro takto napsanou knížku, přestože mě psychologické knihy baví a psychologická témata a rodinné příběhy. A ten konec, zvláštní i když v jistém smyslu pochopitelný. Přesto zkusím dát autorce ještě šanci s novou knihou, která bude vydána.