Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3104
3104
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Knížka se mi líbila, narazila jsem na ni v souvislosti s knihou Do tmy Anny Bolavé (obě hlavní hrdinky se věnují sběru). Musím říct, že knížka se mi moc líbila, autorka se pustila do ožehavého tématu, který skrze hlavní hrdinku líčí až mrazivě výstižně. Určitě doporučuji k přečtení.
Tak tohle byla naprostá pecka! Hodně, hodně silný příběh o velmi těžkém tématu. Kniha se nečetla snadno. Ne proto, že by byla špatně napsaná. Právě proto, že byla napsaná tak skvěle. Ta tíživost celé situace z knihy sálala ze všech stran. Bylo to hodně sugestivní, syrové, místy až drsné. Při čtení se mi svíralo srdce a občas jsem si musela mezi čtením dávat pauzy, abych dokázala všechno vstřebat. Moc, moc doporučuju. Ale rozhodně nečekejte nic veselého, ani lehkého.
O knize jsem předem nic nevěděla a byla pro mě příjemným překvapením.
O jezení hub mám stejné mínění jako Sissi, při sběru by mě nazvala přizdisráčem, stejně jsem ale měla chuť hned vyrazit do lesa. Ruda mě neskutečně bavil.
"Druhá" dějová linka je děsivá! Po dočtení si říkám proboha, kolik lidí se stalo podobnou obětí a kolik lidí je zavřeno v léčebně jen proto, že je to pro ty venku snazší? Hrůza! Nečinnosti matky se snad ani nedá věřit...
Na to o jak tíživém tématu kniha je, se čte sama. Myslím, že ve mně dlouho zůstane.
Abych pravdu řekla,čekala jsem více,knihu i námět hodnotím silnější průměr.Že byna mě kniha zapůsobila tak,že bych ji četla ještě jednou to ne.Ale positivum to má-rozšíření vědomostí o houbách
Nectete pred prectenim. Nerikam, ze by se tohle strasne Tema Melo tabuizovat. Ale spis by to melo byt Tema odborne literatury. Pokud mate chut knihu v pulce vyzvracet, neni to pro me ten spravny efekt. Bohuzel, schema klasicke, pribeh predvidatelny, a zadne pouceni z neho pro me neplyne. JE TO jak s holokaustem. Nezazije, nepochopis, zazijes, asi nepochopis stejne. Vzdycky jsem si myslela, ze se to dnes tyka jen rodin chudych, nevzdelanych, a pri problemech s alkoholem a drogami. Vzdyt byt uspesny znamena take ovladat se. A spolecnost je tolerantni a otevrena ke kazdemu, kdo nikomu neublizuje. A Jake strasne nasledky to pro celou rodinu vzdy ma, je zname. Nejvetsi prednosti pro me byl ten houbovy byznys. Skoda toho okolo, dozivotni trauma muze vzniknout z ledasceho. A obalka je na druhy pohled podle me opravdu nevkusna. Nekdo projevil ponekud hloupy smysl pro humor. Dodatek: Ja vkus mam, tak vam povim vtip. Pise Aranka dopis: mile Bravicko, je mi 12 let, sem stale
pana, je muj tatinek homosexual? JAnezka se mi libila mnohem vic...
Moje druhá kniha autorky - Anežka mě zaujala...
Cením si toho, že se česká autorka pouští do ožehavých temat...
Už v úvodu si říkám - proč žije mladá dívka v ústraní ?
Mycelium - to je podhoubí - a zde je to rodinné zázemí, které dívku zranilo...
A co mne těší ?
Jen kontakt s člověkem může zraněnou duši vyvést ze samoty...
V závěru cítím naději - a jako houbařka ocením i informace o sběru hub
... netušila jsem, že ji napsala stejná paní autorka, jako Anežku. Pořád samé houby :-) , ale jinak hezký český příběh
Knížka přečtená jedním dechem. Četla jsem na základě recenzí čtenářů odsud a dobře jsem udělala. Bolestivé téma, ale nádherně zpracováno. Gratuluji autorce k takovému počinu.
Knížka mě moc zasáhla. Téma je velice věrohodné a bolestné. Velmi silný a smutný příběh. Je hrozné co některé děti musí vydržet a nemůžou s tím nijak bojovat. I menší věci než jsou zde popsány, můžou děti poznamenat na celý život. Někteří lidé by neměli mít děti. Při čtení a po dočtení knížky ve mě zůstal obrovský smutek...
Tak úplně nerozumím tomu častému srovnávání s Annou Bolavou. Sice je tam podobný prvek ve sběru, částečně je podoba i v tom, že má hrdinka psychické obtíže, ale jinak je naprosto evidentní, že hlavní téma je úplně jinde. Nejmarkantnější je pak rozdíl ve stylu vypravování.
Menší výtku mám k některým (spíše vedlejším) postavám, protože mě mátla jejich motivace, ale hlavní postavy jsou dobře a důvěryhodně vykreslené.
Knížku jsem přečetla se zaujetím a zřejmě časem zkusím i Anežku, případně nějakou další knihu, vydá-li autorka nějakou. =)
Tieto melancholické české knihy milujem. Úplne sa to hodilo na toto ročné obdobie a moje životné rozpoloženie. Vychutnala som si každú vetu, vrelo odporúčam!
Mám v hlavě tolik myšlenek, nevím, jak nejlépe vyjádřit své pocity z tohoto díla. Děkuji autorce a smekám pomyslný klobouk. Krásná a zároveň smutná kniha, od první strany mě vtáhla do sebe, nevnímala jsem nic kolem, přečetla jsem ji jedním dechem. Dokonalost. Dojala mě, rozesmutnila, potěšila, naštvala, vyrvala mi srdce z hrudi. Pět hvězd je málo...
Rodinné drama a sběr hub.Přečetl jsem jednu z nejhezčích ale zároveň nejsmutnějších českých novodobých knih.
Opravdu krásná kniha, strašně smutná, ale krásná!!!
Nerada se opakuji, ale strašně dobře se mi četla. Těšila jsem se opravdu na každou stránku, na každý hříbek, na každý další střípek z rozbité dušičky. Doporučuji!!! Jen mám teď velký problém začíst se do další knihy, Houbařka mi leží v hlavě a ne a ne ven.
Kniha se mi velmi líbila a příběh mě přímo strhl. Dobře popsané charaktery postav ,prolínání časových linií, skvělý popis lesa a sběr hub. Autorka musela asi hodně prostudovat mykologii ,některé informace byli opravdu zajímavé. Psychologické romány mě baví a tenhle byl jeden z nejlepších ,které jsem tento rok četl.
Dobře napsané, charaktery i situace uvěřitelné, jen se nemůžu zbavit dojmu, že knížka funguje jako výborně seřízený stroj... ne jako živý organismus.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Tato kniha se mi netrefila do vkusu. Hlavní hrdince jsem nepřišla na chuť.
Nechtěla se léčit, odmítala terapii, nechtěla pracovat, chtěla jen chodit na houby, ale to potom taky ne...
Trauma může člověku zničit život. Ale jen proto, že se tak rozhodneme. I když, možná jsem to jen nepochopila.