Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3104
3104
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
Působivá kniha. Nevadilo mi, že příběh dospělé Sáry se mísí s tím z dětství, jako u jiných knih. Informace o houbách mě jistě obohatily.Vztahy lidí se Sárou, ale i jí samotné s místem jejího pobytu mě opravdu pohltily.....je to tak milé a tak kruté.Vřele doporučuji.
Od určitého okamžiku v knize jsem si říkala, co všechno napíšu do jejího hodnocení, měla jsem plnou hlavu myšlenek, co všechno vyzdvihnu a jak mě nadchla... ale dočetla jsem a jaksi nemám slov... snad postačí jen krátce konstatovat, že se jedná o velmi "silný příběh", který mi zůstane v hlavě a o jednu z nejlepších českých knih, co jsem v poslední době četla. Zde zmiňovanou knihu A. Bolavé Do tmy samozřejmě znám, četla jsem jí vícekrát, a stále dokola, ale nechci je srovnávat. A popisy hub a jejich sběru se mi - ač také sbírám jen ty "s molitanem" velmi líbily... Určitě si nenechám ujít další autorčinu knihu. :-)
S Annou Bolavou (Do tmy) zkrátka nelze nesrovnávat – a z toho srovnání, alespoň pro mne, "sběračka bylin" vychází jako nezpochybnitelný vítěz.
Román paní Hanišové působí až příliš vlažně, byť se zabývá daleko fatálnějším traumatem, a o co více je popisnější, o to méně se zadírá pod kůži.
Ale jinak solidní počin…
Byl by to moc hezký příběh, kdyby mě pořád neotravovala myšlenka, že velmi podobné téma už dříve popsala Anna Bolavá ve svém románu Do tmy. Obě hrdinky jsou podivínky a asociálky, obě se zabývají sběračstvím, obě mají problémy se svou rodinou. Dějové linky se samozřejmě v jednotlivých knihách rozchází, ale jsou postaveny na téměř identických základech.
Houbařka se zabývá především motivem rodinných temných tajemství a i když to samo o sobě je téma smutné a odstrašující, tak mi jeho vykreslení nepřišlo úplně reálné. Nedokázal jsem uvěřit, že se popsané události mohly přihodit...jak byly postavy popsány, tak mi vůbec nebyly jasné jejich pohnutky, příčiny, následky, diagnózy. Člověk se přece jen tak zničehonic nezachová úchylně - něco ho k tomu musí přivést, nějak k tomu musí dospět, musí se v něm probudit nějaká porucha, něco zlého a ošklivého, a právě takové vysvětlení mi zde velmi chybělo.
Na druhou stranu autorka hezky popsala sbližování dvou podivínů, hledání cest zraněných bytostí, které vedou od jedné ke druhé, nejdřív malé chodníčky, pak prošlapané pěšinky, po kterých je možné se pohybovat bezpečně, přirozeně a beze strachu. Poetické a ke konci i nadějeplné.
Psychologický román velmi dobře propracovaný. Kniha začíná smrtí matky a tím začíná příběh Sáry zvané Sisi , ve kterém se střídá přítomnost s minulosti. Co se odehrálo v této rodině a proč Sára není schopna vrátit se do normálního života. Četla jsem jedním dechem, jak tento příběh dopadne .Ráda si přečtu i další knihy od této autorky.
Patřím mezi ty, komu se při čtení vybavilaa knížka Do tmy. Vše podstané o knížce zde bylo napsáno.
Snad neprozradím moc z děje když dodám, že absolutně nechápu, jak se ke své dceři zachovala matka hlavní hrdinky. Bohužel, takové věci se dějí i v "lepších rodinách".
Popis psychických problémů hlavní hrdinky byl propracovaný a věrohodný a vsuvky o různých houbách a jejich sběru zajímavé. Kniha se hezky čte, ale příběh mi přišel hodně ohraný. Konec mě zklamal, moc se mi k tomu příběhu nehodil.
SPOILER
Někdo tu psal, že nechápe, na základě čeho se otec zachoval úchylně, že se to přece nemohlo stát jen tak z ničeho nic. Taky nestalo. Matka byla drobná a útlá s tváří děvčete. Už to trochu naznačuje otcovy preference. Když pak po úrazu ztloustla a zošklivěla, začla se mu hnusit a přestal s ní spát. Nebýt toho úrazu, možná by do dceřiny ložnice nikdy nedošel.
Za mne uzasna kniha. Nadhernej jazyk, skvele se cetla. Psychologicky dobre popsane pocity Sary. Budu ji radit mezi prectenymi k tem top.
Nejsem takový nadšený mykolog takže mne detailní popisy sbíraných hub nebavily. Přeskakovala jsem ty pasáže a četla jen příběh. Ten mne taky nijak nenadchl.
Ze začátku jsem byla knížkou nadšená. Sama mám lehké psychické problémy, tak mi byla Sára od začátku blízká. Trochu mě rušily od děje podrobné popisy sběru hub, ale dalo se to přežít. Podle hlavní hrdinky jsem přizdisráč, což mě dolcela pobavilo. Sbírám jen houby s molitanem, ty s chladičem (nebo taky čárovým kódem) raději vynechávám, kromě bedly, na tu si troufám. Trochu mě zklamalo to téma incestu, připadá mi, že je to v literatuře dost časté. Ale reakce nebo spíš nereakce matky byly tak niterně popsány, že jsem byla nucena změnit názor. Hodně mě zklamal konec, podle mě byl takový nijaký.... Z tohoto důvodu se ke knize asi hned tak nevrátím.
Úžasné, skvěle napsané. Četla jsem i Anežku, ale Houbařka se mi líbila ještě o něco víc.
Já jsem četla dva příběhy: první houbařský, skvělý a velmi inspirativní. Autorce skládám velký hold za úžasný popis hub, jejich rozdělení, jejich životní cyklus, a to nemluvím o trasách, stálých místech podléhajícím změnám podle ročního období. Knihu si určitě budu brát na své houbařské výpravy, molitan a chladič jsou fakt boží!!! Kam se hrabou suchopárné houbařské atlasy, pan profesor Smotlacha promine.
Kdo nečetl, nepokračuje! Protože druhý, mnohem těžší a náročnější, je příběh dětství Houbařky. Téma určitě mnohokrát probírané, a často právě v literatuře. Viktorie Hanišová tohle "psychické zmrzačení" malého dítěte uchopila velmi přesvědčivě; podobně jako ve většině případů, ani její hrdinka už nedokáže přijmout pomoc, natož o ni požádat. A sama sílu na překonání traumatu asi nenajde.
Skvělé vyjadřování, nádherné kresby Ernsta Haeckela - bohužel jen na úvod knihy - a příběh, který vás nenechá vydechnout. Nejen houbaři se tedy mají na co těšit!
Jsem taková tichá samotářka už od mala a tahle knížka jako by mi mluvila z duše, i když příběh byl úplně jiný než ten můj. Styl psaní byl lehký, podle mých představ. Na konci jsem byla hodně napjatá a doufala jsem, že se Sisi rozhodne jinak. Takže mě čekalo celkem velké napětí, a vzápětí zklamání, že se vydala tou horší cestou. Introverti prostě nemají povahu na velké rozhodování a změny. Konec byl otevřený, tudíž si každý může domyslet, jak to s ní opravdu dopadlo. Blázinec, odstěhování či úspěch v Muchomůrce?
Kniha určitě stojí za přečtení, četla se velice dobře, i když šlo o smutný příběh. Krátké kapitoly, přečetla jsem jedním dechem. Určitě si ráda přečtu další knihu od autorky.
Autorka mě tímto příběhem doslova přišpendlila na gauč a donutila mě číst mnoho hodin v kuse, dlouho do noci. Z mého pohledu smutné a bolestné vyprávění, ale přesto se špetkou naděje.
Enykybenykydupy dup
Přineseme košík hub
Elcepelce kotrč bedla
Která z vás je asi jedlá
Masáky, lišky, ryzce sem,
Táhněte červi, z kola ven.
Něco se přece musí najít, čím se zají to ticho... Hanišová umí. Smutná minulost, přítomnost a houbaření propleteny srozumitelně, uvěřitelně a psychologicky zajímavě. Těším se na další knížku.
Temná chatrč která se skrývá v pustém lese. Ačkoliv se zdá, že hl. Hrdinka se vypořádala se smrtí matky, tak to pravda není. Nejen, že tento super psychothriller autorka napsala skvostně, ale ještě vám bude běhat mráz po zádech, a nebudete vědět co se stane. Hobařku jsem zařadil do mých nejoblíbenějších knih.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Kniha se mě líbila. Smutný životní příběh hlavni hrdinky.Na venek spořádaná rodina a přitom takové špinavé tajemství.