Houbařka
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366041/bmid_houbarka-2VA-366041.jpeg
4
3104
3104
Co všechno se dá najít v lese? Mladá Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub. Každé ráno si obuje letité pohorky, popadne košík s utěrkou, v kapse pohladí ostrý nožík a vyrazí. Už sedm let chodí po stejné trase, sedm let od jara do podzimu sbírá houby na týchž místech a prodává je za pár stovek jedné hospodě. Jako dobrovolná poustevnice se s nikým nepřátelí ani neopouští Pošumaví. Jen občas vyrazí za psychiatričkou do Plzně přesvědčit ji o svém vyrovnaném duševním stavu. Zpráva o matčině smrti proto Sářin život příliš nezmění. Zúčastní se pohřbu, setká se s bratry, kterým se už dávno odcizila, a vrátí se zpátky do lesa. Jenže co se zdá jako nepatrnost na povrchu, bouřlivě bují pod ním. Dědické řízení do jejího života navrátí rodinu, která ji zavrhla. A domek se postupně rozpadá. Obchody nejdou. Začíná být jasné, že Sára bude muset svůj houbařský způsob života opustit. A jedinou cestou ven je přestat odvracet oči od toho předchozího. Viktorie Hanišová zpříma a zároveň citlivě měří, co vydrží dětská duše a kde jsou hranice rodiny. Román Houbařka je příběh předem neúspěšného pokusu utéct traumatu. Občas ale nejde neutíkat. Dotisk r. 2020... celý text
Přidat komentář
"Hnis musí ven, jinak se žádná rána nezahojí."
Kniha mě překvapila - v dobrém slova smyslu. Byla čtivá, hned od prvních stran jsem se spolu s hlavní hrdinkou procházela lesem a držela jí palce, aby našla ty nejlepší úlovky. Zároveň kniha obsahuje vážné téma, což oceňuji, protože má hloubku a vysvětlí se tím i životní styl Sáry.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě budou tak moc bavit zajímavosti ze světa hub :o)
DOPORUČUJI!!!
Výborná kniha, silný příběh, čtenářský zážitek! Řekl bych, že autorka nejdříve velmi dobře promyslela postavy i děj, a pak to celé na jeden zátah sepsala. Vše do sebe logicky zapadá, časové roviny vzájemně komunikují a společně gradují a kniha od první do poslední kapitoly nezadrhne, nezakolísá. Vše je podáno jednoduchým jazykem a nevadí to. Psychologie hrdinky i vedlejších postav je velmi uvěřitelná, snadno jsem se do hrdinky vcítil, aniž bych na začátku tušil, čím vším si prošla. Autorka si skvěle poradila s ústředním traumatem hrdinky. Tam, kde ve vzpomínkách hrdinky vypouští detaily, kde líčení ponechává v náznacích a přímá řeč utichá, tam kniha působí nejsilněji. Je hrozné pomyslet, že lidí s takovým a ještě horším osudem kolem nás žije tisíce. Najednou chápeme, proč hrdinka pouští šance a padá na dno a jak snadno se oběť promění ve viníka, dokonce i ve svých vlastních očích.
Nemohu si odpustit poznámku na závěr. Coby Plzeňáka mě potěšily místní reálie. A jakožto houbař vycházející z lesa s podobně barevným a podezřelým obsahem košíku jako Sisi, jsem si liboval v mykologických zážitcích i trefných houbičkových přirovnáních. Takže: Nejlepší houbový román, ačkoli není o houbách a už vůbec ne na houby!
Moc jsem se na knihu tesila a jsem nadsena. Kdo ma vztah k houbam, urcite lepsi. Hezky psane, ctive a napinave do posledni vety.
Moc povedená kniha, která vás donutí přemýšlet. Kolik dívek si prožilo stejné trauma jako Sisi? Co když je to některá z těch, které znáte a považujete tak trochu za podivínku? Příběh je úžasně zpracovaný, do minulosti se dostáváte po dávkách a to vás nutí číst dál a dál. Autorka to nemohla vymyslet líp. Rozhodně zajímavá kniha, která se neztratí.
A malý bonus - dozvíte se spoustu zajímavých věcí o houbách :-).
Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Za mě něco mezi, a za propracovanost nakonec dávám ty čtyři. Ale něco mi tam nesedělo. Nezasáhlo mě to tak, jak asi bylo zamýšleno.
Neuveritelne ctiva kniha. Uprimne i kdyz o houbach to neni, lecos jsem se naucila :)
Sisiino chovani je pro me nepochopitelne, protoze jsem to nikdy nezazila, ale autorka me k poznani trosku pritlacila.
Konec me mrzi.. verim ji vsak, ze tentokrat zvladne vest lepsi zivot.
Příjemné překvapení české literatury v podobě silného příběhu. A ano, o houby tu opravdu vůbec nejde. Malinko mi připomíná knihu Zpívá, zpívá každý pták.
Jak už několikrát zaznělo, pokud jste četli Do tmy od Anny Bolavé, není možné, aby vám nevyvstalo srovnání obou knih na mysl. Obě ženy samotářky, obě sběratelky, obě mají nejisté odběratele svého úsilí, obě trpí nepříjemnou životní zkušeností. Houbařka mě asi bavila o trochu víc, více totiž odkrývá svou minulost, je tak jasnější, co ji k tomu všemu vede. Jak ti, co vám život dali, vám ho taky vlastně vezmou. Smutné čtení, příběh se mi četl jedním dechem, doufala jsem v naději. Hanišová umí! :)
Autorka opět nezklamala dechberoucím příběhem. Zpočátku jsem netušila, do čeho jdu. Ale po pár kapitolách mi to došlo a nemohla jsem se odtrhnout. Sisi mi byla první stránky děsně protivná, ale pak jsem pochopila proč. A nejde ji nelitovat a neprožívat s ní každou chvíli a všechny ty emoce. Někdy jsem měla chuť to zakřičet do knihy za ní, to trápení a smutek. Ale nešlo to.
Je to tak smutné a čtivé zároveň. Takové knihy mě baví nejvíc. A pak, že česká literatura není dost dobrá. Naopak.
Kniha o houbách, která vlastně o houbách vůbec není. Je to příběh o dětském traumatu, o podpoře a potřebě lásky a pochopení, o těžkostech života i o cestách, které ať už vedou přes les nebo nikoli, musíme hledat, abychom se s tím, co nám osud přichystal, vyrovnali. O tom, jak nám mohou pomoci i lidé, od kterých možná ani pomoc nečekáme, protože mají sami svých problémů dost. Houbařka je opravdu velmi dobře napsaná. Nepředkládá čtenáři jednoznačný závěr. Nechává ho dosadit si, jak moc Sisi věří, že její cesta na houby byla poslední. A jestli ta další bude nová cesta životem.
Jak píše makropulos, je tu další česká autorka, která zřejmě stojí za sledování. Houbařka je dobrá kniha na těžké téma. Některé životní zkušenosti by si člověk rád odpustil, jenže se obvykle stanou v době, kdy se vás na názor nikdo neptá. Kniha ukazuje, jak pro oběť takového činu vše nekončí zároveň s koncem takového "zážitku", ale hrůza pokračuje dál ve vlastní mysli. Je otázkou, zda je možné to v sobě překonat. Mrzí mě, že kniha končí tak brzy. V době, kdy podle mě nemá hlavní hrdinka ještě zdaleka vyhráno.
Skvěle napsaná a čtivá kniha, jejíž téma začínáte pomalu rozkrývat před polovinou knihy. Mám ráda knížky odehrávající se na vesnici, kde mají lidé úplně jiné a přitom naprosto stejné starosti. Prostředí lesa a hub bylo skvělé. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, a dávám pět hvězd, i když mi tam některé drobnosti neseděly.
Úžasná kniha, tak přesvědčivě napsaná. Skvostná obálka, číslování stránek....konec knihy jsem si šetřila, abych se se Sisi nemusela loučit. Opět žasnu, jaké máme skvělé spisovatelky.
Na knihu jsem se moc těšila, doufala jsem v silnou atmosféru, do které se ponořím spolu s šumavskou poustevnicí, a přenesu se do lesa a vlasy mi bude čechrat horský větřík. Nojo, to jsou ta očekávání. Asi jsem neměla předem číst komentáře a v nich přirovnávání ke knize Do tmy. Tyto knihy vnitřním prožitkem mají pramálo společného.
Atmosféru z knihy jsem moc nenasála, bylo to o jedné ztracené holce, které přežívá tak, jak umí, protože ji nic jiného nezbývá. O splynutí s přírodou a opěvování prostého života obsahem nebylo. Kniha byla hezká, ale pro mě nijak speciální.
Velmi milé překvapení, škoda, že už jsem ji přečetla, klidně bych přidala kapitolu...nerada jsem se se Sisi loučila...
Sára už sedm let žije v polorozpadlé chatrči, pobírá částečný invalidní důchod a přivydělává si sběrem hub. V kapitolách se střídá současnost se Sářiným dětstvím, kdy jedna noc změní vše, čemu dosud věřila, zklame jí ten, kdo jí byl nejbližší.
Ze začátku jsem si i já připomněla A. Bolavou - Do tmy, ale každá kniha je jiná a obě rozhodně stojí za přečtení.
Přečteno velmi rychle, zpočátku s menšími obavami, které se rozplynuly. Ocenila jsem srozumitelný způsob vyprávění, i to vracení v čase bylo dobře poskládané. Snad jen některé dramatické scény nebyly úplně jasné. Téma zneužití dítěte a ztráty důvěry v nejbližší lidi, je vždy drásající ... O to více mě (tak jako v nedávno shlédnutém filmu Špína) šokoval přístup odborníků na psychiatrii - v této době (!), z toho mi bylo těžko. Román je napsaný tak, že se knížka nedá odložit, obsahuje i hezké přírodní popisy. A konec - vybírám ten lepší.
Když jsem si poprvé přečetla anotaci, věděla jsem, že mě tato kniha nesmí minout. Po samotném přečtením musím říct, že naprosto splnila mé očekávání. Konečně začínám mít pocit, že i soudobá česká literatura je zajímavá, čtivá a má přidanou hodnotu. Z poslední doby si stačí vzpomenout na Alenu Mornštajnovou, Petru Soukupovou nebo právě Viktorii Hanišovou. Jen tak dál!
Houbařka je výjimečné dílo, o tom vůbec nepochybuji. Autorka surově popisuje chování hlavní hrdinky Sáry, se kterou pravděpodobně hodně čtenářů nebude souznít, ale nás tak díky tomu nenápadně vede k pochopení jejích vlastních pocitů. Výborné je postupné střídání současnosti a minulosti, které postupně odhalovalo všechny důvody a zároveň konfrontovaly hrdinku s těžkými momenty a to, jak se s nimi vypořádala.
Ještě jednou chci zdůraznit, že popisy působí velice autenticky, a ačkoliv je hlavní téma velice těžké, tak chování hrdinky by bylo pochopitelné a adekvátní i pokud by se jednalo o „menší“ traumata. Kdo někdy v životě zažil těžké chvíle s rodinou, tedy s těmi nejbližšími a byl zrazen, ví své, a pro takového tato kniha bude fungovat jako forma terapie.
Ať už je čtenářem člověk, kterému je toto téma blízké či vzdálené, doporučuji ji všem, neboť cítím že má co nabídnout každému, ať už je to třeba jen forma perspektivy nebo nabízená možnost vysvětlení „podivného“ chování některých lidí.
Tuto knihu považuji za jednu z nejlepších soudobých knih, kterou jsem v poslední době četla.
Štítky knihy
přátelství Šumava sexuální násilí zneužívání rodinné vztahy pro dívky samota sebedůvěra, sebevědomí psychická traumata vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Tahle kniha vás zasáhne. Nutí vás pokračovat ve čtení, protože doufáte, že se hlavní hrdinka konečně rozhodne bojovat a žít lepší život, než byla nucena žít do teď. A ten konec, krásný ve svojí prostotě, nenechá nikoho na pochybách, že se jedná o výjimečnou knihu, kterou stojí za to číst. Tleskám!