Hovno hoří
Petr Šabach
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2041/bmid_hovno-hori-JdX-2041.jpg
4
1540
1540
Další vydání populární knížky, v níž autor ve třech povídkách s neodolatelným humorem a nadhledem vykresluje rozdíly mezi mužským a ženským nazíráním na svět. 15. vyd.
Přidat komentář
Knihu jsem si vyhlídla díky Pelíškům, ale nehodlala jsem to srovnávat a ono to ani nejde, protže Pelíšky si půjčily jen velmi málo. Kniha není špatná, ale prostě taková obyčejná, nic vás neuchvátí, takže se to lehce přečte, ale pak si i lehce zapomene.
Brácha po něm skočil a řekl mu: „Vyber si. Buď ti utrhnu prdel, nebo dokaž, že nejsi srab a projeď tamhletím živým plotem.“
Kluk si řekl, co by ne. Je lepší se trochu poškrábat o proutí než jistá rána pěstí. Rozšlapal to jako ďábel.
„Teď se dívej,“ řekl mi bratr, „protože tohle není žádnej živej plot, to je zídka porostlá břečťanem…“
Epizodky ze života, které mi přihrály na ksicht konstantní úsměv a několikrát mě dokonce přiměly k smíchu. Často se mi vtíraly scény z „Pelíšků“, rozhodně si však nehodlám stěžovat na připomínku výborného filmu. Od hospodského svérázu, přes dětství, vztahy s dívkami a ženami (především tedy s jedinečnou A.), po zaměstnání v dobách socialismu, většina z těch příběhů byla velmi příjemnou relaxací, nostalgickou a nepoznamenanou přemrštěnou korektností současné doby. Je to sice na levačku, ale jedině devadesátá léta znamenala pro naši zemi skutečnou svobodu, téměř neomezovanou ideologiemi. Tehdy bylo možné bez obav a otevřeně mluvit o čemkoliv. Čekám, kdy bude tato kniha označena za rasistickou, protože bez obalu a lakování na růžovo popisuje romskou mentalitu.
Možná bych uvítala trochu sevřenější formu, méně přeskakování, přesto jsem se rozhodla knížku jemně nadhodnotit. „Hovno hoří“ podle mého názoru nepatří do modrých čísel. 80-85%
Nenáročné povídky, při kterých se člověk zasměje a odpočine si. I to je někdy potřeba.
Milé, čtivé, zábavné a oddechové… Asi není potřeba od knížky tohoto formátu víc očekávat.
V Sázce je něco z Pelíšků, vtipné. Bellevue mě vůbec nezaujalo a poslední povídka (Voda se šťávou) je dobrá, prokládaná útržky ze "současného života manželského". Protože mám Šabacha ráda, dávám 4*, ale je to na hraně.
S Pelíškama to moc společného nemá, ale to nevadí. Je to takové pseudohrabalovské, ale to už si taky začínám u Šabacha zvykat. Škoda přílepku těch povídek na začátku, Voda se šťávou byla tak 4,5*, celkově s bídou 4. A souhlasím, je to knížka spíše pro muže, i když pár holek to asi taky zkousne.
Po knížce jsem sáhla, protože jsem chtěla poznat pramen pr film Pelíšky, ale zklamala mne. Tak mám aspoň splněn bod letošní výzvy - kniha s obálkou, která se mi nelíbí.
Tato povídková kniha s rozpustilým názvem mě nezklamala. Je to něco trochu jiného než film Pelíšky, který je má srdcovka, ale líbilo se mi to. Povídky jsou nenáročné, úsměvné počtení o době nedávno minulé, které pobaví.
tak pobavila som sa, ale asi preto, že som si hneď pri opise predstavila film Pelíšky a Pupendo....
Na tuto knihu asi brzo zapomenu, ale bylo příjemné si oživit scény z filmů, které se knihou inspirovali.Nebo sledovat, jak autor líčí rozdíly mezi mužem a ženou a z toho vzniklé lehce humorné situace.
Knihu jsem si přečetla hlavně díky tomu, že jsem se dozvěděla, že knihou byl inspirován film Pelíšky. A možná právě proto jsem měla od knihy možná příliš velká očekávání, které se bohužel nenaplnily a kniha byla pro mě spíše zklamáním.
Soubor povídek se mi zdál jako nějaká slátanina příběhů, které se někomu během života přihodily. Pár momentů bylo vtipných, ale zbytek spíše takový průměr.
Kniha se nečetla špatně, ale existují i lepší.
3/5
Svižné, vtipné, čtivé. Povídky, které čtenáři stoprocentně zvednou náladu a obzvláště pasáže, které známe z filmu Pelíšky.
Oddechová kniha, která se dá přečíst za chvíli. Každopádně nebýt maturity jako formy motivace k dočtení, knihu bych možná bohužel nedočetla. První dvě povídky se mi líbily, třetí už tolik ne. Děj třetí povídky vás nijak nenutí pokračovat ve čtení. Místy opravdu vtipné, pak zase dlouho nic...
Typický chlapský humor a pohled na svět. Mnoho postřehů lidských charakterů, postavy reálné, které můžete potkat ve všedním životě. Situace tak mi blízké a nesmírně zábavné. Nedivím se,že podle knihy byl natočen film Pelíšky i když s jemnými rozdíly. Plný počet *****. Škoda,že spisovatel již není mezi námi.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Hovno hoří |
| 2006 |  Občanský průkaz |
| 2010 | Opilé banány |
| 2012 |  Království za story |
| 2009 | Babičky |
Připadá mi neuvěřitelné, že takový skvost, jako jsou Pelíšky, mohl vzniknout na základě něčeho tak mdlého a nevýrazného, jako je tahle kniha.
Kratičká Sázka příliš nenadchne – a upřímně většina z nás se při jejím čtení pousměje, jen protože v tom vidíme nezapomenutelné šaškování Polívky a Donutila. Bellevue je zajímavá minimálně prolínáním pohledu vypravěčů-členů jedné rodiny, ale do knihy jako celku se mi vůbec nehodila.
A pak Voda se šťávou. Obsahuje sice nejvíce „pelíškovských“ momentů (a minimálně dva „pupendovské“), i když mnohdy v úplně jiném kontextu, ale jde o zbytečně rozvleklý slepenec různě (ne)zábavných příhod jednoho páru od dětství až po dospělost. Zhruba za půlkou si uvědomíte, že děj povídky se sune odnikud nikam, vztah mezi postavami se nikam neposouvá, ani vypravěč se nikam neposouvá… a celé to skončí naprosto nijak a zanechává to ve vás dojem, že to bylo vlastně „o ničem“.
Nebýt to v maturitní četbě, asi bych knihu odložila nedočtenou.