Hovory s T. G. Masarykem
Karel Čapek
Třídílný spis, který v letech 1928–1935 pořídil na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem spisovatel Karel Čapek. Je to mimořádně ceněné dílo, neboť vypovídá o prezidentově životě a jeho celkových politických, náboženských a filosofických názorech. Masaryk dílo autorizoval.
Přidat komentář
Krásné, číst to dnes, 100 let od založení Československa. Kniha je zajímavě postavené, část vyprávění, část články z novin... Moc pěkné, poučné o té době, ale ne nuceněm, ale tak mile - Čapkovsky!
Myslím, že kniha tak plná Pravdy bude aktuální v jakékoliv době. Aktuální, obohacující, přínosná.
Vrátila jsem ji po přečtení do knihovny a jdu si ji koupit. :)
Ano, ano, ano. Tohle za to prostě stálo. Měl jsem trable knihu sehnat, ale povedlo se. Takový klenot chce mít ve své knihovně asi každý.
Detailně popsaný Masarykův život mě v lecčems překvapil (třeba vyjednávání v Rusku bylo až adrenalinovým čtením), filosofická část knihy byla perfektní, v náboženské části přiznávám, že jsem se chvílemi ztrácel. Potěšila mě část Mlčení s TGM, která byla neméně zdařilá jako zbytek knihy. Poslední část spočívající ve výtahu (zejména) Čapkových článků o Masarykovi pak byla jen třešničkou na dortu a dokreslila obraz prvního Československého prezidenta (ač poněkud jednostranně, neboť byla tato část téměř nekritická a výběr článků z opačné strany barikády, zejména z komunistického tisku, by mohl být zajímavý).
Nemyslím si, že by všechny myšlenky v knize patřily k vysloveným klenotům. Na filosofa ve vysokém věku jsou občas až překvapivě zjednodušené.
Ale tak nějak tuším, že ta kniha se bude ještě hodit, až to s námi Čechy dopadne jednou tak špatně, jak si zasloužíme :-)
Těžko psát komentář k něčemu, co mne tolik přesahuje. Četl jsem s obdivem a pokorou.
Zaráží mě, jak si dnes kdejaký politik počínaje prezidentem a jeho mluvčím bere do huby Masaryka, neb jeho jméno je národu svaté. Ale berou do huby jen to jméno, vždyť myšlenky stejně nikdo nezná. Opravdu to ale stojí za to číst. Třeba pomalu, po trochách. Ale mnoho vám to dá.
Po přečtení této knihy se Tomáš G. Masaryk stál mým vzorem. Přistihl jsem se, že jakmile dojde řeč na politiku, tak se o něm musím zmínit. Takový kontrast s naší současnou vládou. Pro jasnost, duben 2018, Zeman na Hradě a premiér v demisi Babiš s komunisty a SPD v zádech a možná za chvíli ČSSD před sebou jako kryti.
Přiznám se, knihu čtu na etapy. Na jeden zátah by to bylo hodně velké sousto. Obdivuji Tomáše G. Masaryka pro nesmírný přehled ve všemožných oblastech a Čapkův dar společné rozhovory přenést na papír tak, aby byly čtivé pro běžného čtenáře.
Narodí se vůbec ještě někdy TAKOVÝ ČLOVĚK? A neobrací se v hrobě, když si ho "berou do huby" dnešní politici?
Musím se přiznat, hovory jsem četl pomalu a rád. Hlavně to ,,pomalu'' bylo typické, pro tuhle knihu, která byla místy velmi náročná (nebudu skrývat, že v kapitolách o filozofii, jsem musel googlovat pojmy a všechny ty ismy). Cítil jsem to tak,že se tohle dílo ani nedá číst rychle, jednoduše proto, že celá knížka je plná Masarykových názorů, kréd, myšlenek. Na konci, jsem byl rád, že jsem se v tomhle ztotožnil s ,,pisatelem hovorů'', cituji :
,,Masarykova věta má být čtena pomalu, ne jedním dechem, dejte si s ní čas, a vydá vám nejenom svůj celý smysl, ale i osobní přízvuk a duchovní typus toho, jenž ji vyslovil.''
Zcela určitě ji doporučuji všem, co mají zájem o naší historii a personu TGM, ale myslím si, že minimálně druhý díl hovorů ( celá knížka je ze čtyř dílů), by měl být přečten každým historicky vzdělaným Čechem a Slovákem.
Nakonec ještě dodám, že je to kniha, která člověka obohatí, vzdělá, naplní láskou k vlasti, láskou k vědě, vzdělání, víře. Styl vyprávění TGM, podněcuje ke kritickému hodnocení jeho slov, ale možná vás i donutí k přehodnocení vaší ,,filosofie života''. Práce Čapkova na tomto díle, je skvělá, inspirativní a jistě musel být velice trpělivý. Ale i tak hlavní dík patří někomu jinému. Závěrem -
Tatíčku děkujeme!
,,Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.''
,,Měříme život příliš jednostranně, podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit.''
,,Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným.''
Tuto knihu donesl můj 12ti letý syn ze školy jako vyřazenou knihu na sběr papíru...Jak může ZŠ vyhazovat do sběru takový skvost!!?Jiz po přečtení prvnich kapitol jsem byla uchvacena!Krasny nahled do zivota Masaryka od narození,pohled na venkovský zivot a dobu 19.století za dob Rakouska Uherska,Masarykovy názory,které se v mnohém dají přenést do dnešní doby a dá se z nich čerpat!Povinná literatura!Stačí na jakékoli stránce knihu otevřít a vždy najdete větu,odstavec,který vás nutí se zamyslet.Nektere pasáže jsou velmi náročné a je potřeba na ně více času,ale kniha nádherná!
Nezbývá mi než souhlasit s předešlými komentáři.Masaryk pro mě není již pouze panem prezidentem, ale hlavně čistým, obyčejným, slušným člověkem bez mocenských manýrů.Tato kniha mi dala strašně moc do života.Je sice pěkné mít každou druhou ulici či náměstí pojmenovanou po něm, ale raději bych se snažil vštípit jeho myšlenky dnešní i budoucí generaci.Možná jsem naivní, ale nebyla by současná společnost jen přece dál?
Když je v současné společnosti nouze o morální autority, nezbývá než se ohlížet do minulosti. Knihu považuji za velké dílo, významný výsledek spolupráce dvou velikánů naší historie. Ačkoliv se některé pasáže nečtou snadno, např. ty filozofické, nic to nemění na faktu, že tohle by se zkrátka mělo číst. Zvlášť v této době.
Četl jsem vydání z roku 1990 a v rámci zachování objektivního obrazu pana prezidenta bych ocenil kompletní vydání bez zásahů Masarykovy dcery Alice. Možná tento požadavek splňuje nejnovější vydání z roku 2013, nejsem si jistý.
Víc politik, státník, profesor nebo filozof? Velký muž v čele, vlastně každý muž v čele, to má těžké, když má zodpovědně rozhodnout a ovlivnit osudy ostatních. Jen psychopat, kterému je to naopak vlastní, to má asi jednodušší. Když tak člověk nahlédne, tak za sebe říkám, prezidentem osvoboditelem být nechci, tak jako to nechtěl on. Kdybych ale musel...
Karel Čapek nám tatíčka Masaryka asi maličko přikrášlil, za to ubírám hvězdičku. Jinak je kniha velice hezky psaná a poučná. Našim potentátům bych ji dal jako povinou četbu.
Je zajímavé seznámit se se životem a názory někdejšího československého hrdiny. Nejvíce oceňuji poslední část - skutečný rozhovor.
Tuhle knihu mám doma už hrozně dlouho ale vždycky jsem ji obcházel. Z velké části proto, že mi docela vadí adorace a nekritické vychvalování první republiky (jíž je Masaryk v podstatě symbolem) a tak nějak jsem si to promítal i do něj a téhle knihy. Ale nakonec se mi nevyhne žádná kniha a tak jsem se začetl. Masaryk je na tom u mě trochu stejně jako L. N. Tolstoj. Některé jeho názory a myšlenky jsou naprosto super, ztotožnil bych se s nimi, některé mi zase přijdou dost divné a v naprostém protikladu s mým smýšlením (u obou jde hlavně o otázku náboženství). Na knize mě hrozně bavily Masarykovy vzpomínky na dětství, mládí a studium, perfektní náhled do tehdejší doby. Následující část věnující se filosofii a náboženství asi nezaujme kdekoho. Poslední část knihy složená z Čapkových novinových článků o Masarykovi už není tak zajímavá, hodně věcí se v nich opakuje, mnohdy to jsou jen oslavné ódy, za něž by se nestyděli kovaní bolševičtí novináři (rozdíl je jen ten, že v případě dua Masaryk-Čapek to, zdá se, nikomu nevadí). Kniha jako celek je zajímavá. Možná ne k běžnému čtení, člověk asi trochu musí vědět, co mu poskytne a co v ní najde. 3.5*
Konečně jsem se rozhodl, knihu vytáhnout z knihovny, kde už je docela dlouho. A dobře jsem udělal. Samozřejmě to není román a kniha není ani klasickým životopisem. V první části - Věk mladosti - Masaryk vypráví o svém dětství, krátce o klukovských hrách a zábavách. Potom škola - Brno, Vídeň a také Lipsko kde se seznámil se svojí budoucí manželkou Charlotte Garriguovou (Kapitoly Na školách, O školách, Universitánem...), ale už v této části je mnoho jeho úvah o tehdejším školství, církvi a dalších aspektech života. Samozřejmě už z pohledu dospělého, ale je zřejmé, že Masaryk se ke všemu vyslovuje s hlubokou znalostí problému, s náznakem možného řešení. A toto se projevuje v celé knize, tedy v jeho životě - když cítil a věřil, že má pravdu, dokázal za ní stát neochvějně. Čímž si samozřejmě vytvářel řadu ne právě přátelsky nakloněných odpůrců. To se mnohdy projevilo v hodnocení jeho osobnosti - zvláště v pozdějším historickém pohledu na Masaryka, což zřejmě přetrvává i u některých čtenářů. Sám Masaryk je ovšem schopen sebereflexe: "...je pravda a ochotně to připouštím, že jsem dělal i chyby. Ostatně jsem za ně vždycky dostal co proto."
Život a práce - Masaryk se stává tzv. Privatdozentem na vídeňské univerzitě, ovšem bez platu, živí se, už tenkrát ženatý se dvěma dětmi, kondicemi a suplováním na gymnaziu. Zvažuje odchod do Německa, ale naštěstí dostává nabídku z Prahy, kde se zakládá česká universita. Zajímavé je, že ač zná několik jazyků, přiznává svoje obavy z češtiny.
Masaryk hodně cestoval, za pozornost stojí postřeh po jeho první návštěvě Ruska: "Celkem jsem si odnesl z Ruska totéž, co Havlíček: Lásku k ruskému lidu a nechuť k oficiální politice a k panující inteligenci."
Po příchodu do Prahy se seznamuje s českým novinářským a politickým prostředím a stává se později poslancem za mladočechy. Čte, píše, přednáší i stávkujícím dělníkům a iniciuje vznik Dělnické akademie. V této době se o něm mluví jako o socialistovi - sám říká: "Můj socialism, to je jednoduše láska k bližnímu, humanita."
Po vypuknutí války zvyšuje svoji snahu o rozbití Rakouska-Uherska. Ve snaze získat spojence hodně cestuje, často na cizí pasy a inkognito, protože je v hledáčku rakouských a německých špehů. V Americe se připravuje na mírová jednání, zdůrazňuje potřebu držet se slovanskými národy, ale na druhé straně říká - patříme k západní demokracii. Tuto část knihy uzavírá poměrně stručná kapitola Úřad prezidenta, která je spíše opět úvahou, jak by prezidentský úřad měl vypadat a fungovat. Poslední odstavec této kapitoly je trochu dlouhý na citování, ale dal by se tesat zlatým písmem. Snad jenom zkráceně část vyznání: "....stoje u moci, nenacházím u sebe nižádného jiného mravního zákona ani jiného vztahu k bližním, k národu a k světu, než jaké mne řídily předtím.....nemusel jsem změnit nic na své víře v humanitu a demokracii, ani na nejvyšším mravním a náboženském příkazu lásky k člověku..."
Třetí část knihy - Myšlení a život - už koresponduje s titulem knihy. Čapkovy otázky a Masarykovy většinou obsáhlé odpovědi. Bohužel úvodní kapitola Noetika - teorie poznání a část následující kapitoly Metafyzika je pro laického čtenáře, nepolíbeného filosofickými definicemi a pojmy, velmi problematická. Přiznávám, že pro mne přemírou - ismů byla v podstatě "nečitelná".
V daších kapitolách Náboženství, Křesťanství, Církev a stát, Víra a věda a další jsou tyto filosofické otázky podány způsobem přijatelným a pochopitelným i "řadovému" čtenáři. Masaryk mj zdůrazňuje potřebu vzájemné tolerance ve vztahu vědy a církve. Zvláštní pozornost si podle mne zaslouží závěrečná kapitola třetí části knihy - Politika.
V ní se potvrzuje skutečnost, že řada Masarykových úvah je ze současného pohledu poplatná době a situaci, ale většina z nich má univerzální platnost a jsou i dnes velmi aktuální, možná víc než jindy - Politická teorie a praxe, Dějiny a svět, Dějiny a my, Národ, Láska k národu, Demokracie, to jsou kapitoly, které by měly být povinné pro politiky a u nás předčítat před každou schůzí paramentu :-)
Masaryk byl nepochybně Evropan - viz jeho hodnocení Přemyslovců: "...to byla politika v pravém smyslu evropská ... naše včlenění do širšího celku Evropy, jako naše zajištění na exponované cestě mezi východem a západem..." a "...poutal mě osud malých národů; viděl jsem pro ně jedinou cestu - politickou součinnost a vzájemnost hospodářskou i kulturní."
Závěrečná čtvrtá část knihy Mlčení s T. G. M. se mi velmi líbila a Čapkovi se nepochybně povedla. Je to dobrý epilog a zvýraznění charakteru a osobnosti T. G. Masaryka.
Já osobně jsem byl doslova fascinován šíří "záběru" T. G. M. a jeho vzdělaností. Po přečtení knihy můj pohled na Masaryka dostal nový rozměr.
Souhlasím s komentáři, že bohužel naše stávající vládnoucí garnitura, sice TGM zná, ale jenom jako posatvu z dějin, z kterých by stejně většina zkoušku složiti nemohla. Nicméně tu poctatu, kterou zde náš první prezident zanechal, tu nectí nikdo.
Ano jde o pravdu a o lásku. Možná trošku vyšumělé pojmy řekneme si, ale v jeho slovech je skryto to základní, bez pravdy a lásky, nemůže člověk poznat člověka. Ano protože naše doba je založena na lži a nenávist, na závisti a na pomluvách. Nesnažíme se jeden druhého pochopit, nehledáme pravdu, ale laciné řešení, které je mnohdy lživé a hlavně mamonářské.
Ano asi se změnila úloha církve a náboženství, i kluci na vesnici již nepotřebují umět pískat na pysky, luskat prsty, zápasit, chodit po rukách, střílet z praku, z luku, umět vylézt na každý strom.....
Ale to jsou pouhé drobnosti, to ostatní je stále platné a mělo by nás zajímat.
Ale nás opravdu spíše zajímají doktorské diplomy, než přirozené nadání, a to nemluvím o slušnosti a čestnosti, kterou zejména lidé, kteří si dovolují tvrdit ve svých výrocích, že jsou pokračovatelé tradic TGM, mě opravdu irituje a je mě z nich, za nás, trochu smutno.
Toto by měla být povinná četba pro každého, kdo chce svůj život spojit se službou vlasti.
Toto byla opravdu kniha, za kterou se jako Češi nemusíme stydět, bohužel jí nečetlo tolik lidí, kolik by mělo, protože pak by na Hradě seděl opravdu důstojný pokračovatel ideí našeho prvního prezidenta.
Musím říci, že to nyní mám ještě umocněné filmem Masaryk, protože ta doba byla opravdu těžká, jejich rozhodování s tím, co nyní řeší figurky na Hradě, to je opravdu sranda....
Protože ač čemukoli sloužíš drž se reality.
Štítky knihy
rozhovory politika humanismus demokracie české dějiny rozhlasové zpracování Tomáš Garrigue Masaryk, 1850-1937 klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Neustále aktuální kniha. Takhle to vypadá, když člověk přemýšlí, vzdělává se, nesedí na místě a má úctu k lidem a náboženské cítění.