Hovory s T. G. Masarykem
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151307/bmid_hovory-s-t-g-masarykem-0nN-151307.jpg
5
683
683
Mimořádně ceněné dílo Karla Čapka vznikalo v letech 1928 - 1935 na základě rozhovorů s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem. Spis vypovídá o prezidentově životě od dětství po jeho vstup do vysoké politiky. Seznámíme se s jeho pohledem na svět, s jeho ideály demokracie a humanismu a jeho politickými, náboženskými a filosofickými názory.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi četla docela těžce. Rozhodně byla zajímavá, ale do čtení jsem se často musela nutit – to však rozhodně není vina autora, jakožto spíš moje. Kniha určitě stojí za přečtení, mně to jen trvalo asi déle, než bych ráda. :)
Já bych tu knihu potřebovala rozdělit, protože samotné hovory jsou úžasné a baví mě. Mlčení jsem brala jako super intermezzo před další částí.
Ale ten samotný průřez články už mě příliš nebavil, nemálo na tom, že se některé odstavce opakují a to v těsném sledu.
Každopádněje to poprvé co jsem u čtení knihy držela barevnou pastelku a podrhavala myšlenky, které nechci zapomenou, nebo lépe, které chci náhodně přečíst, když otevřu knihu.
Je osvěžující vědět, že i prezident může být moudrý.
Sto let staré povídání, které v mnoha pasážích trefně komentuje naše současné dění a zároveň nabízí i východiska či alespoň možné odpovědi.
Škoda, že mnozí z nás tyto myšlenky neumí a často spíše ani nechtějí číst.
Jedním slovem - skvělé.
První část o Masarykově dětství, životě a tvorbě republiky byla nejzáživnejší.Tolik životní pravdy, moudrosti, nadhledu, víry v člověka a lásky na jednom místě je až k neuvěření.Druhá část už byla vážnější o rozborech náboženství a státu a až nadbytečně se vše rozebíralo a filozofovalo.V třetí části už přijdou na řadu hovory.Čapek zde naprosto brilantně vykreslí Masarykův charakter,povahu i pohyby, že cítíte jako by stál vedle vás.Masaryk je zde opravdovým vzorem politika, škoda že není prezidentem dodnes.
Nakonec bych doplnil výstižný citát Jana Amose Komenského, podle kterého se dle mého "náš Masaryk" řídil.
„Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí."
Úžasné spojení dvou géniů, Čapka literáta a pozorovatele, a Masaryka, filozofa praktického života. Z knihy vysvítá neobyčejně silná osobnost, bažící po vzdělání. Člověk pevného charakteru vždy vzdorujícího demagogii. Člověk jdoucí si za svým, nikdy ale ze ctižádosti, ale kvůli nemožnosti ustoupit požadavkům předem vytčených ideálů.
Masaryk není kdovíjaký myslitel, ale nade všechny filozofy vyniká tím, že pro své přesvědčení neváhá obětovat pohodlí, pověst, čas, ani život. Při čtení knihy mě naplnila hrdost, ale zároveň jsem se dozvěděl spoustu nového, udělal si lepší obrázek o tehdejší době, a dokonce se občas i zasmál. Mnohé z výroků v této knize by se daly tesat do kamene (a nejspíš se tak i děje).
[Audiokniha]
Ke knize (a filmu) mě přivedly citace v Opuštěné společnosti od Taberyho.
Líbilo se mi procházet jeho životem a jak tou nebojácností v mladých letech, kdy sledoval vojáky až do Uher.
Stát za pravdou i když to není populární.
"Dobrého je na světě víc, ale to špatné cítíme mnohem silněji".
Není to jednoduché čtení (ani poslech).
Nemohu než doporučit, opravdu skvělá kniha. Úžasná sonda do let 1850-1937, jak to ve skutečnosti chodilo, jací byli lidé, jaká byla doba, jaká byla politika. Překvapilo mě, jak moc, je to pořád stejné. Pořád stejní remcalové, pořád stejní věční stěžovatelé a odborníci na vše, pořád stejné silné i slabé stránky našeho národa. Mravní zásady T.G.M. jsou zcela nadčasové a to, že není tak důležité co člověk dělá a kolik za to má, ale hlavně jestli si i u toho udrží svou mravnost, to je etika, která by udělala naší zemi opravdu úplně jinou zemí, avšak, pokud by na to byli dostatečně vyzrálí lidé. 100%.
Knihu jsem přečetla před lety a moc se mi líbila. Získat informace o Masarykovi nebylo v dobách mých studií nic samozřejmého. Až teď jsem se z dalších knih (Jiný T.G.M , P. Kosatík a Charlotta: Žena T.G.M., Lenka Slívová), dozvěděla, jak to Karel Čapek vůbec neměl lehké - Alice Masaryková kontrolovala snad každé slovo a ze svého otce se snažila udělat bezchybný idol. Náznaky jejího jednání jsem objevila i v knize Hana Benešová Petra Zídka.
Budu hledat nějakou literaturu i o Alici, ovšem na kávu bych s ní nejspíš nešla.
Nelehké ale krásné čtivo. Četl jsem to kdysi ve svém pubertálním pravicově-nacionalistickém období. Jenže tehdy jsem byl nezkušená trubka s plnou hubou "nicnežnároda":-). Dnes už jsem ono "jarmareční vlastenčení" které kritizuje sám TGM zcela opustil, a trubka jsem snad o malinko menší a více jsem si knihu užil. TGM byl podobným exotickým úkazem na české politické scéně jako byl Marcus Aurelius úkazem mezi římskými císaři. Filozof na trůně. První část knihy, vyprávění shrnující Masarykův život, je naprosto skvělá a podává jedinečné svědectví o době, jíž byl Masaryk ovlivněn. Druhá část s rozhovory o filosofii a náboženství už je výrazně náročnější a jen těžko jí přelouskáte na jeden zátah. Výborné je ovšem finální povídání o demokracii. Tam jsem si říkal, že to je až pozoruhodně aktuální. Ostatně mnoho myšlenek a citátů z této knihy jako kdyby se vztahovalo přímo k naší současnosti. Je vidět, že lidé se moc nemění. Masaryk nebyl ani tak politikem jako spíš nositelem a šiřitelem ideálu. V mnoha ohledech byl možná až trochu naivní ve své víře v lepší budoucnost ale člověk mu to nemůže mít za zlé.
V současnosti přesně takový nositel ideálu naší zemi velice chybí.
To, že Hovory s TGM stojí za přečtení, vytušíte už z pozitivních a velmi hezkých komentářů čtenářů. A opravdu! Tolik nádherných myšlenek! Ano, začátek je jednodušší, lépe stravitelný, než část filozofická. Také jsem v ní všemu nerozuměla a přijde mi to normální. Nikdo nemůže vědět všechno. Důležité je snažit se porozumět.
Poslední kapitola, nazývající se Mlčení s T. G. Masarykem, je takové Čapkovo vysvětlení, podání klíče k Masarykovu myšlení. Čapek poslední část podal s lehkostí, ale čtenáři pochopit Masaryka rozhodně neulehčuje. Což je dobře. Přečtením Hovorů totiž tato kniha nekončí. Hodně ve vás zůstane. Pochopíte, kolik muselo stát Masaryka úsilí ustát např. “hilsneriádu” nebo boj s Rukopisy, ale nestěžuje si!!! Hodnotí to slovy: “Zlá kampaň byla ta “hilsneriáda”. Kniha vznikala několik let, opravdu je lepší, dávkovat si ji pomalu, jak radí ostatní čtenáři, ale jděte do toho. Dočtete se, proč Masaryk “nepřijímá komunismu”, proč “peníze nemá rád”, proč je jeho víra “ježíšství” a mnohé další. A to tady zmiňuji jen střípečky z celé knihy. Je milé číst, jak se Masaryk učil být prezidentem: “Třeba taková maličkost: zapomněl jsem na presidenství a slíbil kamarádům, že den po přísaze přijdu do kavárny, kde jsme v roce čtrnáct mívali své politické porady. Jdu z Hradu do města - sběh lidu. Tak jsem se učil být presidentem a ještě dnes učím.”
Zapomene na svůj úřad! :D To byl člověk! Tak nesobecký, nezahleděný do sebe, tak duchem krásný!
Velmi zajímavý rozhovor, ve kterém vynikají kvality obou stran - jak tázajícího, tak odpovídajícího. O Masarykově životě je moc poučné číst a co se týká jeho názorů, konečně si je ráda přečtu z první ruky, ne mnohokrát přetlumočené a překroucené tak, jak se často děje.
Krásné čtení, třebaže místy velmi hutné a těžké. Dokonce natolik, že jsem si během četby odskakoval k zaklínačovi pro odlehčení. Za mě byly nejlepší první dvě části – ty nejméně rozhovorové, ale ani poslední část nezůstává pochopitelně pozadu a je nabita krásnými i závažnými myšlenkami.
„Otrok má vždy metody otrokáře a mstí se, kde může.“
„Já mám s penězi zvláštní zkušenost: když bylo nejhůř, přišly odněkud.“
„Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolikpak našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky srbsky? Stejně jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův: kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde.“
„V rovnost – rovnost naprostou – nevěřím, ve hvězdách ani v lidech není rovnosti. Vždycky byli a budou jednotlivci, kteří svým nadáním a nekontrolovatelným shlukem okolností víc dovedou a víc dosáhnou; vždycky bude hierarchie mezi lidmi. Ale hierarchie znamená pořádek, organizaci, kázeň, vedení a poslouchání, nikoli vykořisťování člověka člověkem“
„Komunism je možný, ale jen mezi bratry, v rodině nebo v náboženské a v přátelské obci; může být udržen jen opravdovou láskou. Nepřijímám třídního boje; jsou stavy a třídy, jsou stupně mezi lidmi; ale to neznamená boj, to znamená organizaci přirozené a historicky vyvinuté nerovnosti, vyrovnávání, vzestup, vývoj.“
„Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky a ne podle jeho velikosti.“
„Ale nezapomínat, že ani demokracie se neobejde bez diktátu, že i diktatura se dovolává demokracie.“
Krásné čtení! Dozvěděl jsem se životní filosofii a příběhu velice úctyhodného muže a to skrz neméně úctyhodného českého spisovatele; málokteré čtení má takovou cenu, jako když se spojí dva velicí intelektuálové.
V první části knížky jsem zjistil spoustu informací o raném životě prvního československého prezidenta. V Masarykově příběhu rozhodně není místo pro zahálku, ostatně on sám říká: "Dělej, pracuj dokud tvé minuty plynou".
Už od mládí četl spoustu knížek, což později vyústí v jeho široký přehled světové literatury a ve znalost všech důležitých jazyků. V průběhu času se vystudoval až na profesora filosofie a přednášel všude po Evropě. Překvapilo mě, když o sobě tvrdil, že přednášel často nerad, a vystupoval se svými přesvědčeními na veřejnosti jen z tzv. musu; protože cítil povinnost ukázat lidem, jakým směrem se podle něj nachází pravda.
O pravdě je toho v souvislosti s Masarykem možno hodně napsat. Byl zastánce přísně kritického myšlení. I přestože ho někteří považovali dokonce za pozitivistu, on sám se tak neoznačoval, a já s ním musím souhlasit. Uznával totiž náboženství, mezi kterými - jako příslušník západní kultury - vyzdvihoval křesťanství a Ježíše s jeho učením o lásce.
Druhá polovina Čapkova díla je rozhovor spisovatele s prezidentem na téma noetiky, filosofie a hlavně náboženství a Boha. Je zde ještě více zvýrazněn Masarykův racionalismus a humanismus. Toto čtení je rozhodně namáhavější, ale o to větší má hodnotu, a protože jsem tam pravděpodobně spoustu věcí nepochopil, jak byly zamýšleny, neloučím se s tímto dílem, ale určitě si ho ještě někdy přečtu znovu a "přemýšlivěji".
Kniha mi ukázala velikou osobnost dějin. Její ústřední postava bude mým vzorem svou pravdivostí a odvahou stát si za svým přesvědčením. Bude mi symbolem svobody a demokracie první republiky.
Výborný pohled na jednoho či vůbec největšího z Čechů! Nejdříve skvělé poutavé vyprávění doby dnes už dávno minulé, jak se žilo, jak to za Rakouska fungovalo. Člověk pak pochopí nadšení pro budování republiky a demokracie. Druhá část, která je hodně filozofická, byla pro mě oříškem. Tolik víry a vypravování o ní nebylo až tak zábavné, ale dává znovu nahlédnout do neskutečné hloubky ducha Masaryka. Poslední pojednání o národu a politice je znovu nadčasové. Dovětek Čapka o tom jaké to s Masarykem bylo je pak znovu bravurní, vše osvětlující a rámující příběh této knihy, těchto pamětí nepamětí.
Pět hvězdiček nemůžu dát kvůli pro mě příliš rozvláčné části o filosofických tématech. Které ale nebyly špatně zpracovány, jen to není můj šálek čaje. Při čtení knihy mi bylo smutno, když si vezmu, jakého velikána jsme v historii měli a jak vypadá dnešní politická scéna, jak vypadá nálada našeho národa a kolik "bastardů" se k němu hrdě hlásí, i když jsou naprostým opakem toho, za co bojoval.
Tak určitě souhlasím s názory některých uživatelů DK, že tato kniha by se měla číst po krátkých úsecích. Jen tak bychom si z toho mohli vzít ještě víc než nám sám autor nabízí. Karla Čapka mám mezi oblíbenými autory, ale přiznám se, že jsem k tomu musela léty teprve dojít. I tato jeho kniha dlouho zůstávala nedotčena v naší domácí knihovně a stále na ni nebyl čas! Letos jsem si ji vybrala do čtenářské výzvy a řekla si, že jdu do toho. Dnes si říkám, že je dobře, že se Hovorů s T.G.Masarykem ujal právě Karel Čapek, který je opravdu literárním velikánem a představil nám našeho prvního prezidenta opravdu podrobně a příblížil nám ho jako člověka nesmírně vzdělaného a zároveň plného pokory a úcty k našemu národu. Myslím si, že teď ještě o to víc chápu tu obrovskou autoritu, které se mu dostalo už za jeho života nejen u nás, ale i v zahraničí. Bude dobré se k ní občas vrátit a víc o názorech T.G. Masaryka přemýšlet.
Štítky knihy
rozhovory politika humanismus demokracie české dějiny rozhlasové zpracování Tomáš Garrigue Masaryk, 1850-1937 klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Hovory s T.G.M. prinášajú niekoľko pozitívnych vrstiev pre čitateľa: priblížia život dôležitého článku československých dejín - Masaryka, zároveň nám ponúkajú pohľad na prelom 19. a 20. storočia, na celkový život i spoločenskú situáciu. Ďalej možno povedať, že sú veľmi poučnými - mnohé Masarykove myšlienky sú dodnes veľmi aktuálne, nehovoriac o jeho pestrej slovnej zásobe (i autorovej). Kniha nie je vhodná pre každého čitateľa, keďže je vskutku náročná ako jazykovo, tak faktami a filozofickými peripetiami.