Hovory s T. G. Masarykem

25.03.2017

Souhlasím s komentáři, že bohužel naše stávající vládnoucí garnitura, sice TGM zná, ale jenom jako posatvu z dějin, z kterých by stejně většina zkoušku složiti nemohla. Nicméně tu poctatu, kterou zde náš první prezident zanechal, tu nectí nikdo.
Ano jde o pravdu a o lásku. Možná trošku vyšumělé pojmy řekneme si, ale v jeho slovech je skryto to základní, bez pravdy a lásky, nemůže člověk poznat člověka. Ano protože naše doba je založena na lži a nenávist, na závisti a na pomluvách. Nesnažíme se jeden druhého pochopit, nehledáme pravdu, ale laciné řešení, které je mnohdy lživé a hlavně mamonářské.
Ano asi se změnila úloha církve a náboženství, i kluci na vesnici již nepotřebují umět pískat na pysky, luskat prsty, zápasit, chodit po rukách, střílet z praku, z luku, umět vylézt na každý strom.....
Ale to jsou pouhé drobnosti, to ostatní je stále platné a mělo by nás zajímat.
Ale nás opravdu spíše zajímají doktorské diplomy, než přirozené nadání, a to nemluvím o slušnosti a čestnosti, kterou zejména lidé, kteří si dovolují tvrdit ve svých výrocích, že jsou pokračovatelé tradic TGM, mě opravdu irituje a je mě z nich, za nás, trochu smutno.
Toto by měla být povinná četba pro každého, kdo chce svůj život spojit se službou vlasti.
Toto byla opravdu kniha, za kterou se jako Češi nemusíme stydět, bohužel jí nečetlo tolik lidí, kolik by mělo, protože pak by na Hradě seděl opravdu důstojný pokračovatel ideí našeho prvního prezidenta.
Musím říci, že to nyní mám ještě umocněné filmem Masaryk, protože ta doba byla opravdu těžká, jejich rozhodování s tím, co nyní řeší figurky na Hradě, to je opravdu sranda....
Protože ač čemukoli sloužíš drž se reality.

13.01.2017

Pohled na kladné postavy historie se často průběhem času idealizuje. U pana Masaryka to ani není potřeba.

08.09.2016

Zaujala mě ta sexuální pasáž... neubránila jsem se škodolibému smíchu :-)) Celkově dobré

21.07.2016

V první části bylo zvláštní pozorovat Masarykovo mládí. Druhá část obsahovala i mnoho napětí a sporů (ani nemůžu uvěřit tomu, že člověk, kterého ještě na přelomu 19. a 20. století většina národa neměla v lásce, se po vzniku ČSR stal prezidentem). Třetí část pro mě byla nejlepší, protože obsahovala mnoho myšlenek, které jsou aktuální dodnes.

08.05.2016

Stále aktuální a inspirativní

19.04.2016

Nesobecký, myslící v prvé řadě na národ, stmelující. Kam se tohle vytratilo u současných následovníků T. G. Masaryka? Tohle čtení by nemělo zapadnout v prachu regálů knihoven. Tenhle cenný Čapkův obraz by měl otevřít oči všem. Nechtějme v čele státu kreatury z laciného výprodeje "vládci aneb kupte si, co zbylo", chtějme toho, pod kým bude radost vytvářet společný demokratický a oduševnělý prostor. Hovory s T.G.M. jasně ukazují, že to není fikce ani dětinský idealismus.

"Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky, a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že oni sami a tolik jiných žijí de facto jenom položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti."

"Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé člověk cítí silněji. Poctivě vyložit, k čemu slouží nedokonalost, utrpení a tak dále, nedovedu; ale vidím, že člověk a lidstvo mohou a mají nedokonalostem čelit. Bez přemáhání překážek, bez naléhavých a někdy i bolestných příčin k jednání by život nebyl životem plným."

"A věřte, nerad se ukazuju na veřejnosti. Kdybych byl mohl žít po svém, bylo by mně stačilo číst, študovat a psát třeba sám pro sebe; zkrátka poznávat... Jsem šťastný, mohu-li v klidu číst, a jsem podnes čtenářem. Nerad se seznamuju s lidmi, mám před nimi ostych; každé, i jen formální seznámení, je pro mne kus práce. To všechno mi dělalo politiku a veřejné působení těžší než jiným - proč jsem to tedy dělal? Protože jsem musel: to se ovšem snadno řekne, ale říkám-li to, není to výmluva, není to omluva."

04.03.2016

Kniha plná mouder, úžasných myšlenek a námětů k přemýšlení. Byl to, jak sám říkal o jiných, krásný člověk.

Kniha čtená nepřetržitě, takže přečtena nemůže být nikdy. V určitých mne neznámých cyklech si ji bez okolků vytáhnu z knihovny a čtu. Stačí pár odstavců, pár vět, několik myšlenek. Například nedávno prožitý čtenářský okamžik při kapitolce Starý strom. Na malém prostoru tří stran mnoho podnětů k zamyšlení. Zde výňatek:

"A neztratit živý zájem: protože zájem, to je právě život sám, bez zájmu a bez lásky není života.
Měříme život příliš jednostranně: podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to jak život prodloužit, než na to, jak jej opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že oni sami a tolik jiných žijí de facto jenom položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti."

A to byl jen letmý kuk a námětů ke kontemplaci přehršel.

Naprosto klíčovou částí knihy jest je třetí část: Myšlení a život. Několik desítek stran, které nenechají po hloubavých myšlenkách hladové čtenářstvo v klidu. Zde nastupuje tvůrčí čtenář, diskutující, odporující. Kontinuální čtení, které knihu nedovolí odložit s pocitem ukončenosti dává čtenáři šanci nahlédnout vlastnímu myšlenkovému vývoji. Souhlasím s čím jsem souhlasil před lety? Vyvíjím se? Nestojím dlouho na místě?
Klíčovou pasáží jsem ji nazval pro koncentraci zásadních myšlenek, s kterými se bytostně ztotožňuji. Na samém vrcholu ční věta z diskuze o zlu světě:

"Dobrého je v řádu světa víc; ale to zlé cítí člověk silněji."

Mnoho let tuto větu, či pasáž, stále dokola převaluji ve své hlavě, promýšlím, odmítám, přijímám....
Pokud bych měl doporučit nějakou knihu, její konkrétní část, tak tuto třetí. A co rozmluvy o poměru k náboženství, církvi; teorie x praxe; víra x věda; láska x sentimentalita; život prodchnutý tajemstvím?
Víří mi hlavou mnoho dodatků, které bych zde rád vypsal, můj kručící žaludek však velí končit.

17.09.2015

Kniha je plná ušlechtilých a krásných myšlenek a tak je potřeba si na ní udělat čas a přemýšlet nad napsaným. Jak by byl svět krásný, kdyby takto smýšleli a jednali všichni, ale čistých lidí jako on je však málo, hlavně v politice. Nevadila by mi delší pasáž o jeho životě, který stojí za vyprávění.

06.02.2015

Osud T.G.M, tak jak jej zachycuje vlastními slovy (zachycenými Čapkem), mne zásáhl. Ta síla, čistota a přímost, která z jeho vypravování číší, dělá v mích očích z Masaryka největší Osobnost, která v naší zemi byla. Děkuji Čapkovi, že si dal tu práci, díky které si i my můžeme po sto letech znovuprožít dobrodružný a naplňující život T.G.M Pro mne osobně kniha a její poselství znamená velkou životní motivaci a silný impuls k přehodnocení svého způsobu pohledu na sebe a na svět.

08.01.2015

Vynikající kniha!

Výpisek: A jak tak běží řeč, začalo se mluvit, jak to bylo za války a kdy se kdo octl v nejhorší situaci. „Má nejhorší situace," začal pan prezident, „to bylo, když jsem za války přijel do Moskvy." A pak vypravoval, jak ho naši z revolučního Petrohradu poslali do Moskvy, tam že je klidněji. Vystoupil v Moskvě na nádraží — slyšet střílení. Jde pěšky do hotelu, ale před nádražím ho zastaví kordon vojáků, prý nelze dál, střílí se tam. Přece se dostal na náměstí, a tam se z obou stran pálí z ručnic a kulometů, na jedné straně kerenští, na druhé straně bolševici. „Jdu," vypravoval, „a přede mnou jde člověk, dá se do běhu a vklouzne do velkých vrat, která mu pootevřeli. Byl to hotel Metropol. Tož já za ním, ale zatím mně zabouchli vrata před nosem. Tluču na ně a volám: ,Co to děláte, otevřte!' ,Jste náš host?' volal na mne portýr. ,Jinak vás nemůžeme pustit, máme obsazeno!' Nechtěl jsem lhát, tož jsem na něho vykřikl: ,Nedělejte hlouposti a pusťte mne!' On se zarazil a pustil mne dovnitř." A tak dále; pan prezident se rozpovídal a vzpomínal na obléhání hotelu Metropol, na boje v Kyjevě a na „naše hochy", jak říká legionářům. Ale pisatele Hovorů upoutala jedna malá větička: to „nechtěl jsem lhát". Střílí se na moskevském náměstí, z obou Stran cvrnkají kulky o dlažbu i průčelí domů, a profesor Masaryk stojí před zavřenými vraty hotelu, kam ho nechtějí pustit. Kdyby řekl, že je tam hostem, byli by ho pustili hned; ale on ani v tu chvíli, kdy jde o život, nechce lhát. A pak to vypravuje, jako by se to rozumělo samo sebou, jen suchou a malou větičkou: „nechtěl jsem lhát." To bylo všecko.

Tehdy poprvé zapsal a otiskl pisatel Hovorů slova pana prezidenta: jen pro tu jedinou malou větičku, aby nezapadla, aby si jí jednou někdo všiml, jak je krásná ve své prostotě a samozřejmosti.

08.01.2015

První setkání s TGM, byť zprostředkovaně přes pana Čapka. Náhled filosofie našeho prvního presidenta zaujme, jeho vzpomínky potěší

06.09.2014

Na tuhle knihu mi nestačí ani těch pět hvězdiček. Pro mne mimořádný duchovní i duševní zážitek. Když zmiňuji i duchovní, uvádím to s plným vědomím, že nemám s Masarykem plný zákryt toho, co chápe ve víře a skrze víru v Boha on a co já. Nicméně dle biblického: strom se pozná podle svého ovoce. A já zde vidím ovoce dobré; ale stejně to bude Bůh sám, kdo bude soudit každého člověka.

13.08.2014

Asi jsem se na knížku moc těšila, nakonec jsem byla trochu zklamaná.
Sama jsem idealistka, nemůžu si pomoci, i Masaryk se mi zdá více idealistou než realistou...

11.04.2014

Nečtu mnoho chytrých knih a nerada se nechávám v knihách poučovat, ale tady je tolik moudra, že se stále k hovorům s TGM vracím a hledám. Asi to bude znít divně, ale podle mého je to "bible". Nástupce bible. Byla bych ráda, kdyby se četla ve školách povinně.

08.04.2014

Až na pár pasáží o vývoji církve, zajímavé čtení

25.12.2013

Není to zrovna jednoduché čtení, ale je to četba na úrovni, při které si čtenář uvědomí, jak těžce si Masaryk vyšlapal cestu k vrcholu, a že post prezidenta republiky si vydobyl právem. Kniha má dobrý rozjezd. Kapitolu o dětství, studiích a o knihách jsem přečetl se zájmem, politika a filozofie mě už ve čtení poněkud brzdila. Osobní boje, pády a úspěchy v R-U byly velmi zajímavé (obdivuji Masaryka, že ustál mnohá obvinění, nařčení a z několika procesů šikovně vybruslil), válečná doba (cestování a diplomacie) mě pak doslova dostala. Tolik hrdinných činů a informací o jednáních, které směřovaly k vítěznému mírovému konci, jsem ani nevěděl. Závěrečná kapitola Starý strom pak překvapila i potěšila. A za celou touto knihou stojí skromný spisovatel Karel Čapek, který po devět let všechno to vypravování, vzpomínání a vyptávání poněkud mlčenlivého prezidenta pečlivě sepisoval a uspořádal do Hovorů s TGM. Zkrátka léty prověřená a dobrá kniha, ač místy nelehká, mě nadchla a přesvědčila. Po zásluze a bez delších úvah udílím plný počet bodů.

25.11.2013

Mnoho lidí vnímá, že tu byla nějaká osobnost, která pomohla k utvoření Československa. Nějaký Masaryk, slavný a důležitý pán. Míním, že drtivá většina našeho národa avšak nezná jeho hlavní myšlenky, vize a vůbec kým byl a jak se dostal k politice.

20.11.2013

Asi jsem barbar, ale lepší hodnocení dát nemůžu. První část, kdy Masaryk popisuje svoje dětství a následná studia a práci v politice, byla skvělá. Ale drhá část, týkající se jeho názorů na náboženství, vědu a politiku, mi přišla jako neustálé opakování téhož pořád dokola, takže vše podstatné se dalo vyčíst v první kapitole.