Hra o manželství
Jeffrey Eugenides
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391066/bmid_hra-o-manzelstvi-3V4-391066.jpg
4
140
140
Madeleine Hannaová je svědomitá studentka anglistiky, která trochu zaspala dobu. Zatímco počátkem osmdesátých let všichni čtou Derridu, ona se šťastně noří do díla Jane Austenové a sester Brontëových — autorek dnes již klasických románů, které se zabývají tématem typickým pro anglickou literaturu viktoriánské doby: jak (ne)uzavřít co možná nejvýhodnější manželství. Na jaře svého posledního ročníku se Madeleine zapíše do kurzu sémiotiky, aby zjistila, „o čem to všichni pořád mluví“. A z důvodů, které nemají nic společného se školou, už život ani literatura nikdy nebudou stejné. Nebudou stejné poté, co se zamiluje do Leonarda Bankheada, člověka se zdánlivě nevyčerpatelnou energií. A už vůbec ne poté, co se v jejím životě znovu objeví Mitchell Grammaticus, který je posedlý myšlenkou, že je mu Madeleine souzena. Hra o manželství je zasazena do začátku osmdesátých let a v jejím popředí stojí studentský milostný trojúhelník. Je to vynikající, zábavný, dojemný román o výsluních a vrtkavosti mladé lásky, o zoufalství deprese a o hledání smyslu bytí. Jednota místa a času, typická pro velké romány devatenáctého století, které oslavuje, a také šíře záběru a idejí, to všechno řadí Hru o manželství mezi nejlepší knihy dneška.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
The Marriage Plot, 2011
více info...
Přidat komentář
Tři hvězdičky dávám za závěr knihy. Nějak se nemohu zbavit dojmu, že tento autor mi ne zcela vyhovuje. Náměty jeho knih jsou dobré, ale zpracování mi přijde přetechnizované, je tam spousta stránek, skoro bych řekl, zbytečných a závěry nejednoznačné. Konkrétně tato kniha by se spíše mohla jmenovat V ZAJETÍ LITERATURY, protože je tam nekonečná doba věnována autorům, které já osobně neznám. Myslím, že to nijak nedokresluje auru románu, spíše nám chtěl autor ukázat jak je sečtělý. Největší bolestí autora je absence emocí. Je tam pokus je vytvořit, ale já je tam necítím. A to by u takovéhle literatury být cítit mělo.
Je fascinující, jak se příběh, který se svým způsobem stal nám všem, dokáže vysmát červené knihovně, ve kterou ve skutečnosti všichni tajně doufáme. Jak důvěrně známé dilema, jen zasazené do dramatičtějších barev a vyjádřené s o poznání bohatší slovní zásobou, dokáže nechat nás zamyslet se, jestli jsme náhodou taky nedopadli jako Madelaine. Jak si nás příběhy našeho pokrytectví a pozérství dokážou omotat kolem prstu tím, že si z nich dělají srandu. Jak si po přečtení Eugenidova působivého popisu deprese budete taky jednu takovou přát. Nebo jak je Eugenides výborný spisovatel, protože nejenže neopakuje náměty, ale ani formu, což je dnes hodně vzácné. Bonus: konec jsem neuhodla, i když jsem podle svého špatného zvyku nahlédla na poslední stránku. Enjoy.
Hlavní hrdinka Madeleine je jako z jiného světa. Chvílemi jsem chtěla doporučuji autorovi, aby se jako muž nepokoušel psát o pocitech žen. Pak se na scéně objevil Mitchell a autorovi jsem celou tu věc s Madeleine odpustila. Skvěle propracovaná postava - Mitchell a jeho hledání smyslu života včetně cesty do Indie a dobrovolnické práce pro Matku Terezu. Naprosto úchvatné. Poslední z hlavních hrdinů - Leonard a jeho maniodeprese. Autor v knize velmi dobře zachytil nevyléčitelnou nemoc, o které se moc nemluví a ani neví v obecném povědomí.
Pro mě docela náročné čtení, uplně jiný level, než jsem zvyklá číst.Určitě si přečtu od autora další knihy.
Zaujímavá kniha, aj keď zo začiatku sa nečíta ľahko, postupne sa to zlepší, a človeka pohltí dej. Sledujeme príbeh troch mladých ľudí, ako sa pretĺkajú životom, ako bojujú so svojimi problémami. Každopádne je to niečo iné, ako zvyknem čítať, bolo to osviežujúce.
Dámy a páni, dnes je 25ho decembra a ja som prečítal najlepšiu knihu, ktorá sa mi za už o chvíľu uplynulý rok dostala do rúk. Nebojte, manželská zápletka nie je žiadna Harlequinovka a má v sebe viac z autorovej výbornej prvotiny. Teda pekne psychicky natvrdo. Pri čítani autor často odbočuje do rôznych odvetví, ale iba natoľko aby to nerušilo, takže v tomto smere by som knihu odporúčil aj čitateľom Paula Austera. Eugenides sa stáva s prehľadom mojím obľubeným súčasným americkým spisovateľom.
Velmi náročná kniha. Nevím, jestli se mi líbila nebo ne. Hlavní hrdinové mi přišli divní, takoví vyšinutí. Jak filmy mimo Hollywood, snaha se odlišovat za každou cenu. Ale na druhou stranu jsem to dočetl a pamatuji si ji i po roce, což se o mnoho jiných knihách říci nedá.
Doporučuji spíše náročným a nekonformním čtenářům, kteří si libují v podivných až ujetých hlavních postavách
Další skvělá kniha od u nás dost opomíjeného autora. J. Eugenides mě hrozně moc baví, sedí mi jeho styl a jsem ráda, že u nás konečně vyšly i Sebevraždy panen :)
Vynikající román. Lahůdka. Kniha sleduje osudy tří mladých Američanů v průběhu a po skončení univerzitních studií na začátku 80.let minulého století. Studentka anglické literatury Madelaine píše diplomovou práci na téma manželství v anglické viktoriánské literatuře a sama spěje k manželství s maniodepresivním spolužákem a studentem biologie Leonardem. Do Madelaine je ale zamilovaný i Mitchell, který studuje religionistiku.
(Kniha obsahuje mnoho autobiografických prvků. Trojice hrdinů absolvuje Brownovu univerzitu, kterou vystudoval i autor. Madelaine, tak jako Eugenides, studuje anglickou literaturu. Mitchellovo příjmení je Grammaticus, což dává tušit, že má, stejně jako autor, řecké předky. Eugenides rovněž podnikl cestu do Indie a pracoval jako dobrovolník v nemocnici Matky Terezy, čímž nechává projít také Mitchella. Autor se vlastním životem podle všeho neinspiruje z nedostatku invence. Osobní zážitky ho spíš vybavily množstvím detailních postřehů, které ve Hře o manželství využívá k tvorbě tří odzbrojujícím způsobem propracovaných postav).
je třeba si hlavně uvědomit, že se to odehrává za a) v USA b) pěknejch pár desítek let zpátky. což ospravedlňuje vlastně všechno, co mě ze začátku na tý knížce štvalo. ve finále oceňuju, jak stručně, jasně a bez příkras vystihuje slasti a strasti života mladý holky s maniodepresivnim psychoušem. akorát teda ta intošská vata o literatuře... ohromujícím a úžasným bych toto dílo spíše nenazvala.
Hodně jsem se přemáhala,kniha mě hned od začátku silně nebavila.Skončila jsem na 64 straně,dál to prostě nešlo!
Tak nějak se nemůžu rozhodnout jestli se mi kniha líbila nebo ne. Čekala jsem úplně jinou knihu nenáročnou, oddechovou romantiku na Vánoční večery a v knize je docela neveselé téma - maniodepresivní psychóza. Protože jsem se s touto nemocí ve svém okolí setkala, tak to bylo pro mě docela náročné čtení........
Univerzitní trojboj o lásku a štěstí. Mitchell miluje Madeleine, Madeleine miluje Leonarda a Leonard… má maniodepresivní psychózu. Příběh se odkrývá vždy z perspektivy jednoho z protagonistů trojúhelníku amerických studentů, které k sobě poutají vzájemné vztahy, ale teprve rozdílný pohled na již popsané události ukazuje čtenáři spletitost zdánlivě jednoduchých událostí. Jako ústřední prvek milostného koktejlu získává nejvíc prostoru Madeleine ponořená do klasických románů z 19. století, která touží po lásce, ale zcela ignoruje city jako vystřižené z jejích oblíbených knížek, které jí nabízí „jen kamarád“ Mitchell Grammaticus. Naopak ji fascinuje sociálně nepřizpůsobivý, vysoce inteligentní Leonard Bankhead. Vztah s ním nejprve jenom přiživuje její komplexy, aby se po pozdním pochopení podstaty jeho choroby konečně pokusila postavit na vlastní nohy. Mitchell mezitím absolvuje duchovní hledání sebe sama i cestu po Evropě a Indii, aby byl své vyvolené schopen místo očekávaného schématu nakonec nabídnout svobodu. Nejzajímavější jsou však kapitoly líčící postupující nemoc – hyperaktivní mánii i rezignovanou depresi – sžírající původně charismatického Leonarda. Autor hravě využívá prostředí převážně humanitně zaměřených studentů k tomu, aby text prošpikoval množstvím literárních i filozofických aluzí, nejde však do takové hloubky, aby zahlcoval „neznalého“ čtenáře.
Štítky knihy
americká literatura univerzitní román
Autorovy další knížky
| 2009 |  Hermafrodit |
| 2013 |  Sebevraždy panen |
| 2012 | Hra o manželství |
| 2018 | Z první ruky |
Eugenides je jeden z mých nejoblíbenějších autorů a i když je jeho styl psaní občas trochu složitý, psát opravdu umí...a to hodně dobře. Knížku jsem začala číst s velmi vysokým očekáváním a musím říct, že mě vůbec nezklamala.