Hrabě Monte Cristo (komplet, třísvazkové vydání)
Alexandre Dumas, st.
Souborné vydání Hraběte Monte Christo. Kniha první - Díl 1/2 Kniha druhá - Díl 3/4 Kniha třetí - Díl 5/6. Děj románu se odehrává na pozadí společenských poměrů ve Francii v bouřlivém období od pádu císaře Napoleona a návratu Bourbonů na franouzský trůn v roce 1815 až do červencové revoluce v roce 1830. Jeho ústředním námětem je příběh námořníka Edmonda Dantèse, který byl v mládí nespravedlivě uvržen do vězení. Edmond Dantès měl před svatbou s dívkou Mercedes a měl se stát kapitánem na lodi Faraón. Stal se tak terčem závisti lodního účetního jménem Danglars. Ten se spojil s mladým Kataláncem Fernandem Mondegem, kterému se zase líbila Mercedes, a společně napsali udavačský dopis, ve kterém označili Dantèse za bonapartistu, protože na přání zesnulého kapitána lodi navštívil ostrov Elbu, kde mu Napoleon svěřil dopis, který měl doručit jakémusi Noirtierovi. Edmond byl v den svých zásnub zatčen a vyslýchán návladním Villefortem. Ten byl zprvu vstřícný, ale jakmile uslyšel jméno Noirtier, nechal Edmonda odvést do pevnosti If (pan Noirtier byl totiž Villefortův otec a kvůli dopisu by se mohlo zhoršit Villefortovo profesionální postavení). Edmond Dantès strávil ve vězení bez soudu dvacet let. Podaří se mu však uprchnout a po nálezu tajemného pokladu, o kterém mu řekl jeho bývalý spoluvězeň abbé Faria, se z něho stává boháč. Nechá si říkat Hrabě Monte-Christo a rozhodne se využít svého bohatství pro osobní mstu za spáchané křivdy. Nalezne své nepřátele ve velmi významných postaveních. Z Danglarse je bohatý bankéř, z Mondega (který se oženil s Mercedes) uznávaný generál hrabě de Morcerf a z Villeforta úspěšný prokurátor. Edmond Dantès je však postupně všechny zničí. Prvním na řadě je Danglars, kterého Dantès obratnou manipulací přivede k bankrotu. Pak se postará o zveřejnění Villefortova tajemství, kterým je odložení jeho nemanželského syna, z nějž vyrostl bezskrupulózní zloděj a vrah. Poslední zaplatí Mondego, když Dantès odhalí jeho hanebný zločin vojenské zrady a Fernand po odsouzení veřejností i vlastní rodinou spáchá sebevraždu. Dantès se smiluje jen nad Mondegovým synem Albertem, protože jej o jeho život přišla požádata sama Mercedes. Jejich láska je však již navždy ztracena a Dantès odplouvá začít nový život s mladou otrokyní Haydée.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1975 , SvobodaOriginální název:
Comte de Monte-Cristo
více info...
Přidat komentář
Tolik filmových zpracování, že ta novější už nejsem schopná dokoukat do konce. Ta starší jsem dokoukala a jaksi toleruju, ale prostě tohle je jedna z knih, které snaha o předání příběhu nečtenářům, může jedině ublížit. Lidé čtěte :-) . Měňavka: věřím, že vaše slova o filmové "předloze" byla jen chybné použití slov ;-)
Jako občas mě to chytlo za srdíčko. Ale postav je tam jak svatých v kostele a navíc každá používá tak 3 - 4 jména, takže než jsem se v nich zorientovala, tak byl konec knížky. A ta část která začínala v Americe mě bavila mnohem víc
Příběh mi přijde naprosto výtečný, ale četla jsem to nadvakrát... Nejprve jsem přečetla první díl, pak jsem ho odložila a po dvou letech jsem ho četla znovu a jsem ráda... Knihu jsem si opravdu užila a určitě doporučuji všem trpělivý čtenářům...
Ke knižní podobě příběhu jsem se dostala díky trojalbu LP desek, i když tam to bylo hodně zkrácené☺. Je to sice delší dílo, ale stojí za přečtení. Četla jsem 2x.
Vyslechla jsem rozhlasovou hru, nikoli vyloženě knihu.
Mít tolik trpělivosti, štěstí a pak to všechno dotáhnout až do konce, to bych též moc chtěla.
Takovou hezkou velkou pomstičku :), jojo.
S filmem se to nedá vůbec srovnávat. Kniha má tolik, co nabídnout a platí pravidlo, že pomsta je sladká.
Myslím, že nemá cenu se tu nějak rozepisovat, kniha byla naprosto výtečná. Úžasný příběh.
Asi nejlepší hlavní hrdina co znám. Kniha je úžasná od samého počátku až do konce. Hrabě má silné charizma a je lehké se do něho vcítit. Když jsem četla o konci jeho otce, tak mě to dokonce rozplakalo což se stává opravdu, ale opravdu jen u dobře napsané knihy.
Zajímavé: nemrávnost a nespravědlnost, zlodějské elity v období Restaurací Bourbonů a Druhé republiky hodně připominají tolík věcí, se kterema se setkaváme i dneška... Budeme si číst a čekat na mstitele a zachránce - nějakeho Monte Christa anebo jiného svatého Vaclava?
Pomsta a odplata nikdy nevyjde z módy, stejně tak nevyjde z módy ani toho dílo z pera slavného spisovatele. Hrabě Monte Christo je nádherný příběh o zradě, lásce, odpuštění a pomstě. Kniha si mě získala stejně jako hlavní hrdina.
Miluji filmy s Gerárdem Depardie. Dlouho jsem po knížce toužila, až jsem ji koupila v antikvariátu. Krásné staré vydání s úžasnými sítotisky... Kniha mě dostala ještě více než film. Souhlasím s ChristineDaee. Knižní Hrabě je ještě mnohem neúprosnější, ledový, tajemný, upírský... Příběh je ještě složitější, než 4 dílný film. Chvílemi hraběte chápete, chvílemi chcete, aby byl milosrdnější, chvílemi ho nenávidíte... Znám i další Dumasovy hrdiny, ale zatím jsem přečetla jen Hraběte, určitě sáhnu i po dalších jeho knihách bez ohledu na filmová zpracování... Monte Christo je ale pro mě velká láska.
Štítky knihy
19. století zfilmováno Francie pomsta odsouzení nevinného
Autorovy další knížky
1974 | Tři mušketýři 1. díl |
2003 | Tři mušketýři |
2008 | Robin Hood |
1957 | Hrabě Monte Cristo I (třísvazkové vydání) |
1972 | Tři mušketýři po dvaceti letech |
Hrabě Monte Cristo je vlastně zábavná literatura, mohli bychom říci dobově komerční, ale je zajímavé, že na mnoha místech přesahuje tento rámec a dostává se už na pole hodnotné beletrie - dnes už nestárnoucí klasiky. Čím to je?
Je to dáno především:
1) bravurním stylem vyprávění. Dumasova schopnost dramaticky vystavět dialogy a celou scénu. Jako příklad bych uvedl scénu, ve které se starý a ochrnutý pan Noirtier rozhodne změnit svou závěť. (Na to, že nedokáže komunikovat jinak než pomrkáváním očí, je celá scéna neuvěřitelně dramatická.) Také scéna soudního procesu, při kterém je odhalen Villefort je ukázkou spisovatelské bravury.
2) Děj je protkán celou řadou zajímavých citací, aluzí a myšlenek, které se sice obracely k dobovému čtenáři, ale mnohé z nich mají nadčasovou platnost. V mnohých těchto úvahách se Dumas ukazuje jako zcela moderní autor přemýšlející nad údělem člověka ve světě nastupující industrializace a kapitalismu, ve světě bez náboženství(?). V tomto románu Dumas rozhodně převyšuje W. Scotta či H. Sienkiewicze, pokud bychom jej chtěli řadit mezi autory historické beletrie.
Zvláštní pozornost a myšlenkový rozbor by si pak zasloužil samotný závěr románu.
3) Dumas umí být i velmi vtipný, umí používat velmi inteligentně humor jako charakteristiku a zároveň kritiku některých postav (především aristokratů) i jako odlehčující prvek děje, a zároveň tím odlišit svůj román od šestákových románů.
4) Umím si představit, že bulvární a rozhodně nelichotivé nahlížení do zákulisí a budoárů tehdejší společenské smetánky může stejně tak bavit i dnes.
Mám-li to shrnout, román Hrabě Monte Cristo je zábavná, bravurně napsaná, literatura s jistým myšlenkovým přesahem, která čtenáře dokáže obohatit a nalákat k opětovnému přečtení.
Třísvazkové vydání (Knižní klub 2016) s ilustracemi Adolfa Borna se velice povedlo. Korektorských přehlédnutí není až tak mnoho a objevují se spíš až ve třetím svazku (tipuji to celkem na 12 chyb). Velice jsem docenil to, že Adolf Born zvolil jako ilustrace pouze černobílé “portréty” jednotlivých postav. Skutečně tak ilustroval děj a nestrhává tolik pozornosti na své obrázky, které by svou pitoreskností mohly celý román posunout někam k dobrodružné literatuře pro mládež.