Ohnivý pták
Susanna Kearsley
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378550/ohnivy-ptak-OHz-378550.jpg
4
141
141
Hrad Slains série
< 2. díl
Nicola Marterová se narodila se zvláštní schopností. Když se dotkne předmětu, který někdy v dávné historii hrál důležitou roli, dokáže zahlédnout záblesky minulosti jeho majitele. Návštěvnice Nicoliny galerie s sebou jednou přinese malou vyřezávanou dřevěnou sošku, která v Nicole rozezní celou symfonii podivných vzpomínek. Ví například, že soška představuje ptáka ohniváka, tajemné mytické zvíře z ruských bájí. Ve snaze dozvědět se víc Nicola následuje mladou dívku jménem Anna do minulosti a nechá se zavést na šlechtické dvorky skotských Jakobitů i ruských carů. Tam se skrývá příběh lásky, odvahy a vykoupení.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2018
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Firebird, 2013
více info...
Přidat komentář
Moje velká spokojenost . Jak se mi líbil první díl, tak i druhý, snad ještě kapku víc.
Mám moc ráda výpravné romány a tato spisovatelka umí.
Přečtěte i moc zajímavý doslov o postavách.
Za mně doporučuji.
Knihu jsem brala jako oddechovku a tím splnila účel. Trochu pohádka a zároveň příběh na inspirovaný skutečnostmi 300 let zpět. Líbila se
Knihy od Susanne jsou pro me srdcova zalezitost.... ( svym stylem mi velmi pripominaji knihy od pani Erskinove...,mozna je i predcily...tedy krom autorciny prvotiny Lady of Hay, ktera je neprekonatelna :-))Skoda, ze jich v cestine vyslo tak malo...
Ani tento pribeh me nezklamal, vubec jsem netusila, ze neco jako psychometrie existuje....a zda se mi to fascinujici...urcite si na to tema prectu par knih....
No, trochu me mrzi, ze uz nemam od Suzanne co cist.... :-( Kdybyste nekdo vedel o autorovi, jehoz knihy se podobaji....at uz pani Kearsleyove nebo pani Erskinove, budu moc rada, kdyz se se mnou o jejich jmena podelite :-)
Pro mě celkem zklamání, první díl se mi líbil víc.Zbytečně zdlouhavé a trochu zmatené.
(SPOILER) Po té, co jsem si užila Marianu, jsem se pustila do tohoto díla a byla jsem, přiznávám, mírně zklamaná. Obohacující byla jakobitská doba, která mi do doby Cizinky byla "zamlčena", takže si díky knihám o ní dělám trochu širší obrázek, nicméně té politiky v tomto kousku bylo příliš a na můj vkus bylo v knize hodně pasáží, které byly rozvleklé a nudné a ve finále pro děj nebyly ničím přínosným. Tento kousek jsem četla delší dobu, protože mě nic neponoukalo k tomu, po knize zase sáhnout, dokonce jsem přemýšlela, že ji nedočtu a rovnou přejdu k Dokonalé tmě, ale nakonec jsem se zařekla, že knížku dočtu a to možná kvůli Anny dějové lince, která se ke konci odehrávala právě v Rusku. Hlavní postavou, která ale využívala zmiňované nadpřirozenosti ovšem nebyla Nicola, která pořád jen fňukala, jak to nezvládne a její fóbie z toho, aby o jejích schopnostech věděli jiní, mohla být taky nastíněna - dědečkova minulost.. Jak nad tím tak přemýšlím, tak z plánovaných 4* budou nakonec jen 3*.
no tak já nevím..2 nebo 3*...něco mezi asi.. Hrad Slains mě hodně zaujal, první díl se líbil. A druhý ? velké zklamání. Jednak mi úplně neseděly paraschopnosti hlavních hrdinů, jednak mi nesedli samotní hrdinové... příběh dřevěné sošky - Ohnivého ptáka (který se v románu mimochodem zmiňuje celkem asi 3x) a Anny, dcery Sofie, jen tvořil omáčku pro vztah Nikoly a Roba. A přitom právě z Annina příběhu se dalo vytěžit víc. O Rusku jsme se v podstatě nic nedozvěděli, o Anně samotné taky ne. Každopádně mě bavila víc než Nikola (ještě jsem čekala, jestli Anna nakonec nebude nějaká její prapředkyně, ale naštěstí se to nestalo.) Nikola s Robem byli vlastně taky takoví nějací ...neosobní ? nedokázala jsem si k nim vytvořit vztah. asi proto, že byli hezcí, úžasní, se zvláštními schopnostmi, a vlastně je to úplně jedno, protože to vše byla taky jen kulisa k jejich směrování k jejich obnovené lásce. (mimochodem důvod pro rozchod byl taky takový nijaký..) Celou dobu jsem čekala, kdy přijde ten moment, zas si padnou kolem krku a odplují na obláčku. Tohle i teda vadilo mnohem víc, než Robovo "BA". Takže - v závěru bych to nazvala promrhanou příležitostí. Ale znepokojuje mě jedna věc - jestli autorka nemá v plánu v sérii pokračovat ??? Annin konec byl totiž tak trochu otevřený....
Už Mariana mě nebrala. Zimní moře asi bylo světlou výjimkou, protože Ohnivý pták v podstatě potvrdil moje pocity z Mariany...Autorka nebude mou spřízněnou duší ;) Howgh.
Od autorky jsem před nějakým časem četla zimní moře a byla jsem nadšená, jak barvitě dokázala popsat prostředí, že si člověk dokázal to místo úplně představit. Starý hrad, šumění moře a ledový vítr, zajímavý příběh. Bohužel, tohle všechno jsem celkem postrádala v Ohnivém ptákovi. Linky celkem nezajímavé, občas jsem musela přeskakovat, jak strašně se to táhlo. Nevím, ale prostředí Ruska mě moc nenadchlo a ani postavy nedokázaly vtáhnout do děje.
Prvních 80 stran jsem měla radost, že je Ohnivý pták lepší a čtivější než Zimní moře. Jakmile se ale začalo s historickou dějovou linkou, byli jsme tam, co se Zimním mořem. Nudné dialogy po většinou o ničem, zmateně popisované příbuzenské vazby, takže nakonec vůbec nevíte, kdo je jak s kým příbuzný, nové postavy v historické části jaksi nekontrolovatelně přibývají, obvykle s dalšími chaotickými příbuzenskými vztahy. A to příšerné BA... Líbilo se mi akorát, že se děj odehrává v mém oblíbeném Petrohradu. To jediné stálo za něco.
Zajímavé a čtivé. Příběh ze současnosti je jen pomocným při vyprávění příběhu z historie. Není to jen romantika, přibližuje nám i historii boje jakobitů o dosazení jejich krále na skotský trůn.
Knihu jsem si koupila ve slevě, dlouho se na ni prášilo na polici. Dlouho jsem se odhodlávala si ji přečíst. A naprosto mě srazila do kolen, tak krásnou knihu jsem dlouho nečetla. Nádherný, okouzlující příběh, který se odehrává ve dvou časech (takové knihy mám ráda) postavy, které si prostě zamilujete. A navždycky si zapamatuji větu, která zde byla řečena: "Nikdy bys neměla dávat svou ruku žádnému muži, pokud by zároveň neměl i tvé srdce" svatá pravda, a hodí se do mého momentálního života...... Určitě si přečtu i další knihy od této autorky.
Kniha nebyla špatná, ale ten závěr mě zklamal. Historická část byla lepší a závěr uzavřený, naopak současnost pokulhávala. Proč jsme se trmáceli s hl.hrdinkou N.za Ohnivákem do minulosti, když to pak vlastně nepomohlo vyřešit současnost tj.nalezení důkazu, že byl z Ruska? Myšlenka pomoci ženě, které patřil, byla, ale někam se ten směr pak vytratil....
Bylo to tedy o hodně lepší než Beznadějný osud, ale čekala jsem, že se odkryje tajemství sošky ptáka, což se nekonalo:-(
Autorka umí srdceryvné konce:-)
Moc se mi líbilo Zimní moře, tahle dvojka sice o něco méně, ale pořád dobrý. Ta trocha duchařiny byla nereálná, ale o podobných výletech do minulosti psala už i Daphne du Maurier (snad to byl Dům na pobřeží?), takže za mně proč ne. Zimní moře jsem četla už před pěti lety a konkrétní osud jeho postav jsem stihla zapomenout, takže konec byl pro mě nečekaný, a to bylo vlastně taky fajn.
Podle mě by stačilo oba díly (Zimní moře a Ohnivý pták) napsat jako jednu historickou romanci, a vynechat ten novodobý balast. Neustálé vhledy do minulosti mi moc nesedly. Příliš kladný Rob mi šel na nervy. A Nicola mi nepřirostla k srdci vůbec.
Bavil mě pouze příběh Sofie a Anny. Na konci při shledání jsem i slzu uronila.
Krásný příběh napůl historie, napůl tajemno. S dobrým koncem a to se počítá jako velké plus.
První díl Zimní moře se mi moc líbil a tak jsem se ráda vrátila na hrad Slains, i když v tomto díle se děj hradu jen lehce dotkl. Velmi se mi líbila historická linka o osudech Anny, ale bohužel mě vůbec nechytla linka současná a skoro mi vadilo, když bylo vyprávění o Anně přerušeno. Vůbec mi nesedla ta nadpřirozená část, připadalo mi to trochu násilně našroubováno.
Ovšem příjemné překvapení z doslovu o postavách, které skutečně existovaly a jak měla autorka nastudovány historické souvislosti.
Kniha se mi líbila. Přečetla jsem ji jedním dechem. Hodně se mi líbil nápad se zvláštními schopnostmi hlavních postav a jak postupně odhalovali díky tomu minulost. Naštěstí byl i šťastný konec, ve který jsem již od začátku doufala. Můžu vřele doporučit :)
Ach jo. S touto knihou jsem se prala neskutečné tři týdny. Odhodlaná dočíst ji za každou cenu.... Zdolala jsem ji včera večer. Ale dnes už pomalu nejsem schopná říct, o čem kniha byla. Jména postav mi splývají, děj vyšuměl.... Tato třetí autorčina kniha, je pro mě velkým zklamáním. Mariana, byla krásná. Zimní moře, pěkné. Ohnivý pták, bohužel nuda.
Nechytla mě ani současná, ani historická linka. Spousta postav, spousta zdlouhavých nudných dialogů, které často postrádaly jakýkoliv hlubší smysl v ději postav. Četla jsem, četla, a na konci stránky jsem musela zapátrat očima v textu, abych vůbec věděla, o co tam šlo....
Ne, tato kniha mě bohužel nechytla. A s lítostí musím říct, že další autorčinu knihu si pořizovat nebudu.
Jako mi připadal předchozí díl jednotvárný, tak mě tento ohromil. Několikrát bylo zmíněno srovnání s madame Erskinovou a tato kniha byla vším, co může potěšit srdce zarytého obdivovatele této autorky.
Z ženského úhlu pohledu musím dodat, že Rob byl pokladem v mužském zástupu literárních postav, jejichž odraz v realitě se dá připodobnit hledání jehly v kupce sena. Snad proto musí psát ženy ženám. :)