Císař Nihon-džinu
John Flanagan
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/294509/bmid_cisar-nihon-dzinu-Yqe-294509.jpg
5
1257
1257
Hraničářův učeň / Hraničiarov učeň série
< 10. díl >
Horác by se coby vyslanec v cizí zemi neměl vměšovat do vnitřních záležitostí – ale nedokáže nečinně přihlížet, jak se křivopřísežný šlechtic pokouší uchvátit trůn. Horác odjel s vojenským poselstvím ke dvoru císaře Nihon-džinu. Od té doby už uplynuly celé měsíce, a on se dosud nevrátil. Pak Evanlyn dostane zprávu, že v Nihon-džinu vypuklo povstání sendžiů proti právoplatnému císaři a Horác se rozhodl zůstat a postavit se na stranu svrženého panovníka. Evanlyn si dělá o Horáce starosti a ve společnosti Willa, Alyss a Halta se mu vydá do Nihon-džinu na pomoc. Zatímco Horác a Will se pokoušejí vytvořit z nihondžinských lesních dělníků vojenskou sílu, která by dokázala čelit dokonale vycvičeným sendžiům, Evanlyn a Alyss musejí překonat dlouho trvající vzájemné soupeření a hledat pomoc u tajemných horalů na severu.... celý text
Přidat komentář
Tak to ne! Jak je možný že to má jen dvanáct dílů! Mám před sebou jen dva! :(
Doufám že bratrstvo bude mít víc dílů! :)
Opět výborné čtení. Jednoduchý příběh s dobrým koncem, tak jak se to na pohádky sluší.
Ani tento díl nezklamal! Já zkrátka miluji ten humor, akci i napětí. A nechybí ani trocha romantiky... Zajímalo by mě, jaký by byl můj "výraz velké úcty" :D
Líbí se mi to nejen díky nápadu, ale taky pro ten zamilovaný konec!
Skvělá další knížka!
Přečtěte!
Moc se mi líbí přirovnání k Japonsku... teoreticky Arendelle je na území dnešních britských ostrovů, Skandie jako Skandinávský poloostrov. :) Sendžiové něco jako Samurajové.
Bohužel pro mě na konci jsem se musela přinutit přečíst tu bitvu. Ale závěr pobavil. Doporučuju sérii celou přečíst. :)
Prvních sto stránek nuda, poté dobrý, pak zase nuda a znovu dobrý. To byla tak divně napsaná knížka, že jsem si chvílemi i říkal, zdali je to opravdu HU. Rozhodně zatím nejhorší knížka v sérii.
V Japonsku, které bylo jako ostrov do určité míry izolované, se vyvinul velmi osobitý styl života, kultury a vedení války. Flanagan ve své knize nabízí zajímavý pohled na to jak by si vedla kultura japonského typu v konfrontaci se stylem úspěšných evropských dobyvačných říší, jako byli například římané. Tato kniha je velice dobrým příkladem obrovské tvůrčí svobody, kterou má autor fantasy na rozdíl od spisovatele historické literatury.
Bylo to dobrý. Myslím tak klasicky dobrý. Upřímně řečeno si ale myslím, že některé motivy se začínají moc opakovat (Halt na lodi, znovuobjevování starých kamarádů - nemyslím si, že by si třeba Seletin mohl dovolit s nimi cestovat do Nihon-Džinu,...). Myslím, že všechny hraničářské knížky mají takovou nějakou stejnou kostru, o které autor ví, že nezklame a řídí se jenom podle ní. Mám sice tuhle sérii hodně ráda, ale žádné "nepřipouštím kritiku za žádnou cenu" se rozhodně nekoná. Třeba co si vezmete padouchy, pořád jsou jaksi na jedno brdo - mladší oškliví muži, co touží jenom po moci a nezajímají je bojové ztráty. Pro jednou bych ocenila třeba zápletku s nějakou ženskou nebo kdoví čím ještě, moc přece není jediná věc, po které lze toužit. A taky mě štve, že každá knížka musí nutně končit bitvou - jako holka to holt moc neocením...
Co naopak musím vyzdvihnout je přítomnost konečně nějakých holek a taky to, že autor nám doslova pod nos necpal výjimečnost Alyss, ale nechal nás vybrat, s kým chceme sympatizovat my.
No, sice vypadá, že spíš kritizuji než chválím, ale Hraničář je prostě Hraničář, tam snad ani nízko moc hodnotit nejde, takže dávám jasné čtyři hvězdy.
Konečně se ke slovu dostal Horác a jeho čest a věrnost! (I když si uvědomuju, že kniha by měla být zaměřena hlavně na hraničáře). Ale nevím, jak dokázala Kasandra přemluvit svého otce, aby ji poslal tak daleko jen kvůli jedinému rytíři.
Po delší době jsem se dostala i k císaři Nihon - Džinu a příběh mě nezklamal. John nám nabídl nové země a způsoby. Dokonce i zápletka je nová, a že už jich tu bylo plno, a stejně není podobná žádné jiné. Autor nechal Horáce konečně trochu vyzrát a on už nemyslí jen na jídlo. Knihu doporučuji. Je úžasná!
Jeden z nejlepších dílů jedné z nejlepších sérií. Už se ani nedá říct fantasy, protože tento žánr autor po prvním dílu úplně opustil. Doporučuji! Poutavé čtení snad pro všechny věkové kategorie!
Tak poslední kousek opět nezklamal a zdá se, že je i více "dospělácky" než předchozí díly. Vše se tak nějak vyvinulo očekávaným směrem./// Série jako celek je hodně pozitivní a neuvěřitelně mě těší, že autor zachoval důstojnost knihám pro mládež a nepodlehl trendu cpát bezhlavé násilí do i do těchto knih. Určitě nebudu mít problém doporučit tyto knihy dětem, což například o posledních dílech Pottera říct nemůžu. Už i s tohoto hlediska plný počet.
Občas trochu nudilo - bylo tam na mě trochu málo akce (až na konec, samozřejmě). Hlavně Halt nezklame....XD
Tyhle knihy mě vážně baví. Jako vždycky skláním velikou poklonu za všechny vtipné situace, počínaje Haltem na lodi (ten nikdy nezklame, to už je tradiční) až k Nihon-Džinským přezdívkám. Opravdu od srdce jsem se zasmála pokaždé, když se někdo z Araulenců zeptal: "A co ta moje přezdívka znamená?" a přišla vždy stejná odpověď: "Je to projev veliké úcty." No, a pak vyjde najevo, že to znamená motýl, že? Mám tenhle styl humoru moc ráda.
Také bych asi měla zmínit ony bojové scény, kterých je v knize požehnaně. Ne, že bych si dokázala všechny představit tak, jak bylo zamýšleno, ale snažím se. Stejně tak to bylo s mojí představou Vlčího Willa. Mám sice lodě ráda, ale moc nechápu, jak přesně to autor myslel s těmi plachtami. Moje představivost v těhle ohledech dost zakrněla, tohle je spíš pro kluky.
Všechny knížky ze série Hraničářův učeň jsou úžasné! Možná jsou psané velice jednoduše, avšak málokdy se u knihy nudíte... Všechny knihy hodnotím pěti hvězdičkami! :))
Štítky knihy
přátelství láska rytíři australská literatura pro mládež hraničáři povstání pochody válečná strategie fantasy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Rozvaliny Gorlanu |
| 2014 | Hraničářův učeň 1-12 |
| 2012 | Vyděděnci |
| 2008 | Hořící most |
| 2014 | Královská hraničářka |
Při čtení jsem měla hodně podobné pocity jako u prvních dvou dílů. Hezká kniha, povedený příběh, dobré postavy, občas jsem se i zasmála, jenže mi dělalo problém se do toho pořádně začíst. Jen ta bitva, to byl už jiný level, bylo vidět, že Flanagan má na rozdíl u prvních dílů se psaním knih už zkušenosti. Samozřejmě, zlák trochu prvoplánový, ale ten naprosto vymazleně a vyňuňaně ÁÁÁÁÁ konec :3 :D za ten dávám 4.5*.
P.S.: Už jen dva. Nenávidím to číslo. Tak malé...
P.P.S.: U všech těch map mi chybělo měřítko, ale tady by se sakra hodilo.