Turnaj na Gorlanu

Autor opět nezklamal. Nemůžu se dočkat další knihy :)

Stará známá dvojice, spousta napětí, Haltova úžasného "humoru", vše podané čtivě a děj utíká - krátké kapitoly mi po mé minulé zdlouhavější četbě opravdu bodly.

Flanagan opět nezklamal. Celá knížka byla příjemným vrácením se do známého světa a k mým oblíbeným postavám v čele s Haltem.

Pokud byste se chtěli podívat na celou recenzi:
http://knizni-nika.webnode.cz/

Velice jsem byla potěšena, že se autor dal do psaní dodatků k mojí oblíbené sérii Hraničářův učeň. Kniha je plná akce i vtipu. Strašně dobře se to čte.

Nebylo to špatné, ale Císaře Nihon-džinu asi nic nepřekoná. I tak to byla zábava....knihu sem četl krátce po 12 díle a celkem jsem si vychutnával Crowlyho :-), protože ten ve 12 díle jak si už ani být nemohl :-/.

Tato kniha vnesla do série Hraničářova učně opět svěží vítr. Je skvělé číst, jak to vlastně všechno začalo.

Knížka byla s humorem, bojem a strategií, my máme doma úplně všechny hraničáře, a já doufám, že budu mezi prvními, kdo koupí nového- Bitva na Chackhamské pláni(Ten název asi není úplně správně:-)) Mám Pana Flanagana moc ráda a doufám, že ho psaní hraničářova učně a bratrstva nikdy neomrzí

Tato kniha mne naprosto okouzlila, trochu jsem se bála, aby už nebyla příliš ohraná, ale Pan Flanagan to opět dokázal a zachránil mne z hraničářské abstinence. Klobouk dolů.

Už zase. Jak to dělá? Kniha byla opět úžasná, čtivá, a velice vtipná. Díky Haltovi a Crowlemu - pro mě asi nejoblíbenější dvojice - humorem kniha téměr přetékala. Tímto mě autor nikdy nezklame.

(...) ,,Radši bychom měli zítra taky vyrazit," říkal Halt. ,,Je čas obhlédnout hrad Divoká voda."
,,Máš nějaký nápad, jak odtamtud vytáhneme Duncana?" zeptal se Crowley.
,,Myslel jsem, že ty bys mohl jít pro něj a já zatím obklíčím hrad," odpověděl Halt.

(...) Po druhé sloce přestali zpívat, ale Crowley si za jízdy dál tiše pohvizdoval refrén. Halt se na něj zamračil.
,,Vydáváš divný pisklavý zvuk," upozornil ho.
Crowley se překvapeně rozhlédl. Neuvědomoval si, že si pohvizdoval, a spojit si to s výrazem divný pisklavý zvuk mu chvíli trvalo.
,,To je hudba," prohlásil.
,,Ne z místa, kde sedím," odtušil Halt.

Výborná kniha. Nejradši mám Halta a ty jeho výborné vtípky. Spisovatel zase zabodoval

!!! POZOR SPOILERY !!!
Nebylo to špatné, ale jednu hvězdu stejně musím strhnout za autorovo očekávání, že kdo sáhne po "Prvních rocích", přečetl již Hraničářova učně a některá fakta jsou mu známa. Vadilo mi bezskrupulózní naservírování informace o Haltově původu. Co kdyby někdo knihy chtěl číst "chronologicky"?! Jinak jde o dalšího Flanagana se vším všudy - trochu pohádkový děj (ve smyslu, že hraničáři jsou supermanové, kteří svého protivníka dokážou sejmout jediným úderem), kupa hlášek a špičkování mezi postavami, mírně předvídatelný, ale dobře napsaný děj. Nejvíce se mi líbily pasáže o tom, jak se jednotliví hraničáři dávali do skupiny, poznávali se mezi sebou, škorpili se apod. Ačkoli opakující se líčení kulinářských dovedností Halta a Crowleyho bylo někdy trochu únavné :-). Jediné, co mne zklamalo, byla nepropracovanost Morgarathovy postavy. Baron byl sice líčen jako lstivý a inteligentní, v knize však karty odkrýval velmi rychle a bez zábran, a choval se jako typický černobílý padouch. Trochu víc intrik a předstírané laskavosti by nebylo na škodu. Jeho jednání na turnaji nebylo zcela strategické, od muže s takovým renomé bych čekala víc. Stejně tak chování hraničářů mi přišlo hodně bezstarostné, když se o nich dozvěděl Norris, Morgarath by se o nich jistě dozvěděl dřív, když měl po království síť špehů a přívrženců... :-X Taky by mne zajímalo, jak se Halt seznámil s Pritchardem a co tento dělal v Hibernii po dobu svého vyhnanství, když už byl Halt v Araluenu... Třeba Flanagan ještě překvapí a slepá místa vyplní.
Mimochodem: hrad Redmont je v knize líčen jako nezničitelný díky stavebnímu materiálu. Tak jak z něj mohly ve Ztracených příbězích být jen ruiny? Aha!

Jeden moudrý člověk mi kdysi řekl: "Nevěř ničemu, co slyšíš, dokud to neuvidíš na vlastní oči," prohlásil Halt.
Crowley k němu zvedl oči: "Kdo to řekl? Pritchard?" (...)
Halt chvíli předstíral, že přemýšlí, a pak se pousmál. "Ne. Myslím, že jsem to vlastně řekl já. Někdy umím být hodně moudrý."

"Takže, Norrisi - myslíš, že přežiješ Haltovy špatné vtipy a přidáš se k nám?"
Halt rozhořčeně zasupěl. "MOJE špatné vtipy?" utrousil pod vousy.
Ale Norris ho neslyšel. Se smrtelně vážnou tváří přikývl. "Snad ano. Když mi to dá příležitost vystřelit si na Morgaratha."

"(...) Slyšel jsem, že při boji zblízka používá válečnou sekeru. Bojovníkům Skotiů prý naháněl takovou hrůzu, že někteří z nich radši vzali do zaječích."
"To se smí?" opáčil Halt. "Myslel jsem, že hraničáři nemají používat těžké zbraně pro boj zblízka, jako jsou sekery a meče."
"Správně nemají. Ale kdo to bude vykládat chlapovi s válečnou sekerou?" prohlásil Berrigan.

"To jsi udělal ty?" zeptal se Duncan.
Halt zavrtěl hlavou. "Já vyřídil jenom dva. Tohohle vyřídil on." Ukázal na muže u dveří a potom na protější útes, kde stál Crowley a mával jim rukou. Jeho skvrnitou pláštěnku i dlouhý luk Duncan okamžitě poznal.
"To je hraničář," řekl s úžasem v hlase.
Halt ho táhl k cimbuří. "Tvrdí to o sobě," zabručel.

(...) Pak si na něco vzpomněl a svraštil čelo. "Všiml sis, že Leander si do kávy dává mléko?"
Halt zasupěl. "Ten chlap je barbar."
Crowley povytáhl obočí. "A to říká člověk, který si vylepšuje kávu medem?"
"S medem je výtečná," sdělil mu Halt. "Ale kazit ji mlékem je skoro zvrácenost."

Když jsem brala knížku do ruky, nejspíš jsem se trochu obávala, co z toho bude. Přeci jen, od prvního dílu HU už pár let uběhlo a my, ostřílení první fanoušci, jsme též o pár let zestárli a uvažujeme trošku jinak. I přes to jsem Turnaj na Gorlanu zhltla jako kdybych 5 let nejedla, zodpověděly se některé mé otázky z minulosti a Araluen se mi dokreslil jako ideální snový svět. Už teď se těším na pokračování, které zanedlouho vyjde v zahraničí.

Z nostalgie dávám tři hvězdičky. Autor by měl sám poznat, kdy je potřeba skončit. Už to není ono, příběh byl nudný, předvídatelný a zbytečně natahovaný.
Na druhou stranu jsem ráda, že jsem mohla opět pobývat v přítomnosti Hraničářů a nakouknout do začátku přátelství Halta a dalších postav, které tak milujeme z původní série Hraničářův učeň. Nejsem si jistá, jestli si přečtu další díl, možná ano, možná ne.

Jak jinak že... Flanagane, zase jste zabodoval. Nechápu jak to ten člověk dělá, ale i po tolika již napsaných knihách o jedné a té zemi nám má co říct. Byla to ta stará dobrá hraničářská kniha plná jejich břitkého humoru a sarkasmu. Bez kterého si mimochodem Hraničářova učňě nedokážu představit.
Děsně jsem se nasmála jak se Halt seznamoval s Abelardem... To se mu fakt povedlo. Pochichtávala jsem se u té knížky jak magor a ostatní se na mě mírně starostlivě dívali jestli nepotřebuji odbornou pomoc.. :D
Smekám pane Flanagane. Vypadá to, že vaše knihy mne budou bavit navěky.

Kniha rozhodně splnila moje očekávání. Je vážně dobrá a vzájemné hraničářské "popichování" tomu dodává určitou jiskru. A samozřejmě pomohlo že Halt je moje nejoblíbenější postava.

Je hezké se opět po čase vrátit k Hraničáři, ale bohužel je vidět, že Flanagan místy vaří z vody. Je nesmírně težké udržet na živu teď již 13 dílnou sérii tak, aby byla stále stejně.

Skvělá knížka, nevěděla jsem, co od toho očekávat a taky jsem zjistila, že si asi sérii budu muset přečíst znovu, protože si spoustu věcí už nepamatuji ... ale je to hezky napsané, akorát nechápu, proč je kniha označena jako 1. díl, budou snad ještě další, neví někdo? :-)

Přesně tohle jsem potřebovala. A ani mi to nepřišlo jako umělé natahování série. On to ten Flanagan umí.

"Já neničím chuť dobré kávy medem, já vylepšuju chuť dobrého medu kávou!"

Jedna z mých první fantasy knih