Prokletí brněnských řeholníků
Vlastimil Vondruška , Alena Vondrušková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/298004/bmid_prokleti-brnenskych-reholniku-sek-298004.jpg
4
581
581
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 14. díl >
Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Oldřich z Chlumu navíc dostává od olomouckého biskupa rozsáhlé pravomoci a je tedy zřejmé, že jde o nesmírné vážnou záležitost. Toto podezření se záhy potvrdí. Ihned po jeho příchodu do Brna je brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům panoši Otovi a veliteli Divišovi, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.... celý text
Přidat komentář
Trošku zamotaný příběh plný církevních machinací. Nejsem žádný odborník, ale naštěstí jsem se celkem orientovala. Zajímalo by mě, nakolik je historicky podložená informace o věrozvěstech.
Nějak jsem se tentokrát nemohl začíst. Hodně prostoru tu dostává Diviš, který je podle mě zdaleka nejméně zajímavou postavou mezi hlavními hrdiny a je lepší, když se drží bojování a do ničeho jiného se moc nemíchá. Jeho aféra se sklepnicí byla dost tragická. Po velmi dobrém Apage Satanas! bych řeholníky viděl jako jeden z lehce podprůměrných dílů.
Byla jsem na nedávné besedě s panem Vondruškou, je to velký sympaťák a jeho knihy jsem jeden čas hltala, ale souhlasím s komentářem dole- kapr- , čtěte knihy pana Vondrušky "po kapkách", já jsem to brala moc hopem a začala jsem se ztrácet jak v ději, tak v historii.
Nové, přísnější hodnocení - 3,8 - tedy 4. Rozsáhlejší a lepší detektivka z celé řady. Bohužel po přečtení, někdy i opakovaném, předchozích několika desítek knih, už na prvních padesáti stránkách čtenáře trápil pocit, že tu knížku již kdysi četl. Bohužel se to začíná projevovat právě u knížky, která je velice dobrá, a která si tu kritiku ale vůbec nezaslouží. Později už se děj začíná odlišovat od "kopyta", a čtenář je vtažen do děje. Poněkud se ztrácím v mnoha různých církvích, které nejsem dost dobře schopen od sebe odlišit. Přesto dávám za 4. K tomu jen podotýkám, že se k mnohým svým předchozím hodnocením různých knih hodlám vracet, a tu a tam jednu hvězdičku pravděpodobně ubrat. Někde by mohlo jít dokonce i o hvězdičky dvě. Pokud s Vondruškovými detektivkami teprve začínáte, zaručuji, že budete bohatě odměněni a naprosto spokojeni. Je to totiž právě ten autor, který mne vrátil zpět od zahraničních k českým detektivkám.
Píše se druhá polovina 13.století. ...
Jsem nesmírně rád, že se příběhy opět vrátily zpět do starých kolejí, uchovávají si své napětí až do konce a zároveň přináší nové informace o tehdejším životě a vztazích. Zde například jednotlivé řeholní řády a doklad o tom, že už tehdy nebyl křesťan jako křeťan.
Družina královského prokurátora Oldřicha z Chlumu míří tentokrát na Moravu. A i když jde jen o banalitu v podobě ztracené knihy, je to jako vždy případ zapeklitý a zamotaný jako vše, do čeho strčí prsty církev. Mrtvoly se hromadí od prvních stránek a vnadné sklepnice skoro nestačí zvedat své suknice......tentokrát nejen před Otou ze Zástřizlí.
Tento příběh mě příliš nezaujal, pro mě moc dlouhej rozjezd, konec to vylepšil.
Další ze čtivých příběhů. Nejde dát nízké hodnocení, příběh je poutavý a čte se sám. Osobně jsem měla trošinku problém se orientovat v jednotlivých duchovních řádech, tak jen doporučuji od začátku si pamatovat jednotlivé jmenované pečlivě.
Rád bych věděl jak to tenkrát v tom 9. století při příchodu Cyrila a Metoděje bylo. To co vypátral Oldřich může být klidně pravda!
Tento díl se vrací zpět k osvědčenému schématu, tím pádem se dobře čte a stojí za to!
Tak až na ten začátek, kdy pan Vondruška jako kolovrátek pořád dokola opakuje kdo je Oldřich, Oto, Diviš... se mi to líbilo. První knihy ze série jsou, ale mnohem kvalitnější a povedenější.
Prokletí brněnských řeholníků vrací zpět klasickou podobu vyšetřování téhle série. Oldřich z Chlumu vyšetřuje mimo domov se svými pomocníky Divišem a Otou, kteří spolu přátelsky soupeří o prvenství v přízni pána. Tentokrát ovšem stojí na počátku vyšetřování krádež knihy. Něco tak banálního jistě není hodno pozornosti královského prokurátora, leda by zatím bylo něco víc. A ono je (sic!), jak dosvědčuje hned první vražda. Měla jsem v průběhu četby pocit, že příběhu kolísá tempo a napětí. Zajímavý rozjezd, nadějné pokračování, pak jsem ovšem ztrácela pozornost, příběh mě sám o sobě nenutil pokračovat, což u detektivky považuji za chybu. Ovšem širší závěr byl opět napínavý a četl se výborně.
Pěkné, na Adama Dalglishe středověku nikdo nemá už i na Moravě to poznali.Svižný děj,provázanosti osob a dějů a vztahy mezi dominikány,minority a premonstráty stejné jako mezi Spartou,Slávií a Plzní.Bavil jsem se.
Olomoucký bestiář je tím nejlepším, čeho se mi prozatím z cyklu s Oldřichem z Chlumu dostalo. Na Prokletí brněnských řeholníků jsem tak byl hodně zvědavý. Na Hané jsme však jen krátce, zbylou část trávíme v Brně. I tak je olomoucké pátrání Oty daleko svižnější a více napínavé. Brněnský zbytek je už pak zase jedna velká autorova improvizace zakončená sice trochu nečekaným obratem, nicméně díky průhledným zvratům s absencí napětí. Postavy se v prvních pár dílech alespoň nějak vyvíjeli, tady se už nevyvíjí, autor je mění podle toho, jak se mu to zrovna hodí. Oldřich z Chlumu sice přechytračil Bruna a Přemysla, otázka však ale zní: podařilo se panu Vondruškovi přechytračit i čtenáře?
Ale joo :-) napínavý a zamotaný jako vždycky hezky, téma je taky moc pěkně vybraný. Co mě ale zarazilo je uplně zbytná dějová linka panoše Oty a nepřesvědčivá Divišova epizodka.
Tak což o to, o napětí v knize opravdu není nouze. Trochu jiná než ostatní "Oldřichovky", opět jsme se vrátili na Moravu a do Olomouce (i když tam jen Ota a jen na skok) a tentokrát navštívíme několik klášterů v Brně, židovské město, valonský šenk a brněnské podsvětí a vypravíme se (i když zase jen krátce) i do okolí Brna. Pátráme (nejen) po knize a po daleké a blízké minulosti( potkáme se s pány z Plumlova a s Pajskrtem z Pajreku, tak prima jméno, to hned tak někdo nevymyslí), dokonce zavzpomínáme i na Cyrila s Metodějem a dobu bojů s Wichingem a moravských knížat s Ludvíkem Němcem. Bez připomínek samozřejmě ani tato není - tak brzo po založení inkvizice se v Čechách a na Moravě rozhodně neupalovalo a vztah Přemysla Otakara II. s představiteli církve nebyl tolik napjatý, jak je líčen v knihách pana Vondrušky, PO II. nebyl ani Fridrich II., potažmo jiný Štauf (i když Štauf byl po mámě taky, takže, inu kdo ví, možná na tom něco pravdy přece jen bude) ani Václav IV., kteří opravdu takto mizerné vztahy s církví měli. Jako čtení, když se nemohu soustředit na pořádnou knihu, tj. na víkend k rodičům nebo do autobusu, ale dost dobrý.
Pohodová načtená detektivka, elegantně rozvinutý děj s indícií erbu z nedalekého zámku mého rodiště, pohlazení po duši, zpestření historie této unikátní stavby je záslužné.
Oldřich z Chlumu se svou partou jsou opět v akci. Citáty mluví za vše.
Citace: " Přátelství se rodí v srdci, ne ve víně."
" Zahálka je matkou hříchů."
" Prý se modlí, aby se mýlil."
" Dominikáni - Dominicanes - Boží psi "
" Váš muž v bitvě zemřel, paní. (ona) Zůstaňte s námi, budeme oslavovat."
" Když D... mlčel, mohli ho považovat za filozofa."
" Vědění je jako víno, jednou okusíš, a už s tím nemůžeš přestat."
Bezvadný.