Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška
Hříšní lidé Království českého (MOBA) série
< 20. díl >
Jubilejní dvacátý příběh královského prokurátora a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu se odehrává přímo na Bezdězu a v hlubokých lesích, které ho obklopují. Tajemný zločin pomáhají řešit jako obvykle panoš Ota a velitel Diviš a své si k řešení případu řekne i Ludmila z Vartemberka. I když případ zpočátku vypadá jasně, rychle se komplikuje a sám Oldřich z Chlumu je překvapený, jakou zlobu může skrývat lidská duše.... celý text
Přidat komentář
Má první kniha od pana Vondrušky a asi jsem čekala trochu více. Byla jsem dezorientovaná složitými jmény a množstvím postav, během prvotního čtení jsem nejdříve nevěděla kdo jde kdo. Obyvatelé z Bezdězu mi byli sympatičí (Oldřich z Chlumu, panoš Ota..). Samotné vyprávění nebylo špatné, ale úplně to ve mě nezarezonovalo. Opět jsem byla zmatená jaké vztahy mezi sebou dotyční měli :D Konec byl zbytečně useknutý a kdyby byl ještě na pár stránkách nastíněn další vývoj po vyřešení případu, knize by to prospělo. 3, 5*
Inu audiokniha od páně Vondrušky už patří k mým svátečním chvilkám.
Po té předchozí knize se mi vše o historii jeví jako hezká plastová kytka vedle té živé, s intenzivní vůní. (To mám zdecimovat a přeorat doposud všechno hodnocení?) To bych asi byla sama proti sobě, a poškodila bych si to prvotní nadšení z tehdejší četby.
V této knize se mě docela dotklo, ta lehce dotknutelná nedotknutelnost královských dcer. Pro tak složitý případ jsou ale princezny ozdobou vznešenou.
Náročné a parádně komplikované, tudíž čtivé a doporučitelné fandům inspirace páně Vondrušky.
Už mě přestalo bavit, jak si Jiří Adam z Dobronína pořád stěžuje, že už je starý, tak jsem zas přepla na Oldřicha z Chlumu a najednou si už stěžují na stáří i Ota a Diviš. To by ale ještě nebylo tak hrozné. Dál bylo ještě hůř.
První třetina knihy byla napěchovaná postavami a vzpomínkami na minulé případy, pak se to konečně začalo trochu rozbíhat a najednou to umřelo docela. Řekla bych, že se příběh už ani konce knihy nedožil. Pro mě zatím zdaleka nejhorší knížka od p. Vondrušky. Nejvíc se mi tu líbila malá Ludmila a malý Oldřich, ti mi trochu připadali jako Mach a Šebestová.
Opět dobrá kniha,zařazení dětí do děje bylo příjemným osvěžením.Jen dvě výtky.Moc osob se účastnilo vyšetřování,tím byl Oldřich trochu upozaděný a druhá se týká konce.Ten mi připadal useknutý.
Zpravidla nemívám problém pochopit rodinné vztahy v ději, ale tohle bylo trochu nad moje síly... knihu jsem spíš prolétla než přečetla. Škoda, že nedostaly víc prostoru děti - těšila jsem se, že přispějí nějakým zásadním svědectvím... :-)
Příběh v duchu "zločin v zamčeném pokoji". "Zamčený pokoj" však představuje Bezděz zavátý sněhem, v němž se ztrácí královská dcera i děti a vraždí nepohodlní svědci dávného zločinu. Zkrátka existence založená na podvodu je odsouzena k odhalení, i když to někdy trvá dvacet let.
Příběh je, tak jako každý díl velice záživný a čtivý. Zápletka ne tak snadno předvídatelná a celý příběh takový vláčný. Jen jsem si u posledních dílů všiml, že závěr je poněkud ošizený a velice rychle uťatý.
Kniha plná jmen, která nejdou zapamatovat. K tomu nositelé těch jmen dělají zmatek - a to navrch někdy před 20 lety. Pak ruptyboty všichni se potkali - ne u Kolína, ale na Bezdězu... a ožil ten zmatek z před 20 lety.
Nakonec - asi poslední tři řádky - Deux ex machina - alá Oldřich a jeho spravedlnost. Zavírám knížku jako opařený. Tak za tu snahu a přežvýkání tolika stran nudných jmen bez děje mám na podnose tento konec....???!!!
Další z pěkných příběhů z doby velkého Přemyslovce, ze světa, "kde vládnou meče mužů, ale mužům slzy a polibky žen" a "ženy jsou slabé a často nešťastné stejně jako muži". Zašmodrchaný kriminální příběh s mnoha postavami vyžadujícími plnou pozornost čtenáře.
Zločin na Bezdězu je poněkud komplikovanější a zamotanější než ostatní vondruškoviny, nicméně i tak je opět fajn čtivo. Panoš Ota je zde už přece jen poněkud starší, takže těch "zářezů" zde není mnoho, na druhou stranu, přece jen, Přemyslovny jsou Přemyslovny...
Od pana Vondrušky jsem pár knih o "hříšných lidech" četla, velice mě bavily a všem jsem nadělila po pěti hvězdičkách. Zločin na Bezdězu mě strašně zklamal, o totálně odfláknutém závěru nemluvě.... ale věřím, že příště bude zase dobře :-)
Tentokrát mi pan Vondruška vůbec, ale opravdu vůbec nesedl. Překombinované, příliš mnoho postav, ve kterých jsem se nevyznal, finále mě minule úplně, velmi slabé.
Trochu jsem plavala ve spoustě nových i starých postav. Opravdu jsem zjistila, že bych si měla zase některé knihy znovu přečíst na oživení, ale jinak standardně velmi slušná kniha, která mě potěšila.
Tak zápletka s dávným tajemstvím a rodinnými pouty je celkem fádní a nudná, vyřeší se pomocí vyptávání v kruhu rodu na adventním "zasedání".Trochu napětí vyvolá zmizení Přemyslovny a Oldřichových dětí. Konec s dopadením vraha odbytý na dva řádky rozpačitý dojem z knihy dovršuje.
Zločin na Bezdězu se nějak nepovedl. Celé to bylo nějaké zamotané a navazovalo to na minulé díly. Asi jsem měl příliš vysoké očekávání. Pevně doufám, že další díl mě dokáže upoutat a pobavit víc.
Odhalit motiv zločinu na základě dávného zneuctění děvečky boleslavským popravčím....
(A jen tak mimochodem, Jaroslav z Hruštice byl bratrem Havla z Lemberka)
Standardně dobrý díl, který řadím k těm z lepšího průměru série. Osobně mě velmi potěšily odkazy do minulosti, účast celé Oldřichovi rodiny i všech pomocníků. Dětský prvek pro mě byl osvěžující. Charaktery obou Oldřichových dětí jsou hezky načrtnuty a jejich pátrání mělo tu správnou míru uvěřitelnosti vzhledem k jejich schopnostem a možnostem.
Cenou za pátrání přímo na Bezdězu, za komplikovanou zápletku i množství vyšetřovatelů bylo potlačení Oldřichovy role, což mě mrzelo. Mám za to, že díly, které se soustředí přímo na Oldřicha a jeho práci, jsou nejlepší. Ale jako všechny Vondruškovy knihy to krásně odsýpalo a dobře se u toho odpočívá.
Souhlasím s tím, že postav tam bylo požehnaně. Ve vzájemných vztazích jsem se místy ztrácela a na začátku jsem si musela dokonce vzít papír a tužku a postavy spojené s vypálením Solce si roztřídit a poznamenat si, jak spolu souvisely, ujasnit si to, jinak bych se dál nechytala. Pak už to bylo dobré, sice tam bylo ještě jedno místo, kde hrozilo zmatení, ale to stačilo pouze ještě jednou přečíst, abych si udělala jasno kdo kde s kým. Postav tam bylo tolik, že si je jednou spletl i autor :-)
I přes ten chaos ve jménech a vztazích se mi příběh líbil, hlavně závěr. Pan Oldřich z Chlumu našel způsob, jak potrestat vraha, kterého by pouze na základě důkazů neusvědčil.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány 13. století historické detektivky Oldřich z Chlumu (fiktivní postava)
Autorovy další knížky
2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
2019 | Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
2002 | Dýka s hadem |
2019 | Falknovská huť |
Asi poslední příběh Oldřicha.Je už starší a přemýšlí o zakoupení dvorce na stáří.Ale pak ho zaujme další případ vraždy a jede zase dál tak,jako vždycky až do vyřešení případu.Konec mi připadal také trochu divný,ale výsledek byl logicky napsaný.Takže dávám plný počet hvězdiček.